118 C 39/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žaloba o zaplacení 8 296 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 8 296 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 296 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 476,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 296 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je právnickou osobou, která mimo jiné vlastní, spravuje a provozuje síť elektronických komunikací. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 8. 1. 2020 při dopravní nehodě v ulici [ulice a číslo] v [obec] poškodil síť elektronických komunikací náležící žalobkyni, kdy škoda byla vyčíslena ve výši 16 036 Kč. Dne 27. 2. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 16 036 Kč, splatnou dne 12. 3. 2020, kdy tato byla uhrazena pouze částečně dne 27. 2. 2020 částkou ve výši 7 740 Kč v rámci pojistného plnění ze strany společnosti [právnická osoba] Do data podání žaloby, tj. 10. 11. 2020, žalovaný neuhradil ničeho ani přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. První jednání se ve věci konalo dne 11. 5. 2021. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu se žalobou řádně doručeno do vlastních rukou ve smyslu ustanovení § 46a a § 49 o.s.ř. dne 22. 4. 2021. Žalovaný se k jednání nedostavil s omluvou, že má sjednaný důležitý pracovní pohovor, a zároveň souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 13. 1. 2020 ve spojení s trestním příkazem Okresního soudu v Berouně č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 2. 2020 vyplývá, že dne 8. 1. 2020 okolo 23:45 hodin v ulici [ulice] v [obec] žalovaný řídil motorové vozidlo zn. [příjmení] [jméno] s RZ 4 SP [číslo] po předchozím požití alkoholických nápojů, když nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a dostal smyk. Následkem smyku žalovaný svým vozidlem narazil do plastového sloupku vedení – internet,„ UR 357“, který vlastní žalobkyně, který poškodil.

6. Z kalkulace opravy poškození elektrokomunikační sítě, ze sdělení výše pojistného plnění z povinného ručení [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2020 a z faktury [číslo] ze dne 27. 2. 2020, splatné dne 12. 3. 2020, má soud za prokázané, že žalobkyně vyčíslila škodu celkem na 16 036 Kč a že [právnická osoba] stanovila výši pojistného plnění na částku 7 740 Kč, kterou žalobkyni uhradila, když měla za to, že žalobkyně kalkuluje cenu práce svých zaměstnanců a cenu za využití techniky ve svém vlastnictví v cenách vyšších, než je možné tyto pořídit od třetích osob. Žalovaný tak měl žalobkyni uhradit zbylou částku ve výši 8 296 Kč, avšak neuhradil ničeho.

7. Z výzvy ke splnění dluhu ve výši 8 296 Kč ze dne 11. 8. 2020 a z předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 15. 9. 2020, včetně podací stvrzenky ze dne 16. 9. 2020, má soud za to, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky žalobkyni před podáním žaloby.

8. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne 8. 1. 2020 v ulici [ulice] v [obec] žalovaný řídil motorové vozidlo s RZ 4 SP [číslo], když dostal smyk a narazil do plastového sloupku vedení – internet,„ UR 357“, který vlastní žalobkyně. Žalobkyně vyčíslila škodu spočívající v nákladech na opravu sloupku a zprovoznění vedení internetu na 16 036 Kč [právnická osoba] stanovila výši pojistného plnění na částku 7 740 Kč, kterou žalobkyni uhradila. Žalovaný neuhradil žalobkyni zbývající částku 8 296 Kč do data podání žaloby, a to ani přes výzvy žalobkyně.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2927 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

10. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se nahrazuje škoda uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Ve smyslu § 2953 se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

11. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). V daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo předloženými listinami doloženo, že žalovaný řídil motorové vozidlo, se kterým dostal smyk a narazil do plastového sloupku vedení – internet,„ UR 357“, který náleží žalobkyni, čímž ho poškodil. Žalobkyně sloupek vedení opravila, přičemž náklady na opravu vyčíslila částkou 16 036 Kč, která představuje její škodu, tedy to co musela vynaložit nad náklady na správu internetové sítě při běžném chodu věci, tj. pokud by k poškození nedošlo. [právnická osoba] stanovila výši pojistného plnění na částku 7 740 Kč, kterou žalobkyni uhradila. Žalovaný neuhradil žalobkyni zbývající částku 8 296 Kč do data podání žaloby, a to ani přes výzvy žalobkyně.

13. Soud po provedeném dokazování hodnotil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 8 296 Kč za zcela oprávněný, když žalovaný jako škůdce odpovídá za škodu, která vznikla zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, zde tedy v důsledku provozu automobilu řízeného žalovaným. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucího ode dne 13. 3. 2020 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 476, 96 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 296 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby realizovaných před a po podání návrhu ve věci včetně 4 paušálních náhrad výdajů celkem po 400 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 476,96 Kč ve výši 1 579,49 Kč. Dále soud přiznal náklady představující náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 a.t. v celkové výši 300 Kč, tj. za 1 hodinu 30 minut za cestu z [obec] do [obec] a zpět, a náhradu cestovného ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., a to osobním automobilem Volkswagen Touareg k jednání soudu dne 11. 5. 2021 z [obec] do [obec] a zpět, tj. celkem 63,6 km, ve výši celkem 397,47 Kč (27,20 Kč na litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.). Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 10 476,96 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).