12 C 148/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 180 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku 8 701 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 301 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 400 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 880 Kč od 16. 10. 2024 do 2. 6. 2025, ve výši 12 % ročně z částky 3 579 Kč od 3. 6. 2025 do 6. 6. 2025 a ve výši 12 % ročně z částky 1 179 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 10 180 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období do 31. 3. 2024 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp. v období od 1. 4. 2024 v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo, které žalovaný provozoval, bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný pak coby provozovatel neměl k těmto vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti a tímto jednáním tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek za motorové vozidlo provozované žalovaným. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 10 180 Kč, která se skládala ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podáním ze dne 16. 6. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 8 701 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 301 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení a z částky 2 400 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, neboť žalovaný dne 2. 6. 2025 uhradil žalobkyni částku 6 301 Kč a dne 6. 6. 2025 částku 2 400 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce s takovým postupem souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, však neměl ode dne 9. 1. 2024 do 8. 6. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno 152 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalovanému dluh ve výši 9 800 Kč na příspěvku a 300 Kč na nákladech na mimosoudní uplatnění příspěvku (viz Zpráva Městského úřadu , adresa, , odboru technického a dopravního ze dne 29. 5. 2025 a Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 8. 2024). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opětovně vyzván upomínkou ze dne 23. 10. 2024 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 10. 2024). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 23. 1. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 23. 1. 2025 včetně kopie podacího lístku s datem podání 23. 1. 2025).

6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Nárok žalobkyni vznikl částečně za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval posuzování nároku žalobkyně za období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024 a v období od 1. 4. 2024 pak dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

8. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2021, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). Podle § 3 odst. 2 zákona je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb., tedy vyhláškou platnou a účinnou v době porušení povinnosti žalovanou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

9. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jako „zákon o pojištění odpovědnosti“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jíž je ke dni porušení zákona žalovanou vyhláška č. 69/2024 Sb. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).

10. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o. z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Žalobkyně vzala již před rozhodováním soudu částečně žalobu zpět, a to v rozsahu uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 8 701 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 301 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení a z částky 2 400 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.)

12. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za výše specifikované období neměl u výše specifikovaného osobního vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka v celkové výši 1 479 Kč (po částečném zpětvzetí) je tak tvořena základem příspěvku a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 180 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).