11 C 32/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Posledníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni na základě rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 2. 2021, č. j. 0 P 134/2016-173 ve výši 3.500 Kč měsíčně, se s účinností od datum zvyšuje na 4.000 Kč měsíčně. Běžné zvýšené výživné je splatné vždy každého 15. dne daného měsíce k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni další zvýšené výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně od datum do datum a ve výši 500 Kč měsíčně od datum do budoucna, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala zvýšení výživného, které je jí povinen poskytovat žalovaný – otec, s účinností od datum na částku 4.500 Kč měsíčně. Jelikož se všichni účastníci tohoto řízení vzdali práva odvolání, obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu Okresní soud v Bruntále učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 2. 2021, č. j. 0 P 134/2016-173, který nabyl právní moci dne datum, soud schválil dohodu rodičů jméno příjmení a celé jméno žalovaného, podle níž bylo od datum zvýšeno výživné žalovaného k tehdy nezl. jméno na částku 3.500 Kč měsíčně a k nezl. jméno na částku 2.500 Kč měsíčně. V době rozhodnutí soudu žalobkyně navštěvovala 1. ročník příjmení střední školy anonymizováno a anonymizováno, obec, p.o. v učebním oboru anonymizováno, byla ubytována na internátu. Matka žalobkyně byla zaměstnána v anonymizováno škole a mateřské škole obec s průměrnou měsíční čistou mzdou 11.629 Kč, dále pobírala dávky státní sociální podpory. Žalovaný pracoval v právnická osoba s průměrnou měsíční čistou mzdou 16.782 Kč, dále pobíral cestovní náhrady v průměrné výši 1.980 Kč měsíčně. Žalovaný sdílel bydlení se svým otcem – starobním důchodcem. Žalovaný platí stanovené výživné řádně, příležitostně přispěje žalobkyni i nad rámec výživného. Žalobkyně je od datum studentkou příjmení střední školy anonymizováno a anonymizováno, obec, p.o. v nástavbovém studiu podnikání. Studium pravděpodobně ukončí maturitní zkouškou v červnu 2025. Přes týden bydlí na domově mládeže s náklady na ubytování a stravu cca 4.000 Kč měsíčně, náklady na dojíždění do školy činí cca 500 Kč měsíčně. Matka žalobkyně jméno příjmení je zaměstnána jako uklízečka na pracovní úvazek 75 % v anonymizováno škole obec s průměrnou měsíční čistou mzdou za rok 2023 ve výši 15.675 Kč. Dále pobírá dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení v proměnlivé výši a přídavky na děti ve výši 1.580 Kč měsíčně pro žalobkyni a 1.470 Kč měsíčně pro nezl. jméno. jméno příjmení s dětmi bydlí v pronajatém bytě v obec, platí náklady bydlení 10.050 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u právnická osoba s průměrnou měsíční čistou mzdou za období číslo 2023 ve výši 20.979 Kč, dále pobírá cestovní náhrady v průměrné měsíční výši 2.624 Kč. Otec otce bydlí již od srpna 2023 v anonymizováno pro seniory anonymizováno, náklady bydlení v obec ve výši číslo – 8.800 Kč měsíčně tedy již platí žalovaný sám. Dle § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Poslední úprava výživného ve prospěch žalobkyně byla provedena před 3 lety rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 2. 2021, č. j. 0 P 134/2016-173. Žalobkyně je stejně jako v roce 2021 studentkou střední školy v obec v nástavbovém studiu. Soudní judikatura již dlouhodobě zastává stanovisko, že za dobu, během níž i bez dalších případných změn v poměrech dětí vzrostou jejich potřeby natolik, že je namístě přistoupit ke zvýšení výživného, je nutno považovat dobu tří let. Toto období uplynulo v daném případě ke dni datum. Od roku 2021 se v nižší míře zvýšily i příjmy matky žalobkyně a žalovaného ze zaměstnání, oběma rodičům nadále trvá vyživovací povinnost k nezl. jméno celé jméno žalovaného. Soud dospěl k závěru, že spravedlivým vyjádřením změn v sociální a majetkové situaci účastníků je za použití citovaných ustanovení občanského zákoníku zvýšení výživného žalovaného k žalobkyni s účinností od datum (tři roky po poslední úpravě výživného) na částku 4.000 Kč měsíčně. Výživné v této výši sice plně neodpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně, je ale úměrné možnostem a schopnostem žalovaného. Pokud se žalobkyně domáhala zvýšení výživného až na částku 4.500 Kč měsíčně od datum, byla žaloba ve zbytku jako nedůvodná zamítnuta. O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně ani žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadovali. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, protože se účastníci po vyhlášení rozhodnutí práva odvolání vzdali. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.