10 C 68/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 939,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 939,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 5 939,82 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za platební transakce. Tvrdila, že jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací a provozovatel vlastní sítě poskytuje služby volání na informační službu [číslo] a současně umožňuje účastníkům využívat též služeb jiných subjektů či provádět platební transakce na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u [obec] národní banky. Platební transakce pak spočívá v oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobkyně a mobilního telefonu (popř. telefonního přístroje u pevné linky nebo osobního počítače připojeného k síti žalobkyně) příkazy k provedení těchto transakcí a umožňuje účastníkovi na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí zaplatit cenu za zboží nebo služby poskytované jinými subjekty (např. SMS jízdenky, vyzváněcí tóny či hry ke stažení do mobilního telefonu, hlasování v TV soutěžích, dárcovské SMS apod.); žalobkyně v těchto případech jedná pouze jako zprostředkovatel platby. Příkaz k provedení platební transakce lze zadat voláním na telefonní číslo s odlišeným předčíslím (např. 900, 906, 909 atd. - tzv. audiotextové služby), zasláním textové zprávy s určitým řetězcem znaků na zvláštní číslo, určitým datovým spojením (tzv. Datarif) či potvrzením příkazu na odkazu na webové či wapové stránce určené třetím subjektem. Cena za tuto službu je pak určena dle délky volání, počtem zaslaných textových zpráv či je určena odkazem na webové či wapové stránce. Účastník je povinen zaplatit žalobkyni cenu platební transakce společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací ve lhůtě splatnosti vyúčtování a dále jí uhradit poplatky za provedení platebních transakcí dle ceníku. Žalovaná jakožto účastník telefonní stanice [číslo] [číslo] využila v období od 23.9.2017 do 22.11.2017 uvedených služeb, které jí byly žalobkyní vyúčtovány spolu s vyúčtováním elektronických komunikací jednak fakturou [číslo] za období od 23.9.2017 do 22.10.2017, se splatností dne 9.11.2017, a to za volání na informační službu [číslo] ve výši 244,27 Kč, poplatek za výměnu SIM 99 Kč a komerční služby ve výši 158 Kč a dále fakturou [číslo] za období od 23.10.2017 do 22.11.2017, se splatností dne 11.12.2017, a to za volání na informační službu [číslo] ve výši 488,55 Kč a komerční služby ve výši 4 950 Kč. Jelikož žalovaná uvedené částky v celkové výši 5 939,82 Kč neuhradila ani přes zaslanou upomínku a tyto služby u jejich poskytovatelů nereklamovala, domáhá se žalobkyně její úhrady soudní cestou spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, účtovaného za období ode dne 12.12.2017 až do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu § 115a zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z účastnické smlouvy – O2 Mobilní hlasová služba ze dne 18.9.2017 a ze dne 9.10.2017 soud zjistil, že žalovaná byla uživatelem mobilní telefonní stanice s [číslo] s [číslo] které jí byly poskytnuty žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací.

6. Ze specifikace služby - Výměna SIM karty vyplývá, že žalobkyně dne 7.10.2017 předala proti podpisu žalované novou SIM kartu (telefonní [číslo]).

7. Podle čl. 15 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je účastník oprávněn mimo využívání služeb elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní zadávat prostřednictvím sítě a technicky způsobilého koncového zařízení příkazy k úhradě zboží a služeb na účty třetích osob, které mají s provozovatelem sítě (žalobkyní) uzavřenu smlouvu o zřízení takového účtu. Žalobkyně pak informuje účastníka o provedených platebních transakcích v samostatné části pravidelného vyúčtování služeb za následující zúčtovací období a vyúčtuje je dle platného ceníku.

8. Z vyúčtování za služby – faktury [číslo] ze dne 23.10.2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za platební transakce realizované v období od 23.9.2017 do 22.10.2017 částku ve výši 2 836,21 Kč, splatnou dne 9.11.2017, která obsahovala žalobou požadovanou dlužnou částku za volání na informační službu [číslo] ve výši 244,27 Kč, platební transakce ve výši 158 Kč a částku 99 Kč za výměnu SIM.

9. Vyúčtováním za služby – fakturou [číslo] ze dne 23.11.2017 žalobkyně dále vyúčtovala žalované za platební transakce realizované v období od 23.10.2017 do 22.11.2017 částku ve výši 12 497,59 Kč, splatnou dne 11.12.2017, která obsahovala žalobou požadovanou dlužnou částku za volání na informační službu [číslo] ve výši 488,55 Kč a platební transakce ve výši 4 950 Kč.

10. Z dopisu o zrušení poskytování služeb ze dne 12.2.2018 včetně dodejky a přehledu neuhrazených vyúčtování pak žalobkyně v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., zrušila z důvodu neuhrazených pohledávek služby poskytované žalované, a to ke dni 19.3.2018 a zároveň ji vyzvala k jejich úhradě.

11. Na základě shora uvedených listin pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně poskytovala žalované na základě smlouvy ze dne 18.9.2017 (telefonní [číslo]) a smlouvy ze dne 9.10.2017 (telefonní [číslo]) v období od 23.9.2017 do 22.11.2017 služby elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě s tím, že žalovaná současně v tomto období zadala příkazy k realizaci platebních transakcí, které jí žalobkyně v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek umožnila využívat. Žalobkyně pak uvedené služby vyúčtovala žalované dle Ceníku zvlášť ve vystavených fakturách, a to jednak fakturou [číslo] ze dne 23.10.2017 na částku 501,27 Kč (služba [číslo], výměna SIM, platební transakce), dále fakturou [číslo] ze dne 23.11.2017 na částku 5 438,55 Kč (služba [číslo], platební transakce), přičemž žalovaná na celkovou vyúčtovanou částku za službu [číslo] a platební transakce neuhradila ničeho a nadále tak žalobkyni dluží celkem 5 939,82 Kč, které nezaplatila ani na základě zaslané upomínky a je tak s jejich úhradou v prodlení.

12. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 a § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

14. Podle ustanovení § 2 písm. n zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, 15. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaných závazkových vztahů žalobkyně jakožto poskytovatele služeb volání na informační službu [číslo] a zprostředkovatele plateb služeb třetích osob poskytla žalované služby, které byly žalované fakturovány a k jejichž úhradě se žalovaná zavázala. Žalobkyně umožnila žalované v souladu se Všeobecnými podmínkami zadávat příkazy k provedení platebních transakcí prostřednictvím telefonní stanice, jíž se smluvní vztah týkal, a žalovaná se tak zavázala uhradit žalobkyni cenu těchto služeb. Tomuto svému závazku však nedostála, neboť služby využité za období 23.9.2017 - 22.11.2017 a řádně vyúčtované žalobkyni neuhradila, a je tak v prodlení se splněním své povinnosti zaplatit zbývající část dluhu. Soud k tomu dále doplňuje, že s ohledem na povahu plnění, k němuž se žalovaná zavázala a na něž žalobkyni vzniklo právo, neshledal v dané věci nedostatek své pravomoci, neboť se nejedná o nárok vymahatelný dle zákona o elektronických komunikacích. Žalovaná se pak k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně co do základu či výše zpochybnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni dlužnou částku 5 939,82 Kč, odpovídající vyúčtované ceně za volání na informační službu [číslo] a provedení platebních transakcí neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, přičemž žalované současně uložil též povinnost uhradit žalobkyni vedle této částky též úrok z prodlení v zákonné výši, účtovaný ode dne následujícího po dni splatnosti poslední fakturované částky, tedy od data 12.12.2017, jak žalobkyně požadovala, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalované k plnění a za písemné podání ve věci samé paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.