110 C 52/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 27 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 30.10.2020 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 000 Kč od 24.10.2020 do 29.10.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 8 790 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 11. 2020 domáhala zaplacení částky ve výši 27 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 30. 11. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, na základě které měl žalovaný zhotovit pro žalobkyni dva kusy střešních oken do rodinného domu [adresa] v [obec] v termínu do 24. 12. 2017. Termín zhotovení díla byl z důvodu špatných povětrnostních podmínek po vzájemné dohodě účastníků prodloužen do 31. 3. 2018. Žalobkyně dne 30. 11. 2017 uhradila v hotovosti žalovanému zálohu na provedení díla ve výši 27 000 Kč, což žalovaný potvrdil. Žalovaný však ve sjednaném termínu střešní okna nedodal a neprovedl jejich instalaci, a neučinil tak ani do dnešního dne přes opakované urgence žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo nezhotovil a nevrátil žalobkyně uhrazenou zálohu, odstoupila žalobkyně od smlouvy o dílo ke dni 23. 10. 2020 a vyzvala žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení, tedy poskytnuté zálohy na dílo. Žalovaný bezdůvodné obohacení do dnešního dne neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dne 19.3.2021 (zásilka uložena na poště dne 9.3.2021), na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů.

3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., vzhledem k tomu, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a u obou účastníků se má za to, že s takovýmto postupem soudu vyslovili souhlas, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagovali. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z faktury – daňového dokladu vystaveného žalovaným soud zjistil, že žalovaný převzal od žalobkyně dne 30. 11. 2017 zálohu ve výši 27 000 Kč na střešní okna.

5. Z přípisu ze dne 19. 10. 2020 vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobkyně zaplatila žalovanému zálohu ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se zhotovit pro žalobkyni dílo, a to dva kusy střešních oken rodinného domu [adresa] v [obec] do 24. 12. 2017. Termín zhotovení díla byl z důvodu špatných povětrnostních podmínek prodloužen do 31. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo nezhotovil a střešní okna nedodal a do domu žalobkyně je nenamontoval, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy o dílo a vyzvala žalovaného k vrácení uhrazeny zálohy ve výši 27 000 Kč do sedmi dnů ode dne převzetí přípisu. Z obálky ze dne 19. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovanému byla výzva tohoto dne odeslána.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalovaný zavázal zhotovit pro žalobkyni dva kusy střešních oken a instalovat je v rodinném domě [adresa] v [obec] v prodlouženém termínu do 31. 3. 2018, což neučinil. Žalobkyně z tohoto důvodu odstoupila od smlouvy o dílo a vyzvala žalovaného k vrácení bezdůvodného plnění.

7. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla ústně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro ob jednatele dílo a ob jednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

8. Dále soud posoudil věc podle § 2610 odst. 1 o.z., podle nějž právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

9. Podle § 2002 odst. 1 o.z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

10. Konečně soud aplikoval na posuzovaný případ ust. § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o dílo na zhotovení a dodávku dvou střešních oken. Žalobkyně současně zaplatila žalovanému zálohu na toto dílo ve výši 27 000 Kč dne 30.11.2017, jak je zřejmé Z faktury – daňového dokladu vystaveného žalovaným. Žalovaný však dílo nezhotovil, a z tohoto důvodu mu nevznikl nárok na zaplacení ceny díla ve smyslu § 2610 odst. 1 o.z. Protože byl žalovaný v prodlení s provedením díla, žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z., a vyzvala žalovaného k vrácení složené zálohy. Protože žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, které žalovaný nezhotovil, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve výši 27 000 Kč, které je povinen žalobkyni vydat dle § 2991 odst. 1 o.z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení tohoto bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 19. 10. 2020, a žalovaný jej žalobkyni nevrátil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 27 000 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 30. 10. 2020, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 19. 10. 2020, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dní od doručení. Výzva byla žalovanému odeslána 19. 10. 2020, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka byla žalovanému doručena 22. 10. 2020 Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 29. 10. 2020 a ode dne následujícího je proto žalovaný v prodlení (výrok I. rozsudku). Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

13. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně neměla ve věci úspěch jen v poměrně nepatrné části, a náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 350 Kč, odměnu advokátky podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 2 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když právní zástupkyně žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 790 Kč, jak ve výroku III. rozsudku uvedeno.