12 C 140/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Mgr. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 93 687,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 23 013,70 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12% ročně od 1.1.2025 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 70 673,49 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12% ročně od 1.1.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 64 006 Kč.

IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 28 252 Kč, který mu bude vyplacen z účtu zdejšího soudu ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci usnesení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení od 1.1.2025 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení, a to z titulu neuhrazené části kupní ceny za převod obchodního podílu ve společnosti , Jméno žalovaného, ., který žalobkyně převedla na žalovaného na základě smlouvy uzavřené dne 17.1.2023. Cena za převod podílu byla sjednána ve výši 2 000 000 Kč a měla být uhrazena nejpozději do 31.12.2024. Žalovaný uhradil pouze dvě splátky po 500 000 Kč, čímž došlo k částečné úhradě dluhu; zbývající část nebyla uhrazena ani po opakovaných výzvách k plnění, přičemž žalovaný dluh ve zbývajícím rozsahu uznal. Po vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný dne 4.3.2025 a 18.3.2025 uhradil částku 1 000 000 Kč, která byla započtena nejprve na náklady řízení, poté na úroky z prodlení a následně na jistinu, přičemž žalobkyně vzala žalobu v rozsahu uhrazené části zpět a řízení v tomto rozsahu bylo navrženo k zastavení; nadále se domáhá zaplacení částky 93 687,19 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný dále uvedl, že vypořádací částku dle smlouvy o převodu obchodního podílu již uhradil ve čtyřech splátkách, přičemž měl za to, že mezi ním a žalobkyní došlo ke konkludentní dohodě o rozložení platby, neboť žalobkyně přijaté částky nevrátila ani neodmítla. Žalovaný zpochybnil tvrzení žalobkyně o nesouhlasu s rozložením platby i doručení předžalobních výzev, které podle něj neobdržel. Dále namítl, že platební rozkaz mu nebyl doručen a byl následně zrušen, a že žalobkyně neměla právo započíst uhrazené částky na náhradu nákladů řízení, protože tyto náklady nebyly dosud soudem určeny. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Ještě před tím, než soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně shora uvedenou žalobu zpět co do částky 906 312,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 500 000 Kč od 1.1.2025 do 4.3.2025 a z částky 500 000 Kč od 1.1.2025 do 18.3.2025. Soud proto postupoval dle § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. a řízení částečně zastavil usnesením č.j. 12 C 140/2025–16 ze dne 4.8.2025. Předmětem řízení tedy nadále bylo zaplacení částky 93 687,19 Kč s příslušenstvím.

4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Účastníci učinili nesporným, že dne 4.3.2025 žalovaný zaplatil žalobkyni částku 500 000 Kč a dne 18.3.2025 další částku 500 000 Kč na úhradu závazku ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 17.1.2023, přičemž celková částka sjednaná příslušnou smlouvou o převodu obchodního podílu činila 2 000 000 Kč. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že emailová adresa právního zástupce žalovaného je , e-mail, a emailová adresa právní zástupkyně žalobkyně je , e-mail, .

6. Z emailové korespondence ze dne 13. ledna 2025 (označené jako „Seznam Email 13.1..pdf“) má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala právnímu zástupci žalovaného email, jehož obsahem byla předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ve výši 1 500 000 Kč z titulu smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 17. ledna 2023, s upozorněním na možnost soudního vymáhání. V emailu bylo dále uvedeno, že žalobkyně nesouhlasí s návrhem žalovaného na rozložení dlužné částky do splátek po 500 000 Kč. Součástí výzvy byla i žádost o předložení účetních závěrek za roky 2021 a 2022 a výzva k vyplacení podílů na zisku za uvedená období. Email rovněž obsahoval upozornění na další nesplněné povinnosti žalovaného podle čl. III odst. 3 smlouvy, informaci o plánované kontrole nemovitých věcí ze strany žalobkyně a žádost o předložení nájemní smlouvy k části nemovitosti v k.ú. , adresa, .

7. Z výpisu z běžného osobního účtu č. , č. účtu, ze dne 31. prosince 2024 a 30. ledna 2025 (označeného jako „vypisy z uctu.pdf“) má soud za prokázané, že dne 31. prosince 2024 a dne 30. ledna 2025 byly na uvedený účet připsány příchozí úhrady ve výši 500 000 Kč, každá z účtu vedeného u , právnická osoba, na jméno , Jméno žalovaného, .

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalovaného, ., vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , vyhotoveného ke dni 7. února 2025 (označeného jako „vypis z obchodniho rejstriku.pdf“), má soud za prokázané, že jediným společníkem společnosti , Jméno žalovaného, . je žalovaný, který ke dni 25. ledna 2023 vlastní obchodní podíl ve výši 100 %, odpovídající vkladu 100 000 Kč, plně splacenému.

9. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 17. ledna 2023 (označené jako „smlouva o prevodu podilu.pdf“) má soud za prokázané, že žalobkyně jako převádějící a žalovaný jako nabyvatel uzavřeli dne 17. ledna 2023 smlouvu, jejímž předmětem byl převod obchodního podílu ve společnosti , Jméno žalovaného, ., IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , hodnota, . Předmětem převodu byl základní obchodní podíl ve výši 50 %, odpovídající zcela splacenému vkladu ve výši 50 000 Kč. Cena za převod byla sjednána ve výši 2 000 000 Kč, přičemž byla splatná nejpozději do 31. prosince 2024 na účet převádějící. Smlouva dále obsahuje závazek žalovaného jako budoucího jediného společníka rozhodnout do 30. června 2023 o schválení hospodářského výsledku za rok 2022 a o návrhu na jeho rozdělení, a následně vyplatit žalobkyni podíl na zisku v zákonné výši. Smlouva byla oběma stranami podepsána a její doručení společnosti bylo potvrzeno žalovaným jako jednatelem.

10. Z emailové korespondence ze dne 19. prosince 2024 (označené jako „Seznam Email z 19.12..pdf“) má soud za prokázané, že právní zástupce žalovaného zaslal právní zástupkyni žalobkyně návrh na rozložení dlužné částky ve výši 2 000 000 Kč z titulu vypořádání obchodního podílu do čtyř měsíčních splátek po 500 000 Kč, s tím, že první splátka by byla uhrazena do 31. prosince 2024 a poslední do 31. března 2025. V emailu bylo dále uvedeno, že žalovaný považuje vedení více soudních sporů za neefektivní a preferuje smírné řešení. Email obsahoval také zmínku o dalších sporech mezi účastníky, včetně pohledávek z kupních smluv k osobním vozidlům a čerpání energií, a žádost o vyjádření žalobkyně k návrhu nejpozději do 23. prosince 2024.

11. Z potvrzení o přečtení ze dne 20. ledna 2025 (označeného jako „potvrzeni o precteni.pdf“) má soud za prokázané, že emailová zpráva s předžalobní výzvou k úhradě, zaslaná právní zástupkyní žalobkyně dne 20. ledna 2025, byla žalovaným přečtena téhož dne.

12. Z informace o průběhu řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, (na č.l. 26) má soud za prokázané, že dne 27. února 2025 byl Okresním soudem v Berouně vydán elektronický platební rozkaz, který ve věci rozhodoval. Tento platební rozkaz byl následně zrušen dne 2. května 2025.

13. Ze screenshotů z internetového bankovnictví ze dne 4. března 2025 a 18. března 2025 vždy na částku 500 000 Kč okresní soud zjistil, že dne 4. března 2025 a dne 18. března 2025 byly na účet žalobkyně připsány příchozí úhrady ve výši 2x 500 000 Kč, každá z účtu vedeného u , právnická osoba, na jméno , Jméno žalovaného, .

14. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování účastnickými výslechy obou účastníků, a dále dotazem na společnost , právnická osoba, ohledně vyžádání si potvrzení o odeslání emailů z 13. 1. a 20. 1. 2025 soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.

15. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

16. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 17. ledna 2023 žalobkyně jako převádějící a žalovaný jako nabyvatel uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti , Jméno žalovaného, ., jejímž předmětem byl převod obchodního podílu ve výši 50 %, odpovídající zcela splacenému vkladu 50 000 Kč, za cenu sjednanou ve výši 2 000 000 Kč, splatnou nejpozději do 31. prosince 2024 na účet žalobkyně; žalovaný se současně zavázal jako budoucí jediný společník rozhodnout do 30. června 2023 o schválení hospodářského výsledku za rok 2022 a vyplatit žalobkyni podíl na zisku v zákonné výši. Ke dni 25. ledna 2023 žalovaný vlastnil ve společnosti , Jméno žalovaného, . obchodní podíl ve výši 100 %. Dne 19. prosince 2024 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce navrhl žalobkyni rozložení dlužné částky 2 000 000 Kč do čtyř splátek po 500 000 Kč, s první splátkou do 31. prosince 2024 a poslední do 31. března 2025. Dne 31. prosince 2024 a 30. ledna 2025 byly na účet žalobkyně připsány částky po 500 000 Kč z účtu vedeného na jméno , Jméno žalovaného, . Dne 13. ledna 2025 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky 1 500 000 Kč, upozornila na možnost soudního vymáhání, odmítla návrh na splátky a vyzvala k předložení účetních závěrek za roky 2021 a 2022, k vyplacení podílů na zisku za uvedená období, k předložení nájemní smlouvy k části nemovitosti v k.ú. , adresa, a informovala o plánované kontrole nemovitých věcí; tuto zprávu žalovaný přečetl dne 20. ledna 2025. Dne 27. února 2025 byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen dne 2. května 2025. Dne 4. března 2025 a 18. března 2025 žalovaný uhradil žalobkyni další dvě částky po 500 000 Kč na úhradu závazku ze smlouvy o převodu obchodního podílu.

17. Podle ust. § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen OZ), platí, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

18. Podle § 1908 odst. 1 OZ splněním dluhu závazek zaniká.

19. Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas (§ 1908 odst. 2 OZ).

20. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 odst. 2 OZ).

21. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§1970 odst. 2 OZ).

22. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu se shora uvedeným ustanovením § 1932 odst. 1 občanského zákoníku. Jestliže žalovaný uhradil částku 500 000 Kč až dne 4. března 2025 a další částku 500 000 Kč dne 18. března 2025, nelze přihlédnout k jeho případnému záměru započíst tyto platby na jistinu, neboť podle citovaného ustanovení se částečné plnění započítává nejprve na náklady spojené s uplatněním pohledávky, poté na jistinu, následně na úroky a nakonec na úroky z prodlení, ledaže věřitel souhlasí s jiným pořadím. Žalovaný neprokázal, že by žalobkyně s jeho návrhem na rozložení splátek souhlasila; naopak z předžalobní výzvy ze dne 13. ledna 2025 vyplývá, že tento návrh výslovně odmítla. Nelze proto dovodit ani konkludentní souhlas žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se splněním peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při zákonné sazbě 12 % ročně činí úrok z prodlení z částky 1 000 000 Kč za dobu 63 dní (od 1. ledna 2025 do 4. března 2025) částku 20 712,33 Kč a z částky 500 000 Kč za dobu dalších 14 dní (od 5. března 2025 do 18. března 2025) částku 2 301,37 Kč, tedy celkem 23 013,70 Kč. Z částky 1 000 000 Kč, kterou žalovaný uhradil ve dvou splátkách, se tak na jistinu započetlo pouze 976 986,30 Kč, zatímco částka 23 013,70 Kč byla použita na úhradu úroku z prodlení.

23. Soud považuje v této souvislosti za vhodné uvést, že smyslem novely provedené zákonem č. 192/2021 Sb., účinné od 1. července 2021, bylo posílení ochrany věřitele při částečném plnění peněžitého dluhu. V rámci této změny bylo v § 1932 odst. 1 občanského zákoníku stanoveno zákonné pořadí započtení plnění s tím, že nově může dlužník určit jiné pořadí započtení pouze se souhlasem věřitele.

24. Tato změna má zabránit obcházení povinnosti hradit příslušenství, které by jinak dlužník mohl obejít tím, že by plnil nejprve na jistinu. Pokud by totiž dlužník mohl jednostranně určit pořadí započtení plnění tak, že jeho platby směřují primárně na jistinu (jak tomu bylo před novelou), došlo by tím k zastavení běhu úroku z prodlení, a to k neprospěchu věřitele. Úrok z prodlení je sankcí za opožděné plnění a současně kompenzací újmy věřitele způsobené prodlením. Pokud by dlužník mohl tuto povinnost eliminovat pouhým určením pořadí plnění, ztratil by institut úroku z prodlení svůj preventivní i reparační účel. Novela proto stanovila, že bez souhlasu věřitele se postupuje podle zákonného pořadí, aby věřitel nebyl zbaven práva na příslušenství, které mu náleží ze zákona, a aby dlužník nemohl jednostranně zamezit jeho vzniku či běhu.

25. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že zůstává neuhrazená část jistiny ve výši 23 013,70 Kč, z níž nadále běží úrok z prodlení, dokud nebude uhrazena (výrok ad I.).

26. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že dlužník se v prodlení ocitl dne 1.1.2025.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. Soud naopak nepřisvědčil názoru žalobkyně, že částka 70 673,49 Kč uvedená v elektronickém platebním rozkazu ze dne 27. února 2025 představuje „již určené náklady“ ve smyslu § 1932 odst. 1 občanského zákoníku. Citované ustanovení vyžaduje, aby náklady byly závazně určeny, tedy pravomocně přiznány nebo jinak stanoveny způsobem, který zakládá povinnost jejich úhrady. Elektronický platební rozkaz však nikdy nenabyl právní moci a byl zrušen postupem podle § 173 občanského soudního řádu z důvodu, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Takové rozhodnutí proto nemůže založit povinnost žalovaného hradit náklady řízení a nelze je považovat za „již určené náklady“ ve smyslu § 1932 odst. 1 OZ. Výklad opačný by odporoval smyslu zákonné úpravy, která sleduje uspokojení nákladů skutečně vzniklých a závazně stanovených, nikoli nákladů vyčíslených v nepravomocném rozhodnutí.

29. Co do částky 70 673,49 Kč tedy dluh zanikl splněním, a to platbou žalobce ve výši 500 000 Kč ze dne 4. března 2025 a nárok žalobkyně na zaplacení této částky zamítl (výrok ad II.).

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 a § 146 odst. 2, věta druhá občanského soudního řádu s tím, že soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 70 673,49 Kč nárok žalobkyně zamítl. Původně žalovala žalobkyně 1 000 000 Kč s přísl. Žalobkyně měla úspěch 92,93%, neúspěch 7,07%. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalobkyně má nárok na 85,87% nákladů, které v řízení vynaložila. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 748 Kč, tj. po odečtení části vráceného soudního poplatku ve výši 28 252 Kč (40 000 - 28 252 = 11 748) dle výroku ad IV tohoto rozhodnutí a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 2. 2025, z částky 6 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 7. 2. 2025, z částky 12 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 2. 2025 (sepis žaloby) a z částky 12 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 4. 2025 (sepis částečného zpětvzetí žaloby) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 93 687,19 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 10. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 10. 2025 náhrada 1 735,97 Kč za 124 ujetých km v částce 985,97 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 750 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 51 895,97 Kč ve výši 10 898,15 Kč.

31. Celkem tedy náklady řízení činí 74 542,12 Kč s tím, že 85,87% z této částky představuje po zaokrouhlení částku 64 006 Kč (výrok ad III.).

32. V souladu s ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném od 1.9.2011 soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V posuzovaném případě výše zaplaceného soudního poplatku činila 40 000 Kč, soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením soudní poplatek vrátil po snížení o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, tedy ve výši 28 252 Kč (výrok ad IV.).