12 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 010 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 10 000 Kč.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 6 010 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 14 000 Kč od 28.3.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 709 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , kterou žalovaný s žalobcem uzavřel dne 22.11.2022. Na jejím základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný je zavázal splatit v žalobcem nespecifikovaných splátkách, nejpozději k 22. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 40% z jistiny (10 000 Kč). Žalovaný se dostal (žalobcem neuvedeného dne) do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 24.3.2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 27.3.2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovanému byla dne 15.10.2023 odeslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. Za situace, kdy se žalobce z ústního jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.).

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, okresní soud zjistil, že dne 22.11.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Listina není podepsána žalovaným (a to ani elektronicky zaslaná listina v pdf formátu).

5. Z kopie listiny: potvrzení o platbě ze dne 22.11.2022 okresní soud zjistil, že dne 22.11.2022 žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč.

6. Z kopie listiny: zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , číslo, ze dne 24.3.2023 okresní soud zjistil, že dne 24.3.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , číslo, . Odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje.

7. Z kopie listin: výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.10.2023 a podací lístek ze dne 15.10.2023, okresní soud zjistil, že dne 15.10.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil a odeslal žalovanému listinu nazvanou výzva k úhradě před podáním žaloby.

8. Z kopie listiny: Žádost o spotřebitelský úvěr č. , číslo, (žalobce založil spolu s žalobou i duplicitně ve spise na č.l. 25), okresní soud zjistil, že nezjištěného dne nezjištěná osoba vytiskla z počítače listinu nazvanou Žádost o spotřebitelský úvěr č. , číslo, . Žalobce jakkoliv neprokazuje správnost údajů uvedených v listině vytištěné z počítače (možná z nějaké interní databáze poskytovatele úvěru, stejně tak se ale může jednat o listinu vytvořenou v nějakém textovém editoru – kupř. MS Word).

9. Z kopie listin: výpis z účtu , Jméno zainteresované osoby 0/0, číslo výpisu 8/2022 a výpis z účtu , Jméno zainteresované osoby 0/0, číslo výpisu 5/2022 okresní soud zjistil, že žalovaný měl běžný účet u , právnická osoba, , přičemž před poskytnutím úvěru (v listopadu 2022) měl v měsíci květnu 2022 příjem od zaměstnavatele ve výši 29 125 Kč a výdaje ve výši přes 44 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč), resp. v měsíci srpnu 2022 měl příjem od zaměstnavatele ve výši 17 109 Kč (oproti žalobcem uváděných 28 500 Kč) a výdaje ve výši přes 53 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč).

10. Z kopie listiny: kopie občanského průkazu , Jméno zainteresované osoby 0/0, okresní soud okresní soud neučinil nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

11. Z kopie listiny: výpis z účtu , Jméno zainteresované osoby 0/0, u , právnická osoba, č. 7/2022 okresní soud zjistil, že žalovaný měl před poskytnutím úvěru (v listopadu 2022) v měsíci červenci 2022 příjem od zaměstnavatele ve výši 27 003 Kč a výdaje ve výši přes 47 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč).

12. Z kopie listiny: listina nazvaná Všeobecné obchodní podmínky – výtisk z internetu okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Všeobecné obchodní podmínky.

13. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

14. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 22.11.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Listina není podepsána žalovaným (a to ani elektronicky zaslaná listina v pdf formátu). Nezjištěného dne nezjištěná osoba vytiskla z počítače listinu nazvanou Žádost o spotřebitelský úvěr č. , číslo, . Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Všeobecné obchodní podmínky. V měsíci květnu 2022 měl žalovaný příjem od zaměstnavatele ve výši 29 125 Kč a výdaje ve výši přes 44 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč), v měsíci červenci 2022 měl příjem od zaměstnavatele ve výši 27 003 Kč a výdaje ve výši přes 47 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč) a v měsíci srpnu 2022 měl příjem od zaměstnavatele ve výši 17 109 Kč (oproti žalobcem uváděných 28 500 Kč) a výdaje ve výši přes 53 000 Kč (oproti žalobcem uváděných 5 000 Kč). Dne 22.11.2022 žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč. Dne 24.3.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , číslo, . Dne 15.10.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil a odeslal žalovanému listinu nazvanou výzva k úhradě před podáním žaloby.

15. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

16. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

22. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

23. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

26. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

27. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

29. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

30. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

34. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva písemně uzavřena není (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

35. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

36. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně dle názoru soudu v řízení neprokázala ani to, že by řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Z předkládaných výpisů z účtu žalovaného před poskytnutím úvěru (v listopadu 2022) za období 5/2022, 7/2022 a 8/2022 nelze v žádném případě učinit závěr, že by měsíční výdaje žalovaného činily pouze 5 000 Kč, jak uvádí žalobce. Z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že jeho výdaje činily přes 44 000 Kč (5/2022), přes 47 000 Kč (7/2022), resp. přes 53 000 Kč (8/2022), tedy v průměru nejméně 48 000 Kč měsíčně. To je o 43 000 Kč více, než výše výdajů, se kterými počítal poskytovatel úvěru, byť výše měsíčních výdajů (součet odchozích plateb) je snadno zjistitelná z předkládaných výpisů z účtu. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno neunáší.

37. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

38. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by něčeho žalobci zaplatil. Dne 22.11.2022 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný doposud žalobci nesplatil ničeho, výše bezdůvodného obohacení tudíž činí celou poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč (výrok ad I.).

39. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. listopadu 2022, č.j. 60 Co 226/2022-51). Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaný doposud v prodlení s plněním dluhu neocitl a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není.

40. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 6 010 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, ohledně částky 10 000 Kč bylo žalobě vyhověno. Žalobce měl úspěch 62,46%, neúspěch 37,54%. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalovaný má nárok na 24,92% nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 010 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. 1x převzetí zastoupení včetně první porady s klientem a 1x písemné podání nebo návrh ve věci samé – sepis žaloby) a z částky 890 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (předžalobní výzva) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 690 Kč ve výši 354,90 Kč. Celkem tedy náklady řízení činí 2 844,90 Kč s tím, že 24,92 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 709 Kč (výrok ad III.).