10 C 82/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 657 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 17 657 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 14 134,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 657 Kč s příslušenstvím jako nároku, který plnila za žalovaného z titulu pojistné události. Žalobkyně uvedla, že žalovaný způsobil v době mezi 18.00 hod. dne 21. 4. 2023 a 5:45 hod. dne 22. 4. 2023 dopravní nehodu, při které řídil osobní automobil tov. zn. Škoda Fabia, RZ , SPZ, v , adresa, . Žalovaný uvedeným vozidlem narazil do pravé zadní části zaparkovaného vozidla paní , jméno FO, , tov. zn. VW Passat, RZ , SPZ, . Žalovaný z místa nehody odjel, aniž by sepsal společný záznam o dopravní nehodě nebo ji nahlásil Policii ČR. Tím bylo podstatně ztíženo šetření pojistné události, protože bylo třeba nejprve vozidlo žalovaného vypátrat a určit neznámého řidiče. Ujetím žalovaného z místa nehody bylo vyloučeno i ohledání technické závady vozidla namístě, nedošlo k fotodokumentaci události, nebylo možné vyloučit řízení vozidla pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek. Žalovaný byl za své jednání uznán vinným rozhodnutím Magistrátu města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení ze dne 20. 7. 2023, a to ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Poškozené vozidlo bylo v předmětné době pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou č. , číslo, , a z tohoto důvodu žalobkyně vyplatila poškozené dne 3. 5. 2023 pojistné plnění ve výši 17 657 Kč za opravu poškozeného vozidla. Podle žalobkyně jí vznikl v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vůči žalovanému regresní nárok na poskytnuté pojistné plnění, neboť žalovaný nesplnil povinnost podle zákona nahlásit dopravní nehodu Policii ČR a dále bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody. Již z tohoto důvodu podle žalobkyně je její nárok oprávněný. Žalovaný byl podáním ze dne 4. 12. 2023 vyzván k úhradě dluhu a dále byl předžalobní výzvou upozorněn na možnost soudního vymáhání. Žalovaný však na výzvu ani na předžalobní upomínku nereagoval.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. Žalovaný měl za to, že po něm žalobkyně nemůže požadovat regresní náhradu, protože o způsobené nehodě v době jejího vzniku nevěděl, což bylo prokázáno ve správním řízení. Dále uvedl, že ve správním řízení bylo zjištěno, že dopravní nehodu způsobil neúmyslnou nedbalostí. Poté, co se žalovaný dozvěděl o nehodě od nadřízeného, plně spolupracoval jak s policií, tak se žalobkyní. Nedošlo tak ke ztížení nebo znemožnění řádného šetření žalobkyně jako pojistitele v souvislosti s dopravní nehodou, což je podle žalovaného podmínkou regresního nároku žalobkyně vůči němu. Žalovaný v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3349/2009, na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4309/2010, na rozhodnutí sp.zn. 31 Cdo 475/2020 s tím, podmínkou důvodnosti nároku žalobkyně je vědomé a úmyslné jednání ze strany škůdce, což není tento případ. Dále odkázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 168/1999 Sb. Žalovaný dále uvedl, že opustil místo dopravní nehody ve stavu silného rozrušení kvůli povinnosti doručit další objednávku, u které nabíhalo zpoždění. Své vozidlo obešel, protože chtěl zkontrolovat technický stav vozidla s ohledem na jeho špatný stav a poškození z běžného provozu.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný způsobil dne 21. 4. 2023 dopravní nehodu osobním automobilem tov. zn. ŠKODA FABIA, reg. zn. , SPZ, , v , adresa, , jehož vlastníkem je pan , jméno FO, , bytem , adresa, , který uzavřel pojistnou smlouvu se žalobkyní (viz rovněž návrh pojistné smlouvy – AUTOPOJIŠTĚNÍ NA MÍRU). Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný při řízení uvedeného vozidla narazil do pravé zadní části zaparkovaného automobilu paní , jméno FO, , tov. zn. VOLKSWAGEN PASSAT, registrační značky , SPZ, . Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že žalovaný odjel z místa nehody, aniž by sepsal společný záznam o dopravní nehodě nebo ji nahlásil Policii České republiky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 4. 12. 2023. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je pojišťovací činnost.

5. Z příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 7. 2023, č. j. , číslo jednací, vyplývá, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání dvou přestupků z nedbalosti, a to jednak přestupku podle § 125c odst. 1, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., neboť se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval majetek jiných osob ani svůj vlastní, a dále přestupku podle § 125c odst. 1, písm. i), bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., protože jako účastník dopravní nehody neoznámil dopravní nehodu policii. Z příkazu je zřejmé, že žalovaný dne 21. 4. 2023 kolem 12:40 hod. řídil motorové vozidlo RZ , SPZ, v , adresa, , kde na parkovišti při couvání narazil levou zadní částí vozidla do pravé zadní části zaparkovaného vozidla RZ , SPZ, , jehož vlastníkem paní , jméno FO, . Žalovaný tuto dopravní nehodu neoznámil policii. V důsledku dopravní nehody došlo ke hmotné škodě na vozidle RZ , SPZ, . Z příkazu vyplývá, že žalovaný po nárazu ujel s vozidlem RZ , SPZ, asi 15 m, a po jeho zastavení toto vozidlo zkontroloval; stavem poškozeného vozidla se nezabýval. Správní orgán dospěl k závěru, že žalovaný nejednal v krajní nouzi. Z příkazu dále vyplývá, že ke zjištění žalovaného jako viníka dopravní nehody došlo tím, že nehodě byla přítomna svědkyně, která si poznamenala registrační značku vozidla žalovaného.

6. Ze zápisu o poškození motorového vozidla a fotodokumentace osobního automobilu Volkswagen Passat, reg. zn. , SPZ, je zřejmé, že toto vozidlo bylo poškozeno na místě uvedeném ve výše uvedeném příkazu. Předmětné vozidlo bylo poškozeno v pravé zadní části, která byla výrazně promáčknuta směrem dovnitř. K odstranění poškození vozidla byla potřeba výměna krytu zadního nárazníku vozidla a provedení lakování tohoto krytu.

7. Z detailu relace o dopravní nehodě včetně fotografií soud zjistil, že žalovaný v době mezi dnem 21. 4. 2023 a dnem 22. 4. 2023, kdy byla nahlášena dopravní nehoda, způsobil tuto nehodu, při níž osobním vozidlem tov. zn. Škoda Fabia, RZ , SPZ, při jízdě v , adresa, narazil do pravé zadní části vozidla tov. zn. VW Passat, RZ , SPZ, poškozené paní , jméno FO, . Žalovaný byl jako pachatel dopravní nehody zjištěn až dodatečně, protože z místa dopravní nehody odjel, aniž by věc oznámil Policii ČR či sepsal společný záznam o nehodě s poškozenou. Z tohoto důvodu nemohla být u žalovaného provedena dechová zkouška na alkohol.

8. Z uplatnění nároku (číslo pojistné události , číslo, ) je zřejmé, že poškozená , jméno FO, uplatnila u žalobkyně nárok z titulu náhrady škody za poškozené vozidlo. Z detailu o platbě - výpisu z interního systému žalobkyně a oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne 3. 5. 2023 pak vyplývá, že za poškození vozidla při výše uvedené dopravní nehodě způsobené žalovaným dne 21. 4. 2023 vozidlem tov. zn. Škoda Fabia, RZ , SPZ, vyplatila žalobkyně poškozené , jméno FO, pojistné plnění ve výši 17 657 Kč na účet č. , č. účtu, , a to na základě pojistné smlouvy č. , číslo, (jako pojistnou událost č. , číslo, ). Dopisem ze dne 13. 6. 2023 žalobkyně uplatnila vůči žalovanému právo na úhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 17 657 Kč a vyzvala žalovaného k zaplacení škody ve výši 17 657 Kč nejpozději do 13. 7. 2023.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2023 včetně plné moci a dodejky z 8. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě sedmi dnů a upozornila ho na přistoupení k soudnímu vymáhání v případě neuhrazení.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný řídil motorové vozidlo tov. zn. ŠKODA FABIA, reg. zn. , SPZ, , jehož vlastníkem byl pan , jméno FO, , který uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu č. , číslo, , jejímž předmětem bylo povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Žalovaný při couvání narazil levou zadní částí vozidla do pravé zadní části zaparkovaného vozidla tov. zn. VW Passat, RZ , SPZ, paní , jméno FO, . Žalovaný po nehodě ujel cca 15 m, poté zastavil a zkontroloval stav svého vozidla. Pak ujel z místa dopravní nehody, aniž by nehodu nahlásil Policii či sepsal s poškozenou zápis o dopravní nehodě. Žalovaný svým jednáním způsobil na vozidle tov. zn. VW Passat, RZ , SPZ, škodu ve výši 17 657 Kč. Jelikož i v době nehody dne 21. 4. 2023 bylo k vozidlu reg. zn. , SPZ, sjednáno výše uvedené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vyplatila žalobkyně z tohoto titulu poškozené částku 17 657 Kč na opravu poškozeného vozidla. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

11. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon“), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

12. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že b) pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, a c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

13. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

14. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

15. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.) a v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s vlastníkem vozidla tov. zn. ŠKODA FABIA, reg. zn. , SPZ, , panem , jméno FO, , smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Toto vozidlo řídil dne 21. 4. 2023 žalovaný, jak vyplývá z příkazu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 7. 2023, jímž je soud vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř., který jím způsobil dopravní nehodu. Při nehodě, tedy při couvání výše uvedeným vozidlem, žalovaný způsobil škodu na vozidle paní , jméno FO, , tov.zn. VW Passat, RZ , SPZ, , ve výši celkem 17 657 Kč. Výše této škody i její plnění žalobkyní bylo rovněž prokázáno, jak vyplývá z bodu 7. a 89. odůvodnění tohoto rozsudku, přičemž žalobkyně vyplatila toto pojistné plnění poškozené dne 3. 5. 2023. Žalobkyni tak vznikl ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení nárok na zaplacení této částky z titulu regresní náhrady za vyplacené plnění vůči žalovanému. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Soud proto považoval nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 17 657 Kč za zcela oprávněný.

16. Pokud jde o námitku žalovaného, že o vzniku škody v době jejího vzniku nevěděl, pak soud je opačného názoru. Jak vyplynulo z příkazu Magistrátu hl.m. Prahy, žalovaný po nárazu ujel s vozidlem RZ , SPZ, asi 15 m, poté zastavil a šel zkontrolovat stav tohoto vozidla. V případě, že by netušil, že k nárazu došlo, neměl by důvod zastavit a tento stav zjišťovat. Obecně totiž řidič vozidla, bez bližšího důvodu poté, co se rozjede a s vozidlem ujede několik metrů, vozidlo nezastavuje, aby jej zkontroloval. Je proto sice možné konstatovat, že žalovaný nehodu způsobil svou nedbalostí, tedy ji nechtěl způsobit, přesto však po nehodě z místa nehody bezdůvodně odjel, aniž by řešil, zda došlo k poškození vozidla tov. zn. VW Passat, RZ , SPZ, . V tomto směru jej neomlouvá ani jeho tvrzení, že místo dopravní nehody opustil ve stavu silného rozrušení kvůli povinnosti doručit další objednávku, u které mu nabíhalo zpoždění. Proto již tím, že bez dalšího odjel z místa nehody, znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody ve smyslu § 10 odst. 1, písm. c) zákona. V případě, že by na místě nebyla přítomna svědkyně, která si poznamenala registrační značku vozidla žalovaného, nebylo by objektivně možné viníka nehody zjistit. Soud ohledně svých závěrů odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1047/2016, z něhož vyplývá, že pokud řidička při couvání vozidlem, které řídila, nabourala do druhého vozidla dvakrát ..., „lze tedy důvodně předpokládat, že si musela být možnosti poškození vozidla vědoma již bezprostředně po dopravní nehodě, tj. v brzkých ranních hodinách 1. ledna a nikoliv až 2. ledna, a přesto nezajistila objektivní vyšetření nehody a zjištění rozsahu škody přímo na místě nehody. Jestliže nebyl přímo na místě nehody zjištěn rozsah poškození žalovanou nabouraného vozidla, ztížila žalovaná v tomto směru šetření žalobkyně, jako pojistitelky, o rozsahu vzniklé škody.“. Uvedené platí i nyní projednávaný případ. Nad to nehoda byla žalobkyni nahlášena až dalšího dne 22. 4. 2023, jak je zřejmé z detailu relace o dopravní nehodě, tedy po uplynutí mnoha hodin. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 961/2009 Nejvyšší soud považoval šestihodinovou prodlevu mezi dopravní nehodou a ohlášením dopravní nehody za ztížení možnosti řádného šetření pojistitele. Z uvedeného tedy vyplývá, že již samotným opuštěním místa dopravní nehody žalovaným dne 21. 4. 2023, bylo znemožněno zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Nárok žalobkyně je tak podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona důvodný.

17. Pokud jde o žalobkyní tvrzený důvod jejího nároku podle § 10 odst. 1, písm. b) zákona, mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný nesplnil svoji povinnost podle zákona sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu Policii ČR, proto i tím byla ztížena možnost řádného šetření žalobkyně jako pojistitelky, jakož i její možnost uplatnit vůči němu právo na náhradu pojistného plnění. Pokud žalovaný uváděl, že místo dopravní nehody opustil ve stavu silného rozrušení kvůli povinnosti doručit další objednávku, u které nabíhalo zpoždění, tento důvod nelze považovat za důvod hodný zřetele. Za takové důvody by bylo možné považovat např. „zdravotní důvody účastníka nehody, ať již nehodě předcházely, či jí byly vyvolány, zdravotní potíže osob blízkých, které (viník nehody) musí řešit“ (viz JANDOVÁ, Lucie, VOJTEK, Petr. § 10 [Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky]. In: JANDOVÁ, Lucie, VOJTEK, Petr. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 300, marg. č. 14).

18. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 657 Kč. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu prodlení od 16. 12. 2023 do zaplacení, protože žalovaný byl poprvé vyzván k zaplacení škody dopisem ze dne 13. 6. 2023, v němž mu byla stanovena lhůta k zaplacení nejpozději do 13. 7. 2023. Ode dne následujícího tak je žalovaný v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 16. 12. 2023, soud rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

19. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 314,20 Kč. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně, jež představují mimosmluvní odměnu za 5 úkonů právní služby po 1 820 Kč z tarifní hodnoty 17 657 Kč ( 1x převzetí a příprava zastoupení, 1 x předžalobní upomínka, 1x sepis žaloby, 1x vyjádření ze dne 6.3. 2024 a 1x účast na jednání soudu dne 20. 3. 2024 dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta vlakem k jednání soudu z , adresa, ve výši 90 Kč a zpět autobusem ve výši 30 Kč, a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 3 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 2 314,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.