11 C 15/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Posledníkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 fakticky Adresa zainteresované osoby 1/1 o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni podle rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 6. 2016, č. j. 0 P 145/2013-388 ve výši 2.500 Kč měsíčně, se s účinností od 22. 6. 2020 zvyšuje na 4.000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2023 na 5.000 Kč měsíčně. Běžné zvýšené výživné je splatné vždy k 1. dni daného měsíce k rukám žalobkyně.

II. Dluh na zvýšeném výživném za období od 22. 6. 2020 do 31. 1. 2024 ve výši 69.950 Kč, jakož i zvýšené výživné dospělé od 1. 2. 2024 do konce měsíce, v němž bude rozsudek doručen účastníkům, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po 6.000 Kč měsíčně, první splátku do tří dnů od doručení rozsudku a další vždy vedle běžného výživného až do úplného vyrovnání pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni další výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně od 22. 6. 2020 do 31. 8. 2023 a ve výši 2.000 Kč měsíčně od 1. 9. 2023 nadále se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zvýšení výživného žalovaného – otce na částku 5.000 Kč měsíčně 30 měsíců zpětně. Žalobu odůvodnila tím, že výživné bylo naposledy upraveno v roce 2016, nyní je žalobkyně studentkou 3. ročníku střední školy. Žalovaný se navíc o žalobkyni nezajímá a neposkytuje jí nic nad rámec výživného.

2. Podáním doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně nově domáhala zvýšení výživného na částku 7.000 Kč měsíčně 3 roky zpětně. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 20. 10. 2023, č. j. 11 C 15/2023-61 byla změna žaloby připuštěna.

3. Žalovaný nesouhlasil s požadovaným zpětným zvýšením výživného, projevil ochotu platit výživné 3.500 Kč měsíčně od září do listopadu 2023 a 3.000 Kč měsíčně od prosince 2023 nadále. Podle jeho názoru by se měli oba rodiče podílet rovným dílem na financování dítěte, čehož však matka žalobkyně není schopna z důvodu své finanční negramotnosti nebo spíš úmyslného obohacování se.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci:

5. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 6. 2016, č. j. 0 P 145/2013-388, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2016, byl zamítnut návrh otce , Jméno zainteresované osoby 1/0, na snížení výživného pro tehdy nezl. žalobkyni a zároveň bylo zvýšeno výživné žalovaného k žalobkyni na částku 2.500 Kč měsíčně od 1. 6. 2015. V době rozhodování soudu byla žalobkyně žákyní 5. ročníku základní školy. Matka žalobkyně , jméno FO, byla na rodičovské dovolené, pobírala dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Ve společné domácnosti žila s manželem , jméno FO, , nar. , datum, , který byl zaměstnán u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . s čistým měsíčním výdělkem 10.335 Kč. Dále v domácnosti žili nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , na něhož matka žalobkyně pobírala výživné 2.500 Kč měsíčně, a společný syn matky žalobkyně a jejího manžela nezl. , jméno FO, , nar. , datum, . Žalovaný byl zaměstnán jako řidič u , jméno FO, , zde dosahoval průměrné měsíční čisté mzdy 10.482 Kč, dále pobíral cestovní náhrady v průměrné měsíční výši 15.930 Kč. Žalovaný žil ve společné domácnosti s manželkou , jméno FO, , nar. , datum, , která byla rovněž zaměstnána u , jméno FO, . Žalovaný měl další vyživovací povinnost k nezl. , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , ve výši 1.000 Kč měsíčně. (rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 6. 2016, č. j. 0 P 145/2013-388).

6. Žalovaný platí stanovené výživné řádně, nad rámec výživného žalobkyni nepřispívá. Žalobkyně a žalovaný se nestýkají. (tvrzení žalobkyně a žalovaného).

7. Žalobkyně je ve školním roce 2023/2024 studentkou 4. ročníku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , právnická osoba, , , adresa, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Ve 3. ročníku měla omluvenou absenci za 1. pololetí 208 hodin a za 2. pololetí 166 hodin. Žalobkyně je dle prospěchu slabší studentka. V souvislosti se studiem má žalobkyně běžné výdaje na zakoupení učebnic a dalších školních pomůcek, odborné exkurze a stravu (800 Kč měsíčně). Úřadem práce je žalobkyni poskytován přídavek na dítě ve výši 1.560 Kč měsíčně. Matka žalobkyně koupila žalobkyni v prosinci 2022 notebook za 5.969 Kč, hradí jí paušál u Vodafone (včetně pořízení nového mobilního telefonu) 995 Kč měsíčně a jednou za 3 měsíce antikoncepci v ceně 500 Kč. (zpráva , Anonymizováno, školy , Anonymizováno, a , právnická osoba, , , adresa, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 26. 10. 2023, potvrzení o studiu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 29. 5. 2023, faktura , právnická osoba, ze dne 13. 12. 2022, tvrzení žalobkyně).

8. Žalovaný namítal, že notebook není povinná školní pomůcka a plno studentů jej nemá. Stejně tak není nezbytné vlastnit mobilní telefon a ještě k tomu s paušálem s neomezenými daty, když wi-fi je dostupná takřka všude. Ani antikoncepce není nezbytně nutná, pokud není doporučena lékařem ze zdravotních důvodů. Žalobkyně by si rovněž mohla zvýšit svou životní úroveň přivýdělkem na brigádě.

9. Shora uvedenými námitkami žalovaného se soud blíže nezabýval, protože v současné době patří počítač a mobilní telefon (i antikoncepce pro dívky) k již zcela běžnému vybavení každého člověka. Na druhé straně se ani nejedná o důležité skutkové okolnosti pro soudní řízení, protože již základní potřeby žalobkyně (strava, bydlení, oblečení a obuv, hygiena, náklady spojené se studiem aj.) se podstatně zvyšují vlivem plynutí času a přirozeného růstu dítěte.

10. Matka žalobkyně , jméno FO, je zaměstnána u , právnická osoba, ., dosahuje zde průměrné měsíční čisté mzdy za období 6-12/2020 ve výši 18.953 Kč, za rok 2021 ve výši 21.523 Kč, za rok 2022 ve výši 27.447 K a za období 1-5/2023 ve výši 28.294 Kč. Dále , jméno FO, pobírá přídavky na dvě děti (2 x 1.470 Kč) a příspěvek na bydlení v proměnlivé výši. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2023 bylo , jméno FO, schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Od července 2022 matka žalobkyně nežila ve společné domácnosti s manželem , jméno FO, . Jejich manželství bylo ke dni , datum, pravomocně rozvedeno. Matka žalobkyně má další vyživovací povinnost k , jméno FO, , nar. , datum, , jehož otci , jméno FO, bylo zvýšeno výživné pro syna na 3.000 Kč měsíčně od 1. 6. 2020 a 3.500 Kč měsíčně od 1. 9. 2022, a k nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , jehož otci , jméno FO, bylo uloženo platit od 1. 2. 2023 výživné ve výši 3.300 Kč měsíčně. , jméno FO, s žalobkyní a syny bydlí v pronajatém bytě v , adresa, , hradí zde měsíčně nájemné 12.500 Kč, zálohu na elektřinu 2.000 Kč a zálohu na plyn 1.500 Kč. (rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 20. 1. 2023, č. j. 0 Nc 3113/2022-120, protokol o jednání Okresního soudu v Bruntále ve věci sp. zn. 0 P 30/2015 ze dne , datum, , zprávy , právnická osoba, . ze dne 21. 6. 2023, Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, ze dne 26. 10. 2023, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2023, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , detail insolvenčního řízení , jméno FO, bez uvedení data, výpis z centrální evidence obyvatel ze dne 20. 10. 2023, tvrzení žalobkyně).11. , Jméno zainteresované osoby 1/0, má základní vzdělání. V minulosti vykonával jako živnostník stavební práce nebo byl zaměstnán jako řidič , Anonymizováno, . Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2018 bylo žalovanému schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2023 vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Během oddlužení žalovaný pobíral pouze životní minimum, cestovní náhrady mu však byly vypláceny v plné výši. Od 23. 7. 2019 do 28. 2. 2021 žalovaný pracoval jako řidič , Anonymizováno, u , právnická osoba, . Pracovní poměr byl ukončen dohodou na žádost zaměstnance. Žalovaný zde dosáhl průměrné měsíční čisté mzdy za rok 2020 ve výši 16.301 Kč a za období 1-2/2021 ve výši 16.277 Kč a dále mu byly vypláceny cestovní náhrady v průměrné měsíční výši 22.485 Kč v roce 2020 a 27.002 Kč v období 1-2/2021. Od 1. 3. 2021 do prosince 2023 byl žalovaný zaměstnán jako řidič , Anonymizováno, u , právnická osoba, . Dosahoval zde průměrné měsíční čisté mzdy za období 3-12/2021 ve výši 17.332 Kč, za rok 2022 ve výši 17.611 Kč a za období 1-9/2023 ve výši 22.667 Kč. Dále byly žalovanému vypláceny cestovní náhrady v průměrné měsíční výši 1.547 EUR v období 3-12/2021, 1.500 EUR v roce 2022 a 1.447 EUR v období 1-9/2023. Pracovní poměr u , právnická osoba, . ukončil žalovaný dohodou v prosinci 2023, dle vlastního tvrzení z důvodu únavy z práce, protože pouze zhruba 5 dní v měsíci byl doma a zbytek měsíce na pracovních cestách v zahraničí. Lékař u žalovaného údajně konstatoval únavový syndrom, ale ve zdravotní dokumentaci to žalovaný nenechal uvést z důvodu hledání další práce. Žalovaný neuvažoval o práci řidiče v ČR, protože i tak by byl často mimo domov. Od 5. 12. 2023 je žalovaný veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ve výši 9.400 Kč měsíčně. Aktuálně si žalovaný chce vyřídit živnostenské oprávnění a od března 2024 začít podnikat v oblasti , Anonymizováno, , vykonával by práci , Anonymizováno, . Žalovaný vlastní dvě motorová vozidla, jedno je nepojízdné, druhé je automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, . Manželství žalovaného s , jméno FO, bylo ke dni , datum, pravomocně rozvedeno. Vyživovací povinnost k synovi , Anonymizováno, žalovanému zanikla asi v roce 2019. Žalovaný bydlí v rodinném domě svých rodičů v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nepřispívá finančně na nájem, ale platí služby, stravu apod. Otec žalovaného bude mít letos , Anonymizováno, let, má více závažných onemocnění. Nebyl pro něj vyřizován příspěvek na péči. Matka žalovaného bude mít , Anonymizováno, roků, také má zdravotní komplikace pohybového charakteru. Žalovaný rodičům pomáhá s dopravou na nákupy, k lékařům a dělá veškeré práce kolem domu. I z tohoto důvodu si žalovaný nehledá práci mimo domov. (zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 22. 8. 2023, , právnická osoba, . ze dne 25. 10. 2023, , právnická osoba, . ze dne 27. 10. 2023, potvrzení Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, ze dne 5. 12. 2023, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2018, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 19. 7. 2023, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , detail insolvenčního řízení žalovaného bez uvedení data, výpis z centrální evidence obyvatel ze dne 20. 10. 2023, tvrzení žalovaného).

12. Žalovaný byl v průběhu řízení poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení o vážném zdravotním stavu jeho otce a o nutnosti podílet se na jeho péči a dále své tvrzení o existenci únavového syndromu. Zároveň byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaný odmítl zveřejnit zdravotní stav svého otce a zopakoval, že nemá k dispozici zprávy, že si stěžoval u lékaře ústně na problémy spojené s únavou, nechtěl to mít uvedené ve zdravotní dokumentaci. Za tohoto stavu musel soud vyhodnotit žalovaným iniciované skončení pracovního poměru u , právnická osoba, . za skončení zaměstnání bez důležitého důvodu.

13. Další důkazy provedené při jednání soudu nejsou citovány v odůvodnění rozsudku, neboť nevypovídaly o skutečnostech rozhodných pro zjištění skutkového stavu věci.

14. Dle § 923 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

15. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Dle § 913 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

17. Poslední úprava výživného ve prospěch žalobkyně byla provedena před téměř 8 lety rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 6. 2016, č. j. 0 P 145/2013-388. Od této doby došlo k podstatnému zvýšení odůvodněných potřeb žalobkyně v souvislosti s jejím přirozeným věkovým vývojem a od 1. 9. 2020 i nástupem na střední školu. Soudní judikatura již dlouhodobě zastává stanovisko, že za dobu, během níž i bez dalších případných změn v poměrech dětí vzrostou jejich potřeby natolik, že je namístě přistoupit ke zvýšení výživného, je nutno považovat dobu tří let. U žalobkyně nedošlo k úpravě výživného již více než dvojnásobně delší dobu. Od roku 2016 se změnily i možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů žalobkyně. Matka žalobkyně již vzhledem k věku žalobkyně neplní svou vyživovací povinnost k dceři osobní péčí o ni, ale stejně jako žalovaný finančním příspěvkem. Příjem , jméno FO, se oproti roku 2016 podstatně zvýšil, protože v roce 2016 byla na rodičovské dovolené a pobírala pouze dávky z úřadu práce, nyní je již zaměstnána s poměrně slušným výdělkem. K oddlužení , jméno FO, soud nepřihlížel, protože u rodiče je přednostní vždy plnění jeho vyživovací povinnosti k dětem před soukromými závazky. Matka žalobkyně má nadále vyživovací povinnost k dalším dvěma dětem, avšak její manželství s , jméno FO, bylo ke dni , datum, pravomocně rozvedeno. I příjmy žalovaného se ve srovnání s rokem 2016 podstatně zvýšily. V žalovaném období od 22. 6. 2020 do listopadu 2023 žalovaný pracoval jako řidič , Anonymizováno, u dvou zaměstnavatelů a pobíral kromě mzdy i náhradu cestovních výdajů a stravného. Uvedené náhrady byly zajisté určeny ke krytí potřeb žalovaného na pracovních cestách, je ovšem evidentní, že v jejich důsledku žalovaný nemusel z vypláceného příjmu hradit ničeho na svou stravu a tímto způsobem tedy ušetřil nepochybně alespoň jednu třetinu vyplácených náhrad, kterou soud připočetl k jeho čisté mzdě. Od 5. 12. 2023 je žalovaný veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Možnosti, schopnosti a majetkové poměry žalovaného od prosince 2023 dosud však byly hodnoceny dle § 913 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak, že se bez důležitého důvodu vzdal výhodnějšího zaměstnání u , právnická osoba, ., v němž mohl dosahovat i nadále čisté mzdy ve výši 22.667 Kč, zvýšené o 1/3 vyplácených cestovních náhrad. Ze stejných důvodů jako u matky žalobkyně nepřihlížel soud ani u žalovaného k oddlužení, probíhajícímu do července 2023. Žalovanému rovněž v roce 2019 odpadla vyživovací povinnost k synovi , Anonymizováno, . Na druhé straně soud přihlédnul i k tomu, že od ledna 2020 je žalovaný rozvedený.

18. Soud dospěl k závěru, že spravedlivým vyjádřením změn v sociální a majetkové situaci účastníků je za použití citovaných ustanovení občanského zákoníku zvýšení výživného pro žalobkyni s účinností od 22. 6. 2020 (tři roky před podáním změny žaloby a zároveň 4 roky po poslední úpravě výživného a od září 2020 i nástup na střední školu). V roce 2020 dosahoval žalovaný u , právnická osoba, . čisté mzdy 16.301 Kč, s připočtením 1/3 cestovních náhrad jeho čistý příjem činil 23.796 Kč. Zároveň již neměl další vyživovací povinnost k synovi , Anonymizováno, . Výživné od 22. 6. 2020 bylo zvýšeno na částku 4.000 Kč měsíčně, která odpovídá jak odůvodněným potřebám žalobkyně, tak možnostem a schopnostem žalovaného. Zvýšeným výživným ze strany žalovaného s připočtením dalšího finančního příspěvku na výživu žalobkyně ze strany její matky jsou plně pokryty potřeby žalobkyně v tomto období.

19. Následně po uplynutí dalších tří let (viz soudní judikatura citovaná shora) soud přistoupil od 1. 9. 2023 (zahájení studia žalobkyně v maturitním ročníku střední školy) k dalšímu zvýšení výživného. V roce 2023 dosahoval žalovaný u , právnická osoba, . čisté mzdy 22.667 Kč, s připočtením 1/3 cestovních náhrad (použit průměrný kurz 1 EUR = cca 26 Kč) jeho čistý příjem činil 35.208 Kč. Výživné od 1. 9. 2023 bylo zvýšeno na částku 5.000 Kč měsíčně, která odpovídá jak odůvodněným potřebám žalobkyně, tak možnostem a schopnostem žalovaného. Zvýšeným výživným ze strany žalovaného s připočtením dalšího finančního příspěvku na výživu žalobkyně ze strany její matky a vypláceného přídavku na dítě jsou plně pokryty potřeby žalobkyně v tomto období.

20. V souvislosti se zpětným zvýšením výživného vznikl žalovanému dluh na zvýšeném výživném za období od 22. 6. 2020 do 31. 1. 2024 ve výši 69.950 Kč (alikvotní část zvýšeného výživného od 22. 6. do 30. 6. 2020 ve výši 450 Kč + 38 měsíců od 7/2020 do 8/2023 po 1.500 Kč + 5 měsíců od 9/2023 do 1/2024 po 2.500 Kč). Tuto částku, jakož i zvýšené výživné dospělé od 1. 2. 2024 do konce měsíce, v němž bude rozsudek doručen účastníkům, uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni dle § 160 odst. 1 a 4 o. s. ř. v pravidelných splátkách po 6.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek s přihlédnutím k výši dluhu na zvýšeném výživném, úměrné délce jeho zaplacení (max. 1 rok) a výši příjmu žalovaného.

21. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III. rozsudku), neboť požadované výživné ve výši 7.000 Kč měsíčně již neodpovídá možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného.

22. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že účastníci náhradu nákladů řízení nepožadovali.