11 C 6/2017

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Posledníkové a přísedících Ing. Josefa Gistra a Ignáce Šulka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 128.542 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 128.542 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 16. 12. 2016 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [anonymizována čtyři slova], na nákladech řízení 95.041 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady řízení ve výši 3.352 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vůči žalované zaplacení částky 128.542 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 16. 12. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřeli dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Tuto dohodu však žalovaná nesplnila a neuhradila žalobci většinu sjednané odměny a také náhradu za používání motorového vozidla. Konkrétně se jedná o 225 odpracovaných hodin a najetí 672 km svým osobním vozidlem v srpnu 2016, přičemž byla uhrazena jen odměna ve výši 3.091 Kč, 210 odpracovaných hodin a najetí 673 km svým osobním vozidlem v září 2016, přičemž byla uhrazena jen odměna ve výši 2.957 Kč, 195 odpracovaných hodin a najetí 676 km svým osobním vozidlem v říjnu 2016, přičemž byla uhrazena jen odměna ve výši 2.822 Kč a záloha ve výši 5.000 Kč, a 95 odpracovaných hodin a najetí 302 km svým osobním vozidlem v listopadu 2016, přičemž za tento měsíc nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Celková výše dlužné čisté odměny za provedenou práci činí tedy 120.603 Kč (129.473 Kč – 8.870 Kč) a náhrady za používání motorového vozidla 7.939 Kč (12.939 Kč – 5.000 Kč)

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 29. 6. 2017 navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. K věci uvedla, že skutečně uzavřela s žalobcem dohodu o provedení práce na pozici asistent stavbyvedoucího. Dne [datum] byl sice uzavřen dodatek k dohodě o provedení práce se sjednanou odměnou 200 Kč za každou hodinu vykonané práce a s náhradou za používání motorového vozidla, ovšem žalovaná si vymínila za účasti svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobce předloží potvrzení o autorizaci ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb. v platném znění, neboť investor vyžadoval, aby stavbyvedoucí takovou autorizaci technika měl. Žalobce však potvrzení o autorizaci nepředložil, nemohl tedy vykonávat a nevykonával pozici stavbyvedoucího, tuto zabezpečoval jednatel žalované [jméno] [příjmení] a žalobce fakticky pracoval jako asistent. Žalobce byl evidován u úřadu práce a byl oprávněn pobírat pouze omezenou odměnu. Žalobce vždy ohlašoval počet odpracovaných hodin telefonicky svědkyni [příjmení] a podle toho mu byla zasílána odměna. Pokud by žalobce v průběhu své činnosti nebyl řádně placen, určitě by se ozval a výplatu urgoval. Začal však o penězích spekulovat až poté, co činnost ukončil. Dohoda o provedení práce byla ukončena ze strany žalované, neboť bez autorizace nemohl žalobce odvádět práci, kterou firma potřebovala.

3. Podáním ze dne 29. 8. 2019 nazvaným vzájemný návrh, doručeným soudu u jednání dne 30. 8. 2019, se žalovaná domáhala po žalobci zaplacení částky 50.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2017 do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo poskytnutím záloh (dne 12. 9. 2016 ve výši 20.000 Kč a dne 23. 9. 2016 ve výši 30.000 Kč), které nebyly žalobcem následně vyúčtovány. Pohledávku ve výši 50.000 Kč žalovaná započetla na případný nárok žalobce, pokud bude soudem shledán částečně důvodným.

4. Žalobce popřel, že by od žalované někdy převzal shora uvedené zálohy. K věci uvedl, že žalovaná mu poskytla za dobu trvání pracovního vztahu pouze jedinou zálohu ve výši 5.000 Kč (dne 15. 11. 2016), o tomto vystavila výdajový pokladní doklad. Částku 5.000 Kč započetl na neuhrazené cestovní výdaje.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané:

6. Dne [datum] žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel (zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení]) písemně uzavřeli dohodu o provedení práce se sjednaným druhem práce administrativní pomoc při realizaci staveb zaměstnavatele v okrese [obec] jako asistent stavbyvedoucího, rozsahem sjednané práce od 1. 8. 2016 do 30. 11. 2016 v nepravidelné pracovní době a odměnou za práci ve výši 67,20 Kč za každou hodinu vykonané práce. (dohoda o provedení práce ze dne [datum]).

7. Dne [datum] účastníci písemně uzavřeli dodatek k dohodě o provedení práce, v němž se dohodli na změně druhu práce na komplexní odborné řízení prováděných staveb jako projektový manažer (stavbyvedoucí) a sjednané odměně 200 Kč za každou hodinu vykonané práce. Dále je v dohodě uvedeno, že zaměstnavatel souhlasí s používáním motorového vozidla zaměstnancem při vyřizování jeho záležitostí včetně dopravy zaměstnance do zaměstnání (místa výkonu práce) z jeho adresy trvalého bydliště ([obec a číslo]). Zaměstnavatel se tímto zavázal uhradit zaměstnanci náhradu za používání motorového vozidla dle vyhlášky č. 385/2015 Sbírky v platném znění a to kdykoliv bez zbytečného odkladu hotově dle doloženého vyúčtování zaměstnance. Ostatní hotové výdaje, zejména zakoupené věci či služby pro řádný a včasný průběh prováděných staveb, se zaměstnavatel zavázal proplatit přímo zaměstnanci také kdykoliv bez zbytečného odkladu hotově dle doloženého vyúčtování zaměstnance. Zaměstnavatel se zavázal složit zaměstnanci přiměřenou zálohu dle postupu prováděných prací. Ostatní články dohody o provedení práce zůstaly nezměněny. (dodatek k dohodě o provedení práce ze dne [datum]).

8. Dne [datum] účastníci písemně uzavřeli ještě další dodatek k dohodě o provedení práce, v němž se dohodli na mimořádné odměně ve výši 25 % z každé finanční částky, o kterou se podaří zaměstnanci vlastním přičiněním snížit plánované náklady realizovaného díla. (dodatek k dohodě o provedení práce ze dne [datum]).

9. Žalovaná tvrdila, že si při uzavírání dodatku k dohodě o provedení práce dne [datum] ústně vymínila za účasti svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobce předloží potvrzení o autorizaci ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb., protože investor vyžadoval, aby stavbyvedoucí takovou autorizaci technika měl. Žalobce však potvrzení o autorizaci nepředložil, nevykonával tedy pozici stavbyvedoucího (tuto zabezpečoval jednatel žalované [jméno] [příjmení]), ale pouze asistenta stavbyvedoucího. K písemné změně dodatku k dohodě o provedení práce ze dne [datum] však nedošlo.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], která je u žalované zaměstnána od roku 2002, nyní na pozici asistentky jednatele společnosti [jméno] [příjmení], výslovně uvedla, že nebyla přítomna sjednání dohody o provedení práce mezi žalobcem a žalovanou a že žalobce byl u žalované zaměstnán jako stavbyvedoucí na stavbě v [obec].

11. Tvrzení žalované, že stavbyvedoucí potřebuje pro výkon své funkce potvrzení o autorizaci, popřeli svědci [jméno] [příjmení] (bývalý zaměstnanec [územní celek], který v minulosti rovněž pracoval jako stavbyvedoucí), a [jméno] [příjmení] (bývalý zaměstnanec žalované ve funkci stavbyvedoucího). [jméno] [příjmení] dále doplnil, že na stavbě v [obec] vykonával funkci stavbyvedoucího pouze žalobce, jednatel žalované [jméno] [příjmení] jezdil pouze na kontrolní dny. Každá stavební firma obvykle má k dispozici osobu s potvrzením o autorizaci, svědek předpokládal, že u žalované byl touto osobou [jméno] [příjmení]. Pokud by bylo požadováno, aby stavbyvedoucí na stavbě [obec] měl potvrzení o autorizaci, muselo by to být uvedeno ve smlouvě o dílo.

12. Ve smlouvě o dílo [číslo] uzavřené dne [datum] mezi objednatelem [územní celek] a zhotovitelem [právnická osoba] jsou jako osoby pověřené jednat jménem zhotovitele uvedeni: ve věcech smluvních [jméno] [příjmení], jednatel, ve věcech technických [jméno] [příjmení], stavbyvedoucí, a stavbyvedoucí [jméno] [příjmení]. V části 13.6.1 smlouvy o dílo Kvalifikace pracovníků zhotovitele se uvádí, že veškeré odborné práce musí vykonávat pracovníci zhotovitele nebo jeho subdodavatelů mající příslušnou kvalifikaci. Doklad o kvalifikaci pracovníků je zhotovitel na požádání objednatele povinen doložit. Žádné ustanovení o nutnosti potvrzení o kvalifikaci pro výkon práce stavbyvedoucího smlouva o dílo neobsahuje. V dodatku smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] i dodatku smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] jsou již jako osoby pověřené jednat jménem zhotovitele uvedeni: ve věcech smluvních [jméno] [příjmení], jednatel, ve věcech technických [celé jméno žalobce], stavbyvedoucí, a stavbyvedoucí [jméno] [celé jméno žalobce]. (smlouva o dílo [číslo] ze dne [datum], dodatek smlouvy o dílo č. 1 ze dne [datum], dodatek smlouvy o dílo č. 2 ze dne [datum]).

13. Tvrzení žalované, že žalobce potřeboval pro výkon práce stavbyvedoucího potvrzení o autorizaci, bylo tedy vyvráceno výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i listinnými důkazy - smlouvou o dílo [číslo] ze dne [datum], dodatkem smlouvy o dílo č. 1 ze dne [datum] a dodatkem smlouvy o dílo č. 2 ze dne [datum].

14. Shora uvedené tvrzení dále žalovaná prokazovala kopiemi úvodních listů 1. a 2. svazku stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“. K těmto listinám se soud vyjádří níže.

15. Žalobce od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016 vykonával práci pro žalovanou na stavbě„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“. Jedním z jeho úkolů bylo na stavbě vést stavební deník. Jeho originál žalobce po ukončení své činnosti pro žalovanou předal zástupci [územní celek] [anonymizováno]. Originál stavebního deníku v plném rozsahu se soudu nepodařilo zajistit. Na opakované žádosti soudu o předložení tohoto důkazu [územní celek] sdělila, že originál stavebního deníku byl již soudu zaslán. Soud má ovšem v originále k dispozici pouze denní záznamy stavby za období od 1. 8. 2016 do 8. 12. 2016, z nichž část za období od 1. 8. 2016 do 13. 10. 2016 (listy č. 082401-082520) je neporušená a části za období od 13. 10. 2016 do 16. 11. 2016 (listy č. 082481-082495) a od 14. 11. 2016 do 8. 12. 2016 (listy č. 082561-082567) byly ze stavebního deníku zřejmě vytrženy a ani jejich čísla listů nenavazují na číselnou řadu první neporušené části denních záznamů stavby. (originály denních záznamů stavby za období od 1. 8. 2016 do 16. 11. 2016, výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

16. Zároveň s podáním žaloby žalobce předložil k důkazu kopie 3 úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, v nichž je v části Identifikační údaje stavby podle projektové dokumentace mimo jiné uvedeno, že hlavním stavbyvedoucím zhotovitele [právnická osoba] je [jméno] [příjmení] a stavbyvedoucím [celé jméno žalobce], a v části Změny a doplňky, že stavbyvedoucí bude vykonávat činnost na stavbě v pracovní době (směně) každý den od 7.00 hod. do 15:30 hod. a dále záznam žalobce ze dne 16. 11. 2016 (podepsaný i zástupcem [územní celek] [příjmení]), že od dnešního dne stavbyvedoucí přestal vykonávat svou činnost s tím, že ke dni 16. 11. 2016 [celé jméno žalobce] odpracoval celkem 725 hodin a najel svým osobním vozidlem celkem 2.323 km. Žalovaná proti čteným kopiím 3 úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“ nevznesla u prvního jednání ve věci samé dne 6. 12. 2017 žádné námitky. (kopie 3 úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, předložených žalobcem, originály denních záznamů stavby za období od 1. 8. 2016 do 16. 11. 2016, fotografie ze stavby [obec] na CD disku žalobce, výpověď svědka [jméno] [příjmení], protokol o jednání ze dne 6. 12. 2017).

17. Až u jednání dne 15. 10. 2019, tedy po koncentraci řízení, žalovaná předložila k důkazu kopie úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, části 1 a 2, odlišného znění než shora. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud dle § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlédnout (mimo jiné), jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků. Tuto podmínku listiny předložené žalovanou splňovaly, proto je soud provedl.

18. V kopiích úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, části 1, předložených žalovanou, je oproti verzi předložené žalobcem odlišně uvedeno v části Identifikační údaje stavby podle projektové dokumentace, že [celé jméno žalobce] je asistent stavbyvedoucího (dopsáno ručně a doplněno razítko [jméno] [příjmení] jako autorizovaného technika pro pozemní stavby a podpis [jméno] [příjmení]) a v části Změny a doplňky text následujícího znění:„ Zrušení oznámení o změně stavbyvedoucího z důvodu nedoložení osvědčení o autorizaci (nutné pro výkon funkce stavbyvedoucího) bude p. [celé jméno žalobce] vykonávat funkci asistenta stavbyvedoucího v nepravidelné pracovní době (max. 70 hodin měsíčně). Stavbyvedoucí bude p. [jméno] [příjmení] 5. 8. 2016, podpis [anonymizováno]“ V kopiích úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, části 2, předložených žalovanou, je oproti verzi předložené žalobcem odlišně uveden v části Změny a doplňky následující text:„ Vzhledem, že p. [celé jméno žalobce] dosud nepředložil osvědčení o autorizaci bude i nadále vykonávat funkci asistenta stavbyved. až do konce stavby a to v nepravidelné pracovní době (max. 70 hodin měsíčně). Podpis [příjmení]“. (kopie úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, části 1 a 2, předložené žalovanou).

19. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec [územní celek], který na předmětné stavbě prováděl za obec technický dozor, po nahlédnutí do kopií úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, části 1 a 2, předložených žalovanou, uvedl, že zápis [jméno] [příjmení] ze dne 5. 8. 2016 v části Změny a doplňky nebyl při předání stavebního deníku žalobcem na obec ve stavebním deníku obsažen, nota bene když stavební deník měl po celou dobu do 16. 11. 2016 u sebe žalobce. Výpovědí nestranného svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s vyjádřením žalované u prvního jednání ve věci dne 6. 12. 2017 (v rámci něhož žalovaná proti čteným kopiím 3 úvodních listů stavebního deníku„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, předložených žalobcem, nevznesla žádné námitky) bylo tedy prokázáno, že kopie listin předložených žalovanou nebyly pořízeny z pravého originálu. Soud se naopak nebojí tvrdit, že obsah těchto listin byl žalovanou zfalšován, čemuž nasvědčují i níže uvedené důkazy.

20. Usnesením Policie ČR, oddělení hospodářské kriminality [obec] ze dne 16. 6. 2020 bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] jako obviněného ze spáchání přečinu maření spravedlnosti podle § 347a odst. 1, odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že u Okresního soudu v Bruntále v rámci soudního sporu a probíhajícího soudního řízení, kde žalovanou byla společnost [právnická osoba], [IČO], ve věci vedené pod spisovou značkou [spisová značka], kde předmětem žaloby je žalovaná částka 128.542 Kč s příslušenstvím, přičemž tato byla po žalované nárokována z titulu výkonu zaměstnaneckého poměru vykonávaného žalobcem [celé jméno žalobce] pro žalovanou na základě Dohody o provedení práce dle § 75 zákoníku práce, uzavřené dne [datum] na funkci asistenta stavbyvedoucího a následných dodatků ze dne [datum] a [datum], kde je změna na výkon funkce stavbyvedoucího, na základě čehož v období 1. 8. 2016 do 30. 11. 2016 fakticky vykonával funkci stavbyvedoucího na stavbě označované jako„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované společnosti [právnická osoba] dne 16. 10. 2019 při jednání u OS v Bruntále předložil soudu jako listinný důkazní prostředek dva listy z kopie stavebního deníku stavby – jeho 1. části, kde jsou uvedeny identifikační údaje stavby, přičemž na obou těchto předložených listech, ve spodní části označené„ Změny a doplňky“, byl doplněn ručně psaný text, jeden s datem 5. 8. 2016 a oba texty s podpisem [příjmení], když obsahem textů je sdělení, že [celé jméno žalobce] bude vykonávat pouze funkci asistenta stavbyvedoucího, přičemž v originále 1. části stavebního deníku se tyto texty na uvedených listech nenacházely, jelikož stavební deník vedl pouze sám [celé jméno žalobce] jako stavbyvedoucí a originál deníku po ukončení pracovního poměru předával Obci [obec] – objednateli až v listopadu 2016 a bez těchto záznamů, průpisové kopie deníku pak obdržel Stavební úřad a zhotovitel stavby, přičemž tento předložený důkazní prostředek, předložený jako pravý, mohl mít pro svou povahu osvědčující pracovní pozici žalobce [celé jméno žalobce] a tím i výši jeho mzdy, podstatný význam pro rozhodnutí soudu v dané věci a zároveň byl spáchán na [anonymizováno] [celé jméno žalobce] jako na osobě, která vůči němu plnila svou povinnost vyplývající z jejího zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce. (usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality [obec] ze dne 16. 6. 2020, [číslo jednací]).

21. Okresní státní zastupitelství v Bruntále podalo dne [datum] obžalobu na obviněného [jméno] [příjmení], že dne 15. 10. 2019 u Okresního soudu v Bruntále v rámci řízení o zaplacení částky 128.542 Kč s příslušenstvím vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve věci žalobce [celé jméno žalobce] a žalované společnosti [právnická osoba], [obec], kterou z pozice jednatele společnosti před soudem zastupoval obviněný [jméno] [příjmení], tento předložil soudu jako pravý listinný důkaz dva listy z kopie první a druhé části stavebního deníku, který byl veden na stavbě„ Zateplení a stavební úpravy zdravotního [anonymizováno] [adresa]“, kdy tuto stavbu zhotovovala společnost [právnická osoba] [obec], přičemž na těchto kopiích byl v části označené jako„ Změny a doplňky“ ručně dopsán text s datem 5. 8. 2016 s připojenými podpisy [jméno] [příjmení] obsahující konstatování, že [celé jméno žalobce] bude z důvodu nedoložení osvědčení o autorizaci vykonávat pouze funkci asistenta stavbyvedoucího a stavbyvedoucím bude [jméno] [příjmení], a dále v kolonce stavbyvedoucí byl opraven na text na asistent stavbyvedoucího, ačkoli [celé jméno žalobce] ve skutečnosti vykonával dle uzavřené Dohody o provedení práce funkci asistenta stavbyvedoucího pouze v době od 29. 7. 2016 do 31. 7. 2016 a od 1. 8. 2016 do 30. 11. 2016 pak vykonával funkci stavbyvedoucího a nikoli toliko asistenta, přičemž v originále stavebního deníku odevzdaného [celé jméno žalobce] v listopadu 2016 objednavateli stavby obci [obec] ani v kopiích stavebního deníku odevzdaných stavebnímu úřadu a zhotoviteli stavby [právnická osoba] [právnická osoba] tento text uveden nebyl a do kopie stavebního deníku byl dopsán až dodatečně v souvislosti s vedením uvedeného soudního řízení o zaplacení částky 128.542 Kč s příslušenstvím, která představuje rozdíl v odměně za výkon funkce vedoucího stavby a výkon funkce asistenta stavbyvedoucího, kdy takto pozměněné listiny [jméno] [příjmení] soudu předložil vědomě s cílem ovlivnit rozhodnutí soudu v neprospěch žalovaného [celé jméno žalobce], který vůči němu plnil povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání, čímž spáchal přečin maření spravedlnosti podle § 347a odst. 1, odst. 3 písm. a), d) trestního zákoníku. (obžaloba Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

22. Skutečnost, že na stavbě v [obec] vykonával funkci stavbyvedoucího žalobce, nikoliv jednatel žalované [jméno] [příjmení], byla dále prokázána výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], subdodavatele žalované na stavbě [obec], [jméno] [příjmení], subdodavatele žalované na stavbě [obec] (funkci žalobce označil jako hlavní mistr), [jméno] [příjmení], současný zaměstnanec žalované a [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], současní zaměstnanci žalované (funkci žalobce označili jako mistr nebo stavbyvedoucí).

23. Žalobce vykonával práci stavbyvedoucího na stavbě [obec] minimálně každý pracovní den v období od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016, povětšinou byl přítomen na stavbě společně s dalšími zaměstnanci žalované, kteří měli sjednanou pracovní dobu od 7:00 do 15:30 hodin. Občas žalobce ze stavby v [obec] krátkodobě odjížděl za účelem zajištění drobných nákupů materiálu či na úřední jednání. (originály denních záznamů stavby za období od 1. 8. 2016 do 16. 11. 2016, psané žalobcem, vlastnoručně psané výkazy pracovních hodin žalobce za období srpen - listopad 2016, evidence odpracovaných hodin žalobce za období srpen - listopad 2016 přepsaná na počítači, kniha jízd žalobce za rok 2016, výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], tvrzení žalobce).

24. Žalobce tvrdil, že část své pracovní náplně stavbyvedoucího vykonával po pracovní době v místě svého bydliště, např. studoval listiny související s předmětnou stavbou, kontroloval a zpracovával různé dokumenty, odesílal e-maily apod. Skutečnost, že zaměstnanci na pozici stavbyvedoucího část svých pracovních úkolů prakticky vykonávají i po pracovní době, shodně potvrdili i soudem slyšení svědci [jméno] [příjmení] (s dlouholetou praxí ve funkci stavbyvedoucího), [jméno] [příjmení] (bývalý zaměstnanec žalované ve funkci stavbyvedoucího) a [jméno] [příjmení] (bývalý zaměstnanec žalované, který nastoupil po žalobci na funkci stavbyvedoucího na stavbě [obec]). [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] však byli zaměstnáni u žalované na základě pracovní smlouvy a byli odměňováni pevnou měsíční mzdou bez ohledu na skutečný počet odpracovaných hodin. Vzhledem k obsahu výpovědí citovaných svědků již soud neprovedl k důkazu CD disk žalobce s pracovními e-maily, odeslanými z jeho domácího počítače.

25. Žalobce si sám zpracovával výkazy pracovních hodin a evidenci odpracovaných hodin, tyto listiny předával dle svého tvrzení jednateli žalované [jméno] [příjmení]. Ve výkazu pracovních hodin za srpen 2016 žalobce uvedl, že odpracoval celkem 225 hodin (každý pracovní den celkem 6 až 12 hodin). Výkaz vyhotovil žalobce dne 3. 9. 2016, vlastnoručně jej podepsal, v kolonce„ schválil“ se nachází podpis [příjmení]. Ve výkazu pracovních hodin za září 2016 žalobce uvedl, že odpracoval celkem 210 hodin (každý pracovní den celkem 6 až 12 hodin). Výkaz vyhotovil žalobce dne 9. 10. 2016, vlastnoručně jej podepsal, kolonka„ schválil“ je prázdná (bez podpisu). Ve výkazu pracovních hodin za říjen 2016 žalobce uvedl, že odpracoval celkem 195 hodin (každý pracovní den celkem 6 až 12 hodin). Výkaz vyhotovil žalobce dne 1. 11. 2016, vlastnoručně jej podepsal, kolonka„ schválil“ je prázdná (bez podpisu). Ve výkazu pracovních hodin za listopad 2016 žalobce uvedl, že odpracoval celkem 95 hodin (každý pracovní den od 1. 11. do 15. 11. 2016 celkem 6 až 11 hodin). Výkaz vyhotovil žalobce dne 16. 11. 2016, vlastnoručně jej podepsal, kolonka„ schválil“ je prázdná (bez podpisu). Evidence odpracovaných hodin za srpen až listopad 2016 přepsaná na počítači obsahuje již pouze datum vyhotovení a podpis žalobce. (vlastnoručně psané výkazy pracovních hodin za srpen až listopad 2016, evidence odpracovaných hodin za srpen až listopad 2016 přepsaná na počítači, tvrzení žalobce).

26. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] uvedl, že si neuvědomuje, že by žalobci podepsal výkaz pracovních hodin za srpen 2016. Myslí si, že to není jeho podpis. Později tvrdil, že se mohlo stát, že výkaz mu byl žalobcem předložen mezi jinými listinami a on ho bez čtení podepsal.

27. Na základě návrhu žalobce byl v řízení vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo soudní znalkyní [celé jméno znalkyně], v němž bylo konstatováno, že po komplexním vyhodnocení všech nalezených znaků z hlediska jejich významnosti a dostatečnosti (četnosti a stability) lze objektivně stanovit závěr znaleckého zkoumání, že sporný podpis předpokládaného znění„ [příjmení]“ na výkazu pracovních hodin za srpen 2016 ze dne 3. 9. 2016 je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem [jméno] [příjmení], jehož srovnávací materiál měla znalkyně k dispozici. Znalkyně doplnila, že nález identifikačně hodnotných shodných znaků v obecné a zvláštní rovině nasvědčují pravosti sporného podpisu. Dílčí rozdíly ve výšce podpisu, na kterou může mít vliv velikost prostoru pro podpis, a ve tvaru koncového smyčkového obratu nedovolují stanovit závěr zkoumání kategoricky, nýbrž v rovině vysoké pravděpodobnosti. Znak, který se ve srovnávacích materiálech nepodařilo nalézt – tvar koncového pravotočivého smyčkového obratu – padělání podpisu příliš nenasvědčuje, neboť sporný podpis by musel být vyhotoven podle vzoru a bylo by nelogické, aby případný padělatel zakomponoval do podpisu prvek, který se v nesporně pravých podpisech neobjevuje (nebo alespoň v dosud využitém vzorku podpisů). O kategorické upřesnění závěru zkoumání by bylo možné se pokusit pouze za předpokladu rozšíření srovnávací materie o podpisy z úředních evidencí, bez možnosti účelového výběru stranami řízení. Nelze však předem zaručit, že uvedené dílčí rozdíly pak budou ztotožněny jako znaky shodné, neboť nejsou známy písařské podmínky vzniku sporného podpisu. (znalecký posudek [celé jméno znalkyně] z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo [číslo] ze dne [datum]).

28. Znalkyně [celé jméno znalkyně] dne 30. 8. 2019 vypověděla, že obecně u znaleckých posudků v oboru písmoznalectví se z 50 % stanovují jednoznačné závěry. V oboru písmoznalectví se nepoužívá procentuální vyjádření pravděpodobnosti pravosti podpisu. Pokud by znalkyně měla k dispozici další srovnávací materiál, jako např. žádost o vydání občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu, bylo by možno ověřit, jestli se sporný koncový znak podpisu vyskytuje i v dalších případech. Ani tak však nelze předem zaručit, že by bylo možné kategoricky stanovit pravost podpisu [jméno] [příjmení]. Závěr, že sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem pana [příjmení], je druhým nejvyšším stupněm po kategorickém závěru o pravosti podpisu. Ze znaleckého hlediska nelze určit, v jakém časovém období se dostal sporný podpis na výkaz pracovních hodin za srpen 2016. (výpověď znalkyně [celé jméno znalkyně]).

29. Žalobce z důvodu právní jistoty navrhl doplnění znaleckého posudku z oboru písmoznalectví dle pokynů znalkyně. Vzhledem k vyjádření znalkyně, že i při doplnění podpisů [jméno] [příjmení] z úředních evidencí by se mohlo stát, že znalkyně nebude moci dospět ke kategorickému závěru ohledně pravosti jeho podpisu na výkazu pracovních hodin za srpen 2016, soud k doplnění znaleckého posudku nepřistoupil. Důvodem tohoto rozhodnutí soudu ovšem bylo i s tím spojené prodloužení délky řízení a rovněž navýšení nákladů řízení.

30. Žalovaná rozporovala všechny listiny předložené žalobcem o počtu odpracovaných hodin za období srpen až listopad 2016. Žalovaná předložila vlastní evidenci docházky žalobce (podepsanou v kolonce mistr [jméno] [příjmení] a v kolonce stavbyvedoucí [jméno] [příjmení], za současné absence podpisu žalobce), podle níž odpracoval žalobce v srpnu 2016 - 46 hodin (dne 1. 8. 2016 – 3 hodiny, dne 4. 8. 2016 – 5,5 hodin, dne 9. 8. 2016 – 4 hodiny, dne 12. 8. 2016 – 6 hodin, dne 16. 8. 2016 – 4,5 hodin, dne 18. 8. 2016 – 4,5 hodin, dne 23. 8. 2016 – 5,5 hodin, dne 26. 8. 2016 – 6 hodin, dne 30. 8. 2016 – 4 hodiny, dne 31. 8. 2016 – 3 hodiny), v září 2016 - 44 hodin (všechny pracovní dny září 2016 po 1-5,5 hodin), v říjnu 2016 - 42 hodin (všechny pracovní dny října 2016 po 1,5-3 hodiny) a v listopadu 2016 - 70 hodin (všechny pracovní dny od 1. 11. 2016 do 15. 11. 2016 po 4,5-7,5 hodin). (evidence docházky žalobce za srpen až listopad 2016, zpracovaná žalovanou).

31. Svědkyně [jméno] [příjmení], která je dlouholetou pracovnicí žalované, vypověděla, že žalobce jí odmítal předat písemně zpracovanou docházku za jednotlivé měsíce, byl ochoten ji předložit pouze [jméno] [příjmení]. Proto jí následně žalobce jednou měsíčně telefonicky hlásil odpracovanou dobu, většinou se jednalo o 40 hodin měsíčně. Svědkyně pak odhadem v evidenci docházky žalobce rozpočetla celkovou odpracovanou dobu na jednotlivé dny, když nebyla informována o tom, ve které konkrétní dny byl žalobce v práci. Žádný jiný zaměstnanec žalované tímto způsobem svou docházku do práce neevidoval. Přehled evidence docházky pak svědkyně postoupila účtárně žalované, která vyplatila žalobci mzdu na základě sjednané hodinové mzdy ve výši 67 Kč. (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]).

32. Výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] v části týkající se evidence pracovní doby žalobce soud neuvěřil. Svědkyně je dlouholetou pracovnicí žalované, aktuálně vykonává funkci asistentky jednatele žalované [jméno] [příjmení] a již z tohoto důvodu bylo možné usuzovat na to, že by ve své výpovědi mohla stranit zájmům žalované. Svědkyně sice na počátku své výpovědi uvedla, že před jednáním soudu s nikým nehovořila o obsahu své svědecké výpovědi, ani s jednatelem žalované se vůbec nebavili o tom, proč je k soudu předvolána jako svědkyně, přesto si s odstupem 3 let přesně pamatovala, že žalobce měl sjednanou hodinovou mzdu 67 Kč, většinou odpracoval 40 hodin měsíčně a den před skončením zaměstnání u žalované mu byla vyplacena záloha ve výši 5.000 Kč. Na druhé straně si ovšem svědkyně nedokázala vzpomenout na to, zda byla žalobci uhrazena mzda za listopad 2016 a jaké byly výsledky kontroly Inspektorátu práce z roku 2018 ve směru k žalované. Paměť svědkyně tedy vykazuje výrazně selektivní charakter a navíc stojí naprosto osamoceně proti výpovědím jiných svědků, kteří se vyjadřovali k rozsahu pracovní doby žalobce, tak proti listinným důkazům, z nichž zcela jasně vyplývá, že žalobce byl přítomen na stavbě v [obec] každý pracovní den a to v rozsahu minimálně 6 hodin denně. Ostatně ani sama žalovaná se nedokázala vyjádřit k tomu, že její evidence docházky žalobce vůbec neodpovídá obsahu denních záznamů stavby za období od 1. 8. 2016 do 16. 11. 2016.

33. Žalobce si podle vlastních výkazů pracovních hodin sám zpracoval fiktivní výplatnice a zjednodušený mzdový list za srpen až listopad 2016, v nichž vypočetl, že mu náležela za srpen 2016 hrubá mzda ve výši 45.000 Kč (225 odpracovaných hodin x 200 Kč), za září 2016 hrubá mzda ve výši 42.000 Kč (210 odpracovaných hodin x 200 Kč), za říjen 2016 hrubá mzda ve výši 39.000 Kč (195 odpracovaných hodin x 200 Kč) a za listopad 2016 hrubá mzda ve výši 49.931 Kč (95 odpracovaných hodin x 200 Kč). Po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň žalobce vyčíslil svůj nárok na čistou mzdu za srpen 2016 na částku 33.075 Kč, za září 2016 na částku 31.005 Kč, za říjen 2016 na částku 28.935 Kč a za listopad na částku 36.458 Kč. Dále žalobce vyčíslil svůj nárok na náhradu cestovních výdajů na částku 3.743 Kč za srpen 2016, 3.749 Kč za září 2016, 3.765 Kč za říjen 2016 a 1.682 Kč za listopad 2016. (fiktivní výplatnice žalobce za srpen až listopad 2016, fiktivní zjednodušený mzdový list žalobce za rok 2016, tvrzení žalobce).

34. Žalovaná zaplatila žalobci hrubou a čistou mzdu za srpen 2016 ve výši 3.091 Kč, za září 2016 ve výši 2.957 Kč a za říjen 2016 ve výši 2.822 Kč. Za listopad 2016 neuhradila žalovaná žalobci žádnou mzdu. (shodná tvrzení žalobce a žalované).

35. Žalobce je od [datum] registrován jako vlastník vozidla Škoda Octavia [registrační značka], které má v technickém průkazu uvedenou spotřebu 7,7/4,6/5,7 l nafty motorové na 100 km V knize jízd podnikatele žalobce uvedl, že pro výkon své práce u žalované užívá svůj osobní automobil [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] [číslo] s průměrnou spotřebou 6 l nafty na 100 km, cenou pohonné hmoty 29,50 Kč a základní sazbou 3,80 Kč na 1 km. Žalobce v knize jízd přesně identifikoval jednotlivé jízdy svým osobním vozidlem (datum, odkud – kam, účel pracovní cesty a počet ujetých km), v naprosté většině se jednalo o denní jízdy z bydliště žalobce v [obec] na stavbu v [obec] a zpět (2 x 9 km) a dále cesty na drobné nákupy (ve dnech 3. 8. 2016, 9. 8. 2016, 22. 8. 2016, 26. 8. 2016, 2. 9. 2016, 12. 9. 2016, 16. 9. 2016, 26. 9. 2016, 6. 10. 2016, 10. 10. 2016, 12. 10. 2016, 14. 10. 2016, 17. 10. 2016, 27. 10. 2016, 3. 11. 2016, 10. 11. 2016, na firmu v [obec] (ve dnech 5. 8. 2016, 16. 9. 2016, 19. 10. 2016, 15. 11. 2016), do půjčovny v [obec] (dne 29. 9. 2016) a cesta označená jako přeprava do [obec] a zpět (dne 3. 10. 2016). Celkem za období 1. 8. 2016 – 15. 11. 2016 najel žalobce vlastním automobilem v souvislosti s výkonem svého zaměstnání 2.323 km (v srpnu 2016 – 672 km, v září 2016 – 673 km, v říjnu 2016 – 676 km a v listopadu 2016 – 302 km). (osvědčení o registraci vozidla zn. [anonymizováno] – technický průkaz, kniha jízd podnikatele na jméno [celé jméno žalobce] u organizace [právnická osoba] za období 1. 8. 2016 do 30. 11. 2016, evidence odpracovaných hodin za srpen až listopad 2016).

36. Cesty za účelem zajištění drobných nákupů materiálu žalobce prokázal níže uvedenými pokladními doklady s tím, že žalovaná mu veškeré nákupy proplatila za současného vystavení výdajových pokladních dokladů. (stvrzenky o nákupu materiálu [právnická osoba] ze dne 1. 8. 2016, 17. 10. 2016, [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 1. 8. 2016, [právnická osoba] ze dne 3. 8. 2016, 19. 9. 2016, 10. 10. 2016, [právnická osoba] ze dne 3. 8. 2016, 9. 8. 2016, 22. 8. 2016, 12. 9. 2016, 6. 10. 2016, 17. 10. 2016, [jméno] [příjmení], [obec] ze dne 3. 8. 2016, [anonymizována tři slova] ze dne 9. 8. 2016, 17. 8. 2016, 3. 10. 2016, 13. 10. 2016, 14. 10. 2016, 3. 11. 2016, 10. 11. 2016, bez uvedení data – č. l. 119, [právnická osoba] ze dne 2. 9. 2016, [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2016, 20. 9. 2016, [právnická osoba] ze dne 16. 9. 2016, 26. 9. 2016, [právnická osoba] ze dne 16. 9. 2016, 12. 10. 2016, [jméno] [příjmení], [obec] ze dne 26. 9. 2016, [právnická osoba] ze dne 27. 9. 2016, 6. 10. 2016, 10. 11. 2016, 11. 11. 2016, 14. 11. 2016, [jméno] [příjmení], [obec] ze dne 30. 9. 2016, [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 10. 2016, [jméno] [příjmení], [obec] ze dne 3. 10. 2016, 13. 10. 2016, 8. 11. 2016, 14. 11. 2016, [anonymizováno] – [právnická osoba] ze dne 6. 10. 2016, [jméno] [příjmení], [obec] ze dne 7. 10. 2016, [právnická osoba] ze dne 13. 10. 2016, 14. 10. 2016, 27. 10. 2016, 3. 11. 2016, [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2016, [právnická osoba] ze dne 31. 10. 2016, faktura [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2016, výdajové pokladní doklady žalované ze dne 5. 8. 2016, 16. 9. 2016, 30. 9. 2016, 11. 10. 2016, 14. 10. 2016, 18. 10. 2016, 30. 10. 2016, 15. 11. 2016).

37. Žalovaná tvrdila, že žalobce nikdy nedostal příkaz k použití vlastního motorového vozidla, žalovaná s tím ani nesouhlasila. Tvrzení žalované bylo vyvráceno písemnými ujednáními účastníků v dodatku k dohodě o provedení práce ze dne [datum]. Dále žalovaná uvedla, že jí nikdy nebylo předloženo ze strany žalobce vyúčtování cestovních náhrad. Sama toto své tvrzení však následně vyvrátila, když v rámci podání vzájemného návrhu předložila k důkazu vyúčtování odměn a cestovních náhrad žalobce dle dohody o provedení práce za měsíc 8/ 2016 ze dne 3. 9. 2016.

38. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli u žalované v minulosti zaměstnáni jako stavbyvedoucí, shodně uvedli, že měli za účelem dopravy z místa bydliště na stavbu a zpět a dalších potřebných cest k dispozici služební automobil, přičemž i pohonné hmoty byly hrazeny na náklady zaměstnavatele. [jméno] [příjmení] dále doplnil, že kromě cesty do zaměstnání a zpět vykonal maximálně další 1-2 cesty denně, ale ne každý den, spíše podle potřeby. (výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

39. Žalovaná poskytla žalobci dne 15. 11. 2016 zálohu ve výši 5.000 Kč. Na vyplacení zálohy vystavila [jméno] [příjmení] výdajový pokladní doklad. Žalobce tuto zálohu již nevyúčtoval, naopak ji zápočtem uplatnil na část neuhrazených cestovních výdajů. (výdajový pokladní doklad ze dne 15. 11. 2016, výzva žalobce k úhradě odměn a cestovních náhrad dle dohody o provedení práce ze dne [datum], tvrzení žalobce a žalované).

40. Dopisem ze dne 16. 11. 2016 žalobce okamžitě zrušil dohodu o provedení práce z důvodu nevyplacení celé odměny za provedenou práci včetně sjednané mimořádné odměny a náhrady za používání motorového vozidla. Zároveň požádal o zaplacení celého dluhu na svůj účet do 30. 11. 2016. Žalovaná na zrušení dohody o provedení práce ze strany žalobce nijak nereagovala, pouze poslala žalobci k podpisu návrh ukončení dohody o provedení práce ze dne 16. 11. 2016, který však žalobce nepodepsal. (okamžité zrušení dohody o provedení práce ze dne 16. 11. 2016, návrh ukončení dohody o provedení práce ze dne 16. 11. 2016).

41. Shora uvedenými důkazy bylo vyvráceno tvrzení žalované, že dohoda o provedení práce uzavřená s žalobcem byla ukončena ze strany žalované, protože bez autorizace nemohl žalobce odvádět práci, kterou žalovaná potřebovala. Ostatně i svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobce podal výpověď, na základě toho skončil jeho pracovní poměr.

42. V dopise ze dne 8. 12. 2016 žalobce žalovanou vyzval k zaplacení sjednané odměny za práci ve výši 145.000 Kč (725 hodin x 200 Kč), náhrady za používání motorového vozidla ve výši 12.939 Kč (2.323 km) a mimořádné odměny ve výši 30.931 Kč. Po odečtení již uhrazených částek ve výši 13.870 Kč (3.091 Kč + 2.957 Kč + 2.822 Kč + 5.000 Kč) žalobce požadoval po žalované zaplatit částku 129.382 Kč do 15. 12. 2016. (výzva k úhradě odměn a cestovních náhrad dle dohody o provedení práce ze dne 8. 12. 2016).

43. Na základě podnětu žalobce bylo u žalované prováděno šetření Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ze strany žalované bylo zjištěno porušení § 141 odst. 1 ve spojení s § 144 zákoníku práce, protože žalovaná nevyplatila žalobci sjednanou hodinovou mzdu ve výši 200 Kč za období od srpna do listopadu 2016, porušení § 151 zákoníku práce, protože žalovaná neuspokojila nárok žalobce na náhradu cestovních výdajů za období srpen až listopad 2016, porušení § 75 zákoníku práce, protože počet žalobcem odpracovaných hodin za období srpen až listopad 2016 na základě dohody o provedení práce přesáhl rozsah 300 hodin v kalendářním roce 2016. Na základě zjištěných skutečností byla žalovaná vyzvána k podání zprávy o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných na základě došetření věci. (sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj k podanému podnětu ze dne [datum]).

44. Vzájemný návrh ze dne 29. 8. 2019 (učiněný po koncentraci řízení) na zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím žalovaná dokládala kopií vyúčtování odměn a cestovních náhrad dle dohody o provedení práce za měsíc 8/ 2016 ze dne 3. 9. 2016. Dle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Vzájemný návrh žalované proto soud vyhodnotil jako obranu proti návrhu – námitku k započtení. Kompenzační projev je možný i po koncentraci řízení, avšak musí být opřen výlučně o skutková tvrzení a důkazy uplatněné do koncentrace řízení (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2011, č. j. 4 Cmo 291/2011-193 nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 1995, č. j. 5 Cmo 430/1994). Protože žalovaná ve vzájemném návrhu ze dne 29. 8. 2019 uplatnila nové skutečnosti a důkazy, aniž by se jednalo o některou z výjimek uvedených v § 118b odst. 1 o.s.ř., soud k nim nemohl přihlédnout, tudíž nárok žalované na zaplacení částky 50.000 Kč soud vyhodnotil jako neprokázaný. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že ani v případě námitky započtení uplatněné do koncentrace řízení by žalovaná nemohla být pravděpodobně se svým nárokem úspěšná, neboť jej opírá pouze o kopii listiny, jejíž obsah žalobce vyhodnotil jako zfalšovaný.

45. Další důkazy provedené při jednáních soudu nejsou citovány v odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť skutečnosti jimi prokazované byly zjištěny již prostřednictvím jiných důkazů.

46. K důkazům předloženým žalobcem zároveň s podáním ze dne 19. 6. 2018 (č. l. 191 a násl. spisu) nebylo přihlíženo, neboť žalobce důkazy předložil až po koncentraci řízení, která nastala dne 5. 1. 2018, přičemž žalobce neprokázal, že by se v případě těchto důkazů jednalo o některou s výjimek, uvedených v § 118b odst. 1 a o.s.ř. Stejné stanovisko soud zaujal i v případě návrhu žalobce na doplnění dokazování čtením knihy příchodů a odchodů zaměstnanců ze stavební akce [obec], který žalobce učinil u jednání dne 15. 10. 2020.

47. Rovněž tak soud nepřihlížel k tvrzením a důkazům předloženým žalovanou zároveň s podáním ze dne 8. 1. 2018 (č. l. 152 a násl. spisu), neboť žalovaná důkazy předložila až po koncentraci řízení, která nastala dne 5. 1. 2018, přičemž neprokázala, že by se v případě těchto důkazů jednalo o některou z výjimek, uvedených v § 118b odst. 1 a o.s.ř.

48. Žalovaná dále dne 5. 11. 2019 navrhla doplnění dokazování o čtení trestního spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. [spisová značka], jímž byl žalobce odsouzen za trestný čin spojený s falšováním listin, a o připojení všech trestních spisů, vedených na žalobce u Okresního soudu v Šumperku a Okresního soudu v Bruntále s odůvodněním, že tyto důkazy zásadním způsobem zpochybňují věrohodnost výpovědi žalobce a pravost jím předložených listin. Soud návrh žalované na doplnění dokazování v tomto směru zamítl, neboť podle názoru soudu uvedenými důkazy nemohla být prolomena zásada koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., když žalobce ve věci nevypovídal, ale pouze v rámci jednání doplnil svá žalobní tvrzení. Citovanými důkazy tedy nemohla být zpochybněna věrohodnost neexistující výpovědi žalobce. Domněnku žalované, že by případné předchozí odsouzení žalobce mohlo mít vliv na pravost jím předkládaných listin, pak považuje soud za naprosto zcestnou. Na druhou stranu lze takové podezření žalované pochopit, když sama v řízení postupovala obdobně.

49. Dle § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

50. Dle § 77 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

51. Dle § 34 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

52. Dle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

53. Dle § 555 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

54. Dne [datum] žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel (zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení]) písemně uzavřeli dohodu o provedení práce se sjednaným druhem práce administrativní pomoc při realizaci staveb zaměstnavatele v okrese [obec] jako asistent stavbyvedoucího, rozsahem sjednané práce od 1. 8. 2016 do 30. 11. 2016 v nepravidelné pracovní době a odměnou za práci ve výši 67,20 Kč za každou hodinu vykonané práce. Dne [datum] účastníci písemně uzavřeli dodatek k dohodě o provedení práce, v němž se dohodli na změně druhu práce na komplexní odborné řízení prováděných staveb jako projektový manažer (stavbyvedoucí) a sjednané odměně 200 Kč za každou hodinu vykonané práce. Dohoda o provedení práce ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] splňuje všechny náležitosti stanovené § 75 a 77 odst. 1 zákoníku práce.

55. Vzhledem ke sjednanému druhu práce žalobce v dodatku k dohodě o provedení práce ze dne [datum] – stavbyvedoucí, znalostem a zkušenostem účastníků v oboru stavebnictví a rozsahu stavební akce v [obec] muselo být oběma účastníkům již při sjednávání dodatku k dohodě o provedení práce zřejmé, že žalobce bude muset svou práci vykonávat minimálně několik hodin denně a že při výkonu práce v klasické pracovní době 8 hodin denně bude překročen maximální rozsah práce, stanovený pro dohodu o provedení práce § 75 zákoníku práce, již ve druhém měsíci pracovněprávního vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Z této skutečnosti soud vyvozuje, že uzavřením dohody o provedení práce se především žalovaná snažila zastřít jiné právní jednání, konkrétně uzavření pracovní smlouvy, protože to tak bylo pro žalovanou jako zaměstnavatele z hlediska stanovených odvodů výhodnější. Dle § 555 odst. 1, 2 občanského zákoníku proto soud posoudil právní jednání, k němuž mezi účastníky došlo dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], podle jeho pravé povahy jako pracovní smlouvu, která splňuje všechny náležitosti stanovené § 34 odst. 1, 2 zákoníku práce (ujednání o druhu práce, místu výkonu práce, dni nástupu do práce + splnění písemné formy právního jednání).

56. Dle § 109 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak39). Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

57. Dle § 113 odst. 1, 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.

58. Dle § 141 odst. 1, 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.

59. Žalobce odpracoval 225 hodin v srpnu 2016, které mu jednatel žalované [jméno] [příjmení] odsouhlasil svým podpisem na výkazu pracovních hodin ze dne 3. 9. 2016. [jméno] [příjmení] uvedl, že si není vědom, že by uvedený dokument podepsal, proto byl vypracován ohledně pravosti jeho podpisu znalecký posudek z oboru písmoznalectví – ruční písmo. I když znalecký posudek nedospěl ke kategorickému závěru ohledně pravosti podpisu [jméno] [příjmení], znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že sporný podpis předpokládaného znění„ [příjmení]“ na výkazu pracovních hodin za srpen 2016 ze dne 3. 9. 2016 je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Znak, který se ve srovnávacích materiálech nepodařilo nalézt – tvar koncového pravotočivého smyčkového obratu – padělání podpisu příliš nenasvědčuje, neboť sporný podpis by musel být vyhotoven podle vzoru a bylo by nelogické, aby případný padělatel zakomponoval do podpisu prvek, který se v nesporně pravých podpisech neobjevuje. Pro soud je závěr znaleckého posudku a odůvodnění nepravděpodobnosti padělání podpisu dostačující a vyvodil z něj, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] skutečně podepsal výkaz pracovních hodin žalobce ze dne 3. 9. 2016. Další výkazy pracovních hodin žalobce za měsíce září, říjen a listopad 2016, v nichž žalobce uvedl, že odpracoval 210 hodin v září 2016, 195 hodin v říjnu 2016 a 95 hodin v listopadu 2016, již nejsou zástupcem žalované podepsány. Protože však počet odpracovaných hodin za tyto měsíce odpovídá rozsahu odpracovaných hodin za srpen 2016 (fakticky je nižší), vycházel soud při stanovení odpracovaných hodin žalobce z listin jím vystavených, když v řízení bylo prokázáno, že evidence docházky žalobce zpracovaná žalovanou naprosto neodpovídá skutečnému stavu.

60. Žalobce od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016 odpracoval pro žalovanou celkem 725 hodin. V dodatku k dohodě o provedení práce ze dne [datum] byla mezi účastníky sjednána hrubá hodinová mzda ve výši 200 Kč, přičemž nebylo dohodnuto, že ve výši mzdy žalobce je již zohledněna případná práce přesčas. Ke změně výše sjednané mzdy žalobce nedošlo následně ani dohodou účastníků ani jednostranným písemným aktem žalované jako zaměstnavatele. Za předmětné období tedy žalobci náležela hrubá měsíční mzda v celkové výši 145.000 Kč (725 hodin x 200 Kč). Skutečně byla žalobci žalovanou vyplacena za stejné období hrubá (a zároveň i čistá) mzda v celkové výši 8.870 Kč (3.091 Kč + 2.957 Kč + 2.822 Kč). Žalobce má tak vůči žalované nárok na uhrazení dlužné hrubé mzdy za období od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016 ve výši 136.130 Kč (145.000 – 8.870 Kč), žalobce však uplatnil nárok pouze ve výši 120.603 Kč (nesprávně ve formě čisté mzdy). V souladu s výše citovanými ustanoveními zákoníku práce byla proto žalobci přiznána částka 120.603 Kč, když soud byl vázán vymezením rozsahu žalobního nároku.

61. Mzda je splatná dle § 141 odst. 1 zákoníku práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. To znamená, že mzda žalobce za období srpen až listopad 2016 se stala splatnou nejpozději ve výplatním termínu u žalované pro měsíc listopad 2016, tj. dne 15. 12. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně nedostála svým závazkům, dostala se dle § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobci tedy soud přiznal dále i zákonný úrok z prodlení 8,05 % z částky 120.603 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (repo sazba stanovená Českou národní bankou činila 0,05 % od 2. 11. 2012 do 3. 8. 2017).

62. Dle § 156 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2016, zaměstnavatel uvedený v této hlavě (který není uveden v § 109 odst. 3) je povinen za podmínek stanovených v této hlavě poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu a) jízdních výdajů. Pro účely poskytování cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta uvedená v § 152 písm. b) a c). Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat i další náhrady výdajů, za cestovní náhrady se však považují pouze ty, které byly poskytnuty v souladu s § 152.

63. Dle § 157 odst. 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2016, použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč; při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. Tato sazba základní náhrady se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.

64. Dle § 158 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2016, nebyla-li výše sazby základní náhrady sjednána nebo určena zaměstnavatelem před vysláním zaměstnance na pracovní cestu, přísluší zaměstnanci sazba základní náhrady podle § 157 odst. 4 a 5. Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189. Spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených.

65. Dle § 4 vyhlášky č. 385/2015 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 29,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, b) 33,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, c) 29,50 Kč u motorové nafty.

66. V dodatku k dohodě o provedení práce ze dne [datum] žalovaná vyslovila souhlas s používáním motorového vozidla žalobce při vyřizování jeho záležitostí včetně dopravy zaměstnance do zaměstnání (místa výkonu práce) z jeho adresy trvalého bydliště ([obec a číslo]). Žalovaná se tímto zavázala uhradit zaměstnanci náhradu za používání motorového vozidla dle vyhlášky č. 385/2015 Sbírky v platném znění a to kdykoliv bez zbytečného odkladu hotově dle doloženého vyúčtování zaměstnance.

67. Žalobce za období od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016 najezdil svým osobním automobilem Škoda Octavia [registrační značka] v souvislosti s výkonem svého zaměstnání 2.323 km. V naprosté většině se jednalo o denní jízdy z bydliště žalobce v [obec] na stavbu v [obec] a zpět (2 x 9 km) a dále cesty na drobné nákupy, do sídla žalované v [obec] a do půjčovny v [obec], které lze podřadit pod pojem pracovní cesty, definovaný v § 42 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2016. Dle výše citovaných ustanovení zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2016 tak žalobci vzniklo právo na náhradu jízdních výdajů vlastním osobním vozidlem, s jehož použitím žalovaná vyslovila souhlas, v celkové výši 12.939 Kč (2.323 km x 29,50 Kč x 6/100 + 2.323 x 3,80). Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci neuhradila ani část jízdních výdajů, které žalobce vyúčtoval, žalobce si vůči svému nároku započetl zálohu ve výši 5.000 Kč, poskytnutou mu žalovanou dne 15. 11. 2016. Žalobci byly tedy přiznány dále neuhrazené jízdní výdaje ve výši 7.939 Kč.

68. V dopise ze dne 8. 12. 2016 žalobce žalovanou vyzval mimo jiné k zaplacení náhrady za používání motorového vozidla ve výši 7.939 Kč do 15. 12. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně nedostála svému závazku, dostala se dle § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobci tedy soud přiznal dále i zákonný úrok z prodlení 8,05 % z částky 7.939 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (repo sazba stanovená Českou národní bankou činila 0,05 % od 2. 11. 2012 do 3. 8. 2017).

69. Jak již bylo uvedeno výše, vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím byl posouzen jako obrana proti návrhu, proto soud o něm samostatně nerozhodoval. Žalovaná svůj údajný nárok neprokázala, soud tedy posoudil její obranu proti návrhu jako nedůvodnou.

70. O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a plně procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 95.041 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6.428 Kč, zaplacené zálohy na provedení znaleckého posudku ve výši 4.000 Kč, zaplaceného parkovného v souvislosti s jednáními soudu v celkové výši 200 Kč, nákladů na kopírování ve výši 78 Kč, nákladů na poštovné ve výši 38 Kč, náhrady jízdních výdajů žalobce (osobním automobilem Škoda Octavia [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6 l nafty motorové na 100 km) z [obec] do Bruntálu a zpět (2 x 39 km) k uzavření smlouvy o právním zastoupení dne 1. 12. 2017, k jednáním soudu dne 6. 12. 2017, k jednání s právním zástupcem dne 21. 12. 2017 ve výši 3 x 438 Kč (základní náhrada za 1 km jízdy 3,90 Kč a průměrná cena 1 l motorové nafty 28,60 Kč dle vyhl. č. 440/2016 Sb.), k Okresnímu soudu v Bruntále za účelem nahlédnutí do spisu dne 4. 12. 2018 ve výši 451 Kč (základní náhrada za 1 km jízdy 4,00 Kč a průměrná cena 1 l motorové nafty 29,80 Kč dle vyhl. č. 463/2017 Sb.), k jednáním soudu ve dnech 30. 8. 2019, 15. 10. 2019, 16. 10. 2019, k Okresnímu soudu v Bruntále za účelem nahlédnutí do spisu dne 18. 11. 2019 ve výši 4 x 477 Kč (základní náhrada za 1 km jízdy 4,10 Kč a průměrná cena 1 l motorové nafty 33,60 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb.), k jednáním soudu ve dnech 17. 6. 2020, 24. 8. 2020, 15. 10. 2020 a 18. 12. 2020 ve výši 4 x 476 Kč (základní náhrada za 1 km jízdy 4,20 Kč a průměrná cena 1 l motorové nafty 31,80 Kč dle vyhl. č. 358/2019 Sb.), mimosmluvní odměny za 12 úkonů právní služby po 6.260 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, studium spisu dne 4. 12. 2017, další porada s klientem dne 5. 12. 2017, účast u jednání soudu dne 6. 12. 2017 od 12:30 do 15:10 hodin, další porada s klientem 20. 12. 2017, doplnění skutkových tvrzení ze dne 21. 12. 2017, účast u jednání soudu dne 30. 8. 2019 od 9:00 hodin do 11:00 hodin, dne 17. 6. 2020 od 13:00 hodin do 15:10 hodin, dne 24. 8. 2020 od 12:30 hodin do 13:51 hodin, dne 15. 10. 2020 od 12:30 hodin do 13:40 hodin) a 12 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobce.

71. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil výši svých hotových výdajů, nenáleží mu již paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb.

72. Zástupci žalobce [příjmení] [příjmení] nebyla přiznána mimosmluvní odměna za podání - důkazní návrh žalobce ze dne 31. 1. 2018, neboť se nejedná o písemné podání ve věci samé.

73. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. K náhradě nákladů řízení státu v celkové výši 3.352 Kč (znalečné [celé jméno znalkyně] ve výši 191 Kč + 869 Kč, svědečné [jméno] [příjmení] ve výši 120 Kč, [jméno] [příjmení] ve výši 378 Kč, [jméno] [příjmení] ve výši 1.732 Kč, [jméno] [příjmení] ve výši 62 Kč) soud zavázal procesně neúspěšnou žalovanou.