12 C 117/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 81 982,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 20 252 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně od 11.08.2024 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 22 271,70 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 725,52 od 30.4.2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 20 252 Kč od 30.4.2024 do 10.08.2024, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 341,31 Kč a smluvního úroku ve výši 18,47 % ročně z částky 22 977,52 Kč za období od 30.04.2024 do 10.08.2024, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 17 052 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně od 11.08.2024 do zaplacení.

IV. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 22 406,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 700 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 17 052 Kč od 30.4.2024 do 10.08.2024, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 163,10 Kč a smluvního úroku ve výši 29,91 % ročně z částky 21 752 Kč za období od 30.04.2024 do 10.08.2024, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26.10.2022 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29.9.2022, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, Na základě každé z těchto smluv byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, tedy celkem 50 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tyto částky splácet včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 17.4.2023, a následně přestal plnit zcela. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství částku 57 439,63 Kč z první smlouvy a 55 623,76 Kč z druhé smlouvy. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 4 748 Kč ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 26.10.2022 a částku 7 948 Kč ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 29.9.2022 (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného, s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více). Tyto nesporné skutečnosti prokazují i v řízení provedené listinné důkazy, a to z tabulky umoření z 6. 5. 2024 (2x).

5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě z 26.7.2024, ve spojení s podacím lístkem z 26.7.2024 odesílatele , právnická osoba, , okresní soud zjistil, že dne 26.7.2024 byla vyhotovena výzva, kterou právní zástupce společnosti , Jméno žalobkyně A, . vyzval žalovaného k úhradě všech jeho závazků vůči této společnosti, a to ve výši 96 067,79 Kč, nejpozději do 10.8.2024. Výzva obsahovala identifikaci pohledávek č. , hodnota, a č. , hodnota, , právní důvod jejich vzniku, výši jistin a poplatků, upozornění na úroky z prodlení a možnost uzavření dohody o splátkách. Výzva byla označena jako výzva dle § 142a odst. 1 o. s. ř. a byla adresována na poslední známou adresu žalovaného. Ve spojení s podacím lístkem z 26.7.2024 odesílatele , právnická osoba, , okresní soud zjistil, že dne 26.7.2024 žalobce žalovanému odeslal výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě z 26.7.2024. Třetím pracovním dnem po odeslání této výzvy byl den 31.7.2024, a žalovaný se tak ocitl v prodlení dne 11.8.2024, tedy dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně A, . okresní soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně A, ., IČO , IČO žalobkyně A, , je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou , spisová značka, jako akciová společnost se sídlem , Jméno žalobkyně B, , , adresa, . Společnost má základní kapitál ve výši 2 199 600 Kč a že jejím předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 29.4.2024 okresní soud zjistil, že dne 29.4.2024 byla vyhotovena listina, v níž společnost , právnická osoba, informovala žalovaného o tom, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024 byla pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 57 439,63 Kč a pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 55 623,76 Kč postoupena společnosti , Jméno žalobkyně A, . jako novému věřiteli. Oznámení obsahovalo výzvu k úhradě obou pohledávek do deseti dnů od doručení dopisu, včetně uvedení účtu a variabilních symbolů pro platbu, a upozornění, že pouze platby na uvedený účet budou považovány za řádné plnění. Doručení či alespoň odeslání předmětné listiny však žalobce v řízení nikterak neprokazuje, jestliže z předkládaného podacího lístku ze dne 30.5.2024 odesílatele , Jméno žalobkyně A, ., nelze zjistit, že by byla odesíláno právě toto oznámení o postoupení pohledávky, mezi předkládaným podacím lístkem a oznámením o postoupení pohledávky neexistuje ani zjevná časová souvislost (mezi vyhotovením oznámení a datem uvedeným na podacím lístku je rozdíl 31 dní).

8. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26.10.2022 okresní soud zjistil, že dne 26.10.2022 byla mezi společností , právnická osoba, , jako věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 47 948 Kč, zahrnující jistinu, úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dlužná částka měla být uhrazena ve 15 měsíčních splátkách, přičemž výše jedné splátky činila 3 197 Kč. Smlouva dále obsahuje ujednání o možnosti předčasného splacení, o smluvních pokutách v případě prodlení a o dalších právech a povinnostech smluvních stran.

9. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29.9.2022 okresní soud zjistil, že dne 29.9.2022 byla mezi společností , právnická osoba, , jako věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 47 948 Kč, zahrnující jistinu, úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dlužná částka měla být uhrazena ve 15 měsíčních splátkách, přičemž výše jedné splátky činila 3 197 Kč. Smlouva dále obsahuje ujednání o možnosti předčasného splacení, o smluvních pokutách v případě prodlení a o dalších právech a povinnostech smluvních stran.

10. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky z 30.4.2024 okresní soud zjistil, že dne 30. dubna 2024 bylo vyhotoveno potvrzení, v němž společnost , právnická osoba, , jako postupitel, potvrdila, že dne 29. dubna 2024 byla na její účet připsána úplata za jednotlivé pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. dubna 2024 mezi ní a společností , Jméno žalobkyně A, ., jako postupníkem. Tímto dnem, tj. 29. dubna 2024, došlo v souladu se smluvním ujednáním k postoupení pohledávek postupníkovi.

11. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29.9.2022 a 26.10.2022 okresní soud zjistil, že žalovaný dne 29.9.2022 požádal společnost , právnická osoba, o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč. V žádosti uvedl své osobní údaje, kontaktní informace, údaje o bydlení, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že je zaměstnán jako řidič u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 335 Kč, přičemž další příjem domácnosti činil 25 000 Kč. Žalovaný dále čestně prohlásil, že proti jeho osobě není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, že není politicky exponovanou osobou a že uvedené údaje jsou pravdivé. Dále žalovaný dne 26.10.2022 požádal společnost , právnická osoba, o poskytnutí (dalšího) spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč. V žádosti opět uvedl své osobní údaje, kontaktní informace, údaje o bydlení, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že je zaměstnán jako řidič u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 462 Kč, přičemž další příjem domácnosti činil 20 000 Kč a taktéž učinil shora uvedená prohlášení.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 29.4.2024, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek (rovněž z 29.4.2024), okresní soud zjistil, že dne 29.4.2024 byla mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem, a společností , Jméno žalobkyně A, ., jako postupníkem, uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek, které vznikly ze smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, uzavřených mezi postupitelem a žalovaným. Součástí této smlouvy byla i Příloha č. 1, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, včetně identifikace dlužníka, výše pohledávky a označení smluvního vztahu, z něhož pohledávka vznikla.

13. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

14. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaný dne 29.9.2022 požádal společnost , právnická osoba, o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč, přičemž se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 47 948 Kč ve formě 15 měsíčních splátek po 3 197 Kč. Dne 26.10.2022 požádal o další úvěr ve stejné výši a za obdobných podmínek. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, jako věřitelem. Dne 29.4.2024 došlo k postoupení obou pohledávek ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, na společnost , Jméno žalobkyně A, ., přičemž úplata za postoupení byla připsána na účet postupitele dne 29.4.2024. Dne 26.7.2024 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě obou pohledávek ve výši 96 067,79 Kč, a to nejpozději do 10.8.2024; žalovaný se tak ocitl v prodlení dne 11.8.2024. Žalovaný doposud uhradil částku 7 948 Kč ze smlouvy č. , hodnota, a částku 4 748 Kč ze smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný v obou žádostech o úvěr uvedl, že je zaměstnán jako řidič u společnosti , právnická osoba, , že jeho čistý měsíční příjem činí přibližně 19 400 Kč, že další příjem domácnosti činí 20 000 až 25 000 Kč, a že proti jeho osobě není vedeno insolvenční ani exekuční řízení. V žádosti ze dne 26.10.2022 uvedl jako pravidelný měsíční výdaj částku 5 000 Kč a zároveň uvedl, že hradí měsíční splátku ve výši 3 197 Kč.

15. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

18. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

19. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, jestliže nikterak nezjišťoval žadatelem o úvěr tvrzený příjem ze zaměstnaneckého poměru řidiče u společnosti , právnická osoba, ve výši 19 462 Kč (tento údaj je pouze uveden v žádostech o úvěr, žalobce k nim však žádné věrohodné důkazy nepředložil), příp. k tvrzeným dalším příjmům domácnosti ve výši 20 000 Kč, ani nikterak nezjišťoval skutečné výdaje žadatele o úvěr a vycházel toliko ze sdělení žalovaného. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

21. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o řádném zjišťování úvěruschopnosti neunáší.

22. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

23. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 29.9.2022 a ve výši 25 000 Kč na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 26.10.2022. Žalovaný dle žalobkyně doposud splatil částku 7 948 Kč ze smlouvy č. , hodnota, a částku 4 748 Kč ze smlouvy č. , hodnota, . Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 17 052 Kč ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, a 20 252 Kč ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, .

25. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

27. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

28. V přezkoumávaném případě je spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Pokud tedy žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne 26.7.2024, která mu byla řádně odeslána doporučeně téhož dne a doručena nejpozději dne 31.7.2024 (§ 573 obč. zák.), dne 10.8.2024 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se dne 11.8.2024 s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od 11.8.2024 do zaplacení oprávněně (výrok ad I., III.).

29. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II., IV.).

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který byl v řízení z větší části úspěšný (v rozsahu 61,17 %), doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad V.).