12 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků ve výši 20 000 Kč ze strany původního věřitele dne 15.6.2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného, aniž by mezi nimi byla uzavřena platná úvěrová smlouva. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 mezi , právnická osoba, a , Anonymizováno, , právnická osoba, ., v jejíž příloze je pohledávka výslovně uvedena pod číslem , hodnota, , identifikována jménem žalovaného, variabilním symbolem , var. symbol, a částkou 20 000 Kč. Následně byla tatáž pohledávka postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 mezi , právnická osoba, . a žalobcem, přičemž i v této smlouvě je pohledávka identifikována shodnými údaji. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností „, právnická osoba, .“ a „, Jméno žalobkyně, .“ z 10.12.2024, včetně příloh č. 1–4, okresní soud zjistil, že dne 10.12.2024 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi obchodními společnostmi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, ., která však žádný seznam postupovaných pohledávek neobsahuje. Seznam postupovaných pohledávek měl tvořit přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, žalobce však soudu předložil toliko smluvními stranami nepodepsanou přílohu (přestože jiná příloha, např. Příloha č. 4: Předávací protokol, podepsána je).

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi „, právnická osoba, “ a „, právnická osoba, .“ z 6.12.2024, včetně příloh, okresní soud zjistil, že dne 6.12.2024 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi obchodními společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, ., která však žádný seznam postupovaných pohledávek neobsahuje. Seznam postupovaných pohledávek měl tvořit přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, žalobce však soudu předložil toliko přílohu nepodepsanou smluvními stranami (přestože jiná příloha, např. Příloha č. 4: Předávací protokol, podepsána je).

6. Z potvrzení o provedené platbě ve výši 16 000 Kč z 15.6.2023 okresní soud zjistil, že dne 15.6.2023 bylo vyhotoveno potvrzení o provedené platbě, v němž je uvedeno, že z účtu společnosti , právnická osoba, , vedeného u platební brány ThePay, byla dne 15.6.2023 v 10:07 odeslána částka 16 000 Kč na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z potvrzení o provedené platbě ve výši 4 000 Kč z 15.6.2023 okresní soud zjistil, že dne 15.6.2023 bylo vyhotoveno potvrzení o provedené platbě, v němž je uvedeno, že z účtu společnosti , právnická osoba, , vedeného u platební brány ThePay, byla dne 15.6.2023 v 10:00 odeslána částka 4 000 Kč na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 26.12.2024, ve spojení s podacím lístkem z 26.12.2024 odesílatele „, Jméno advokáta, , advokáta“, pro adresáta „, Jméno žalovaného, “, okresní soud zjistil, že dne 26.12.2024 žalobce žalovanému odeslal oznámení o postoupení pohledávky z 26.12.2024, přičemž podle fikce doručení dle § 573 občanského zákoníku se zásilka považuje za doručenou dne 31.12.2024, tedy třetí pracovní den po jejím odeslání. V oznámení původní věřitel , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , informoval žalovaného, že pohledávka za jeho osobou ve výši 59 495,26 Kč byla nejprve postoupena na základě smlouvy ze dne 6.12.2024 společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , a následně dne 12.12.2024 společnosti , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO žalobkyně, .

9. Z blíže nespecifikované, nedatované a nepodepsané tabulky okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Jedná se o sestavu vytištěnou z počítače, která sice postupovanou pohledávky obsahuje, není však zřejmé, jakým způsobem měla předmětná listina vzniknout. Listina je nedatovaná a nikým nepodepsaná, není tudíž zřejmé, kdy vznikla a kdo ji vytvořil. Listina mohla vzniknout nejrůznějším způsobem, může se jednat o výtisk z interního systému poskytovatele úvěru či jiného subjektu, mohla ale také vzniknout vytvořením v libovolném tabulkovém procesoru či textovém editoru.

10. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

11. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, ., na žalobce neunáší.

12. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

13. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 15.6.2023 byly z účtu společnosti , právnická osoba, , vedeného u platební brány ThePay, odeslány dvě platby na bankovní účet č. , č. účtu, , a to ve výši 4000 Kč v 10:00 a ve výši 16000 Kč v 10:07, přičemž obě platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Dne 6.12.2024 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, ., a dne 10.12.2024 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . a společností , Jméno žalobkyně, ., avšak v obou případech nebyl soudu předložen smluvními stranami podepsaný seznam postupovaných pohledávek, ačkoliv jiné přílohy těchto smluv podepsány byly. Dne 26.12.2024 žalobce žalovanému odeslal oznámení o postoupení pohledávky, přičemž podle fikce doručení se zásilka považuje za doručenou dne 31.12.2024; v tomto oznámení byl žalovaný informován, že pohledávka za jeho osobou ve výši 59 495,26 Kč byla postupně postoupena nejprve společnosti , právnická osoba, . a následně společnosti , Jméno žalobkyně, .

14. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr (byť by soud smlouvu patrně hodnotil jako neplatnou dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, jestliže žalobce netvrdí a neprokazuje, že by poskytovatel úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost žadatele o úvěr).

15. V projednávané věci se soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně ovšem dle názoru soudu dána není (jak bude rozvedeno dále).

16. Dle ust. § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Dle věty prvé ust. § 1725 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Právní teorie pro uzavření (jakékoliv) smlouvy tradičně vyžaduje tzv. ofertu (nabídku) a akceptaci (přijetí). Oferta je návrh na uzavření smlouvy. Jde o projev vůle, který musí být dostatečně určitý ohledně podstatných náležitostí navrhované smlouvy, musí být konkrétně adresován a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele (oferenta) jím být vázán. Jeho přijetí se pak označuje jako akceptace.

18. Postupovaná pohledávka musí být ve smlouvě dostatečně určitě označena (ať již ve smlouvě hlavní/rámcové či v některém z jejích dodatků). Pro uzavření smlouvy o postoupení pohledávky je nezbytné, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka (či které konkrétní pohledávky) se postupuje (postupují). V rámcové smlouvě o postoupení pohledávek tak smluvní strany v daném případě zjevně neučinily, jestliže předmětná smlouva odkazuje na (samostatně uzavíranou) přílohu/dodatek smlouvy o postoupení pohledávek, který má být nedílnou součástí rámcové smlouvy. Pokud strany neučinily dohodu tom, která konkrétní pohledávka se postupuje, již ve smlouvě o postoupení pohledávek musí v řízení prokázat, že k takové dohodě (obou stran) došlo alespoň následně.

19. Pokud se strany rozhodly uzavřít písemnou smlouvu o postoupení pohledávek a písemnou přílohu k této smlouvě, ve které budou postupované pohledávky specifikovány, je třeba uvést, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednající osoby. Soud neuvěřil, že by smluvní strany řádně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek (v souladu s ust. § 161 obč. zák.), ale přílohu smlouvy obsahující seznam postupovaných pohledávek by již nepodepsaly. Lze tudíž učinit závěr, že na konkrétních postupovaných pohledávkách se smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávek nedohodly, k postoupení pohledávek tudíž nedošlo.

20. V případě opakovaného postoupení téže pohledávky je nezbytné, aby bylo v řízení prokázáno každé jednotlivé postoupení mezi všemi subjekty, které se na postupním řetězci podílely. Takové prokázání může být učiněno vždy buď řádným oznámením postoupení pohledávky dlužníkovi, kdy by mělo být přinejmenším tvrzeno a prokázáno odeslání oznámení, aby bylo možné jeho doručení dovodit prostřednictvím fikce doručení ve smyslu občanského zákoníku, nebo předložením postupní smlouvy, z níž bude patrné, že mezi postupitelem a postupníkem došlo k dohodě o postoupení konkrétní pohledávky (či konkrétních pohledávek). Pokud taková dohoda není obsažena přímo ve smlouvě, musí být v řízení prokázáno, že k ní mezi stranami došlo alespoň následně. Identifikace postupované pohledávky musí být dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, která pohledávka je předmětem převodu.

21. V této souvislosti nelze za dostatečný důkaz považovat pouhý výtisk tabulky z počítače, neboť taková listina mohla vzniknout libovolným způsobem – například jako výstup z interního systému poskytovatele úvěru, nebo jako dokument vytvořený v běžném tabulkovém procesoru či textovém editoru. Aby mohla být tabulka považována za přílohu smlouvy, musí být zřejmé, že na ni smlouva výslovně odkazuje a že tato konkrétní listina (tabulka) byla oběma stranami akceptována jako součást smluvního ujednání.

22. Ani skutečnost, že je tabulka naskenována do jednoho (elektronicky nepodepsaného) PDF souboru společně se smlouvou o postoupení pohledávky, neumožňuje učinit závěr, že by taková tabulka tvořila přílohu této smlouvy. PDF soubor je pouze technickým prostředkem, který umožňuje spojit libovolné dokumenty do jednoho celku, přičemž účastník může do takového souboru naskenovat v zásadě jakékoliv listiny, v jakémkoliv pořadí, bez právní relevance ohledně jejich vzájemného vztahu. Aby mohla být tabulka považována za přílohu smlouvy, musí být z obsahu samotné smlouvy výslovně zřejmé, že na ni odkazuje jako na její přílohu, a zároveň musí být tato příloha dostatečně identifikována – například označením, které vylučuje záměnu s jinou listinou (např. nikoliv jen „Příloha č. 1“, pokud takto může být označena i jiná příloha). Současně by měla být příloha smluvními stranami odsouhlasena, tedy podepsána, nebo alespoň jiným způsobem prokazatelně akceptována jako součást smluvního ujednání. Žalobci přitom nic nebránilo přinést kupříkladu originál listiny k nařízenému ústnímu jednání a nechat do něho soud nahlédnout, čímž by bylo možné ověřit, zda tabulka skutečně tvořila nedílnou součást smlouvy (k čemuž byl žalobce v rámci přípravy jednání ostatně i výslovně vyzván).

23. Pokud bylo dlužníkovi oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem, soud pro úplnost uvádí, že tímto oznámením je založena právní skutečnost, která vyvolává změnu osoby oprávněné přijmout plnění, bez ohledu na to, zda k postoupení skutečně došlo nebo zda byla postupní smlouva platná. V takovém případě již není zapotřebí, aby postupník v soudním řízení prokazoval existenci či platnost postupní smlouvy, neboť tyto otázky nejsou právně významné pro posouzení jeho aktivní věcné legitimace. Tento právní závěr je závazný i pro soud, který je povinen vycházet z účinků oznámení postupitele dlužníkovi, ledaže by byly dány výjimky podle § 1882 občanského zákoníku nebo by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky zhoršilo jeho právní postavení. V posuzovaném případě žalobce prokázal, že společnost , právnická osoba, , jako původní věřitel, odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, . a soud tedy již nevyžadoval prokázání postoupení pohledávky na tuto společnost. Pokud by však oznámení mělo mít stejné právní důsledky podle § 1882 občanského zákoníku i ve vztahu k následnému postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, ., na žalobce (, Jméno žalobkyně, .), musela by toto oznámení provést společnost , právnická osoba, , právnická osoba, ., jako aktuální věřitel pohledávky, nikoliv společnost , právnická osoba24. Soud v této souvislosti upozorňuje, že přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení (tj. tvrzení žalobce, že došlo k postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, ., na , Jméno žalobkyně, .). Dle ustálené judikatury totiž platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.).

25. Soud si je vědom i skutečnosti, že postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky postoupena (alespoň) ústně. I pro uzavření ústní smlouvy o postoupení pohledávky je zapotřebí, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka se postupuje (oferta a tomu odpovídající akceptace). K tomu by bylo zapotřebí uvést příslušná skutková tvrzení, na jejichž základě by soud mohl k příslušnému právnímu závěru dospět, což však žalobce neučinil. Konečně, je velmi nepravděpodobné, že by strany sjednaly a podepsaly písemnou smlouvu o postoupení pohledávek, v písemné smlouvě uvedly, že nedílnou součástí smlouvy bude i příloha, ve které postupované pohledávky specifikují, a přesto by se nakonec dohodly jen ústně, které konkrétní pohledávky postoupí.

26. Jestliže v řízení nebylo prokázáno postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, soud učinil závěr, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby z pohledávky za žalovaným ve výši 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (č. , hodnota, , VS , var. symbol, ), které mělo vzniknout poskytnutím finančních prostředků ve výši 20 000 Kč ze strany původního věřitele , právnická osoba, Smluvní vztah uzavřel žalovaný s původním věřitelem s tím, že následně byla pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, ., a to na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26.12.2024, v souladu s ust. 1882 občanského zákoníku. Další postoupení pohledávky na společnost , Jméno žalobkyně, . však v řízení prokázáno nebylo. Soud tedy žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby (výrok ad I.).

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).