110 C 25/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správkyně dlužníka jméno příjmení , IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 142 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 17 142 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 797,50 Kč od 6. 6. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 797,50 Kč od 6. 7. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 797,50 Kč od 6. 8. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 797,50 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 797,50 Kč od 6. 10. 2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 975,50 Kč od 8. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 2 179 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, a to na účet majetkové podstaty vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 828 Kč, a to na účet majetkové podstaty vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5.6.2020 domáhala zaplacení částky 17.142 Kč s příslušenstvím a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Žalobkyně uvedla, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození] a jeho insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Usnesením téhož soudu ze dne 20.2.2014, č.j. [spisová značka], pak byl na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz. Žalobkyně do majetkové podstaty zahrnula i podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech dlužníka, který měl ve společném jmění manželů se svojí manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], [adresa] – bytový dům, v k.ú. [obec]. Ve 2. patře domu [adresa], č.o. 11, se nachází byt [číslo] o velikosti 3+1. Prohlášením konkurzu došlo k zániku společného jmění manželů. Dne 2.1.2017 žalovaná uzavřela smlouvu o nájmu uvedeného bytu s pronajímateli [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná byt užívala ještě před uzavřením písemné smlouvy, a to na konci prosince 2016, po dohodě s pronajímateli. Pronajímatelé byli zastoupeni [jméno] [příjmení], [IČO], jako správcem domu. Ve smlouvě bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5.598 Kč a zálohy na plnění spojené s užíváním bytu ve výši 3.902 Kč měsíčně. Od 1.5.2017 byla žalovaná povinna platiti nájemné ve výši 5.595 Kč měsíčně a zálohy na plnění spojené s užíváním bytu ve výši 4.190 Kč měsíčně, a to vždy ke každému 5. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplaceném nájemného za červen 2017 až říjen 2017 ve výši celkem 27.975 Kč a dále se zaplacením vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 1.951 Kč představující nedoplatek faktury č. 2017 splatné 7.12.2017 a za rok 2017 ve výši 4.385 představující nedoplatek faktury [číslo] splatné 31.5.2018 Celkem tak dluh žalované činí 34.284 Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo možné provést vypořádání společného jmění manželů, náleží celý majetek do majetkové podstaty, neboť [jméno] [příjmení], [datum narození], nepodala vylučovací žalobu k předmětnému podílu na nemovitostech, a dlužník tak má u titulu spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech nárok na výplatu příjmů z nájmů a nedoplatků z vyúčtování energii, které povinna platiti žalovaná. Žalobkyně proto požadovala po žalované polovinu dlužné částky, tj. 17.142 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, přestože byla o zaplacení upomenuta.

2. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s vyúčtováním služeb do října 2017 ani s vyúčtováním nedoplatku ve výši 27.975 Kč, které obsahuje dluh za pět nájmů, tj. od června 2017 do října 2017. Podle žalované byl nájem bytu ukončen 31.5.2017 a žalovaná našla za sebe nového nájemce. Od 1.6.2017 nevznikly pronajímateli žádné náklady za žalovanou dobu. Žalovaná dále namítla, že nepodepsala předmětnou nájemní smlouvu a [příjmení] nezná a nikdy je neviděla. Smlouva byla podepsána matkou žalované, paní [jméno] [příjmení] za účasti úpadce [jméno] [příjmení].

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně před zahájením jednání vzala podáním ze dne 29.6.2020 podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobu částečně zpět o zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 2 a 3 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

4. Žaloba a předvolání k jednání ve věci bylo žalované doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 28.12.2020. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Soud proto jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 20.8.2018, č.j. 4 C 59/2018-19, vyplývá, že dlužník [jméno] [příjmení] uzavřel manželství s paní [jméno] [příjmení] dne 7.4.2007. Toto manželství bylo rozvedeno právní mocí uvedeného rozsudku dne 22.8.2018.

6. Soud z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], k.ú. [obec] zjistil, že dlužník [jméno] [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení] byli ke dni 25.10.2017 podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – bytový dům, [obec], to vše v k.ú., [obec] s podílem o velikosti ½. [příjmení] zbývajícího podílu o velikosti ½ byl pan [jméno] [příjmení], narozený [číslo]. Spoluvlastníci nabyli tuto nemovitost kupní smlouvou s právními účinky ke dni 17.10.2008.

7. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], je zřejmé, že soud zjistil úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a jeho insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Usnesením téhož soudu ze dne 20.2.2014, č.j. [spisová značka], pak byl na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz.

8. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 5.2.2014 je zřejmé, že žalobkyně zahrnula do této podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětné nemovitosti a pohledávky z nájemních smluv vztahujících se k uvedené nemovitosti. Tuto skutečnost potvrzuje i dopis žalobkyně ze dne 30.4.2015, kterým o soupisu vyrozuměla manželku dlužníka, paní [jméno] [příjmení]. Tento dopis byl [jméno] [příjmení] odeslán 5.5.2015 (viz dodejka).

9. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 2.1.2017, pasportu objektu, předávacího protokolu ze dne 2.1.2017 a výpočtového listu vyplývá, že [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pronajímatelé pronajali jako výluční vlastníci domu [adresa], č.o. 11 a [adresa], č.o. 9, postaveného na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], žalované byt nacházející se ve 2. patře domu [adresa], č.o. 11, (tj. ve 3. NP), o velikosti 3+1, na dobu od 1.1.2017 do 31.12.2017. Podle článku VI. smlouvy činilo měsíční nájemné 5 589 Kč dl výpočtového listu a měsíční zálohy na služby pak 3 902 Kč a tyto částky byly splatné vždy do 5. dne měsíce, na který bylo nájemné placeno. Pronajímatelé byli oprávněni jednostranně zvýšit měsíční zálohy na služby podle článku VI., bod 2 smlouvy. Podle článku VI., odst. 9 smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit případný nedoplatek za poskytnuté služby ve lhůtě splatnosti uvedené na faktuře. Podle článku IX. dala-li by žalovaná předmětný byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě, hrubě by tím porušila svoji povinnost. Nájem měl podle článku X. smlouvy skončit uplynutím doby, tj. 31.12.2017, případně jej bylo možné vypovědět za podmínky, že by se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla smlouva uzavírána. Výpovědní doba činila tři měsíce a i po tuto dobu se žalovaná zavázala hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájem bylo možné skončit rovněž dohodou či ze zákonných důvodů.

10. Z výpočtového listu ze dne 30.4.2017 vyplývá, že žalované bylo zvýšeno nájemné na částku 5.595 Kč měsíčně a současně došlo k navýšení zálohových plateb na částku 4.190 Kč měsíčně.

11. Z přehledů předpisu a jejich uhrazení ze dne 17.7.2018 vyplývá, že žalovaná nezaplatila nájemné ve výši 5.595 Kč měsíčně za červen až říjen 2017 ve výši celkem 27.975 Kč a platby za služby spojené s užíváním bytu za prosinec 2016 výši 1 951 Kč a za rok 2017 (leden až říjen) ve výši 4 358 Kč.

12. Z faktury č. 2017, protokolu o vyúčtování služeb za rok 2016 a rozúčtování nákladů má soud za prokázané, že dluh žalované na vyúčtování služeb spojených s předmětným bytem za rok 2016 činil 1.951 Kč, a byl splatný 7.12.2017 (viz rovněž přehled předpisů).

13. Z faktury [číslo] protokolu o vyúčtování služeb za rok 2017 a rozúčtování nákladů soud zjistil, že žalované vznikl na vyúčtování služeb spojených s předmětným bytem za rok 2017 ve výši 4.358 Kč, a byl splatný 31.5.2018 (viz rovněž přehled předpisů).

14. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu přípisem ze dne 28.6.2019 v dodatečné lhůtě 10 dnů od doručení upomínky, jak je zřejmé z tohoto přípisu a z podacího archu ze dne 10.7.2019.

15. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval s ohledem na svá skutková zjištění za nadbytečné.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že dlužník [jméno] [příjmení] uzavřel manželství s paní [jméno] [příjmení] dne 7.4.2007. Manželé [příjmení] nabyli podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – bytový dům, [obec], to vše v k.ú., [obec], a v němž je umístěn předmětný byt, kde ni 17.10.2008 a vlastnili jej ještě v říjnu 2017. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] zaniklo 20.2.2014, kdy byl na majetek [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz. Žalobkyně byla ustanovena jeho insolvenčním správcem, a zahrnula uvedené nemovité věci do majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětné nemovitosti a pohledávky z nájemních smluv vztahujících se k uvedené nemovitosti. Dne 2.1.2017 pak byla se žalovanou uzavřena nájemní smlouva. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2017 s tím, že k jeho dřívějšímu ukončení mohlo dojít jen z důvodů sjednaných ve smlouvě. Měsíční nájemné činilo 5 589 Kč a od 1.5.2017 pak 5 595 Kč a zálohy na služby pak 3902 Kč měsíčně a od 1.5.2017 částku 4 190 Kč. Žalovaná nezaplatila nájemné za červenec až říjen 2017 ve výši celkem 27.975 Kč a platby za služby spojené s užíváním bytu za prosinec 2016 výši 1 951 Kč a za rok 2017 (leden až říjen) ve výši 4 358 Kč, přestože byla o zaplacení upomenuta.

17. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2237 o.z. vyžaduje smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

19. Podle § 2246 odst. 1 o.z. ujednají strany nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

20. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odstavce 4 si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

21. Podle § 582 odst. 1 o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

22. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon“) na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

23. Podle § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen„ IZ“) prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

24. Podle § 274 odst. 1 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů.

25. Podle § 217 odst. 1 IZ soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Podle § 224 odst. 1 IZ insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. Podle § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

26. Podle § 229 odst. 3 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

27. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena nájemní smlouva podle § 2201 o.z., a to i přesto, že žalovaná namítala, že tuto smlouvu podepsala její matka. Přestože žalovaná k tomuto svému tvrzení nepředložila žádné důkazy, zejména žalovanou avizované čestné prohlášení, a nájemní smlouva musí být podle § 2237 o.z. uzavřena písemně, pak protože žalované již bylo poskytnuto bydlení v předmětném bytě, a tedy již ze strany pronajímatele bylo v její prospěch plněno, nemůže nyní žalovaná namítat s ohledem na ust. § 582 odst. 2 o.z. nedostatek formy nájemní smlouvy, tedy to, že ji snad nepodepsala.

28. Na základě nájemní smlouvy pak žalovaná užívala byt ve vlastnictví spoluvlastníků dlužníka [jméno] [příjmení], jeho manželky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], za což byla povinna platit dohodnuté nájemné a zálohy na služby, resp. vyúčtování služeb, jak vyplývá z článku VI., odst. 9 smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a v řízení nevyšlo najevo, že by nájemní vztah skončil dříve, tj. k 31.5.2017. Vzhledem k tomu, že se žalovaná bez omluvy k jednání nařízenému na den 13.1.2021 bez omluvy nedostavila, nemohl ji soud poučit dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., že neunáší důkazní břemeno, ohledně tohoto svého tvrzení o zániku nájmu k 31.5.2017 a o tom, že nájemné bylo za červenec až říjen 2017 řádně zaplaceno. (V tomto směru i soud žalovanou v předvolání na jednání vyzýval, aby v tomto směru předložila důkazy, což neučinila). Takovéhoto poučení podle § 118a o.s.ř. se může účastníku řízení dostat pouze při prvním jednání ve věci, neboť řízení je v souladu s ustanovením § 118b o.s.ř. ke skončení prvního jednání ve věci koncentrováno, o čemž byla žalovaná v předvolání k jednání rovněž řádně poučena. Lze tak uzavřít, že žalovaná svou neúčastí při jednání soudu na možnost být soudem poučena ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. dobrovolně rezignovala. nad to nájemní vztah bylo možné ukončit jen z důvodů uvedených ve smlouvě s tím, že v případě že by nájem skončil výpovědí, činila výpovědní doba tři měsíce, a i po tuto dobu byla žalovaná povinna hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Pokud by žalovaná skutečně přenechala užívání bytu třetí osobě či osobám, pak pokud by tak učinila bez souhlasu pronajímatelů, porušila by tím hrubě svoji povinnost podle článku IX. smlouvy. Dluh žalované na nájemném tak představuje za pět měsíců, od června d října 2017 částku 27.975 Kč. Dále představuje její dluh za služby spojené s užíváním bytu za prosinec 2016 výši 1 951 Kč a za leden až říjen 2017 ve výši 4 358 Kč. Protože v řízení rovněž nevyšlo najevo, že by žalovaná vznesla námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování u pronajímatelů do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle § 8 odst. 1 zákona, přičemž ani ohledně uplatnění těchto námitek nemohla být žalovaná soudem poučena s ohledem na to, že se nedostavila k jednání, dospěl soud k závěru, že jí vznikl dluh ve výši celkem 34 284 Kč.

29. Protože dlužník [jméno] [příjmení] vlastnil se svojí manželkou spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na předmětném bytě, a předmětný byt i dluhy na nájemném zahrnula žalobkyně jako jeho insolvenční správce jako osoba s dispozičními oprávněními k tomuto majetku podle § 229 odst. 3 IZ součástí majetkové podstaty, tedy v rozsahu jedné poloviny, dospěl soud k závěru, že žalobkyně oprávněna je po žalované podle § [číslo] odst. 1 a § 2247 o.z. požadovat polovinu dlužné částky, tedy 17 142 Kč.

30. Protože je žalovaná v prodlení se splněním plateb za jednotlivém nájemné a za vyúčtování za služby, přiznal soud žalobkyni rovněž úroky z prodlení ve výši podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni jednotlivých prodlení, ve spojení s § 1970 o.z..

31. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná v plném rozsahu a rozhodl tak, jak ve výroku II. rozsudku uvedeno.

32. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., a rovněž i s ohledem na ust. § 146 odst. 2, 2. věta o.s.ř., když žaloba byla co do částky 1.200 Kč vzata zpět z důvodů na straně žalobkyně, a žalobkyni, která nebyla úspěšná v pouze nepatrné části, přiznal právo na náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně představují paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 4 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalované k plnění, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání dne 13.1.2021 vždy paušální náhradu ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu zástupkyně žalobkyně k jednání soudu dne 13.1.2021 z [obec] do [obec] a zpět ve výši celkem 628 Kč (1 cesta vlakem á 314 Kč). Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 828 Kč.

33. Protože je žalobkyně podle § 11 odst. 2, písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl, uložil soud žalované ve výroku IV. tohoto rozsudku rovněž povinnost zaplatit soudní poplatek na místo žalobkyně dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 1 000 Kč.