11 C 64/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 63 995 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 830 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 830 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 51 165 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 69,11 % ročně z částky 38 086,87 Kč od 1. 5. 2024 do 24. 5. 2025 ve výši 1 684,32 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 38 086,87 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2024 dosáhne částky 142 387 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 533 Kč od 1. 5. 2024 do 6. 9. 2024 a s úrokem z prodlení 2 % ročně z částky 12 830 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady výše uvedené částky s tím, že jde o nedoplatek poskytnutého úvěru. Uvedla že dne 4. 4. 2023 uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným elektronickou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , který ji uvedeného dne podepsal svým jménem a jedinečným kódem. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokovou sazbou 69,11 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 817 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovanému ověřila jeho schopnost úvěr splácet, a to ověřením jeho předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI, na základě informací získaných od žalovaného, a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Žalovaný svůj závazek k úhradě úvěru řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila dne 29. 4. 2024 po předchozím upozornění k zesplatnění celé neuhrazené části úvěru. Žalovaný uhradil do zesplatnění na předmětný úvěr celkem částku 27 170 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 63 995 Kč představující novou dlužnou jistinu 42 801,84 Kč, přičemž tato částka se skládá z nesplacené části jistiny ve výši 38 086,87 Kč a dlužného úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 714,97 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč sestávající z částky 3 x 499 Kč za prodlení s úhradou splátky číslo 9, 10 a 11 po dobu delší 30 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 1 200 Kč, sestávající z částky 6 x 200 Kč za každou z 6 splátek č. 1, 2, 8, 9, 10 a 11 s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu delší 15 dní. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 42 801,84 Kč od 1. 5. 2024 do data vyhotovení žaloby ve výši 17 462,40 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 69,11 % ročně z nesplacené jistiny, tj. z částky 38 086,87 Kč od 1. 5. 2024 do 24. 5. 2025 ve výši 1 684,32 Kč a nadále běžící ve výši 14,75 % ročně z částky 38 086,87 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2024 dosáhne částky 142 387 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit i zákonný úrok z prodlení běžící od 1. 5. 2024 do zaplacení z částky 46 533 Kč (tj. z jistiny, obchodního úroku naběhlého do dne zesplatnění a smluvních pokut naběhlých do zesplatnění). Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni nereagoval, a proto se obrátila na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

4. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru soud zjistil, že uvedený návrh měl podle texu žalovaný podepsat dne 4. 4. 2023 v 07:49:30, kdy je v textu vypsáno jméno žalovaného a vyznačen Jedinečný kód , hodnota, . Za žalobkyni je smlouva akceptována textem „Akceptační doložka. Tato Nabídka byla ze strany Poskytovatele akceptována dne“ s uvedením data 4. 4. 2023 za , právnická osoba, . a ručně vyvedený podpis bez označení osoby podepisujícího. Dokument obsahující smlouvu byl předložen ve formátu PDF a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na základě uvedené smlouvy měl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, oproti svému závazku vrátit částku ve výši 118 656 Kč v 48 měsíčních splátkách po 2 817 Kč.

5. Z Oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že bylo vyhotoveno jako samostatný elektronický dokument obsahující základní parametry úvěru s datem 5. 4. 2023, číslem účtu pro splátky a splátkovým kalendářem. Oznámení obsahuje vlastnoruční podpis za žalobkyni bez označení podepisující osoby.

6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jde rovněž o elektronický dokument ve formátu PDF, který neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis.

7. Z Hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně uvedla jako příjem žalovaného částku 30 000 Kč a jako jeho výdaje částku 9 926 Kč, z toho částku 5 066 Kč tvoří náklady na bydlení a částku 4 860 Kč životní minimum bez bližší specifikace. Uvedené hodnocení měl podle texu žalovaný podepsat dne 4. 4. 2023 v 07:49:32, kdy je v textu vypsáno jméno žalovaného a vyznačen Jedinečný kód , hodnota, . Listina neobsahuje žádný podpis žalobkyně či zprostředkovatele, ať už vlastnoruční nebo elektronický.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici osobní doklad žalovaného.

9. Z detailů úhrady z bankovního účtu číslo , č. účtu, vedeného , právnická osoba, . a z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že na jméno žalovaného je u této banky veden účet, na nějž byla žalobkyní poukázána částka 40 000 Kč. Na uvedený účet byla žalovanému připisována mzda od společnosti , právnická osoba, . ve výši mezi 26 497 Kč až 33 500 Kč.

10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI soud zjistil, že tato společnost provedla vyhodnocení kredibility žalovaného ke dni 3. 4. 2023 z níž vyplývá, že žalovanému bylo přiděleno skóre 282, čímž spadá do kategorie rizikových klientů.

11. Z karty klienta – bilance má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalovanému, včetně záznamů o provedených platbách žalovaného, a že u žalovaného eviduje úhrady na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, v celkové výši 27 170 Kč.

12. Z výzev k zaplacení ze dne 26. 2. 2024, 26. 3. 2024 a 24. 4. 2024 a z vrácené poštovní zásilky vyplývá, že žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za odeslání výzvy k úhradě dlužných splátek.

13. Z oznámení ze dne 29. 4. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovaného a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 46 533 Kč, avšak již z výzvy ani z jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalovanému.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 8. 2024 ve spojení s podacím archem ze dne 19. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu.

15. Na základě shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalovaného částku 40 000 Kč. Zároveň má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni celkovou částku 27 170 Kč.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil podle níže uvedených zákonných ustanovení.

17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

19. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“25. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

27. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle ustanovení § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení30. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když neprokázala, že by měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici alespoň základní údaje osobě žalovaného, jeho příjmech, pravidelných výdajích sociálním a rodinném zázemí, které by mohla porovnat. Je sice pravdou, že žalobkyně měla z údajů z běžného účtu žalovaného prokázanou výši jeho příjmů ze zaměstnání, avšak nikoliv výši jeho pravidelných výdajů. Žalobkyně nezjistila žádné údaje o výši nutných výdajů žalovaného zejména na bydlení, dopravu do práce, kolika osobám poskytuje výživu či přispívá na výživu ze svého příjmu, jaké má náklady na pojištění, spoření, výdaje na svoji obživu apod. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně je povinna uchovávat záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, tedy měla by být schopna tvrdit a prokázat z jakých konkrétních ověřených údajů vycházela při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného a rovněž jakými konkrétními úvahami byla při posouzení úvěruschopnosti vedena.

32. Z tvrzení a listin předložených žalobkyní má pak soud za prokázané, že před poskytnutím úvěru žalovanému si tato nezjistila výši jeho výdajů a neprovedla jejich řádné posouzení, tedy nedošlo ze strany žalobkyně k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.

33. Soud má za prokázané, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet částku 40 000 Kč. Za situace, kdy není prokázán právní důvod této platby, má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně šlo o plnění bez právního důvodu, popřípadě o plnění na základě neplatné smlouvy, a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., které je povinen vrátit. Žalovaný dle karty klienta a dle tvrzení žalobkyně uhradil žalobkyni v souvislosti s tvrzeným úvěrem částku 27 170 Kč. Úhradu jiné částky žalovaný v řízení netvrdil. Ke dni podání tak žalovaný byl i nadále povinen vrátit žalobkyni částku 12 830 Kč.

34. Splatnost bezdůvodného obohacení vzniká na základě výzvy věřitele adresované dlužníkovi. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení částky (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 29. 4. 2024, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána žalovanému). Za této situace soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému doručena až předžalobní výzvou ze dne 19. 8. 2024 (doručenou ve smyslu ustanovení § 573 o. z. dne 22. 8. 2024) v níž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění v délce 15 dnů, která uplynula dne 6. 9. 2024. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení i s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

35. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, když neměl za prokázanou existenci úvěrové smlouvy, tj. ani dohod o výši obchodního úroku z úvěru ani smluvní ujednání o smluvních pokutách či nákladech spojených s prodlením se splácením úvěru (výrok II.).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, a to v rozsahu 20,05 %, oproti úspěchu žalovaného v rozsahu 79,95 %. Z toho vyplývá, že by to měla být žalovaný, který by měl nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení, jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává ani jednomu z účastníků (výrok III.).