113 C 20/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem titul Tomášem Štindlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení 26 562,44 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 562,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 26 562,44 Kč za dobu od 8.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 769 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 562,44 Kč z titulu nezaplacení kupní ceny za zboží – tepelnou a instalační techniku – kotel GB 122i-24 TH. Dodané zboží vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou [číslo] ze dne 6.2.2020 se splatností dne 7.3.2020. Žalovaný z dlužné částky ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobce ze dne 13.5.2020 a 15.5.2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobce je podnikatelem. Žalobkyně se zabývá distribucí, službami, prodejem a servisem v oblasti tepelné techniky. Z faktury [číslo] ze dne 6.2.2020 se splatností dne 7.3.2020, výzvy k úhradě ze dne 13.5.2020 a 15.5.2020, dodacího listu [číslo] soud zjistil následující. Žalovaný u žalobce zakoupil zboží v hodnotě 26 562,44 Kč. Žalobce dne 6.2.2020 zboží žalovanému dopravil, což žalovaný potvrdil na dodacím listu [číslo]. Žalobce na zboží vystavil žalovanému fakturu [číslo] ze dne 6.2.2020 se splatností dne 7.3.2020 na částku ve výši 26 562,44 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný fakturu ve splatnosti neuhradil, žalobce u žalovaného urgoval platbu. Žalovaný z dlužné částky ničeho neuhradil, a to ani přes výzvy žalobce ze dne 13.5.2020 a 15.5.2020. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2085 odst. 1 občanského zákoníku, jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil listinné důkazy předložené žalobcem a vycházel i z tvrzení jí uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dodal žalovanému zboží. Z faktury a dodacího listu bylo prokázáno, že žalovaný zboží převzal, avšak nezaplatil za něj dohodnutou cenu. Žalobce tedy svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy dodat zboží, splnil. Naopak žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tj. řádně a včas zaplatit kupní cenu, nesplnil. Soud proto rozhodl tak, že plně vyhověl návrhu žalobce a žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 26 562,44 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil svůj dluh řádně a včas, dostal se dne po splatnosti faktury do prodlení. Soud proto žalobci přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 769 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 329 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 562,44 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.