105 C 4/2019

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Dandovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15 248,65 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Berouně dne 2. 5. 2019 a doplněnou podáním ze dne 4. 5. 2020 domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 1. 8. 2018 do zaplacení a povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Žalovaný uvedl, že on i žalovaná jsou podnikajícími fyzickými osobami, a že spolu dne 16. 5. 2018 uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce jako prodávající předal žalované jako kupující nástrojářskou frézu FM25 a žalovaná tuto frézu převzala. Kupní smlouvu za žalovanou podepsal její manžel, který s žalovanou v rámci výkonu její podnikatelské činnosti spolupracoval a zastupoval ji. Žalobce byl nejprve přesvědčen o tom, že kupní smlouvu uzavřel s žalovanou, během soudního řízení však dle názoru žalobce vyšlo najevo, že smlouvu fakticky podepsal manžel žalované. K tomu žalobce dodal, že smlouva byla podepsána korespondenčním způsobem tak, že ji jako první podepsala strana kupující a poté strana prodávající. Podle žalobce bylo během obchodní spolupráce s žalovanou zcela běžné, že ji zastupoval její manžel, který za ní kupříkladu podepisoval faktury. O tom, že si byla žalovaná vědoma uzavření kupní smlouvy a že její manžel jednal z pověření žalované, měla dle názoru žalobce svědčit SMS komunikace mezi účastníky řízení. Komunikace prostřednictvím SMS zpráv a e-mailů měla prokazovat, že se manžel žalované podílel na realizaci a faktickém chodu podnikání žalované (byť sám manžel žalované není držitelem živnostenského oprávnění a formálně nepodniká) a že obchodní spolupráce probíhala i s manželem žalované. Při běžném obchodním styku nebylo rozlišováno, s kým bylo jednáno, neboť manžel žalované vystupoval jako její odpovědný zástupce.

2. Žalobce dále uvedl, že kupní cena za frézu ve výši 50 000 Kč měla být zaplacena ve třech splátkách. Žalovaná uhradila první splátku ve výši 10 000 Kč při podpisu smlouvy. Druhou splátku ve výši 20 000 Kč měla žalovaná uhradit do 30. 6. 2018, avšak žalobce od žalované obdržel na úhradu druhé splátky částku 11 270 Kč, a to až dne 18. 7. 2018. Dne 30. 7. 2018 žalovaná uhradila částku ve výši 18 730 Kč. Celkově žalobce obdržel od žalované 40 000 Kč, přestože kupní cena jako celek byla splatná nejpozději do 31. 7. 2018. Předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2018 žalobce vyzval žalovanou k úhradě zbývajících 10 000 Kč s příslušenstvím, žalovaná však dosud z této částky ničeho neuhradila. Tvrzení žalované pak žalobce označil za nekonzistentní, neboť žalovaná na jedné straně potvrdila, že s žalobcem uzavřela ústní kupní smlouvu a zaplatila 40 000 Kč, ale na straně druhé konstatovala, že za frézu nic nezaplatila.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že ji nepovažuje za důvodnou, neboť s žalobcem žádnou kupní smlouvu, jejímž předmětem by byla koupě a prodej frézy FM25, neuzavřela ani takovou smlouvu neviděla. Žalované byla doručena pouze předžalobní výzva, na kterou reagovala dopisem ze dne 22. 10. 2018. Při jednání před soudem žalovaná tvrdila, že podpis na kupní smlouvě není její a frézu nemá ve svém vlastnictví. Žalované nicméně bylo známo, že mezi žalobcem a jejím manželem byla uzavřena ústní dohoda, na jejímž základě žalobce prodal manželu žalované frézu za 40 000 Kč; tuto kupní cenu manžel žalované žalobci uhradil. Žalovaná dle svého tvrzení ani neměla ve svém účetnictví zaevidovány doklady o úhradě splátek kupní ceny za frézu.

4. Soud z listiny označené jako kupní smlouva zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující mělo dne 16. 5. 2018 v [obec] dojít k uzavření smlouvy, na jejímž základě se žalobce měl zavázat předat žalované nástrojářskou frézku FM25 bez příslušenství a žalovaná měla toto zboží za smluvenou cenu převzít do svého vlastnictví. Podle téže listiny se měly smluvní strany dohodnout na kupní ceně za frézu ve výši 50 000 Kč s tím, že první splátka ve výši 10 000 Kč byla splatná v den podpisu smlouvy, splatnost druhé splátky ve výši 20 000 Kč byla stanovena do 30. 6. 2018 a splatnost třetí splátky ve výši 20 000 Kč byla stanovena do 31. 7. 2018. Soud také zjistil, že na listině je připojen podpis za kupujícího a razítko a podpis za prodávajícího.

5. Z kopií příjmových pokladních dokladů č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] plyne, že žalovaná měla uhradit první splátku na„ KS fréza“ ve výši 10 000 Kč dne 16. 5. 2018, druhou splátku ve výši 11 270 Kč dne 18. 7. 2018 a třetí splátku ve výši 18 730 Kč dne 30. 7. 2018. Žalovaná byla v příjmových pokladních dokladech uvedena jako vydávající osoba, žalobce jako přijímající osoba a vystaveny byly [jméno] [příjmení]. Podpisy vydávající osoby a pokladníka nebyly na příslušných místech ani jinde na těchto dokladech připojeny. Během jednání před soudem dne 12. 5. 2020 žalobce předložil soudu originály příjmových dokladů č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], které byly opatřeny razítkem a parafou žalobce.

6. Z faktur [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalovaná jako dodavatel fakturovala v roce 2018 [právnická osoba] s. r. o. za práci a zboží a že tyto faktury byly podepsány jménem žalované.

7. Z výdajových pokladních dokladů č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] vyplynulo, že byly vystaveny [jméno] [příjmení] a že žalovaná hradila [právnická osoba] s. r. o. částky podle faktur č. 2018, č. 2018 a č. 2018. Soud zjistil, že tyto výdajové pokladní doklady byly podepsány za žalovanou i za [právnická osoba] s. r. o.

8. Z textových zpráv ze dne 25. 7. 2018, které žalovaná psala osobě, kterou oslovovala [jméno], vyplynulo, že se žalovaná nacházela ve špatné finanční situaci a žádala o zaslání nějakých peněz s tím, aby byly odečteny z toho, co zbývá uhradit„ za tu frézu“, na což jí adresát zpráv odpověděl, že zaplatí, jen co to zítra spočítá a odečte oproti fréze.

9. Ze záznamu o e-mailové komunikaci ze dne 27. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce odeslal uvedeného dne z adresy [email] e-mail na adresu [email], v němž mimo jiné uvedl, že adresát má u něj neuhrazené faktury v celkové výši 40 518 Kč, že za frézu zbývá doplatit 28 730 Kč, a že tedy žalobce doplatí rozdíl ve výši 11 788 Kč dnes převodem nebo hotově. Z adresy [email] byla posléze odeslána odpověď, kterou podepsala„ [jméno]“, která uvedla, že píše za [příjmení]. V této odpovědi bylo uvedeno, že [příjmení] chce dnes celou částku ve výši 51 788 Kč rovnou do ruky s tím, že on pak na základě dokladu uhradí frézu. Na to reagoval žalobce z adresy [email] tak, že konstatoval, že částka nesedí a že byli domluveni i přes SMS zprávy, že celá fréza bude odečtena oproti fakturám. Dále žalobce uvedl, že původně bylo domluveno zaplacení celé frézy najednou, později ve třech splátkách a splatnost celé operace se navíc posouvala.

10. Ze záznamu o e-mailové komunikace z období od 4. do 5. 7. 2018 soud zjistil, že dne 4. 7. 2018 byl z adresy [email] odeslán e-mail adresovaný paní [příjmení] a podepsaný„ [jméno] [celé jméno žalované]“, jehož obsahem byla žádost o zaplacení faktur po splatnosti za červen. Odpověď byla odeslána dne 5. 7. 2018 z adresy [email] a podepsána [jméno] [příjmení] a bylo v ní uvedeno, že v evidenci je vedena jen jedna nezaplacená faktura na cca 7 tisíc, ale že podle kupní smlouvy na frézku měl pan [příjmení] zaplatit splátku na frézku ve výši cca 20 tisíc. Ještě téhož dne byl z adresy [email] zaslán e-mail na adresu [email], v němž„ [celé jméno žalované] S.“ uvedla, že prověří„ to, jak se chlapi dohodli“. 11. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla, že je manželkou žalobce a že žalovaná byla dodavatelem společnosti žalobce. Svědkyně vypověděla, že sama sepisovala smlouvu o koupi frézy uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou a že by na tuto smlouvu mělo být doplaceno 10 000 Kč. Svědkyni nebylo známo, jakým způsobem byla smlouva podepisována, neboť u podpisu smlouvy nebyla přítomna. O tom, že má být na smlouvu doplaceno 10 000 Kč, svědkyně věděla proto, že vystavovala platební doklady. Příjmové platební doklady svědkyně vystavovala na základě pokynů žalobce, který jí vždy sdělil, kolik bylo zaplaceno. Svědkyně také uvedla, že žalovaná byla dodavatelem žalobce i dodavatelem [právnická osoba], vazby a jednání byly silně propojeny. Spolupráce a komunikace mezi žalobcem a žalovanou probíhala prostřednictvím manžela žalované, pana [příjmení], s nímž se svědkyně osobně setkávala a který v přítomnosti svědkyně někdy podepisoval dokumenty. Svědkyně uvedla, že byla přítomna u podpisu výdajových pokladních dokladů č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] manželem žalované (tyto dokumenty na dotaz soudu označila), k čemuž dodala, že nikdo jiný v její přítomnosti žalovanou takovým způsobem jako manžel žalované nezastupoval. [příjmení] moc opravňující manžela žalované jednat za žalovanou svědkyni nikdy nebyla předložena, přímo s žalovanou svědkyně jednala pouze prostřednictvím e-mailů.¨ 12. [příjmení] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že je manželem žalované a žalobce zná pracovně. Svědek sdělil, že uzavřel ústní dohodu s žalobcem, který svědkovi vnutil frézu za 40 000 Kč. Toto vnucení proběhlo tak, že žalobce svědkovi řekl, že si vezme frézu a že bude pro žalobce pracovat. Později svědek s žalobcem uzavřel ústní dohodu o splátkách frézy. Splátky byly dle svědka hrazeny z faktur, které žalovaná vystavovala za práci (např. práci za náhradní díly); sám svědek frézu nesplácel. K okolnostem uzavření kupní smlouvy svědek dále uvedl, že fréza byla umístěna na zahradě svědkova souseda. Žalobce svědkovi oznámil, že si frézu vezme, přičemž si ji může opravit, a žalobce pak dá svědkovi práci. Poté byly uzavřeny dvě dohody, obě na 40 000 Kč. Písemnou kupní smlouvu ze dne 16. 5. 2018 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným svědek nikdy dříve neviděl, podpis na kupní smlouvě nebyl jeho. Kdy přesně došlo k uzavření smlouvy o koupi frézy mezi žalobcem a svědkem, si svědek nepamatoval, ale asi se tak stalo někdy v roce 2017. Frézu má svědek stále ve svém vlastnictví, avšak nepracuje na ní a ani v minulosti ji nepoužíval. [jméno] [příjmení] svědek znal, avšak nevzpomenul si, zda před ní někdy podepisoval nějaké dokumenty. V minulosti od [jméno] [příjmení] převzal nějaké peníze určené pro žalovanou. Plnou moc k zastupování žalované svědek nikdy neměl. V případech, kdy žalobce potřeboval nějaký produkt nebo činnost po žalované, přicházel přímo za svědkem. Žalobce činil objednávky telefonicky, textovou zprávou nebo osobně; svědek s žalobcem sjednával i cenu. Svědek také uvedl, že podpisy na výdajových pokladních dokladech č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] nejsou jeho.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2018 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 10 000 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny za nástrojářskou frézu FM25 společně se zákonným úrokem z prodlení a s náklady právního zastoupení, a to do deseti dnů od doručení výzvy, s tím, že jinak bude žalobce svou pohledávku vymáhat soudní cestou.

14. Z odpovědi žalované na předžalobní výzvu ze dne 22. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná popřela existenci písemné kupní smlouvy na zboží za 50 000 Kč a současně konstatovala, že mezi ní a žalobcem byla uzavřena pouze ústní smlouva, podle které měla žalovaná za zboží uhradit 40 000 Kč. Žalovaná v téže odpovědi uvedla, že částku ve výši 40 000 Kč uhradila, a tedy žalobci ničeho nedluží.

15. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 12. 5. 2020 vyplynulo, že žalovaná je od 7. 3. 2018 oprávněna podnikat v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a od 21. 5. 2018 v předmětu podnikání obráběčství, přičemž jejím odpovědným zástupcem pro obráběčství byl dne 21. 5. 2018 ustanoven [příjmení] [příjmení].

16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem žalobce, neboť z tohoto důkazu by nemohla být zjištěna rozhodná skutečnost, zda žalovaná či její manžel v zastoupení žalované podepsali kupní smlouvu ze dne 16. 5. 2018. V situaci, kdy k uzavření písemné kupní smlouvy mělo dle tvrzení žalobce dojít distančním způsobem, totiž žalobce nemohl být u podpisu smlouvy přítomen, a tedy mu nemůže být známo, že právě žalovaná, případně její manžel smlouvu skutečně podepsali. Důkazní návrhy žalované na provedení výslechu [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] soud zamítl pro nadbytečnost.

17. Na základě provedených důkazů, které hodnotil dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, má soud za prokázané, že žalobce jako podnikající fyzická osoba i jako zástupce [právnická osoba] s. r. o. spolupracoval s žalovanou jako podnikající fyzickou osobou, přičemž za žalovanou v rámci těchto obchodních vztahů často jednal bez písemného zmocnění manžel žalované, který byl ustanoven odpovědným zástupcem žalované pro předmět podnikání obráběčství. Soud dále vzal za prokázané, že žalobce na straně prodávajícího uzavřel s manželem žalované na účet žalované vystupující na straně kupujícího smlouvu o koupi frézy za cenu dosahující 40 000 Kč, o jejíž existenci žalovaná věděla a na kterou žalovaná hradila ve splátkách tak, že k úhradě docházelo zejména započtením oproti fakturám za práci či zboží, vystavovaným žalobci či [právnická osoba] s. r. o. ze strany žalované coby dodavatelky. Ve vztahu k listině označené jako kupní smlouva, k jejímuž uzavření mělo dojít mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující dne 16. 5. 2018 ohledně koupě frézy za 50 000 Kč, soud zjistil, že tato listina existuje a obsahuje dva podpisy, jeden za prodávajícího a jeden za kupujícího.

18. Soud věc po právní stránce posoudil takto:

19. Podle § 441 odst. 2 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.

20. Podle § 444 odst. 1 o. z., kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

21. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 o. z. je kupující povinen věc převzít a zaplatit kupní cenu.

22. Soud v souzené věci předně zjistil, že žalobce a žalovaná spolu navázali obchodní vztahy, přičemž za žalovanou povětšinou jednal a zastupoval její manžel [příjmení] [příjmení], který k tomu sice nikdy nebyl písemně zmocněn a ani jeho postavení odpovědné osoby pro podnikání v oblasti obráběčství jej k tomu neopravňovalo (srov. a contrario § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)), ale jehož jednání žalovaná běžně pokládala za jednání za svou osobu (k tomuto závěru soud dospěl zejména na základě svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Za této situace proto lze obecně vycházet z toho, že manžel žalované byl k jejímu zastupování ve vztahu k žalobci zmocněn ústně, a to ve značně širokém rozsahu. Pokud manžel žalované zastoupil žalovanou při uzavření ústní či písemné smlouvy o koupi movité věci, jakou je i fréza (a nikdo se nedovolal případné relativní neplatnosti ústní smlouvy o zastoupení), a žalovaná nedala najevo svůj nesouhlas s právním jednáním manžela jakožto svého zástupce, ale pokud žalobce naopak z jejího jednání mohl oprávněně usuzovat, že se cítila být smlouvou vázána, pak lze vyjít z toho, že smlouva uzavřená za žalovanou jejím manželem žalovanou zavazuje.

23. V této věci však soud nemá za prokázané, že by žalovaná nebo její manžel v zastoupení žalované uzavřeli smlouvu o koupi frézy od žalobce za kupní cenu ve výši 50 000 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobcem předložená listina, která měla podporovat žalobní tvrzení o existenci písemné smlouvy ze dne 16. 5. 2018 uzavřené mezi ním a žalovanou o koupi frézy za 50 000 Kč, nebyla podepsána žalovanou, neboť to žalovaná popřela a sám žalobce následně svou žalobu změnil tak, že podpis na listině je podpisem [jméno] [příjmení], jednajícího na účet žalované. Toto tvrzení se však žalobci nepodařilo prokázat, neboť jím navržená svědkyně [jméno] [příjmení] pouze připravovala návrh kupní smlouvy, ale sama při jejím podpisu [jméno] [příjmení] přítomna nebyla. Ani z navrhované účastnické výpovědi žalobce nemohlo být zjištěno, že manžel žalované listinu – kupní smlouvu ze dne 16. 5. 2018 podepsal, neboť ta měla být dle žalobního tvrzení uzavřena korespondenčně, a tedy bez přítomnosti žalobce. To, že listinu podepsal manžel žalované, eventuálně mohlo být zjištěno posudkem znalce z oboru písmoznalectví, takový posudek však žalobce nenavrhl k důkazu. Lze tedy uzavřít, že se žalobci nepodařilo prokázat, že by [příjmení] [příjmení] (nebo sama žalovaná) podepsal jménem žalované a na její účet listinu obsahující kupní smlouvu ze dne 16. 5. 2018 (jejíž kopie se nachází na č. l. 6 soudního spisu), k čemuž soud pouze na okraj dodává, že pokud by manžel žalované podepisoval vlastní rukou smlouvu za žalovanou, mělo by to být ze smlouvy jasně zřejmé (například pomocí zkratek„ v z.“,„ vz.“ či„ i. s.“). Kým byla listina s kupní smlouvou, kterou žalobce předložil soudu, ve skutečnosti za kupujícího podepsána, v tomto řízení zjištěno nebylo.

24. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že [příjmení] [příjmení] sjednal s žalobcem nějakou smlouvu o koupi frézy (důkazem o tom však není výše rozebíraná listina na č. l. 6 soudního spisu). K tomuto závěru soud dospěl zejména na základě e-mailových komunikací, textových zpráv a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Soud pokládá za prokázané, že taková kupní smlouva (ať už písemná či ústní) byla [jméno] [příjmení] uzavřena na účet žalované a že žalovaná závazek plynoucí ze smlouvy považovala za svůj vlastní a jednání svého manžela za činěné v mezích smluvního zastoupení. To vyplynulo zejména ze skutečnosti, že žalovaná (a nikoli její manžel) hradila ve splátkách kupní cenu za frézu, což jednak uvedl manžel žalované ve své svědecké výpovědi a jednak to stvrdila i žalovaná ve své odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 22. 10. 2018 O tom, že žalovaná ve splátkách platila kupní cenu za frézu, pak svědčí i příjmové pokladní doklady č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], přičemž je nepodstatné, že žalovaná tyto doklady dle svého tvrzení neeviduje v účetnictví. K závěru, že smlouva o koupi frézy byla uzavřena za žalovanou a na její účet, soud dospívá i navzdory tomu, že se z e-mailové komunikace jeví, že žalobce, [jméno] [příjmení] a žalovaná považovali závazek [jméno] [příjmení] za jeho vlastní (srov. zejména pasáže„ měl do 30. 6. pan [příjmení] zaplatit splátku cca 20 tis.“ v e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 5. 7. 2018 nebo„ on (myšleno [příjmení] [příjmení]) ti je na základě tvého dokladu uhradí frézu, ale přijedu s ním, aby měl nějakého svědka“ v e-mailu žalované ze dne 27. 7. 2018); tato skutečnost však je dle názoru soudu důkazem o tom, že jednání [jméno] [příjmení] za žalovanou bylo natolik extenzivní, že všichni zúčastnění nabyli dojmu, že je to právě on, kdo fakticky řídí a vede podnikání žalované. O tom ostatně svědčí také svědecká výpověď [jméno] [příjmení], který uvedl, že za žalovanou řešil objednávky a sjednával cenu za dodávky.

25. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že cena za frézu, jejíž koupi [příjmení] [příjmení] sjednal za žalovanou na straně kupující, činila přinejmenším 40 000 Kč. Právě tato částka se podává z příjmových pokladních dokladů č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] či z odpovědi žalované na předžalobní výzvu, a uhrazení kupní ceny v této výši ze strany žalované tvrdí též žalobce. V situaci, kdy se žalobci nepodařilo prokázat, že by [příjmení] [příjmení] uzavřel za žalovanou písemnou smlouvu ze dne 16. 5. 2018, podle které měla kupní cena činit 50 000 Kč, však soudu nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by tato výše kupní ceny nepochybně plynula. Za důkaz o tom, že kupní cena měla činit 50 000 Kč a nikoli pouze 40 000 Kč, nelze považovat e-mailovou komunikaci ze dne 27. 7. 2018 (na níž odkazoval žalobce při jednání před soudem), neboť z té se sice podává, že podle žalobce uvedeného dne chybělo na frézu doplatit 28 730 Kč (což by pak v souhrnu s do té doby již uhrazenými částkami dle příjmových pokladních dokladů skutečně celkem činilo 50 000 Kč), avšak neplyne z ní, že by žalovaná výši tohoto nedoplatku potvrdila. To, že [jméno] [příjmení] nakonec vystavila dne 30. 7. 2018 příjmový pokladní doklad č. [anonymizováno] pouze na částku 18 730 Kč, naopak spíše nasvědčuje tomu, že se žalobce spletl a že výše nedoplatku (a tedy i celková cena za frézu) činila o 10 000 Kč méně, než žalobce uvedl v e-mailu ze dne 27. 7. 2018.

26. Na základě shora uvedeného soud shrnuje, že [příjmení] [příjmení] sice běžně zastupoval žalovanou při obchodním styku s žalobcem, avšak v řízení se neprokázalo tvrzení žalobce, že [příjmení] [příjmení] za žalovanou na její účet uzavřel písemnou smlouvu ze dne 16. 5. 2018 o koupi frézy za 50 000 Kč. Za prokázané soud považuje pouze to, že za žalovanou nějaká (zřejmě ústní) smlouva o koupi frézy byla uzavřena a že kupní cena, kterou žalovaná měla za frézu uhradit, činila 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná kupní cenu ve výši 40 000 Kč uhradila, nezbylo soudu nic jiného, než žalobu o zaplacení dalších 10 000 Kč s příslušenstvím zamítnout.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 15 248,65 Kč Náklady žalované sestávaly ze čtyř úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 7 bodu 4 a § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a to z převzetí a přípravy zastoupení a z účasti na jednáních dne 3. 3. 2020, 12. 5. 2020 a 23. 8. 2021 (z nichž pouze druhé trvalo déle než dvě hodiny a advokátovi tak náleží odměna 3 000 Kč), tj. dohromady 7 500 Kč za 4 úkony právní služby. Soud nepřiznal advokátovi jím vyúčtovaný úkon za podání ze dne 16. 4. 2020 označené jako návrh na doplnění dokazování, neboť se jedná pouze o jednoduchý přípis obsahující několik vět, ve kterém chybí jakákoliv právní argumentace, a proto jej nelze pokládat za "písemné podání ve věci samé" ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Dále soud právnímu zástupci žalované přiznal pět paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. dohromady 1 500 Kč, a cestovné v celkové výši 2 402,19 Kč, za cesty uskutečněné osobním automobilem tovární značky BMW M1, [registrační značka], při jízdě z [obec] (sídla advokáta) do [obec] (na jednání konaná dne 3. 3. 2020 a dne 12. 5. 2020) a zpět, při vzdálenosti celkem 126 km, přičemž sazba za 1 km jízdy je 4,2 Kč včetně náhrady výdajů za pohonné hmoty při průměrné ceně benzinu 31,80 Kč a spotřebě automobilu 6,9 l /100 km, tedy dvakrát částkou ve výši 805,66 Kč, a dále při jízdě z [obec] (sídla advokáta) do [obec] (jednání dne 23. 8. 2021) a zpět, při vzdálenosti celkem 126 km, přičemž sazba za 1 km jízdy činila 4,4 Kč včetně náhrady výdajů za pohonné hmoty při průměrné ceně benzinu 27,2 Kč a spotřebě automobilu 6,9 l /100 km, a to částkou ve výši 790,87 Kč. Advokátovi dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za čas strávený cestami na jednání, a to ve výši 12 půlhodin po 100 Kč, tedy 1 200 Kč a náhrada DPH ze všech výše uvedených částek ve výši 2 646,46 Kč, neboť zástupce žalované doložil, že je plátcem této daně.