12 C 139/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5.022 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5.022 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.278 Kč od 7. 10. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 544 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1.489 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5.022 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného, dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, avšak žalovaný nesplnil svou povinnost a cenu dodané elektřiny neuhradil, v důsledku toho žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala a vyúčtovala sjednané poplatky za upomínky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10).

3. Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, k výzvě se nevyjádřil.

5. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.

6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo dne datum (dále jen„ Smlouva“) do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, číslo odběrného místa (EAN OPM) číslo, a to od 1. 9. 2016. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky (dále jen„ OPD“). Dodávku elektřiny vyúčtovala žalobkyně za období od 15. 9. 2018 do 17. 9. 2019 fakturou číslo (variabilní symbol) znějící na částku 3.278 Kč splatnou dne 6. 10. 2019 a za období od 18. 9. 2019 do 30. 9. 2019 fakturou číslo (variabilní symbol) znějící na částku 544 Kč splatnou dne 29. 10. 2019. Žalovaný částky neuhradil, a to přes opakovaně zasílané upomínky. Smlouva byla ukončena v souladu s čl. III OPD ke dni 30. 9. 2019. V souladu s čl. IV bod 15 písm. e) OPD byla za každou odeslanou upomínku účtována částka 100 Kč, a to následujícími fakturami: fakturou č. anonymizováno ze dne 9. 1. 2019 splatnou dne 23. 1. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 11. 2. 2019 splatnou dne 25. 2. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 12. 3. 2019 splatnou dne 26. 3. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 8. 4. 2019 splatnou dne 22. 4. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 9. 5. 2019 splatnou dne 23. 5. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 9. 7. 2019 splatnou dne 23. 7. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 19. 7. 2019 splatnou dne 2. 8. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 9. 8. 2019 splatnou dne 23. 8. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 9. 9. 2019 splatnou dne 23. 9. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 19. 9. 2019 splatnou dne 3. 10. 2019, fakturou č. anonymizováno ze dne 29. 10. 2019 splatnou dne 12. 11. 2019 a fakturou č. anonymizováno ze dne 18. 11. 2019 splatnou dne 2. 12. 2019. Žalobkyně tak celkem za odeslání upomínek nárokuje 1.200 Kč. Žalovaný celkovou dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právní zástupcem žalobkyně s datem 28. 5. 2020.

7. Vztahy mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

8. Dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů.

9. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu.

10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do sjednaného odběrného místa. Žalovaný porušil své závazky vyplývající ze smlouvy, za období od 15. 9. 2018 do 17. 9. 2019 vznikl žalovanému doplatek vyúčtování elektřiny v částce 3.278 Kč a za období od 18. 9. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 544 Kč. Žalobkyně nárokuje rovněž sjednané poplatky za odeslání upomínek v celkové výši 1.200 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

11. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a vždy ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti jednotlivých faktur, z poplatků úroky z prodlení nepožaduje, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána přímo žalobkyní. Soud má za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (obdobná věc např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka), proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkonů á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč.

13. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).