12 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení 15 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna ve splátkách po 500 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení žalované částky, zaplatit žalobkyni částku 2 510 Kč.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 923,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 838,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 662,22 Kč od 2.11.2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 25,35 % ročně z částky 5 662,22 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 356,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 080,39 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 556,77 Kč od 24.1.2023 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úroku 24,81 % ročně z částky 6 556,77 Kč od 24.1.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve výši 1 008 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 12. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení žalované částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , kterou žalovaná podepsala dne 10. 6. 2019, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, s tím, že žalovaná se je zavázala splatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč, kdy RPSN činilo 206,15 % a ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , kterou žalovaná podepsala dne 26. 9. 2019, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná se je zavázala splatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 180 Kč, kdy RPSN činilo 206,15 %. Žalovaná na smlouvu o úvěru č. , číslo, uhradila 9 570 Kč a na smlouvu o úvěru č. , číslo, částku ve výši 3 520 Kč.

2. Soud k návrhu žalobkyně vydal dne 15. 12. 2023 ve věci elektronický platební rozkaz č. j. EPR 309395/2023-5, jímž žalobě vyhověl. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, který řádně ve lhůtě odůvodnila, kdy uvedla, že úvěrové smlouvy považuje neplatné, a to jednak pro rozpor s dobrými mravy a jednak pro nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení.

3. Ve věci bylo na den 16. 5. 2024 a 25. 6. 2024 nařízeno jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím ve věci ve své nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.).

4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Z kopie listiny: Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 10. 6. 2019 okresní soud zjistil, že dne 10. 6. 2019 poskytovatel úvěru, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , vyhotovil listinu nazvanou Smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla žalovaná zaplatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 %, RPSN 206,15 %. Celková splatná částka činila 18 000 Kč a skládá se z jistiny 10 000 Kč, úroku v pevné výši 2 000 Kč, administrativního poplatku 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Na listině je v místě podpisu u jména žalované její vlastnoruční podpis, za poskytovatele úvěru byla smlouva podepsána , jméno FO, .

6. Z kopie listiny: Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 26. 9. 2019 okresní soud zjistil, že dne 26. 9. 2019 poskytovatel úvěru, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , vyhotovil listinu nazvanou Smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 6 000 Kč, který měla žalovaná zaplatit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 %, RPSN 206,15 %. Celková splatná částka činila 10 800 Kč a skládá se z jistiny 6 000 Kč, úroku v pevné výši 1 200 Kč, administrativního poplatku 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Na listině je v místě podpisu u jména žalované její vlastnoruční podpis, za poskytovatele úvěru byla smlouva podepsána , jméno FO, .

7. Z kopie listiny: Karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 6. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná dne 10. 6. 2019 na formuláři právní předchůdkyně žalobkyně požádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, kdy uvedla, že má příjmy v celkové výši 11 196 Kč, což měla doložit dokladem o výměře důchodu a složenkami a výdaje ve výši 1 000 Kč na bydlení a 4 000 Kč další osobní výdaje na léky, telefon, dopravu a oblečení. Dále uvedla, že bydlí v nájemním bydlení s jiným rodinným příslušníkem a nemá vyživovací povinnosti.

8. Z kopie listiny: Standardní informace o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 10. 6. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná dne 10. 6. 2019 podepsala tento dokument a svým podpisem potvrdila, že s ní byl projednán zamýšlený úvěr a byly jí zodpovězeny všechny otázky k její spokojenosti. Dokument obsahuje parametry úvěru – výše úvěru, splatnost, výše splátek, celkovou splatnou částku a z čeho se skládá, výši úroku v procentech a RPSN atd.

9. Z kopie listiny: platební bilance žalované k úvěru č. , číslo, ze dne 10. 6. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná na úvěr č. , číslo, zaplatila ke dni 1. 11. 2022 9 570 Kč.

10. Z kopie listiny: Karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 9. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná dne 26. 9. 2019 na formuláři právní předchůdkyně žalobkyně požádala o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, kdy uvedla, že má příjmy v celkové výši 7 443 Kč, což měla doložit dokladem o výměře důchodu a složenkami a výdaje ve výši 1 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč další osobní výdaje na léky, telefon, dopravu a oblečení a 1 350 Kč splátky úvěrů. Celkové výdaje tak činily 6 350 Kč. Dále uvedla, že bydlí v nájemním bydlení s jiným rodinným příslušníkem a nemá vyživovací povinnosti.

11. Z kopie listiny: Čestné prohlášení ze dne 26. 9. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná dne 26. 9. 2019 učinila na předepsaném formuláři čestné prohlášení o tom, že s dcerou a rodinou bydlí na adrese , adresa, , a to od srpna 2007, kdy měsíčně přispívá částkou 1 000 Kč na provoz domácnosti (nájemné, energie, odpady, topení, rozhlas, televize apod.).

12. Z kopie listiny: Standardní informace o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 26. 9. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná dne 26. 9. 2019 podepsala tento dokument a svým podpisem potvrdila, že s ní byl projednán zamýšlený úvěr a byly jí zodpovězeny všechny otázky k její spokojenosti. Dokument obsahuje parametry úvěru – výše úvěru, splatnost, výše splátek, celkovou splatnou částku a z čeho se skládá, výši úroku v procentech a RPSN atd.

13. Z kopie listiny: Zpracování osobních údajů – prohlášení a souhlasy žadatele ze dne 26. 9. 2019 okresní soud zjistil, že žalovaná podepsala, že byla poučena o zpracování svých osobních údajů, poskytla marketingový souhlas a souhlas s užitím údajů z Pozitivního registru REPI. Dále prohlásila, že proti její osobě jsou vedeny exekuce a že není politicky exponovanou osobou.

14. Z kopie listiny: uznání dluhu ze dne 15. 5. 2021 okresní soud zjistil, že žalovaná vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznala dne 15. 5. 2021 dluh, který činil ke dni 24. 2. 2021 13 160 Kč a vznikl ze smlouvy o půjčce č. , číslo, .

15. Z kopie listiny: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 včetně Seznamu postoupených pohledávek v listinné podobě okresní soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni.

16. Z kopie listiny: Potvrzení o příchozí platbě ze dne 8. 11. 2022 ve spojení s potvrzením o úhradě ze dne 8. 11. 2022 vystaveným právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaplatila včas celou kupní cenu za postoupení pohledávek dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022.

17. Z kopie listiny: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 a listiny Informace o zpracování osobních údajů ze dne 24. 11. 2022 včetně podacího lístku ze dne 24. 11. 2022 okresní soud zjistil, že dne 24. 11. 2022 právní předchůdce žalobkyně vyhotovila listinu nazvanou Oznámení o postoupení pohledávky, kdy toto bylo žalované odesláno žalobkyní spolu s Informacemi o zpracování osobních údajů.

18. Z kopie listiny: Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 1. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 12. 1. 2023 okresní soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

19. Z kopie listiny: Potvrzení vystavené Českou správou sociálního zabezpečení dne 20. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná pobírá vdovský důchod ve výši 12 022 Kč.

20. Z originálu listiny: Čestné prohlášení ze dne 20. 5. 2023 (zřejmě chyba a správně je 20. 5. 2024) soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že její výdaje na domácnost činí 9 000 Kč, kdy tuto částku přispívá své dceři , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , se kterou sdílí domácnost a která hradí nájem ve výši 15 900 Kč a další poplatky ve výši 1 800 Kč. Jejím jediným příjmem je vdovský důchod, žádné jiné dávky ani příjmy nepobírá a jsou proti ní vedeny dvě exekuce.

21. Z kopie listiny: Databáze časových řad ARAD okresní soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro řízení.

22. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

23. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaná dne 10. 6. 2019 požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy současně uvedla údaje o osobních, majetkových, výdělkových poměrech a nákladech na bydlení. Téhož dne pak žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. který měla žalovaná zaplatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 %, RPSN 206,15 %. Následně žalovaná dne 26. 9. 2019 požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 6 000 Kč, kdy současně uvedla údaje o osobních, majetkových, výdělkových poměrech a nákladech na bydlení. Téhož dne pak žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti úvěr ve výši 6 000 Kč. který měla žalovaná zaplatit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 %, RPSN 206,15 %. Žalobkyně poskytla žalované předsmluvní informace k oběma úvěrům. Žalovaná žalobci vrátila toliko částku 13 490 Kč (částku 9 520 Kč na úvěr č. , číslo, , následně 400 Kč a 3 520 Kč na úvěr č. , číslo, ). Žalovaná dne 15. 5. 2021 podepsala listinu uznání dluhu, kterou měla uznat dluh ze smlouvy o úvěru č. , číslo, . Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 1. 11. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Oznámení postoupení pohledávky žalované jí bylo zasláno 24. 11. 2022. Žalobkyně v řízení neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2023 k zaplacení dluhu.

24. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

25. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

26. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

27. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

30. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

31. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

34. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

35. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

36. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 2053 obč. zák., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

38. Podle § 133 o.s.ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

39. Dle ustanovení § 1879 obč. zák. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 obč. zák. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

40. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

41. V projednávané věci se tedy soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně je rovněž dána, neboť pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena.

42. V daném případě dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný toliko v rozsahu částky 2 510 Kč, neboť úvěrové smlouvy považuje soud za neplatné s odkazem na ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by dostála své povinností řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalované. Z žádosti o úvěr vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná má měsíční příjem ve výši 11 196 Kč, resp. v případě druhého úvěru již pouze 7 443 Kč. Ačkoliv je zde rovněž uvedeno, že tato skutečnost byla ověřena z dokladu o výměře důchodu a složenek, tyto nebyly doloženy. I pokud by tato informace byla pravdivá, právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně prověřila výdaje žalované, které měly činit 1 000 Kč na bydlení a energie a ve výši 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Pokud jde o částku na bydlení a energie, částka ve výši 1 000 Kč je velmi nízká a je velmi nepravděpodobné, že by žalovaná měla náklady na bydlení a energie toliko v této výši, když navíc uváděla, že žije v nájemním bydlení. Rovněž náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady nejsou skutečnými náklady žalované, když se jedná o částku ve výši obdobné životnímu minimu, která nikterak nevypovídá o skutečných nákladech žalované. Je jen obtížně představitelné, že by byla žalovaná schopna vyjít s částkou 130 Kč na den a za tuto hradit jídlo, drogerii, léky, oblečení a obutí a případně si ukládat alespoň drobnou částku pro případ nepředvídaných výdajů. Žalovaná rovněž uvedla, že má exekuce, přičemž skutečnost, kolik a v jaké výši nebyla právní předchůdkyní žalobkyně vůbec ověřována. Žalobkyně pak rovněž neprokázala a ani netvrdila, že by byla u žalované prověřována její případná úvěrová angažovanost lustrací v nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, případně v jiných databázích, to vše za situace, kdy má dle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty o posuzování úvěruschopnosti po dobu 5 let.

43. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalované, nezabýval se ověřováním jejích příjmu, ani výdajů. Žalobkyně se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, a tak ji ani nebylo možné poučit, aby v tomto směru svá skutková tvrzení doplnila a prokázala.

44. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

45. Se shora uvedených důvodů soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. V tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

46. Pokud pak jde o uznání dluhu podepsané žalovanou ve vztahu k úvěrové smlouvě č. , číslo, , dle obč. zák. je důsledkem uznání dluhu vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Tuto domněnku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Soud měl v tomto případě za prokázané, že smlouva o úvěru je neplatná a nebylo tedy možné platně uznat dluh z neplatné úvěrové smlouvy.

47. Soud však nemá za to, že dluh žalované je promlčen, jak namítala. Vzhledem ke skutečnosti, že soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení, kdy žalované byla uložena nová lhůta k zaplacení dlužné částky (viz blíže bod 45 odůvodnění), tedy nově byla stanovena splatnost dluhu a dlužník se prozatím nedostal do prodlení, nemohlo dojít k promlčení nároku žalobkyně a žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu v nové lhůtě splatnosti, která jí byla rozsudkem stanovena.

48. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobkyně, se kterým souhlasila rovněž žalovaná. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná zaplatila celkovou částku 13 490 Kč (9 520 Kč a posléze ještě 400 Kč na úvěr č. , číslo, , 3 520 Kč na úvěr č. , číslo, ), výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 2 910 Kč (výrok ad I.).

49. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o úvěru, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem (k tomu srov. např. rozsudek Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. listopadu 2022, č.j. 60 Co 226/2022-51). Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaná doposud v prodlení s plněním dluhu neocitla a nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není. Žalovaná k posouzení jejich možností zaplatit dluh předložila potvrzení o příjmech a čestné prohlášení o jejích majetkových poměrech, kdy požadovala, aby mohla dluh zaplatit ve splátkách po 300 Kč. Soud má však za to, že s ohledem na majetkové poměry žalované bude žalovaná schopna zaplatit dluh ve splátkách po 500 Kč měsíčně.

50. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 12 800 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, ohledně částky 2 510 Kč bylo žalobě vyhověno. Žalovaná měla úspěch 83,61 %, neúspěch 16,39 %. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak má žalovaná nárok na 67,21% nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř.

52. Náklady nezastoupeného účastníka představuje dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k vyhl. 254/2015 Sb. paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. V posuzovaném případě se jedná celkem o 5 úkonů (tj. 1x dle § 1 odst. 3 písm. a) za písemné podání nebo návrh ve věci samé – tj. písemné vyjádření doručené zdejšímu soudu dne 14.5.2024, 2x dle § 1 odst. 3 písm. b) za přípravu účasti na jednání soudu dne 16.5.2024 a 25.6.2024 a 2x dle § 1 odst. 3 písm. c) za účast na jednání před soudem dne 16.5.2024 a 25.6.2024). Celkem tedy náklady nezastoupeného účastníka představují částku 1 500 Kč (5 x 300 = 1 500) s tím, že 67,21% z této částky představuje po zaokrouhlení částku 1 008 Kč (výrok ad III.).