10 C 79/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 432,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 11 432,12 Kč spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 10 232,12 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 404 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 11 432,12 Kč od 22.6.2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne 1.8.2022 postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení pohledávky ve výši 11 432,12 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], dříve [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 1.4.2001 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěrový rámec do výše 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Žalovaná průběžně čerpala finanční prostředky výběry z bankomatu či formou bezhotovostních nákupů prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala hradit rovněž úroky z čerpaného úvěru a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši dle sazebníku. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplácela, neboť byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva sjednaného v obchodních podmínkách a smlouvu dne 31.10.2003 ukončila s tím, že k tomuto dni činil dluh částku 19 836,12 Kč, výše úroku byla 22,68% ročně. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikl vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek po dni prohlášení úvěru za splatný (tj. splátky splatné 20.5.2003 až 20.10.2003) ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 10 232,12 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužných částek za dobu od 28.5.2003 do 27.10.2003 ve výši 404 Kč, úrok ve výši 22,68% ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 2% ročně z celkové dlužné částky vždy od 22.6.2019 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka s účinností ke dni 21.6.2019 za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 17.7.2019. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 1.4.2001, Průvodního dopisu ke kreditní kartě ze dne 21.8.2001 a Sazebníku poplatků bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 498 Kč na nákup spotřebního zboží (jízdní kolo) a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy byla možnost poskytnutí úvěrového rámce a vydání kreditní karty. Žalované byl na základě její žádosti poskytnut revolvingový úvěr ([číslo]) se sjednanou výší kreditního limitu (úvěrového rámce) v částce 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč. Splátky byly sjednány se splatností vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení byla banka oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 20% z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Měsíční úroková sazba činila 2,48% z čerpaného úvěru.

6. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou obchodní podmínky, podle kterých platilo, že schválený úvěrový rámec spolu s limity pro hotovostní a bezhotovostní čerpání je zaznamenán na účtu zákazníka a jeho výše, včetně výše limitu je zákazníkovi písemně sdělena nejpozději doručením přijetí návrhu smlouvy bankou nebo doručením karty. Zákazník je oprávněn disponovat s peněžními prostředky pouze do výše úvěrového rámce, a to dle limitu pro hotovostní a bezhotovostní čerpání, maximálně však do výše disponibilní částky. V případě překročení úvěrového rámce je zákazník povinen tuto částku vrátit a banka je oprávněna účtovat za překročení úvěrového rámce smluvní pokutu dle sazebníku. Zákazník odpovídá za zachování dostatečné disponibilní částky pro pokrytí nově zaúčtovaných úhrad v rámci pravidelného účtovacího cyklu. Banka je oprávněna změnit výši úvěrového rámce na základě plnění povinností vyplývajících ze smlouvy zákazníkem, zejména s ohledem na platební disciplínu, splácení měsíčních splátek apod. Zákazník je oprávněn požádat banku o změnu úvěrového rámce, každá změna úvěrového rámce je zákazníkovi písemně sdělena a nabývá účinnosti provedením transakce po tomto sdělení. Porušení povinností zákazníka vyplývajících ze smlouvy zakládá právo banky na smluvní pokutu a též na smluvení úrok z prodlení dle sazebníku, zejména se jedná o překročení úvěrového rámce, prodlení s úhradou měsíční splátky apod.

7. Z platební historie ke smlouvě [číslo] dále soud zjistil, že žalovaná dne 4.9.2001 čerpala prostřednictvím kreditní karty částku ve výši 20 000 Kč, v měsíci červenci 2002 platila kartou u obchodníka částkou celkem 3 236,12 Kč a v měsíci duben částkou 4 080 Kč. Žalovaná splátky hradila pravidelně do května 2003, poté se dostávala do prodlení s jejich úhradou. Jednotlivé splátky byly zaúčtovány na úrok, poplatky, jistinu a v důsledku prodlení na sankční úroky a smluvní pokutu. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 23.12.2003 ve výši 1 000 Kč. K datu 24. 6. 2019 činil dluh na jistině částku 10 232,12 Kč, na úroku 404 Kč a na smluvní pokutě 1 200 Kč (za prodlení se splátkou splatnou za měsíc květen až říjen 2003, a to vždy ve výši 200 Kč).

8. Dopisem ze dne 31.10.2003 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání dluh na úvěrové smlouvě [číslo] ve výši 19 836,12 Kč ke dni 31.10.2003 zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k jeho úhradě nejpozději do 7 dnů.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, dohodě ke smlouvě z téhož dne, potvrzení o úplatě ze dne 21.6.2019, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], jakožto postupitel postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Oznámením ze dne 3.7.2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyrozuměla o postoupení pohledávky. Odeslání oznámení žalobkyně doložila podacím lístek ze dne 16.7.2019.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 27.4.2020 a z podacího lístku datovaného dne 28.4.2020 považuje soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 7.5.2020 s upozorněním na případné vymáhání pohledávky soudní cestou.

11. Na základě obsahu shora uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 1.4.2001 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalované poskytla úvěrový rámec vedený pod [číslo] ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tomuto věřiteli úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem a uhradit mu poplatky za služby, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč. Žalovaná čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté karty, splátky ale řádně a včas nehradila. V důsledku této skutečnosti tedy právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 31. 10. 2003 celý úvěr spolu s příslušenstvím zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Následně byla předmětná pohledávka za žalovanou smluvně postoupena žalobkyni a žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna. Žalobkyně tak vedle dlužné jistiny ve výši 10 232,12 Kč nárokuje též smluvní pokutu za prodlení s hrazením splátek ve výši 20 %, a to ze splátky splatné 20.5.2003 až 20.10.2003, tedy 6 splátek, celkem ve výši 1 200 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužných částek za dobu od 28.5.2003 do 27.10.2003 ve výši 404 Kč, jakož i úrok z prodlení z celkové dlužné částky a úrok ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny vždy od 22. 6. 2019 do zaplacení. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy k úhradě, a to jak v oznámení o zesplatnění úvěru, tak ani v předžalobní upomínce, je se splněním svého závazku v prodlení.

12. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, v tehdy platném znění, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

14. Podle ustanovení § 1879 O.Z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 O.Z.,postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 shora citovaného občanského zákoníku, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

16. Na podkladě shora uvedeného soud v dané věci dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a že se žalobkyně domáhala svého nároku po právu. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřely smlouvu o úvěru, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s limitem 20 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté a prostřednictvím kreditní karty čerpané prostředky uhradit ve sjednaných splátkách spolu s úroky a sjednanými poplatky. Protože však poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně v důsledku zesplatnění celého zůstatku úvěru spolu s příslušenstvím v souladu se smluvními podmínkami nárok na vrácení poskytnutého plnění včetně sjednaných úroků, smluvní pokuty a úroku z prodlení. Žalovaná se pak k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by zpochybnila žalovaný nárok co do jeho základu či výše. Soud tak má za prokázané, že žalovaná neplněním sjednaných splátek úvěru porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a dlužnou částku čerpaného a nesplaceného úvěru s příslušenstvím řádně a včas neuhradila. Žalobkyně se tak domáhala svého nároku důvodně. Protože pak bylo dále v řízení doloženo, že předmětná pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni, stala se ta aktivně věcně legitimovanou k vymáhání dlužné částky. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 11 432,12 Kč, sestávající z dlužné jistiny v částce 10 232,12 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč, dále úrok z prodlení za dobu od 28.5.2003 do 27.10.2003 ve výši 404 Kč, úrok ve výši 22,68% ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 2% ročně z celkové dlužné částky, a to v obou případech počínaje ode dne 22. 6. 2019 (tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

17. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 252 Kč, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Tato částka je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.