11 C 5/2018

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Posledníkové a přísedících Libuše Vaculíkové a Mileny Boronkajové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobkyni dne 27. 9. 2018, je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], na nákladech řízení částku 32.939 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 18.458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou jí dal žalovaný dne 27. 9. 2018. Žalobu odůvodnila tím, že u žalovaného byla od 1. 9. 1994 zaměstnána jako [anonymizována dvě slova]. Ke dni 6. 12. 2013 byla u žalobkyně zjištěna nemoc z povolání - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] způsobená akryláty. Žalovaný s účinností od 7. 3. 2016 převedl žalobkyni na práci [anonymizována dvě slova]. Lékařským posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 3. 2016 bylo konstatováno, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá pro práci [anonymizována dvě slova]. Písemným pokynem ze dne 26. 9. 2016 převedl žalovaný žalobkyni na práci [anonymizováno]. Téhož dne 26. 9. 2016 žalovaný rovněž žalobkyni doručil výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti žalobkyně na pozici [anonymizována dvě slova]. Platnost této výpovědi byla napadena žalobkyní v soudním sporu, vedeném u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka]. Následně dne 20. 6. 2018 nicméně žalovaný odvolal výpověď z pracovního poměru ze dne 26. 9. 2016 a žalobkyně s odvoláním výpovědi téhož dne vyslovila souhlas. Lékařským posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2018 byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro výkon práce [anonymizována dvě slova]. Dalším lékařským posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2018 pak byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro výkon práce [anonymizována dvě slova]. S těmito posudkovými závěry žalobkyně nesouhlasila a podala proti oběma lékařským posudkům dne 18. 9. 2018 návrh na přezkum. Dne 27. 9. 2018 žalovaný osobně doručil žalobkyni výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že na základě lékařských posudků posudkového lékaře ze dne 10. 9. 2018 není žalobkyně schopna vykonávat pro žalobce práci [anonymizována dvě slova] a ani ji nelze žalovaným převést na jiný druh práce, když [anonymizována dvě slova] taktéž nemůže žalobkyně pro žalovaného vykonávat. Žalobkyně považuje výpověď z pracovního poměru ze dne 27. 9. 2018 za neplatnou z několika důvodů:

1. Zdravotní stav žalobkyně se od data zjištění nemoci z povolání 6. 12. 2013 nezlepšil, žalobkyně tedy nemůže pro žalovaného vykonávat práci, protože pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu zjištěné nemoci z povolání, což je důvod pro výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. d) zákoníku práce, který však žalovaný nepoužil.

2. Samotná posudková lékařka ve sdělení ze dne 21. 9. 2018 přiznává, že důvodem pro nezpůsobilost žalobkyně k práci [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] je přiznání choroby z povolání. Mylným výkladem zákona pak posudková lékařka zaujala závěr, že dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti z důvodu nemoci z povolání nelze ve vstupní prohlídce stanovit.

3. Z Rozsudku NS ČR 21 Cdo 5825/2016 vyplývá, že„ nepřevedl-li zaměstnavatel zaměstnance, který nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, na jinou vhodnou práci (popřípadě převedl-li zaměstnance na jinou vhodnou práci bez jeho souhlasu a nebylo-li jeho pracovní zařazení u zaměstnavatele vyřešeno dohodou ani dodatečně), je povinen rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zák. práce nebo dohodou z týchž důvodů.“ 4. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nesouhlasila se závěry lékařských posudků posudkové lékařky a tyto napadla a žalovaný ji nepřevedl na jinou vhodnou práci, byl žalovaný povinen rozvázat s žalobkyní pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, což však neučinil.

5. Žalovaný se výpovědí snaží vyhnout tomu, aby byl povinen s žalobkyní vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu ukončit pracovní poměr dle § 52 písm. d) zákoníku práce ve spojení s povinností vyplatit žalobkyni 12násobek průměrného výdělku dle § 67 odst. 2 zákoníku práce, i z tohoto důvodu je výpověď neplatná pro obcházení zákona.

2. Žalovaný ve vyjádření, doplněném u prvního jednání ve věci samé dne [datum] uvedl, že s žalobou nesouhlasí, protože výpověď z pracovního poměru byla dána platně dle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci. Žalobkyně pracovala v prostředí [anonymizována dvě slova] mnoho let bez jakýchkoliv zdravotních problémů. Až po kousnutí koněm v roce 2013 a následném vyšetření došlo k uznání nemoci z povolání. Žalovaný však nesouhlasí s tím, že tato nemoc vznikla v důsledku pracovních podmínek. Mohlo se jednat o jinou příčinu, pak by nemoc byla pouze obecným onemocněním.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané:

4. Mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem byla dne 1. 9. 1994 uzavřena písemná pracovní smlouva, v níž byl sjednán druh práce [anonymizována dvě slova], místo výkonu práce nečitelné ([anonymizováno] [celé jméno žalovaného]) a den nástupu do práce 1. 9. 1994. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce. (pracovní smlouva ze dne 1. 9. 1994).

5. V prosinci 2013 byla u žalobkyně epikutánními testy prokázána [anonymizována dvě slova] na akrylátové pryskyřice, vzhledem k profesionálnímu kontaktu s akryláty byla žalobkyně odeslána na KPL k zahájení hygienického šetření. (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [obec], kožní kliniky ze dne 6. 12. 2013).

6. Lékařským posudkem Fakultní nemocnice [obec], oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 28. 2. 2014 bylo na základě posouzení zdravotního stavu uznáno žalobkyni zjištěné onemocnění - [anonymizována tři slova] způsobená akryláty jako nemoc z povolání podle kapitoly IV a položky 1 seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Datum zjištění nemoci z povolání bylo stanoveno dne 6. 12. 2013. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že po komplexním posouzení zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledků lékařských vyšetření a na základě ověření podmínek vzniku onemocnění bylo zjištěno, že jsou splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání. Jako povolání, při jehož výkonu nemoc vznikla, byla určena profese [anonymizována dvě slova] v [anonymizována tři slova] [celé jméno žalovaného] ve [obec]. Proti lékařskému posudku o uznání nemoci z povolání nepodala žalobkyně ani žalovaný návrh na jeho přezkoumání. (lékařský posudek Fakultní nemocnice [obec], oddělení pracovního a preventivního lékařství o uznání nemoci z povolání ze dne 28. 2. 2014).

7. Dne 17. 3. 2016 bylo Fakultní nemocnicí [obec], oddělením pracovního a preventivního lékařství konstatováno, že nemoc z povolání zjištěná u žalobkyně - [anonymizována tři slova] způsobená akryláty stále trvá s recidivami v prostředí pryskyřic. (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [obec], oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 17. 3. 2016).

8. Znalkyně z oboru zdravotnictví se specializací kožní choroby z povolání [celé jméno znalkyně] vypracovala na žádost žalovaného dne 16. 10. 2016 znalecký posudek, v němž uvedla, že projevy kontaktního alergického ekzému se objeví při každém kontaktu s látkou, na kterou je pacient přecitlivělý, a to při vědomém i náhodném kontaktu. Pokud má pacient přecitlivělost na více alergenů, nelze posoudit podle klinického nálezu, který alergen reakci vyvolal. Atopický ekzém i při výskytu na rukou mívá zpravidla jiný průběh, exacerbace bývají úpornější, ataky jsou vázány na zvýšenou zátěž pro kožní bariéru a bývá patrný sezónní výskyt potíží - zhoršení od podzimu do jara a zklidnění během léta. Nelze odpovědět jednoznačně na otázku, zda žalobkyně trpí nemocí z povolání - [anonymizována tři slova], a to do té doby, dokud nebude možnost prostudovat dokumentaci kožního lékaře, který prováděl epikutánní testy. Pokud bude splněna podmínka pozitivního výsledku epikutánních testů při závěrečném hodnocení testů na látky, které souvisejí s profesí, a pokud je dle anamnézy vyloučen neprofesionální styk s alergenem, pak by odpověď zněla ano. Za počátek kožní choroby z povolání se zpravidla považuje záznam ve zdravotní dokumentaci o klinických projevech ekzému, který byl diagnostikován jako ekzém kontaktně alergický a u kterého byl pozitivní test na alergen z profese. Atopie je sama příčinou oslabené bariérové funkce kůže, proto je nevhodné zařazovat pacienty s pozitivní atopickou anamnézou do profesí, kde je nutnost častého mytí, nošení neprodyšných ochranných pracovních pomůcek a kontakt s obecně dráždivými látkami. Posudek o zdravotní způsobilosti v případě podezření na výskyt ekzémových projevů vyžaduje posouzení kožním lékařem, zejména pokud má být pacient k určité profesi zařazen, protože hrozí zhoršení kožního nálezu. V případě negativního stanoviska může tento závěr vystavit posudkový lékař, stanovisko specialisty se vyžaduje v případě nesouhlasu pacienta nebo zaměstnavatele. Ve znaleckém posudku [celé jméno znalkyně] prohlásila, že si je vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 trestního zákoníku (znalecký posudek [celé jméno znalkyně] ze dne 16. 10. 2016, [číslo] [rok]).

9. Znalecký posudek [celé jméno znalkyně], předložený žalovaným, má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalkyně o tom, že si je vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Soud proto postupoval při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem (§ 127a o.s.ř.). Znalkyně [celé jméno znalkyně] ovšem neměla při vypracování znaleckého posudku k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobkyně a učinila tak pouze obecné závěry na základě své znalecké praxe, které pro konkrétně řešený případ nemohly mít větší váhu.

10. Soudem ustanovený znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] dospěl ve znaleckém posudku ze dne 4. 8. 2020 k těmto závěrům: Ke dni 6. 12. 2013 trpěla žalobkyně nemocí z povolání – [anonymizována tři slova] způsobenou akryláty. [anonymizována tři slova] se diagnostikuje specializovaným dermatologickým vyšetřením, při němž jsou prováděny zejména alergologické epikutánní testy s řadou látek (chemikálií). Nezanedbatelný je ale i význam anamnézy a akutních [anonymizováno] nálezů zjištěných u vyšetřovaného pacienta, jejich podoba, lokalizace a případně i jejich vývoj v čase. Z dodaných dokladů je zřejmé, že u žalobkyně byla provedena vyšetření určená a potřebná k diagnostikování [anonymizována tři slova] způsobené akryláty (která u ní byla uznána za nemoc z povolání ve smyslu platných předpisů). Z dokladů, které byly znalci poskytnuty, nevyplývá, že by u žalobkyně byla zjištěna alergie na kterékoliv jiné látky, než jakými jsou akryláty. Proces,,alergizace“, tedy proces, na jehož konci začne tělo reagovat na nějakou chemikálii alergicky, trvá z řady důvodů (převážně neznámých) různě dlouho, od několika dnů až po mnoho desítek roků. U žalobkyně trvalo velmi dlouho, než se stala alergickou na akryláty. Z posudkového hlediska se znalec přiklání k formulaci, že žalobkyně stále trpí nemocí z povolání - [anonymizována tři slova] způsobenou akryláty, která u ní byla zjištěna dne 6. 12. 2013, a to i přesto, že momentálně nemusí mít klinické [anonymizováno] projevy tohoto onemocnění. Trvá u ní totiž tendence k alergické [anonymizováno] reakci při jakémkoliv kontaktu i s minimálním (stopovým) množstvím akrylátů a žalobkyně až do konce svého života nesmí vykonávat žádnou práci (ani jinou činnost), při které by byla nebo mohla být exponována akrylátům. Naopak z posudkového hlediska není možné konstatovat, že předmětná [anonymizováno] nemoc z povolání již odezněla. Rovněž nebyl vydán lékařský posudek,,oduznávající“ u žalobkyně nemoc z povolání (tedy že by zjištěná nemoc z povolání již netrvala). [anonymizována tři slova] se klinicky projevuje vznikem svědivé ekzémové vyrážky v místech, kde došlo ke kontaktu kůže s byť jenom mikroskopickými (stopovými) kvanty příslušného alergenu. V takových místech se vytvářejí svědící červené skvrny, případně papulky a puchýřky, dochází k jejich praskání, které je spojeno s mokváním, ke vzniku stroupků, posléze nastává zhrubění kůže, její popraskání a oloupání. Používáním ochranných pomůcek (osobních ochranných pracovních prostředků) v podstatě nelze zabránit vzniku klinických projevů [anonymizována tři slova], pracuje-li pracovník na pracovišti, kde se vyskytuje alergen, který u něj toto kožní onemocnění způsobuje. Projevy [anonymizována tři slova] jsou způsobeny jenom příslušným alergenem, který toto onemocnění vyvolává. Takových alergenů může být pochopitelně více, navíc některé jiné [anonymizováno] nemoci mohou svými klinickými projevy [anonymizována tři slova] připomínat. Je věcí specializovaného [anonymizováno] lékaře, aby identifikoval, jakou příčinu a podstatu mají [anonymizováno] projevy, kterými vyšetřovaný pacient trpí. Optimální léčbou [anonymizována tři slova] je tzv. kausální léčba, tedy vyloučení kontaktu [anonymizováno] pacienta s příslušným alergenem. Doprovodná léčba spočívá zejména v lokálním tlumení probíhající alergické reakce, což se nejčastěji děje aplikací mastí obsahujících kortikoidy na postižená místa [anonymizováno]. Klinicky manifestní projevy [anonymizována tři slova] lze takovými opatřeními odstranit, avšak alergická dispozice pacienta k opětovnému vzniku těchto [anonymizováno] projevů po kontaktu s příslušným alergenem je zpravidla doživotní, tedy,,nevyléčitelná“. Klinické lokální projevy [anonymizována tři slova] vymizí při realizaci výše uvedených opatření zpravidla během dnů až týdnů, dispozice k jejich opětovnému vzniku je ale většinou doživotní. Za léčbu [anonymizováno] nemoci z povolání žalobkyně je možné považovat vyloučení jejího kontaktu s akryláty. K tomu nepochybně došlo. Tím projevy této nemoci u žalobkyně ustoupily. Zda byly u žalobkyně realizovány nějaké další metody léčby [anonymizována tři slova] (zejména aplikace mastí obsahujících kortikoidy) a jaký efekt tato léčba přinesla, nelze z dodaných dokladů zcela jednoznačně identifikovat. Z dodaných dokladů nevyplývá, že by žalobkyně trpěla nějakými (jakýmikoliv) posudkově závažnými obecnými onemocněními dlouhodobého nebo trvalého charakteru, která by ji významnou měrou omezovala při práci u žalovaného. Účast obecných onemocnění či úrazů na vzniku a rozvoji [anonymizována tři slova] je iluzorní. Teoreticky by mohlo být uvažováno o vlivu zdravotních postižení, která významně ovlivňují imunitní reakce organismu, nebo o imunosupresivní léčbě realizované pro některá závažná obecná onemocnění. Představa, že by byla [anonymizována tři slova] způsobena úrazem nebo že by zdravotní následky úrazu významně ovlivňovaly existenci této [anonymizováno] nemoci, není z posudkového hlediska přijatelná. Teoreticky vymodelovatelné případy, které by mohly tuto eventuální alternativu připouštět, jsou extrémní a u žalobkyně nepřipadají do úvahy. Z lékařského posudkového hlediska není možné připustit, že by kousnutí koněm do prstu ruky žalobkyně v roce 2013 mělo nějaký vliv na vznik a rozvoj [anonymizováno] nemoci z povolání, která u ní byla uznána, tedy na [anonymizována tři slova] způsobenou akryláty (nebo že by se jednalo o,,spouštěč“ nemoci z povolání). I kdyby žalobkyně již mnoho let netrpěla žádnými klinickými projevy [anonymizována tři slova] způsobené akryláty, uznané u ní za nemoc z povolání ve smyslu platných předpisů (a kdyby tedy podle některých posudkových postojů bylo možné konstatovat, že předmětná [anonymizováno] nemoc z povolání u ní již netrvá, tedy že byla vyléčena), přesto by žalobkyně pro tuto nemoc z povolání nemohla vykonávat až do konce života žádnou práci, při které by byla nebo mohla být exponována byť jenom minimálním (stopovým) množstvím akrylátů. Z posudkového hlediska je nutné upozornit, že pracovní omezení vyplývající z nemoci z povolání mohou u pracovníka existovat i v případě, že uznaná nemoc z povolání je u něj vyléčena. To se netýká jenom [anonymizována dvě slova] onemocnění, ale i celé řady dalších alergických onemocnění (nejen [anonymizováno]), nemocí způsobených přenosem nadlimitních vibrací na ruce, nemocí způsobených přetěžováním horních končetin a některých dalších nemocí z povolání. (znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] [číslo] ze dne 4. 8. 2020).

11. Vzhledem k tomu, že při vypracování znaleckého posudku ze dne 4. 8. 2020 neměl znalec k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, vyzval soud znalce k jejímu vyžádání a prostudování a následně vypracování doplňujícího znaleckého posudku. V něm znalec uvedl, že ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně nezjistil žádné údaje, na základě kterých by bylo možné jakkoliv pozměnit, rozšířit, redukovat nebo nějak jinak modifikovat závěry v původním znaleckém posudku. Setrvává tedy nadále na odpovědích na dotazy soudu tamtéž. (doplňující znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 22. 3. 2021).

12. Žalovaný namítal, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] neměl dostatečnou kvalifikaci k vypracování znaleckého posudku, protože není specialistou v oboru [anonymizováno]. K tomu znalec uvedl, že je kvalifikovaný k posuzování a uznávání nemocí z povolání a také v oboru pracovní lékařství, což je kvalifikace přesně odpovídající řešenému případu. Součástí vzdělávacího programu pracovní lékařství je i určitá část [anonymizováno] lékařství (resp. [anonymizováno]), tj. ta část, která je potřebná k náležitému posouzení a případnému uznání [anonymizováno] nemocí z povolání. Pracovní lékař sám neprovádí specializovaná [anonymizováno] vyšetření, ale musí umět správně interpretovat všechny [anonymizováno] nálezy. V případě žalobkyně měl znalec takových [anonymizováno] nálezů dostatek k řešení zadané problematiky. Dále žalovaný namítal, že znalec neměl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně a že k objektivnímu diagnostikování [anonymizována tři slova] je nutno provést pečlivou anamnézu zahrnující informace o předešlém životě žalobkyně, které jsou podstatné pro hodnocení jejího současného zdravotního stavu, a mělo by být provedeno rovněž vyhodnocení aktuálního klinického obrazu a potřebná vyšetření (např. epikutánní testy). Žádný z těchto úkonů však znalec neprovedl. Znalec v tomto směru k námitkám žalovaného uvedl, že k učinění znaleckých závěrů není vždy potřebné mít úplnou zdravotnickou dokumentaci hodnoceného pacienta. Dokumentace žalobkyně, kterou měl znalec k dispozici při vypracování znaleckého posudku ze dne 4. 8. 2020, byla dostatečným podkladem pro učinění potřebných závěrů. Vyhodnocení nynějšího klinického obrazu nemá žádný dopad na uznání a posouzení [anonymizováno] nemoci z povolání uznané před cca 7 lety a epikutánní testy rovněž není pro řešení zadané věci účelné provádět. (vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 26. 9. 2020).

13. Shora uvedené námitky žalovaného proti znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] nepovažoval za důvodné ani soud. Jedinou znalkyní v České republice z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] choroby z povolání je totiž [celé jméno znalkyně], vůči níž vznesla oprávněné námitky žalobkyně a znalkyně se k nim v podstatě připojila. Kvalifikace následně soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] – obor zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání byla dostatečná pro vypracování znaleckého posudku ohledně existence nemoci z povolání žalobkyně; soud se v tomto směru naprosto ztotožňuje s vyjádřením znalce. Nakonec ani žalovaný při ustanovení znalce nenamítal ničeho proti jeho kvalifikaci. Při vypracování doplňujícího znaleckého posudku měl navíc již znalec k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, a pokud jde o další podklady pro vypracování znaleckého posudku, navrhované žalovaným, nepovažoval znalec jejich opatření za potřebné a účelné. S ohledem na charakter nemoci z povolání žalobkyně a dostatečně odůvodněné znalecké závěry ve znaleckém posudku ze dne 4. 8. 2020 zde soud v plné míře akceptuje uvážení znalce jako vysoce kvalifikovaného odborníka. K výslechu znalce soud již nepřistupoval, neboť to účastníci nenavrhovali, přičemž soud považoval znalecké závěry za dostatečně určité a jasné.

14. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2015 byla žalobkyně uznána jako zdravotně nezpůsobilá pro práci [anonymizována dvě slova] - výroba [anonymizována dvě slova], kategorie rizika 2. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 14. 1. 2016 byl na základě návrhu žalovaného lékařský posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2015 zrušen a věc vrácena zpět poskytovateli k vydání nového lékařského posudku. (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2015, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 14. 1. 2016, [číslo jednací]).

15. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se dne 8. 2. 2016 bylo konstatováno, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci [anonymizována dvě slova] – výroba [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 8. 6. 2016 byl na základě návrhu žalovaného zrušen lékařský posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 8. 2. 2016 a věc vrácena zpět poskytovateli k vydání nového lékařského posudku. (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 2. 2016, ev. [číslo] rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 8. 6. 2016, [číslo jednací]).

16. Žalovaný na základě lékařského posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 2. 2016 přeřadil žalobkyni s účinností od 7. 3. 2016 na práci [anonymizována dvě slova] (asistence u [anonymizována dvě slova] s výjimkou [anonymizována dvě slova] a ostatních pracovních ploch v [anonymizováno]). (převedení na jinou práci podle § 41 odst. písm. b) zákoníku práce ze dne 7. 3. 2016).

17. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 3. 2016 byla žalobkyně uznána zdravotně nezpůsobilou pro práci [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 14. 6. 2016 byl zamítnut návrh žalovaného a lékařský posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 21. 3. 2016 byl potvrzen. (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 3. 2016, ev. [číslo] rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 14. 6. 2016, [číslo jednací]).

18. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2016 bylo konstatováno, že na základě lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, zjištěné dne 6. 12. 2013, vydaného oddělením pracovního a preventivního lékařství FN [obec] dne [datum] pod sp. zn. [rok] [číslo] žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci [anonymizována dvě slova] – výroba [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 24. 8. 2016 byl zamítnut návrh žalovaného a lékařský posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 15. 7. 2016 byl potvrzen. (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2016, ev. [číslo] rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 24. 8. 2016, [číslo jednací]).

19. Písemným pokynem ze dne 26. 9. 2016 převedl žalovaný žalobkyni s účinností od 26. 9. 2016 na práci [anonymizováno] (osobní a telefonická komunikace s [anonymizováno], objednávání [anonymizováno]). (převedení na jinou práci podle § 41 odst. písm. b) zákoníku práce ze dne 26. 9. 2016).

20. Dne 26. 9. 2016 žalovaný doručil žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 26. 9. 2016. Dne 20. 6. 2018 žalovaný odvolal výpověď z pracovního poměru ze dne 26. 9. 2016 a žalobkyně s odvoláním výpovědi téhož dne vyslovila souhlas. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který ve výroku I. nabyl právní moci dne 31. 5. 2019, bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobkyni dne 26. 9. 2016, je neplatná. (odvolání výpovědi a souhlas s odvoláním výpovědi ze dne 20. 6. 2018, rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

21. Lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla žalobkyně shledána zdravotně způsobilou pro práci [anonymizováno] s podmínkou, že při své práci nebude přicházet do styku s alergizujícími látkami, na základě kterých jí byla uznána choroba z povolání. (lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 2016, [číslo]).

22. V mezidobí od 11. 10. 2016 do 26. 10. 2016 vykonávala žalobkyně 3-4 dny práci [anonymizováno] na pracovišti žalovaného. Fakticky měla k dispozici samostatnou místnost, kde třídila vyřazené [anonymizováno] z [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a dále žehlila pracovní oblečení. Nejednalo se o další převedení na jinou práci, šlo pouze o určité zpřesnění pracovní náplně [anonymizováno]. Žalobkyně už neměla komunikovat s [anonymizováno] a pracovat na [anonymizováno], ale vykonávat jiné administrativní práce. V den doručení změny lékařského posudku ze dne 26. 10. 2016 byla žalobkyně žalovaným odeslána domů. (pracovní náplň žalobkyně ze dne 20. 10. 2016, zpracovaná žalovaným, přehled pracovní docházky žalobkyně do [anonymizována dvě slova] žalovaného, zpracovaný žalovaným bez uvedení data, výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], shodná tvrzení účastníků řízení).

23. Lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 10. 2016 byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro práci [anonymizováno] – administrativa a objednávání [anonymizováno]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 16. 1. 2017 byl návrh žalovaného zamítnut a lékařský posudek vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 26. 10. 2016 byl potvrzen. (lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 10. 2016, [číslo] sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 12. 2016 o provedené opravě lékařského posudku [číslo] rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 16. 1. 2017, [číslo jednací]).

24. Zdravotní ústav se sídlem v [obec] vyhodnotil dne 11. 11. 2016 šetření škodlivin v pracovním ovzduší u žalovaného ([anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova]) s odborným stanoviskem, že podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, byl pro den měření 24. 10. 2016 u práce [anonymizováno] prokazatelně dodržen PEL pro methylmetakrylát v ovzduší a pro práci [anonymizována dvě slova] byly prokazatelně dodrženy PEL a NPK-P pro methylmetakrylát v ovzduší a podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazení prací do kategorií, byla celosměnová expozice methylmetakrylátu u práce recepční zjištěna na úrovni menší než 6% hodnoty PEL a u práce [anonymizována dvě slova] na úrovni 7,2% hodnoty PEL a nedošlo k překračování NPK-P. (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] ze dne 11. 11. 2016).

25. Lékařskými posudky o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2018 byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro práci [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Ve zprávě ze dne 21. 9. 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělila žalobkyni, že dne 10. 9. 2018 provedla na základě žádosti zaměstnavatele vstupní prohlídku žalobkyně do zaměstnání na dvě pracovní místa ([anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]). Lékařka dále zdůvodnila, proč nevyhověla odvolání žalobkyně a posouzení posudků postoupila k dalšímu řešení příslušnému správnímu orgánu. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 3. 1. 2019 byl na základě návrhu žalobkyně ze dne 18. 9. 2018 zrušen lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti k práci [anonymizována dvě slova], ev. [číslo] vystavený v rámci vstupní prohlídky dne 10. 9. 2018 poskytovatelem pracovnělékařských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zároveň byl zamítnut návrh žalobkyně ze dne 18. 9. 2018 a napadený lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti k práci [anonymizována dvě slova], ev. [číslo] vystavený v rámci vstupní prohlídky dne 10. 9. 2018 poskytovatelem pracovnělékařských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl potvrzen. (lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2018 ev. [číslo] návrh žalobkyně na přezkum lékařských posudků ze dne 18. 9. 2018, sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 9. 2018, oznámení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje o přijetí návrhu na přezkoumání dvou lékařských posudků ze dne 27. 9. 2018, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 3. 1. 2019, [číslo jednací]).

26. Dne 27. 9. 2018 doručil žalovaný žalobkyni výpověď z pracovního poměru tohoto znění:„ Obdržel jsem od Vás lékařský posudek ze dne 10. září 2018, ev. [číslo] ze dne 10. září 2018, ev. [číslo] které vystavila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktická lékařka v [anonymizováno]. Z nich vyplývá, že nejste zdravotně způsobilá vykonávat práce v posudcích uvedené. Proto Vám dávám na základě těchto posudků výpověď z pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti vykonávat stanovený druh práce, neboť na základě lékařského posudku ze dne 10. září 2018, ev. [číslo] jste byla uznána zdravotně nezpůsobilou pro pracovní zařazení/druh práce [anonymizována dvě slova]. Zároveň Vás nemohu převést na jiný druh práce, neboť na základě lékařského posudku ze dne 10. září 2018, ev. [číslo] jste byla uznána zdravotně nezpůsobilou rovněž pro pracovní zařazení/druh práce [anonymizována dvě slova]. Vzhledem ke skutečnosti, že v mé [anonymizována dvě slova] neexistuje jiná pozice než [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], pro které jste byla uznána dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou na základě obou výše citovaných lékařských posudků, jsem nucen s Vámi rozvázat pracovní poměr a dát Vám touto cestou výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce. V [obec] dne 27. 9. 2018 [celé jméno žalovaného] (s vlastnoručním podpisem).“ Svědkem předání výpovědi z pracovního poměru žalobkyni byla [jméno] [příjmení]. Žalobkyně na výpověď vlastnoručně dopsala, že s výpovědí nesouhlasí. (výpověď z pracovního poměru ze dne 27. 9. 2018).

27. Zdravotní ústav se sídlem v [obec] vyhodnotil dne 10. 6. 2019 šetření škodlivin v pracovním ovzduší u žalovaného (kancelář v 1. patře a [anonymizována dvě slova] v 2. patře) s odborným stanoviskem, že podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, u pozice administrativní pracovnice byl PEL pro prach polyakrylátových pryskyřic pro den měření 27. 5. 2019 prokazatelně dodržen. Podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazení prací do kategorií, byla celosměnová expozice prachu polyakrylátových pryskyřic u [anonymizována dvě slova] zjištěna na úrovni menší než 13 % hodnoty PEL. (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] ze dne 10. 6. 2019).

28. Návrhům žalovaného na doplnění dokazování výpisem z evidence žalobkyně u zdravotní pojišťovny (pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně), zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál o veškerých zaměstnáních, která žalobkyně vykonávala (k posouzení, zda onemocnění žalobkyně vzniklo za podmínek u žalovaného nebo u předešlých zaměstnavatelů) a výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovnice Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] soud nevyhověl. Existence a další trvání nemoci z povolání u žalobkyně, která pracovala před zjištěním nemoci z povolání za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, naposledy u žalovaného, bylo v průběhu řízení prokázáno znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] a dalšími listinnými důkazy, o jejichž správnosti nemá soud žádné pochybnosti. V dané věci rovněž není rozhodné, zda pracoviště žalovaného splňuje přípustné expoziční limity prachu akrylátů, ale skutečnost, že tato látka se byť v minimální míře na pracovišti žalovaného vyskytuje a může tak žalobkyni způsobovat nepříznivé projevy [anonymizována tři slova].

29. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

30. Dle § 50 odst. 1, 2, 4 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

31. Dle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

32. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla u soudu žalobkyní podána ([datum]) ve lhůtě stanovené § 72 zákoníku práce, neboť pracovní poměr žalobkyně měl dle výpovědi ze dne 27. 9. 2018 (doručené žalobkyni téhož dne) skončit dne 30. 11. 2018 (§ 51 zákoníku práce).

33. Žalovaný namítal, že žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla žalobkyní podána v rozporu s dobrými mravy, neboť se může jednat o zneužití práva. V této souvislosti poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 306/2016. Tato právní konstrukce žalovaného je samozřejmě zcela mylná, protože pokud zákoník práce v § 72 dává jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli možnost podat u soudu žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru, nemůže být podání takové žaloby posuzováno jako jednání v rozporu s dobrými mravy.

34. Žalobkyně je zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 1994, která obsahuje písemně sjednaný druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Pracovní smlouva tedy obsahuje všechny podstatné náležitosti stanovené § 29 odst. 1 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a je platná.

35. Následně byla žalobkyně žalovaným jako zaměstnavatelem s účinností od 7. 3. 2016 převedena na práci [anonymizována dvě slova] a s účinností od 26. 9. 2016 na práci [anonymizováno]. U druhého převedení zahrnovala pracovní náplň [anonymizováno] osobní a telefonickou komunikaci s [anonymizováno] a objednávání [anonymizováno], následně byla fakticky upřesněna na administrativní a jiné pomocné práce. Soud má za to, že ve smyslu § 4 zákoníku práce a §§ 580 a 586 občanského zákoníku lze zkoumat platnost převedení na jinou práci pouze v režimu relativní neplatnosti (tj. po vznesení námitky neplatnosti oprávněnou osobou). Žalobkyně na dotaz soudu výslovně uvedla, že nenamítá neplatnost převedení na jinou práci, proto soud považuje obě převedení na jinou práci za platná.

36. Dne 27. 9. 2018 byla žalobkyni osobně doručena písemná výpověď z pracovního poměru ze dne 27. 9. 2018. Ve výpovědi byl vymezen výpovědní důvod ztrátou zdravotní způsobilosti žalobkyně vykonávat stanovený druh práce, tj. [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Toto skutkové vymezení není částečně dostatečně určité (aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem), neboť druh práce žalobkyně v pracovní smlouvě a následných převedeních na jinou práci nikdy nebyl vymezen jako [anonymizována dvě slova]. Soud se proto pokusil odstranit nedostatky skutkového vymezení výpovědního důvodu výkladem projevu vůle.

37. Dle § 556 odst. 1, 2 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

38. Žalobkyně byla původně u žalovaného zaměstnána jako [anonymizována dvě slova]. S účinností od 7. 3. 2016 byla žalovaným převedena na práci [anonymizována dvě slova] (asistence u [anonymizována dvě slova] s výjimkou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]) a od 26. 9. 2016 na práci [anonymizováno] (osobní a telefonická komunikace s [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]). Z výše uvedených druhů prací byly [anonymizována dvě slova] součástí pracovní náplně pouze u [anonymizováno] (a to i následně, když žalobkyně v říjnu 2016 fakticky vykonávala administrativní a jiné pomocné práce, což je možno hodnotit jako převedení v rámci pracovní smlouvy). Na základě výše uvedeného lze vyložit projev vůle žalovaného v rámci vymezení skutkového důvodu výpovědi z pracovního poměru ze dne 27. 9. 2018 jako ztrátu zdravotní způsobilosti žalobkyně vykonávat stanovený druh práce - [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Shora uvedeným výkladem projevu vůle se podařilo skutkově vymezit výpovědní důvod v písemné výpovědi z pracovního poměru tak, že jej není možno zaměnit s jiným důvodem. Byly tedy splněny podmínky pro formální platnost výpovědi z pracovního poměru.

39. Při materiálním přezkoumávání platnosti výpovědi z pracovního poměru vycházel soud především ze shora uvedených lékařských posudků, vydaných poskytovatelem pracovnělékařských služeb žalovaného a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, tj. Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

40. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2016 bylo konstatováno, že na základě lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, zjištěné dne 6. 12. 2013, vydaného oddělením pracovního a preventivního lékařství FN [obec] dne 28. 2. 2014 pod sp. zn. [rok] [číslo] žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 24. 8. 2016 byl lékařský posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 15. 7. 2016 potvrzen. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] bylo prokázáno, že uvedená nemoc z povolání u žalobkyně ke dni podání výpovědi 27. 9. 2018 trvala a stále trvá. Uplatnění výpovědního důvodu dle § 52 písm. e) zákoníku práce tak pro druh práce [anonymizována dvě slova] nepřipadá v úvahu, protože žalobkyně nesmí dále konat dosavadní práci [anonymizována dvě slova] pro onemocnění nemocí z povolání. Z tohoto důvodu lze dát zaměstnanci výpověď pouze dle § 52 písm. d) zákoníku práce. V této části je tedy výpověď z pracovního poměru, daná žalovaným žalobkyni dne 27. 9. 2018, neplatná.

41. Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2018 byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví ze dne 3. 1. 2019 byl napadený lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti k práci [anonymizována dvě slova], evidenční [číslo] vystavený v rámci vstupní prohlídky dne 10. 9. 2018 poskytovatelem pracovnělékařských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení] potvrzen. I v této části považuje soud výpověď z pracovního poměru za neplatnou, protože lékařským posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebylo konstatováno v souladu s § 52 písm. e) zákoníku práce, že žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu [anonymizována dvě slova], nýbrž že od počátku byla pro výkon této práce zdravotně nezpůsobilá. Část výpovědi z pracovního poměru (…Zároveň Vás nemohu převést na jiný druh práce, neboť na základě lékařského posudku ze dne 10. září 2018, ev. [číslo] jste byla uznána zdravotně nezpůsobilou rovněž pro pracovní zařazení/druh práce [anonymizována dvě slova]) by navíc mohla být vyložena jako odvolání převedení žalobkyně na práci [anonymizováno] a v takovém případě by už vůbec nebylo možno hovořit o ztrátě zdravotní způsobilosti žalobkyně vykonávat [anonymizována dvě slova].

42. Výpověď z pracovního poměru, danou žalovaným žalobkyni dne 27. 9. 2018, tedy soud z materiálního hlediska považuje za neplatnou v obou částech (jak pro práci [anonymizována dvě slova], tak pro [anonymizována dvě slova]), proto bylo žalobě vyhověno a soud určil dle výše citovaných ustanovení zákoníku práce výpověď z pracovního poměru za neplatnou.

43. O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové výši 32.939 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, mimosmluvní odměny za 8 úkonů právní služby po 2.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby ze dne [datum], účast u jednání soudu dne 16. 4. 2019, dne 6. 5. 2019 o délce 2:07 hodin, námitky žalobkyně proti ustanovené znalkyni ze dne 16. 10. 2019, reakce žalobkyně na námitky žalovaného proti znaleckému posudku, účast u jednání dne 26. 10. 2021) dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., 8 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, cestovného zástupce žalobkyně k jednáním Okresního soudu v Bruntále ve dnech 16. 4. 2019, 6. 5. 2019 a 26. 10. 2021 z [obec] do [obec] a zpět - 2 x 70 km (osobním automobilem Mercedes Benz [anonymizována dvě slova] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,6 l motorové nafty na 100 km a cenou 1 litru motorové nafty v roce 2019 – 33,60 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb. a v roce 2021 - 27,20 Kč dle vyhl. Č. 589/2020 Sb.) dle zákona č. 119/1992 Sb., § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 157 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve výši 2 x 884 Kč (16. 4. 2019 a 6. 5. 2019) a 867 Kč (26. 10. 2021) a náhrady za promeškaný čas cestou zástupce žalobkyně ke třem jednáním Okresního soudu v Bruntále 3 x 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení (mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů) byly zvýšeny dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. o 21 % DPH. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobkyně.

44. Náklady řízení vznikly i České republice v souvislosti se znalečným vyplaceným [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] (6.979 Kč + 6.336 Kč + 5.143 Kč). Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. K uhrazení nákladů řízení státu v celkové výši 18.458 Kč zavázal soud procesně neúspěšného žalovaného.