12 C 157/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 508,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 17 508,97 Kč.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17 508,97 Kč od 16.9.2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8 767,04 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy k službě Twisto účet, kterou žalovaný uzavřel dne 7.1.2021. Na jejím základě žalobce žalovanému zřídil službu Twisto nákupní účet, kdy limit odložených plateb činil 20 000 Kč a postupně se navyšoval. Smlouva měla být uzavřena „kliknutím myší na příslušné tlačítko“ (tzv. click-through). Žalobce dále přednesl, že žalovaný prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu čerpal finanční prostředky v celkové výši 23 019,47 Kč s tím, že žalovaný si rozložil do splátek částku ve výši 8 425 Kč (platba u prodejce , právnická osoba, ze dne 14.12.2021), částku ve výši 1 941 Kč (platba u prodejce , právnická osoba, ze dne 5.2.2022), částku ve výši 1 520 Kč (platba u prodejce , právnická osoba, ze dne 6.2.2022), částku ve výši 7 098 Kč (platba u prodejce , právnická osoba, ze dne 7.2.2022) a částku ve výši 14 829 Kč (platba u prodejce , právnická osoba, ze dne 29.5.2022). Žalovaný požadoval zaplacení jistiny ve výši 17 508,97 Kč a úroku z prodlení s tím, že žalovaný uhradil na vyúčtování doposud toliko částku 5 510,50 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: smlouva k službě Twisto účet, okresní soud zjistil, že dne 7.1.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva k službě Twisto účet, kterou však žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky (k tomu blíže viz právní názor soudu).

5. Z kopie listiny: smlouva ke službě Twisto účet ze dne 15.4.2022, okresní soud zjistil, že dne 15.4.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva ke službě Twisto účet, do které dokonce doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu však žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky.

6. Z kopie listiny: příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022, okresní soud zjistil, že dne 7.2.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022, do které rovněž doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky.

7. Z kopie listiny: příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 6.2.2022, okresní soud zjistil, že dne 6.2.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 6.2.2022, do které doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky.

8. Z kopie listin: Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 15.12.2021, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 28.5.2022, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 15.2.2022 a Smlouva o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022 a Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 30.5.2022, okresní soud zjistil, že dne 15.12.2021, 28.5.2022, 15.2.2022, resp. 7.2.2022, poskytovatel úvěru vyhotovil další listiny nazvané: Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 15.12.2021, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 28.5.2022, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 15.2.2022, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022, resp. Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 30.5.2022. Ani tyto listiny žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky, byť do nich poskytovatel úvěru doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “.

9. Z kopie listin: Vyúčtování za červenec 2022 a Vyúčtování za srpen 2022 okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané Vyúčtování za červenec 2022 a Vyúčtování za srpen 2022. Odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje10. Z kopie listiny: Výzva k úhradě dluhu – Předžalobní upomínka ze dne 16.11.2023 okresní soud zjistil, že dne 16.11.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Výzva k úhradě dluhu – Předžalobní upomínka. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje listinou nazvanou: potvrzení podání ze dne 20.11.2023.

11. Z kopie listin: Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., včetně ceníku, okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., včetně ceníku. Odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje.

12. Z listiny nazvané: Registrační proces, jak vstoupit do Twisto účtu včetně vysvětlivek, okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Registrační proces, jak vstoupit do Twisto účtu včetně vysvětlivek, ve které vysvětluje, jakým způsobem Twisto účet funguje.

13. Z kopie listin: objednávky na Twisto Card ze dne 14.12.2021 ve spise na č.l. 39, objednávky ze dne 7.2.2022 na částku 7.098,- Kč s poznámkou Alza CZ a.s. ve spise na č.l. 40, objednávka na Twisto Card ze dne 5.2.2022 s poznámkou 1krát Ikea na částku 1.941,- Kč ve spise na č.l. 41, objednávka ze dne 6.2.2022 na částku 1.520,- Kč s poznámkou 1krát Pepco 07 ve spise na č.l. 42, objednávka na Twisto Card ze dne 29.5.2022 s poznámkou 1krát Datart na částku 14.829,- Kč ve spise na č.l. 43, okresní soud zjistil, že ve dnech 14.12.2021, 7.2.2022, 5.2.2022, 6.2.2022 a 29.5.2022 žalovaný prostřednictvím služby Twisto účet provedl tzv. odložené platby, a to u prodejců: Alza CZ a.s. (2x) ve výši 8 425 Kč a 7.098,- Kč, Ikea ve výši 1.941,- Kč, Pepco ve výši 1.520,- Kč, resp. Datart ve výši 14.829,- Kč.

14. Z kopie listiny: smlouva k službě Twisto účet ve spise na č.l. 47-48 okresní soud zjistil, že dne 23.3.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva k službě Twisto účet. Žalovaný předmětnou listinu nepodepsal, a to ani elektronicky (k tomu blíže viz právní názor soudu).

15. Z kopií občanského průkazu (2x) a dále z kopie listin: výtisk z PC ve spise na č.l. 38 (částečně v anglickém jazyce), výtisky z počítače z interní databáze poskytovatele úvěru (částečně v anglickém jazyce) ve spise na č.l. 44-46, výtisk z PC ve spise na č.l. 49-54 (částečně v anglickém jazyce), seznam položek ve spise na č.l. 55-62 (částečně v anglickém jazyce), okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

16. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

17. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 7.1.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva k službě Twisto účet, kterou však žalovaný nepodepsal a to ani elektronicky. Dne 15.4.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva ke službě Twisto účet, do které dokonce doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu však žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky. Dne 7.2.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022, do které rovněž doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky. Dne 6.2.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 6.2.2022, do které doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Ani tuto listinu žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky. Dne 15.12.2021, 28.5.2022, 15.2.2022, resp. 7.2.2022, poskytovatel úvěru vyhotovil další listiny nazvané: Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 15.12.2021, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 28.5.2022, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 15.2.2022, Smlouva o splátkovém limitu ze dne 7.2.2022, resp. Příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 30.5.2022. Ani tyto listiny žalovaný nepodepsal, a to ani elektronicky, byť do nich poskytovatel úvěru doplnil grafiku připomínající podpis „, Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Dne 23.3.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu (neodeslanou žalovanému) nazvanou smlouva k službě Twisto účet. Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil (ale žalovanému neodeslal) listiny nazvané Vyúčtování za červenec 2022 a Vyúčtování za srpen 2022. Dne 16.11.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Výzva k úhradě dluhu – Předžalobní upomínka, kterou žalovanému odeslal dne 20.11.2023. Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., včetně ceníku (žalovanému neodeslané). Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Registrační proces, jak vstoupit do Twisto účtu včetně vysvětlivek, ve které vysvětluje, jakým způsobem Twisto účet funguje (tato listina má patrně suplovat neúplná skutková tvrzení žalobce ohledně mechanismu uzavírání smluv). Ve dnech 14.12.2021, 7.2.2022, 5.2.2022, 6.2.2022 a 29.5.2022 žalovaný prostřednictvím služby Twisto účet provedl tzv. odložené platby, a to u prodejců: Alza CZ a.s. (2x) ve výši 8 425 Kč a 7.098,- Kč, Ikea ve výši 1.941,- Kč, Pepco ve výši 1.520,- Kč, resp. Datart ve výši 14.829,- Kč (celkem 28 302,50 Kč).

18. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

19. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

23. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

29. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

30. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

34. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

35. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

37. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva písemně uzavřena není (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

38. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

39. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně dle názoru soudu v řízení neprokázala ani to, že by řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného.

40. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

41. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě (tj. 5 510,50 Kč). Ve dnech 14.12.2021, 7.2.2022, 5.2.2022, 6.2.2022 a 29.5.2022 žalovaný prostřednictvím služby Twisto účet provedl tzv. odložené platby, a to u prodejců: Alza CZ a.s. (2x) ve výši 8 425 Kč a 7.098,- Kč, Ikea ve výši 1.941,- Kč, Pepco ve výši 1.520,- Kč, resp. Datart ve výši 14.829,- Kč (celkem tedy byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 302,50 Kč). Žalovaný dle žalobkyně zaplatil doposud celkovou částku 5 510,50 Kč, výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 17 508,97 Kč (28 302,50 Kč – 5 510,50 Kč = 22 792 Kč s tím, že žalobce požaduje zaplatit toliko 17 508,97 Kč). Co do jistiny tedy soud žalobě vyhověl zcela (výrok ad I.).

42. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. listopadu 2022, č.j. 60 Co 226/2022-51). Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaný doposud v prodlení s plněním dluhu neocitl a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není.

43. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 767,04 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 508,97 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 9. 2024 náhrada 1 144,33 Kč za 90 ujetých km v částce 744,33 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 584,33 Kč ve výši 1 382,71 Kč (výrok ad III.).