10 C 76/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 577,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 577,12 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 822,50 Kč a úrokem ve výši 30% ročně z částky 9 717,12 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,03 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 22.6.2019 do 30.6.2019, ve výši 9 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 1.7.2019 do 30.06.2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 1.7.2020 do 30.6.2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, ve výši 10,75 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022, ve výši 14 % ročně z částky 10 577,12 Kč od 1.7.2022 do 28.4.2023, a dále s ročním úrokem z prodlení z částky 10 577,12 Kč jdoucím od 29.4.2023 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů ročně, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Česko národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaná je povinna, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1.12.2022 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení pohledávky ve výši 10 577,12 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO], dříve [právnická osoba] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 14. 3. 2002 smlouvu o Flexikontu, na základě které vedla pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet] spojený se službou Flexikredit podle Dodatku ke smlouvě ze dne 14.10.2004, což žalované umožňovalo čerpat z běžného účtu tzv. kontokorentní úvěr do výše 11 000 Kč za podmínky, že běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání, a že žalovaná bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí jeho výši. Nedílnou součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými byl žalovaná obeznámena. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila smluvní podmínky a překročila povolený úvěrový limit, zrušila právní předchůdkyně žalobkyně tuto službu a záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 10 500 Kč převedla dne 12. 5. 2005 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a zároveň žalované umožnila dluh uhradit ve splátkách. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a dluh ke dni 17.10.2005 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem téhož dne a vyzvala žalovanou k úhradě částky 11 459,65 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní s účinností dni 21.6.2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 17.7.2019. Žalobkyně tak požaduje částku 11 459,65 Kč sestávající z jistiny ve výši 9 717,12 Kč, poplatků ve výši 860 Kč (za vedení účtu, zaslání upomínky a prohlášení úvěru za splatný), dále úrok a úrok z prodlení v kapitalizované výši 822,50 Kč (za období od 1.7.2005 do 17.10.2005) a 60,03 Kč (za období od 30.7.2005 do 17.10.2005), úrok ve výši 30% ročně a úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 22.6.2019 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze Smlouvy o Flexikontu ze dne 14.3.2002, Dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 14.10.2004, Sazebníku a Úrokového lístku banky soud zjistil, že [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 14.3.2002 smlouvu, na jejímž základě se zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet] a poskytnout k účtu kontokorentní úvěr - Flexikredit do výše povoleného limitu 11 000 Kč s tím, že minimální měsíční kreditní příjem činí 5 500 Kč. Ke dni uzavření smlouvy byl sjednán úrok ve výši 16% ročně a pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 30% ročně. Žalovaná se zavázala platit za zřízení a vedení účtu a další služby ceny stanovené v Sazebníku a Úrokovém lístku, např. poplatek za vedení účtu ve výši 40 Kč, poplatek za zaslání upomínky ve výši 200 Kč, poplatek za prohlášení o splatnosti úvěru ve výši 300 Kč.

5. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, dle nichž je banka oprávněna účtovat klientovi za poskytnuté služby odměnu a Poplatky podle Sazebníku. V případě, že je klient v prodlení s úhradou jakéhokoli splatného závazku vůči bance, je banka oprávněna úročit dlužnou částku vedle smluvních úroků též jí stanovenou sazbou úroků z prodlení platnou ke dni, kdy se klient dostal do uvedeného prodlení. Banka je dále oprávněna úročit úroky z prodlení (vedle smluvních úroků) částku, o kterou klient přesáhl v případě kontokorentního úvěru stanovený úvěrový rámec. V případě debetního zůstatku příslušného účtu klienta banka zúčtuje uvedené částky k tíži takového účtu. Pokud není dohodnuto jinak, je klient na požádání banky povinen debetní zůstatek neprodleně vyrovnat. Jestliže klient své závazky vůči bance nevyrovná, je banka oprávněna smlouvu o vedení účtu s okamžitou účinností vypovědět.

6. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období 31. 5. 2005 – 21. 6. 2019 soud zjistil, že žalované na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který k datu 12. 5. 2005 činil 10 500 Kč. Ke dni 17.10.2005 byl debetní zůstatek ve výši 9 717,12 Kč s tím, že žalovaná dlužila dále na splatném úroku částku 822, 50 Kč, úroku z prodlení částku celkem 60,03 Kč a na poplatcích částku 860 Kč, celkem dluh žalované po splatnosti činil 11 459,65 Kč.

7. Upomínkou ze dne 15.9.2005 byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné splátky spolu s poplatky za upomínání a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení nedoplatku.

8. Dopisem ze dne 17.10.2005 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání dluh na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ve výši 11 459,65 Kč ke dni 17.10.2005 zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k jeho úhradě nejpozději do 10 dnů.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, dohodě ke smlouvě ze téhož dne, potvrzení o úplatě ze dne 21.6.2019, seznamu postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], jakožto postupitel postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Oznámením ze dne 3.7.2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyrozuměla o postoupení pohledávky. Odeslání oznámení žalobkyně doložila podacím lístek ze dne 16.7.2019.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 3.8.2022 a z podacího lístku datovaného dne 4.8.2022 považuje soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 18.8.2022 s upozorněním na případné vymáhání pohledávky soudní cestou.

11. Na základě obsahu shora uvedených listin tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 14.3.20002 Smlouvu o Flexikontu, na jejímž základě jí zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky banky, sazebník a úrokový lístek. Žalované pak byl na základě smlouvy ze dne 14.10.2004 na předmětném běžném účtu poskytnut úvěr do výše povoleného limitu 11 000 Kč, tzv. Flexikredit, a žalovaná byla povinna alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání, mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročit jeho výši, za současného sjednání závazku žalované hradit úroky z úvěru ve výši 16% ročně, v případě nepovoleného debetu ve výši 30% ročně. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit včetně úroků, poplatků a dalších plateb. Jelikož však žalovaná poskytnutý úvěrový limit neoprávněně přečerpala a tento debetní zůstatek ani dodatečně nevyrovnala, zrušila banka tuto službu a záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 10 500 Kč převedla dne 12. 5. 2005 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a zároveň žalované umožnila dluh uhradit ve splátkách. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, banka tak od smlouvy s účinností ke dni 17.10.2005 odstoupila a k témuž dni vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Výše dlužné částky k tomuto datu činila celkem 11 459,65 Kč (čerpaný úvěr 9 717,12 Kč, úroky z úvěru 822,50 Kč, úroky z prodlení 60,03 Kč a poplatky 860 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 pak společnost [právnická osoba], postoupila svou pohledávku za žalovanou ve výši 11 459,65 Kč, s účinností ke dni 21. 6. 2019 žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná nikterak nereagovala, je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

12. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013, se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouva o běžném účtu může obsahovat dále výši nebo stanovení výše úplaty a způsob, jakým tuto úplatu majitel účtu bance zaplatí. Výši úplaty lze sjednat i odkazem na ceník banky (§ 709 odst. 2 písm. d).

14. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, v tehdy platném znění, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

15. Podle ustanovení § 1879 O.Z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 O.Z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 shora citovaného občanského zákoníku, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

17. Na podkladě shora uvedeného soud v dané věci dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a že se žalobkyně domáhala svého nároku po právu. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu a dodatek ke smlouvě o účtu – kontokorent, na jehož základě žalovaná za dohodnutých podmínek čerpala úvěr až do celé výše úvěrového limitu 11 000 Kč. Žalovaná porušila svoje povinnosti, ke kterým se ve smlouvě a dodatku zavázala, když na běžném účtu trvale vykazovala debetní zůstatek a na účtu kontokorentu čerpala úvěr, který nesplácela. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávky za žalovanou platně postoupena na žalobkyni. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. Žalovaná se pak k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by zpochybnila žalovaný nárok co do jeho základu či výše. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 577,12 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení ve výši 822,50 Kč a 60,03 Kč, dále s úrokem ve výši 30% ročně z dlužné jistiny za dobu ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 22.6.2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky 10 577,12 Kč od 22.6.2019 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

18. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 252 Kč, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Tato částka je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.