12 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného 2. celé jméno žalované oba zastoupeni opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa pro: určení vlastnického práva k nemovité věci <b>I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], je výlučným vlastníkem parcely St. [anonymizováno] v katastrálním území Drozdov v [obec], obec Drozdov, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu, ve znění změny žaloby připuštěné u ústního jednání dne 10.6.2021, se žalobkyně po žalovaných domáhala určení, že je výlučným vlastníkem parcely St. [anonymizováno] v katastrálním území Drozdov v [obec], obec Drozdov, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun. Žalobkyně přednesla, že v minulosti postupně nabyla vlastnické právo k (sousedním) nemovitostem, tj. par.č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, a parc. [číslo] zahrada, včetně dalších vedlejších staveb tvořících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, vše v katastrálním území Drozdov v [obec], kdy tyto nemovité věci jsou zapsány v Katastru nemovitostí pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví] pro okres [okres], obec Drozdov a katastrální území Drozdov v [obec]. Žalobkyně u ústního jednání doplnila, že nabývacím titulem pro sporné nemovitosti (parcela St. [anonymizováno] v k.ú. [obec] v [obec]) je Dohoda o koupi rod. domku včetně stavební parcely o výměře 259 m2 v [adresa] ze dne 15.4.1967 s tím, že tato dohoda však nebyla předložena k zavkladování.

2. Žalovaní, zastoupeni ustanoveným opatrovníkem z řad advokátů z důvodu jejich neznámého pobytu, k žalobě přednesli, že předmětná nemovitost byla převedena na právní předchůdce žalobkyně na základě Dohody o koupi rodinného domku ze dne 15.4.1967, kterou opatrovnice považovala za stěžejní. V listině je uvedena shodná parcelní výměra, která odpovídá parcelní výměře sporného pozemku. [příjmení] [jméno] [příjmení] je zjevně totožnou osobou s [jméno] [celé jméno žalované] (dle listin předchozí vlastníci sporného pozemku), když její adresa bydliště se shoduje s adresou bydliště paní [celé jméno žalované] v [obec], které je uvedeno v dobových listinách. Na základě této listiny rodina žalobkyně předmětnou nemovitost užívala cca po dobu 50 let (byť právo nebylo vloženo do katastru nemovitostí) s tím, že se jedná o držbu, kterou lze považovat za poctivou a řádnou. Právní předchůdci žalobkyně tak měli právní titul s tím, že ke konci 70. let minulého století již mohlo dojít k vydržení předmětné nemovitosti. Opatrovnice žalovaných tudíž rovněž navrhla, aby soud žalobě vyhověl s tím, že žalovaným, kteří jsou neznámého pobytu, žádné náklady řízení nevznikli.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: výpis z katastru nemovitostí pro katastrální území Drozdov v [obec], [list vlastnictví] k 26. 3. 2021 na č.l. 4 okresní soud zjistil, že jako vlastníci parcely St. [anonymizováno] v katastrálním území Drozdov v [obec], obec Drozdov, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, jsou v příslušném katastru nemovitostí ke dni 26. 3. 2021 zapsáni žalovaní s tím, že jejich adresa je neznámá.

5. Z kopie listiny: sdělení stavebního úřadu ze dne 24.11.2020 na č.l. 7 okresní soud zjistil, že dne 24.11.2020 Městský úřad Žebrák, stavební úřad, sdělil, že na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Drozdov v [obec], v obci [obec], se nachází část rodinného domu [adresa].

6. Z kopie listiny: usnesení Státního notářství II v [obec a číslo] ze dne 22. 1. 1952 okresní soud zjistil, že dne 22. 1. 1952 rozhodlo Státní notářství II v [obec a číslo] o potvrzení dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], číšníku, posledně bytem v [obec] I. [adresa], [ulice a číslo], zemřelém dne [datum], pozůstalé manželce [celé jméno žalované], bytem v [obec] I., [ulice a číslo]. V usnesení je zmíněna i nemovitost zapsaná ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro kat. území [obec], ke které se vkládá vlastnické právo pro shora uvedenou [celé jméno žalované].

7. Z kopie listiny: trhová smlouva ze dne 5. 3. 1913 okresní soud zjistil, že dne 5. 3. 1913 uzavřel [jméno] [příjmení] jako majitel domku [adresa] v [obec] na straně prodávající s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně kupující trhovou smlouvu, na jejímž základě došlo k prodeji domek [adresa] v [obec] zapsaný ve vložce [číslo] pozemkové knihy Drozdovské se stavební parcelou čkat. [anonymizováno] tamtéž.

8. Z kopie listiny: výpis z pozemkové knihy, knihovní vložka [číslo] okresní soud zjistil, že dne 22.3.1913 došlo k vložení vlastnického práva pro [jméno] a [jméno] [celé jméno žalované] (vždy na polovici), a to na základě 2 smluv trhových, a to ze dne 4.10.1912 a 5. 3. 1913.

9. Z kopie listiny: dohoda o koupi rodinného domku z 15. 4. 1967 okresní soud zjistil, že dne 15. 4. 1967 došlo k uzavření dohody o koupi rodinného domku o výměře 259 m2 v [adresa] mezi dosavadní majitelkou [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa].

10. Z dalších provedených důkazů (výpis z katastru nemovitostí k 26. 3. 2021 katastrální území Drozdov v [obec], [list vlastnictví] na č.l. 5, výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, geometrický plán z 6. 11. 2020 na č.l. 6) soud s ohledem na změnu žaloby, která byla připuštěna u ústního jednání dne 10.6.2021, nezjistil žádné nové okolnosti rozhodné pro posouzení věci.

11. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

12. Listinné důkazy, z nichž soud učinil skutková zjištění, posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Uvedené listiny se vzájemně podporují a tvoří spolu navzájem logický celek. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z nichž soud při svém rozhodování vycházel.

13. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 5. 3. 1913 uzavřel [jméno] [příjmení] jako majitel domku [adresa] v [obec] na straně prodávající s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně kupující trhovou smlouvu, na jejímž základě došlo k prodeji domek [adresa] v [obec] zapsaný ve vložce [číslo] pozemkové knihy Drozdovské se stavební parcelou čkat. [anonymizováno] tamtéž. Dne 22.3.1913 došlo také k vložení vlastnického práva pro [jméno] a [jméno] [celé jméno žalované] (vždy na polovici), a to na základě 2 smluv trhových, a to ze dne 4.10.1912 a 5. 3. 1913. Dne 22. 1. 1952 rozhodlo Státní notářství II v [obec a číslo] o potvrzení dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], číšníku, posledně bytem v [obec] I. [adresa], [ulice a číslo], zemřelém dne [datum], pozůstalé manželce [celé jméno žalované], bytem v [obec] I., [ulice a číslo]. V usnesení je zmíněna i nemovitost zapsaná ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro kat. území [obec], ke které se vkládá vlastnické právo pro shora uvedenou [celé jméno žalované]. Dne 15. 4. 1967 došlo k uzavření dohody o koupi rodinného domku o výměře 259 m2 v [adresa] mezi dosavadní majitelkou [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa]. Dne 24.11.2020 Městský úřad Žebrák, stavební úřad, sdělil, že na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Drozdov v [obec], v obci [obec], se nachází část rodinného domu [adresa]. Jako vlastníci parcely St. [anonymizováno] v katastrálním území Drozdov v [obec], obec Drozdov, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, jsou v příslušném katastru nemovitostí ke dni 26. 3. 2021 zapsáni žalovaní s tím, že jejich adresa je neznámá.

14. Podle ust. § 1089 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

15. K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.).

16. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.).

17. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce (§ 1092 zák. č. 89/2012 Sb.).

18. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 zák. č. 89/2012 Sb.).

19. Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (§ 1096 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.).

20. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.).

21. Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 zák. č. 89/2012 Sb.).

22. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že v souladu se shora citovanou zákonnou úpravou došlo v posuzovaném případě k mimořádnému vydržení sporné nemovitosti (§ 1095 zák. č. 89/2012 Sb.). Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdci užívali (drželi) nemovitost na základě k uzavření dohody ze dne 15. 4. 1967 o koupi rodinného domku o výměře 259 m2 v [adresa] mezi dosavadní majitelkou [jméno] [příjmení] ([celé jméno žalované]), bytem [adresa], bytem [obec a číslo], nikdy však nedošlo k zápisu tohoto práva do katastru nemovitostí. Předmětný pozemek tak nemohl být předmětem dalších občanskoprávních převodů. V současné době žalobkyně užívá (drží) sporný pozemek (se započtením držby jejích právních předchůdců dle § 3066 zák. č. 89/2012 Sb. po dobu více než 20 let. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl tedy soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně (výrok ad. I.).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala (výrok ad II.).