10 C 469/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 posledně Adresa zainteresované osoby 0/1 t.č. neznámého pobytu zastoupený advokátkou Mgr. Martinou Barbaričovou jako opatrovníkem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 48 440,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 12,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Opatrovníku žalovaného tituly před jménem jméno FO, advokátce se sídlem adresa, se přiznává odměna za zastupování žalovaného ve výši částka, která bude proplacena z účtu ČR – Okresního soudu v adresa.

V. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v adresa náklady řízení ve výši částka, a to na účet č. č. účtu, VS: var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, úrokem ve výši 12,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Ohledně nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba. (dříve Equa jméno FO, a.s., IČ IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba.), IČ IČO (dále jen „jméno FO“), uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě jméno FO poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který jméno FO bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet poskytnutou půjčku v 36 pravidelných měsíčních splátkách po částka, první splátka byla splatná dne datum, splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. č. účtu, přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. jméno FO a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru). Úroková sazba úroku z úvěru ve výši 12,25 % p.a. odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých klientům bankami ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, jméno FO jej písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, jméno FO pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. jméno FO tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Zároveň jméno FO uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum, ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Dne datum byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi jméno FO a žalobkyní dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tedy k datum, celkem částka. Ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby, tedy od datum do datum, nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu úroku z úvěru ve výši 12,25 % p.a. z dlužné jistiny úvěru částka od datum do zaplacení. V souladu se Smlouvou žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z prodlení 8,50 % p.a. z částky úvěru částka, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši částka a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do datum ve výši částka, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do datum ve výši částka, poplatků a smluvní pokuty ve výši částka, smluvního úroku 12,25 % p.a. z jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky ve výši částka od datum do zaplacení. Ohledně nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. (dříve Equa jméno FO, a.s., IČ IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba.), IČ IČO (dále též „jméno FO“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce služby PlatímPak č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Obchodní podmínky služby PlatímPak (dále jen „Podmínky“). Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka na nákup zboží, přičemž poskytnuté peněžní prostředky byl žalovaný povinen vrátit včetně poplatků a dalších svých závazků dle Smlouvy a Podmínek do stanoveného dne splatnosti, tj. datum. Pro případ, že by závazek nebyl uhrazen ve stanovené době, byla jméno FO oprávněna si v souladu s čl. 9.2 Podmínek účtovat po 30 dnech ode dne splatnosti poplatek ve výši částka a smluvní pokutu. Žalovaný však neuhradil dlužnou částku řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností ze Smlouvy tak jméno FO využila svého práva a ke dni datum celou dlužnou částku zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dne datum byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi jméno FO a žalobkyní dne datum postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tedy k datum, celkem částka, její další příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby, tedy od datum do datum, nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. V souladu se Smlouvou žalobkyně požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení 8,25 % p.a. z částky částka, sestávající z jistiny ve výši částka a poplatků ve výši částka, a to od datum do zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % p.a. z částky ve výši částka od datum do zaplacení. Smluvní úrok žalobkyně nepožaduje. Do dne podání žaloby žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradil.

2. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum byl žalovanému dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.) ustanoven opatrovník, neboť žalovaný, který je státním příslušníkem Slovenska, nemá na území ČR hlášený pobyt, jeho bydliště na území ČR se nepodařilo zjistit a z registru obyvatel Slovenské republiky bylo zjištěno, že žalovaný má hlášený pobyt jako bezdomovec v adresa.

3. Opatrovník žalovaného považoval žalobu za nedůvodnou. Namítal, že ze strany předchůdce žalobkyně nebyla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně, neověřoval si vůbec reální příjmy a výdaje žalovaného, vycházel pouze z informací, které uvedl žalovaný a z jakýchsi statistických údajů. právnická osoba výzvě soudu žalobkyně doplnila, že ohledně úvěru č. hodnota právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Po provedení potřebných lustrací, dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od žalovaného a informací získaných z interních zdrojů, a dále s ohledem na výši úvěru, jméno FO schválila žalovanému úvěr ve výši částka, čerpání úvěru ve výši částka provedla banka dne datum, a to ve prospěch běžného účtu žalovaného č. č. účtu. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku částka. Dále žalobkyně upřesnila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo schválením žádosti žalovaného dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce služby PlatímPak č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Obchodní podmínky služby PlatímPak (dále jen „Podmínky“). Žalovaný podáním žádosti a odesláním objednávky potvrdil, že se řádně seznámil s příslušnými Podmínkami, které tvoří součást Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Stejně tak tím potvrdil, že mu byly řádně předány veškeré zákonem vyžadované předsmluvní informace o produktu. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu v souladu s čl. 7 Podmínek, kde se dohodli, že k uzavření smlouvy dojde schválením žádosti ze strany jméno FO. K tomu pak dle čl. 10.

3. Podmínek žalovaný prohlásil, že podáním žádosti a ověřením se přes bankovní účet souhlasí s použitím prostředků komunikace na dálku (zejména internet) pro uzavření Smlouvy. jméno FO tento produkt poskytuje jak svým stávajícím klientům, které má již identifikovány a k posouzení úvěruschopnosti dochází i z údajů stávajících. Odloženou platbu mohou využít všichni zákazníci u online e-shopů, kteří spolupracují s jméno FO. Zákazník si vybere zboží u obchodníka a jako platební metodu zvolí odloženou platbu PlatímPak – zákazník je z prostředí e-shopu přesměrován do online žádosti o odloženou platbu, kde vyplňuje žádost. Na základě vyplněných údajů a dalšího prověřování ze strany jméno FO dochází k vyhodnocení žádosti. Odložená platba může být ihned schválena, podmíněně schválena (je vyžadováno další ověření identity), nebo zamítnuta. Pokud dojde ze strany jméno FO ke schválení, tak je o tom zákazník ihned informován, a to jak v online žádosti, tak e-mailem. Tímto je tedy Smlouva akceptována a uzavřena. Následně jméno FO zasílá částku za objednávku klienta obchodníkovi a ten vydává zboží. Každé poskytnuté odložené platbě vždy předchází online žádost, která prochází pokaždé vyhodnocením. Během žádosti klienti vyplňují svoje telefonní číslo, které je následně u stávajících klientů jméno FO prověřeno spárováním a ověřením rodného čísla. Pokud telefonní číslo patří klientovi novému, následuje vícestupňová identifikace přes autorizační SMS. V daném případě došlo k řádnému uzavření Smlouvy, které prokázal i tím, že došlo k poskytnutí. Žalobkyně čerpání doložila dle systému banky detailem objednávky č. hodnota z nějž je zřejmý stav schválené žádosti a odepsaná platba obchodníkovi z e-shopu pouziteiphony.cz. Detail čerpání je rovněž doložen bankovním převodem s ID objednávky dle smlouvy a ve výši čerpání částka. Žalobkyně dále doložila i akceptaci, a tudíž potvrzení o uzavření Smlouvy, kterým je právě Vyúčtování nákupu s výslovným přehledem náležitostí Smlouvy. Předchůdce žalobkyně neposkytl žádné další informace a důkazy k prokázání uzavření smlouvy. Žalovaný do postoupení pohledávky, tj. datum, uhradil na předmětnou pohledávku celkem ve výši částka. Dále si smluvní strany v čl. 9.

2. Obchodních podmínek sjednaly, že v případě porušení stanovených podmínek ze strany žalovaného, je jméno FO oprávněna zesplatnit dluh a současně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta činila celkem částka a byla účtována z aktuální dlužné jistiny ve výši částka za období od zesplatnění, tj. od 30. 12 .2020, do datum.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyně prokázala aktivní legitimaci k uplatnění svého nároku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

6. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba.) zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby.

7. Akceptací návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně (právnická osoba.) byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr do výše částka, který se žalovaný zavázal uhradit ve 36 měsíčních splátkách po částka, měsíční poplatek za pojištění byl sjednán ve výši částka (splátka úvěru včetně pojištění činila částka), datum první splátky datum, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 35,90 %, RPSN ve výši 42,46 %. Půjčka byla převedena jednorázově na účet žalovaného bezprostředně po platném uzavření smlouvy.

8. Výzvami ze dne datum a datum bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o Půjčce č. hodnota ze dne datum.

9. Dopisem ze dne datum předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o půjčce PlatímPak č. hodnota ve výši částka.

10. Dopisy ze dne datum předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky částka (pohledávka ze smlouvy č. hodnota a 5071041648), a to nejpozději do datum.

12. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a identifikace žádosti o úvěr bylo zjištěno, že dne datum žádal žalovaný o úvěr ve výši částka se splatností 36 měsíců. Předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti posuzoval žalovaného na základě zjišťování aktuálních dluhů (záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce), zjišťoval informace z externích úvěrových registrů, vycházel z příjmů a výdajů žalovaného, vyhodnotil rizika a celkový skóring žalovaného a dospěl k závěru, že celkové rizikové vyhodnocení žalovaného dle interního postupu odpovídá splacení úvěru 97,60 %. Žalovaný deklaroval příjem částka a zohledněny byly výdaje ve výši částka (výdaje na splátky půjček částka, výdaje na bydlení částka, výdaje na živobytí částka a ostatní výdaje částka), žalovanému zbývá celkem částka.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že konečný zůstatek činí částka, pohyby na účtu tvoří pouze příchozí platba dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka, odchozí platba dne datum ve výši částka.

14. Z výpisu z účtu žalovaného za prosinec 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částka, kreditní obrat částka, konečný zůstatek částka, čerpání půjčky ve výši částka dne datum, příjem od společnosti právnická osoba v celkové výši částka.

15. Z výpisu z účtu žalovaného za leden 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částka, kreditní obrat částka, konečný zůstatek částka.

16. Z výpisu z účtu žalovaného za únor 2021 až únor 2022 bylo zjištěno, že na tomto účtu žádné transakce nebyly, kreditní obrat částka, konečný zůstatek částka.

17. V listině označené jako „Vyúčtování Vašeho nákupu na pouzitteipohny.cz“ bylo uvedeno jméno žalovaného, číslo objednávky 2045331, nákup ze dne datum, celková částka částka splatná dne datum. Dále je v listině uvedeno, že schválením žádosti o službu PlatímPak došlo k uzavření Smlouvy mezi právnická osoba. a žalovaným; uzavřením smlouvy banka uhradí nákup na e-shopu a žalovaný se zavazuje uhradit bance celkovou částku nejpozději do dne splatnosti. Vzájemný vztah upravují Obchodní podmínky.

18. Z Obchodních podmínek služby PlatímPak pro zákazníky předchůdce žalobkyně (právnická osoba.) ze dne datum bylo zjištěno, že služba PlatímPak je odložená platba, se kterou klient uhradit svůj online nákup zboží u obchodníka. Pokud se klient rozhodne zažádat o tuto službu a banka jeho žádost schválí, stává se uživatelem této služby a uzavírá s bankou smlouvu. Touto službou banka zajistí úhradu zboží u obchodníka. Celkovou částku lze uhradit pouze bezhotovostním převodem s uvedením variabilního symbolu, který najde klient ve smlouvě, kterou mu banka poslala na e-mail nebo má na svém profilu zákazníka. Všechny potřebné informace o úhradě najde klient v e-mailu, který mu banka zaslala na e-mailovou adresu vyplněnou v žádosti o Službu. Informace k platbě jakož i přehled všech plateb najde klient ve svém profilu zákazníka.

19. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

26. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o půjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o půjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Přesto má soud za to, že i v případě smlouvy o zápůjčce, je nutné aplikovat jako občanský zákoník, tak i zákon o spotřebitelském úvěru za situace, kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobce je předně poskytovatelem finančních prostředků.

27. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalovaného. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419, § 420, § 1810, § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 právnická osoba žalobkyni (jejího právního předchůdce) proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právního předchůdce žalobkyně (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka, rozsudek sp. zn. spisová značka) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum, kdy uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do datum (viz § 9 odst. 1 citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle zákona č. 257/2016 Sb. O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z datum ve věci C-679/18, z něhož plyne, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

28. Absence objasnění skutečných poměrů, potřeb a s tím spojených životních výdajů žalovaného neumožňuje zjistit poměr mezi příjmy a výdaji žalovaného, tedy posoudit to, zda mu zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Nutno tak konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného nezabýval. To samo o sobě diskvalifikuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud nepřehlíží, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno řádně, nicméně v intencích shora podaného výkladu nutno vidět, že důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, a tudíž neprovedení úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky v neplatnosti takového právního jednání (úvěrové smlouvy), nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní.

29. S odkazem na výše uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žádné výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobkyně soudu nepředložila. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z úvěru.

30. Žalobkyně, resp. předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému částku částka, žalovaný dle sdělení žalobkyně do současné doby uhradil částka, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní v rámci předžalobní výzvy poskytnuta lhůta k plnění, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem datum, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení.

31. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

32. Podle ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle odst. 2 citovaného ust. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Podle odst. 3 může soud též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

33. Účelem civilního řízení soudního je poskytování spravedlivé ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům, nezbytným předpokladem dosažení tohoto cíle je vždy pravdivé a úplné objasnění skutkového stavu. Civilní sporný proces je založen na systému dvou stran v kontradiktorním postavení. Proti sobě stojí dvě procesní strany, které jsou vzájemnými odpůrci a jež v řízení uplatňují protichůdné zájmy. Strany jsou v prvé řadě povinny rozhodné skutečnosti tvrdit; na skutečnostech, které žádná ze stran nepřednesla a které ani jinak nevyšly v řízení najevo, nesmí soud své rozhodnutí založit. Ohledně právně významných skutečností, které byly protistranou popřeny, proto musí strana zatížená důkazním břemenem učinit důkazní návrhy. Z projednací zásady tedy plyne, že rozhodnutí soudu může spočívat jenom na takových skutečnostech, které strany tvrdily (nebo vyšly v řízení najevo jinak) a které byly popř. prokázány, pokud toho bylo zapotřebí. Účastník, který neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese – za předpokladu, že jím tvrzená skutečnost nebyla jinak prokázána – nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky stíhají toho účastníka, který sice navrhl důkazy o pravdivosti svých tvrzení, avšak hodnocení provedených důkazů soudem vyznělo v závěr, že výsledek dokazování nepotvrdil pravdivost skutkových tvrzení účastníka. Zákon tím vymezuje důkazní břemeno (§ 120 odst. 3) jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, jenž je určován výsledkem provedeného dokazování. Důsledkem toho, že tvrzení účastníka není prokázáno, je pro účastníka nepříznivé rozhodnutí o věci samé. O důkazní povinnosti a o důkazním břemenu je soud povinen účastníky poučit.

34. Ohledně nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím tíží břemeno důkazní žalobkyni, která aby byla ve věci úspěšná, musí prokázat, že mezi předchůdcem žalobkyně (právnická osoba.) a žalovaný došlo k uzavření smlouvy PlatímPak. Žalobkyně soudu předložila pouze Obchodní podmínky a listinu označenou jako Vyúčtování služby PlatímPak, žádné jiné důkazy k prokázání existence této služby poskytnuté žalovanému však nedoložila. Přičemž z obchodních podmínek je zřejmé, že tato služba musela být poskytnuta na základě žádosti žalovaného a další informace ke schválené žádosti měly být žalovanému zaslány e-mailem a objevit se v jeho zákaznickém profilu. Proto nezbylo soudu nic jiného než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout. Žalobkyně ani přes poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. dané jí při jednání, oprávněnost svého tvrzeného nároku na zaplacení částky částka ze smlouvy PlatímPak neprokázala, soudu nezbylo tedy nic jiného, než v této části její nárok zamítnout.

35. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka celkem částka s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky částka, tj. jen 43,26 %, proto soud za situace, kdy žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšnější, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Usnesením Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum byl žalovanému ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, a to advokát tituly před jménem jméno FO, sídlem jméno FO 275, adresa. Usnesením Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne datum byl tituly před jménem jméno FO na základě jeho žádosti zproštěn opatrovníkem a žalovanému byl ustanoven opatrovník nový, a to tituly před jménem jméno FO, advokátka se sídlem adresa. V souladu s § 29 o. s. ř. soud rozhodl o odměně ustanoveného opatrovníka. Soud přiznal tituly před jménem jméno FO odměnu dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání dne datum) po částka, 2 x náhradu hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Celkem se jedná o částku částka.

37. Náklady ustanoveného opatrovníka dle § 140 odst. 2 o.s.ř. hradí stát. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady za vyplacenou odměnu ustanoveného opatrovníka žalovanému v celkové výši částka. Protože neúspěch žalobkyně představoval 56,74 %, uložil jí soud nahradit náklady řízení v tomto poměru státu, a to celkem ve výši částka.

38. Lhůty splatnosti soud určil jako zákonné třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí. Pokud nebude peněžité plnění (odměna opatrovníka) uhrazeno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu - Celnímu úřadu pro Pardubický kraj, Pardubice.