118 C 32/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 54 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 54 960 Kč s úrokem z prodlení 9% ročně z částky 54 960 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 16 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném úhrady 54 960 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný s ní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 18.10.2018 smlouvu o zájezdu [číslo] s tím, že zájezd se konal v termínu od 21.10.2018 do 28.10.2018. Za uvedený zájezd se zavázal uhradit cenu 54 960 Kč, a to bezprostředně po uzavření smlouvy (neboť smlouva byla uzavřena méně než 60-dní před odletem). Vzhledem k tomu, že žalovaná cenu neuhradil, následující den ho prostřednictvím SMS a písemně upomenula o úhradu a upozornila ho na své právo od smlouvy odstoupit. Vzhledem k tomu, že žalovaný cenu zájezdu neuhradil, odeslala mu žalobkyně dne 22.10.2018 odstoupení od smlouvy. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhradit stornopoplatek za odstoupení od smlouvy od zájezdu ve smyslu bodu 6. a 7. Podmínek pro cestující.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nárok žalobkyně neuznával. Potvrdil, že smlouvu o zájezdu s žalobkyní uzavřel, avšak měl pro případ, že bude povinen uhradit nějaké stornopoplatky uzavřeno pojištění. Pojistku mu však spolu s dalšími dokumenty a věcmi protiprávně zadržel pronajímatel bytu, v němž bydlel pod adresou [adresa]. Zpochybňoval možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy od zájezdu, a to s ohledem, že termín zájezdu byl stanoven od 21.10.2018 a odstoupení od smlouvy je datováno až dnem 22.10.2018, tedy po té, kdy byl zájezd již zahájen a měl tak za to, že ujednání smlouvy žalobkyni odstoupit neumožňovaly, resp., že jí nevzniklo právo na úhradu stornopoplatku.

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z Potvrzení o zájezdu ze dne 18.10.2018 v 11:51, ve spojení s prohlášením žalovaného obsaženém v podání ze dne 18.12.2020, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu o zájezdu, který se měl konat od 21.10.2018 do 28.10.2018 Cena zájezdu byla stanovena částkou 54 960 Kč. Toto potvrzení o zájezdu bylo žalobkyní odesláno na email žalovaného, spolu s Podmínkami pro cestující a reklamačním řádem a platebními podmínkami dne 18.10.2018 v 11:

53. Následně žalovaný emailem dne 18.10.2018 v 11:59 potvrdil, že údaje uvedené v Potvrzení o zájezdu souhlasí. V návaznosti na toto odsouhlasení žalobkyně dne 18.10.2018 v 12:01 potvrdila, že byl žalovaný, resp. cestující uvedení v cestovní smlouvě, závazně přihlášeni do destinace a byl vyzván, aby zaslal na email žalobkyně, či prostřednictvím SMS, potvrzení o úhradě ceny zájezdu, oproti němuž obdrží pokyny k odletu.

5. Z Podmínek pro cestující Cestovní kanceláře [právnická osoba] – Zájezdy z nabídky letní dovolená u Moře 2018 - má soud za prokázané, že záloha a konečná cena zájezdu v případě, že je smlouva o zájezdu uzavřena méně než 60 dní před zahájením zájezdu, musí být zákazníkem uhrazena při uzavření smlouvy. Pro případ, že není cena zájezdu uhrazena v dohodnutém termínu, je žalobkyně oprávněna od smlouvy o zájezdu odstoupit. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit odstupné ve výši uvedené v bodě 6 Podmínek pro cestující. Neuhrazení ceny zájezdu v dohodnutém termínu ze strany zákazníka nenahrazuje odstoupení zákazníka od smlouvy o zájezdu. (viz. bod 5 Podmínek pro cestující). Výše odstupného pro případ odstoupení cestovní kanceláře od smlouvy ve lhůtě 5 a méně dní před odjezdem činí 100% z konečné ceny zájezdu (viz. bod 6 Podmínek pro cestující).

6. Z otisku obrazovky telefonu - SMS komunikace mezi zaměstnankyní žalobkyně a žalovaným ze dne 19. 10. 2018 má soud za prokázané, že zaměstnankyně žalobkyně volala na telefonní číslo sdělené žalovaným ve Smlouvě o zájezdu, přičemž hovor byl odmítnut a zároveň byla v 12:03 téhož dne doručena zpráva, že žalovaný zavolá později. Následně žalobkyně odeslala žalovanému v 13:31 SMS zprávu s upozorněním, že neobdržela potvrzení o úhradě ceny zájezdu, a že odesílá upomínku na email a na adresu žalovaného. Na to v 13:34 reagoval žalovaný tak, že je do 20 minut u žalobkyně.

7. Z upomínky ze dne 19. 10. 2018 odeslané na adresu žalovaného, uvedenou žalovaným v cestovní smlouvě, má soud za prokázané, že žalobkyně upozornila žalovaného na prodlení s úhradou ceny zájezdu i na právo žalobkyně odstoupit od smlouvy a požadovat stornopoplatky.

8. Z odstoupení od smlouvy ze dne 22.10.2018 odeslaného na adresu žalovaného uvedenou žalovaným v cestovní smlouvě má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalovanému, že s ohledem na neuhrazení ceny zájezdu dne 20.10.2018 stornovala jeho zájezd a odstupuje od smlouvy a požaduje úhradu odstupného ve výši 100% konečné ceny zájezdu, tj. částku 54 960 Kč, kterou požaduje uhradit do 22.11.2018.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 31.7.2019 ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že se žalobkyně pokusila odstranit předmět sporu ještě před podáním žaloby, když zároveň poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění do 20.8.2019.

10. Z trestního oznámení ze dne 17. 1. 2020 vyplynulo, že žalovaný podal podnět k prošetření, zda nedošlo k trestnému činu, když v prosinci 2018 byl pod pohrůžkou násilí donucen opustit byt pod adresou [adresa], včetně dokladů totožnosti, lékařských zpráv, osobních věcí apod., které mu nebyly vydány ani dodatečně k jeho výzvě.

11. Po právní stránce věc soud posoudil podle úpravy občanského zákoníku účinné od 1.7.2018. Podle § 2521 zákona č. 89/204 Sb., občanský zákoník (dále je „o.z.“) se pořadatel Smlouvou o zájezdu zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. Podle § 2525 o.z. vydá pořadatel zákazníkovi při uzavření smlouvy či bezprostředně po jejím uzavření doklad o smlouvě (potvrzení o zájezdu) v textové podobě.

12. Podle § 2533 o.z. může pořadatel zájezdu odstoupit od smlouvy o zájezdu jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. Podle odstavce 2) téhož ustanovení je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu.

13. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

14. Na základě shora uvedeného dospěl soud k tomu, že nárok žalobkyně je oprávněný v celém rozsahu. Účastnici uzavřeli platnou smlouvu o zájezdu na základě níž vznikla žalovanému povinnost uhradit sjednanou kupní cenu, kterou však neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění (tj. do poledne dne 19.10.2018). Neuhrazením ceny zájezdu nedochází k odstoupení od smlouvy ze strany zákazníka. Žalobkyni vzniklo ve smyslu Podmínek pro cestující a ustanovení § 2533 o.z. právo na odstoupení od smlouvy z důvodu porušení povinnosti zákazníka, tj. porušením povinnosti uhradit cenu zájezdu, přičemž pro ten případ bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat odstupné ve výši 100% konečné ceny zájezdu. Z uvedeného tedy soud uzavírá, že bez ohledu na to, zda žalobkyně mohla od smlouvy od zájezdu odstoupit ještě po okamžiku, na nějž byl stanoven počátek zájezdu, je nepochybné, že jí vůči žalovanému vznikl nárok na úhradu žalované částky, a to buď jako ceny zájezdu, nebo jako odstupného. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění povinnosti dané žalobkyní žalovanému v předžalobní výzvě. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

15. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval i tím, zda odstupné ve výši 100% konečné ceny zájezdu není odstupným nepřiměřeným. Nepřiměřenost však v daném případě neshledal. Žalovaný byl povinen uhradit cenu zájezdu do 19.10.2018, když zahájení zájezdu připadalo na den 21.10.2018. Žalobkyně tak v okamžiku, kdy jí vznikl nárok na odstoupení od smlouvy, již vynaložila náklady na zajištění zájezdu, letenky, ubytování, objednání stravy, přičemž nelze očekávat, že by během následujícího dne zajistila na uvolněné místo nové cestující, pro něž by mohla již zakoupené služby využít. Zároveň není možné přehlédnout, že i po té, kdy uběhla lhůta k úhradě ceny zájezdu, se žalobkyně snažila s žalovaným kontaktovat, poskytnout mu delší lhůtu k úhradě zájezdu.

16. Pokud žalovaný namítal, že byl pro případ povinnosti uhradit storno poplatky pojištěn, avšak že nemohl svůj pojistný nárok uplatnit, neboť mu byly třetí osobu protiprávně zadrženy osobní věci včetně pojistky, soud uvádí následující. Z Potvrzení o zájezdu nevyplynulo, že by spolu se smlouvou o zájezdu bylo sjednáno i pojištění storna, to ostatně ani žalovaný výslovně netvrdil. Pokud měl žalovaný sjednáno jiné komerční pojištění pro případ povinnosti hradit storno, není takovým pojištěním založen vztah mezi žalobkyní a pojišťovnou, ale výlučně mezi žalovaným a pojišťovnou. Bylo tak na žalovaném, aby nárok na výplatu pojistného plnění u pojišťovny uplatnil a zavázal pojišťovnu k jeho výplatě k rukám žalobkyně. S ohledem na to, že pojistka, jež mu měla být zadržena (přičemž nelze přehlédnout, že trestní oznámení je podáváno až 1 a ¼ roku po údajném zadržení věcí) je pouze osvědčením o existenci pojistné smlouvy a nikoliv listinou v níž by bylo právo na výplatu pojistného plnění inkorporováno, nebránila skutečnost, že žalovaný neměl k dispozici pojistku tomu, aby svůj pojistný nárok uplatnil u pojišťovny, u niž byl dle svého tvrzení pojištěn.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 945 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 748 Kč, nákladů žalobkyně před převzetím právního zastoupení 600 Kč (2 x 300 Kč paušálních nákladů za předžalobní výzvu a sepis žaloby – podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis vyjádření ve věci k vyjádření žalovaného, účast na jednání soudu 2.3.2021), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, cestovné – jízdné veřejnou dopravou z [obec] do [obec] a zpět 80 Kč a ztrátu času v rozsahu 3 půlhodin, tj. 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.