12 C 126/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky , narozená Datum narození navrhovatelky Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o návrhu na uznání cizího rozhodnutí,

I. Usnesení Obvodního soudu v , adresa, , ze dne 18.11.2024, spisová značka , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto o osvojení zletilé osoby , Jméno navrhovatelky, , rozené , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození navrhovatelky, , účastnicí , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené , rodné přijmení, , datum, , se na území České republiky uznává.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka se domáhá uznání cizího rozhodnutí o osvojení vydaného Obvodním soudem v , adresa, dne 18. listopadu 2024 pod č. j. , spisová značka, , kterým byla jakožto osvojenec osvojena německou státní občankou , jméno FO, . Návrh na uznání je odůvodněn tím, že navrhovatelka je státní občankou České republiky, osvojení neodporuje veřejnému pořádku, nebrání mu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva.

2. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

3. Z usnesení Obvodního soudu , adresa, ze dne 18. 11. 2024, č. , spisová značka, , včetně úředního překladu do českého jazyka, okresní soud zjistil, že dne 18. listopadu 2024 bylo rozhodnuto o osvojení navrhovatelky německou státní občankou , jméno FO, , přičemž osvojení bylo provedeno na základě společného návrhu osvojitelky a navrhovatelky a bylo motivováno dlouhodobým osobním vztahem mezi nimi, který odpovídal vztahu rodiče a dítěte.

4. Z rodného listu navrhovatelky okresní soud zjistil, že navrhovatelka se narodila dne , Datum narození navrhovatelky, , Česká republika, a je státní občankou České republiky.

5. Z oddacího listu manželů okresní soud zjistil, že navrhovatelka dne 14. listopadu 1997 uzavřela manželství s , jméno FO, , narozeným dne , datum, , a to v německém městě , obec, .

6. Z tvrzení navrhovatelky okresní soud zjistil, že její rodiče, , jméno FO, a , jméno FO, , roz. , jméno FO, , již zemřeli.

7. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že se navrhovatelka narodila dne , Datum narození navrhovatelky, , Česká republika, a je státní občankou České republiky. Dne 14. listopadu 1997 uzavřela manželství s , jméno FO, , narozeným dne , datum, , a to v německém městě , obec, . Dne 18. listopadu 2024 rozhodl Obvodní soud v , adresa, o jejím osvojení německou státní občankou , jméno FO, , přičemž osvojení bylo provedeno na základě společného návrhu osvojitelky a navrhovatelky a bylo motivováno dlouhodobým osobním vztahem mezi nimi, který odpovídal vztahu rodiče a dítěte. Rodiče navrhovatelky, , jméno FO, a , jméno FO, , roz. , jméno FO, , již zemřeli.

9. Podle ust. § 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ustanovení zahraničního právního řádu, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, nelze použít, jestliže by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku. Ze stejných důvodů nelze uznat cizí rozhodnutí, cizí soudní smír, cizí notářskou a jinou veřejnou listinu, cizí rozhodčí nález, nebo provést procesní úkon k dožádání z ciziny, anebo uznat právní poměr nebo skutečnost, které vznikly v cizině nebo podle zahraničního právního řádu.

10. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona není stanoveno něco jiného, nelze pravomocná cizí rozhodnutí uznat, jestliže a) věc náleží do výlučné pravomoci českých soudů, nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti českých soudů použilo na posouzení pravomoci cizího orgánu, ledaže se účastník řízení, proti němuž cizí rozhodnutí směřuje, pravomoci cizího orgánu dobrovolně podrobil, b) o témže právním poměru se vede řízení u českého soudu a toto řízení bylo zahájeno dříve, než bylo zahájeno řízení v cizině, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož uznání se navrhuje, c) o témže právním poměru bylo českým soudem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v České republice již uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu, d) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení, e) uznání by se zjevně příčilo veřejnému pořádku, nebo f) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti státnímu občanu České republiky nebo české právnické osobě.

11. K překážce uvedené v odstavci 1 písm. d) se přihlédne, jen jestliže se jí dovolá účastník řízení, vůči němuž má být cizí rozhodnutí uznáno. To platí i o překážkách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c), ledaže je jejich existence orgánu rozhodujícímu o uznání jinak známa (§ 15 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém).

12. Podle ust. § 16 odst. 4 zákona o mezinárodním právu soukromém, ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

13. Podle ust. § 63 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 4.

14. Byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době cizinci, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice bez dalšího řízení, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků (§ 63 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém).

15. Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pro osvojení v cizině, která se uskutečnila jinak než rozhodnutím, přiměřeně (§ 63 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém).

16. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že v posuzovaném případě došlo k osvojení navrhovatelky německou státní občankou , jméno FO, na základě rozhodnutí Obvodního soudu v , adresa, ze dne 18. listopadu 2024, jak bylo popsáno shora. Na tento skutkový stav soud aplikoval shora uvedená ustanovení § 63, § 15 a § 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro uznání cizího rozhodnutí o osvojení na území České republiky. Soud tudíž rozhodl, že se rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky uznává.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 150 o.s.ř.