12 C 173/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 44 530 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 2 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 30. 5. 2024 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 41 662 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 868 Kč od 19. 3. 2024 do 29. 5. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 29 160 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 73,96 % ročně z částky 25 297,82 Kč od 19.03.2024 do 10.04.2024 ve výši 1 145,17 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 25 297,82 Kč od 11.04.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19.03.2024 dosáhne částky 101 606,00 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9.12.2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 011 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dalších splátek došlo dne 17.3.2024 k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni činila nová jistina úvěru 29 936,61 Kč, zahrnující zbývající nesplacenou jistinu a úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění. Žalobce dále uplatňuje smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč, úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 494 Kč, smluvní pokutu za každý den prodlení s úhradou nové jistiny ve výši 0,1 % z částky 29 936,61 Kč, jakož i úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,96 % p.a. z částky 25 297,82 Kč do 10.4.2024 a následně úrok ve výši 14,75 % p.a. z téže částky od 11.4.2024 do zaplacení, maximálně však do výše 101 606 Kč. Žalovaný uhradil pouze následující splátky: 2 011 Kč dne 12.1.2023, 2 011 Kč dne 27.2.2023, 2 011 Kč dne 8.3.2023, 2 011 Kč dne 11.4.2023, 2 011 Kč dne 9.5.2023, 2 011 Kč dne 8.6.2023, 2 011 Kč dne 10.7.2023, 2 011 Kč dne 7.8.2023, 2 011 Kč dne 7.9.2023, 2 011 Kč dne 9.10.2023, 2 011 Kč dne 7.11.2023 a 2 011 Kč dne 11.12.2023, tedy celkem 24 132 Kč. Zbývající dlužná částka nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 24 132 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více). Tyto nesporné skutečnosti prokazují i v řízení provedené listinné důkazy, a to zejména karta klienta „, jméno FO, “ (ve spise na č.l. 17).

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 9.12.2022 (ve spise na č.l. 8 a násl.), ve spojení s dodejkou z 14.12.2022, okresní soud zjistil, že dne 9. 12. 2022 byla vyhotovena listina označená jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru, která obsahuje základní parametry úvěru, včetně výše úvěru 27 000 Kč, počtu splátek 48, výše měsíční splátky 2 011 Kč, roční procentní sazby nákladů (RPSN) ve výši 104,96 %, a dále ujednání o pojištění schopnosti splácet úvěr, smluvních pokutách, úrocích z prodlení, způsobu zesplatnění úvěru, podmínkách předčasného splacení a dalších náležitostech úvěrového vztahu. Listina rovněž obsahuje ustanovení o způsobu uzavření smlouvy, podle něhož se smlouva považuje za uzavřenou okamžikem doručení oznámení o schválení úvěru klientovi. Odeslání listiny žalovanému prokazuje žalobce dodejkou ze dne 14.12.2022. Podle § 573 občanského zákoníku se má za to, že písemnost byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 19. 12. 2022. Žalobcem předkládaná listina nebyla žalovaným podepsána.

6. Ze splátkového kalendáře z 12.12.2022 (ve spise na č.l. 12) okresní soud zjistil, že dne 12.12.2022 byl vyhotoven splátkový kalendář.

7. Z karty klienta „, jméno FO, “ (ve spise na č.l. 17) okresní soud zjistil, že dne 6. 6. 2025 byla vyhotovena karta klienta, která představuje výtisk z interní databáze poskytovatele úvěru – společnosti , Jméno žalobkyně, . Tato listina obsahuje souhrnné údaje o úvěrovém vztahu mezi žalobcem a žalovaným, včetně identifikačních údajů klienta, parametrů úvěru, přehledu uhrazených a neuhrazených částek, výše pojistného, smluvních pokut, zákonného úroku, jakož i časového průběhu jednotlivých splátek. Z listiny vyplývá, že žalovanému byl dne 9. 12. 2022 poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč, přičemž nominální výše úvěru činí 84 672 Kč a délka úvěru byla stanovena na 48 měsíců. Do dne vyhotovení karty žalovaný uhradil celkem 24 132 Kč, z toho 21 168 Kč na jistinu, přičemž zbývá doplatit 29 936,61 Kč na jistině a celkem 60 593,96 Kč. Karta dále uvádí výši neuhrazeného pojistného (494 Kč), smluvní pokuty (998 Kč), žalovanou částku (32 028 Kč) a zákonný úrok (5 758,30 Kč).

8. Z oznámení ze dne 17.3.2024 (ve spise na č.l. 18) okresní soud zjistil, že dne 17. 3. 2024 bylo žalobcem vyhotoveno oznámení adresované žalovanému, v němž jej žalobce informuje o zesplatnění úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, . Z listiny vyplývá, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru po dobu 65 dnů, v důsledku čehož došlo podle smluvních ujednání k okamžitému zesplatnění celého dluhu. Žalobce v oznámení vyzývá žalovaného k úhradě zbývající dlužné jistiny ve výši 25 297,82 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 4 638,79 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč a úhrad za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 494 Kč, tedy celkem částky 32 028 Kč. Oznámení dále obsahuje upozornění na možnost uplatnění smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonného úroku z prodlení a dalších právních důsledků. Doručení či alespoň odeslání předmětné listiny však žalobce v řízení nikterak neprokazuje.

9. Z výzvy k zaplacení z 13.3.2024 (ve spise na č.l. 20) okresní soud zjistil, že dne 13. 3. 2024 byla žalobcem vyhotovena výzva k zaplacení, adresovaná žalovanému, v níž je upozorněn na prodlení s úhradou tří splátek úvěru dle smlouvy č. , hodnota, , konkrétně splátky č. 13, 14 a 15, splatné dne 11. 1., 11. 2. a 11. 3. 2024. V důsledku tohoto prodlení žalobce vyčíslil náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč (200 Kč za každou splátku v prodlení delším než 15 dnů) a smluvní pokuty ve výši 998 Kč (za každou splátku v prodlení delším než 30 dnů). Výzva dále obsahuje upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, jakož i na následky zesplatnění, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení, zákonného úroku z prodlení a přirůstání sjednaného úroku za poskytnutí úvěru. Žalovaný je rovněž upozorněn na riziko soudního, rozhodčího a exekučního řízení a na možnost reportování závazku do registru SOLUS. Doručení této výzvy žalobce v řízení neprokazuje.

10. Z výzvy k zaplacení z 12.2.2024 (ve spise na č.l. 21) okresní soud zjistil, že dne 12. 2. 2024 byla žalobcem vyhotovena výzva k zaplacení, adresovaná žalovanému, v níž je upozorněn na prodlení s úhradou dvou splátek úvěru dle smlouvy č. , hodnota, , konkrétně splátky č. 13 a 14, splatné dne 11. 1. a 11. 2. 2024. V důsledku tohoto prodlení žalobce vyčíslil náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku v prodlení delším než 15 dnů) a smluvní pokuty ve výši 499 Kč (za každou splátku v prodlení delším než 30 dnů). Výzva dále obsahuje upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, jakož i na následky zesplatnění, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení, zákonného úroku z prodlení a přirůstání sjednaného úroku za poskytnutí úvěru. Žalovaný je rovněž upozorněn na riziko soudního, rozhodčího a exekučního řízení a na možnost reportování závazku do registru SOLUS. Doručení této výzvy žalobce v řízení neprokazuje.

11. Z hodnocení klienta (ve spise na č.l. 26) okresní soud zjistil, že dne 9. 12. 2022 byla vyhotovena listina označená jako hodnocení klienta, která představuje interní dokument poskytovatele úvěru, sloužící k posouzení bonity žadatele o úvěr. Z této listiny vyplývá, že žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 33 742 Kč, přičemž celkové měsíční výdaje byly vyčísleny na 20 615 Kč, což znamená disponibilní zůstatek (volné zdroje) ve výši 12 127 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný byl v době žádosti zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na hlavní pracovní poměr, s datem nástupu 8. 5. 2014. Rodinný stav byl označen jako svobodný, forma bydlení jako vlastní, vzdělání nebylo specifikováno. Listina obsahuje také prohlášení klienta o pravdivosti poskytnutých údajů, avšak není opatřena jeho podpisem.

12. Z potvrzení o příchozí úhradě z 5. 8. 2022 a z 7. 9. 2022 (ve spise na č.l. 27 a 30–31), okresní soud zjistil, že dne 5. 8. 2022 a následně dne 7. 9. 2022 byly na účet žalovaného vedený u , právnická osoba, připsány částky ve výši 37 697 Kč, resp. 33 630 Kč, a to od společnosti , právnická osoba, ., přičemž obě transakce byly označeny jako „ZAMESTNANCI , hodnota, “. Z těchto listin vyplývá, že se jedná toliko o potvrzení o přijetí jednotlivých částek mzdy za konkrétní měsíce – srpen a září 2022 – tedy měsíce předcházející poskytnutí úvěru, ke kterému podle ostatních listin ve spise došlo dne 9. 12. 2022. Nejedná se o výpis z účtu za určité období, ze kterého by bylo možné zjistit skutečné výdaje žalovaného nebo jeho platební historii.

13. Z kopie občanského průkazu žalovaného (ve spise na č.l. 28 a násl.) okresní soud zjistil, že poskytovatel úvěru při sjednávání úvěrové smlouvy ověřil základní identifikační údaje žadatele, jako jsou jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu. Ověření totožnosti prostřednictvím občanského průkazu však představuje standardní postup, který je nezbytný pro samotné uzavření smlouvy, a nelze jej bez dalšího považovat za úkon směřující k posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nad rámec uvedeného nelze z tohoto důkazu učinit žádná další skutková zjištění významná pro posouzení věci.

14. Z dokladu o vyplacení úvěru ve výši 27 000 Kč (ve spise na č.l. 34) okresní soud zjistil, že dne 9. 12. 2022 byla z účtu žalobce vedeného u , právnická osoba, odepsána částka 27 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . Z listiny vyplývá, že se jedná o otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu. Listina obsahuje identifikaci transakce, variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy (, hodnota, ), datum zúčtování a částku.

15. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (ve spise na č.l. 35) okresní soud zjistil, že dne 8. 12. 2022 byl vyhotoven výpis z NRKI (Nebankovní registr klientských informací) týkající se žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalovaného, . CBS skóre ve výši 222 bodů. Podle přiložené legendy se jedná o hodnotu spadající do kategorie I, která značí vyšší riziko, nízké bodové hodnocení v interní Score Card, a tedy i výraznější omezení výše vyplacené částky nebo případné zamítnutí úvěru. Výpis obsahuje pouze základní identifikační údaje klienta a číselné hodnocení jeho bonity, nikoli konkrétní informace o jeho závazcích, platební historii nebo aktuálním stavu účtů.

16. Z výpisu záznamů z registru SOLUS (ve spise na č.l. 37) okresní soud zjistil, že dne 8. 12. 2022 byl vyhotoven výpis týkající se žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalovaného, , s adresou , adresa, . Z listiny vyplývá, že k datu dotazu nebyly v registru evidovány žádné konkrétní údaje o dlužné částce po splatnosti, počtu dlužných splátek, datu vzniku příznaku, datu zaplacení, produktu ani jiných údajích, které by svědčily o existenci negativního záznamu. Výpis tedy neobsahuje žádné informace o nesplácených závazcích žalovaného evidovaných v registru SOLUS.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 14.5.2024 (ve spise na č.l. 38), ve spojení s podacím archem ze dne 14.5.2024 (ve spise na č.l. 36), okresní soud zjistil, že dne 14. 5. 2024 žalobce žalovanému odeslal předžalobní výzvu ze dne 14. 5. 2024. Podle § 573 občanského zákoníku se má za to, že písemnost byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 17. 5. 2024. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 32 028 Kč. Žalobce ve výzvě stanovil lhůtu k úhradě 15 dnů od odeslání výzvy s tím, že dne 30. 5. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení.

18. Z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru (ve spise na č.l. 40 a násl.) okresní soud zjistil, že dne 12. 12. 2022 byla vyhotovena listina označená jako dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, která upravuje způsob uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z této listiny vyplývá, že smluvní strany se dohodly na změně postupu uzavření smlouvy, přičemž klient měl vyjádřit souhlas s obsahem dokumentů (včetně samotné smlouvy, tohoto dodatku, přílohy č. 1, přihlášky do pojištění, prohlášení klienta, hodnocení klienta, souhlasů se zpracováním osobních údajů apod.) zasláním SMS zprávy s jedinečným kódem odpovídajícím variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, kterou mu žalobce zaslal na jeho bankovní účet. Dodatek dále obsahuje ujednání o tom, že smlouva je uzavřena okamžikem doručení oznámení o schválení úvěru na e-mailovou adresu klienta, přičemž se má za to, že takové oznámení je doručeno nejpozději třetí den po odeslání. Žalobcem předkládaná listina nebyla žalovaným podepsána.

19. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr (ve spise na č.l. 42 a násl.) okresní soud zjistil, že dne 12. 12. 2022 byla vyhotovena příloha č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, která upravuje podmínky sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr. Z této listiny vyplývá, že klient (žalovaný) měl při podpisu návrhu smlouvy zároveň podepsat přihlášku do skupinového pojištění, které bylo sjednáno na základě pojistné smlouvy č. , č. účtu, uzavřené mezi žalobcem jako pojistníkem a , právnická osoba, . jako pojistitelem. Pojištění bylo sjednáno v rozsahu balíčku B, zahrnující pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání, přičemž měsíční úhrada za pojištění činí 247 Kč a tvoří součást všech splátek dle smlouvy. Listina dále obsahuje ujednání o způsobu úhrady, oprávněné osobě k výplatě pojistného plnění, době šetření pojistné události a jejím vlivu na zesplatnění úvěru. Žalobcem předkládaná listina nebyla žalovaným podepsána.

20. Z důkazu o odeslání 1 Kč, listiny nazvané „zaslaná SMS (informace o vyplacení)“, základních informací o klientovi a listiny nazvané „důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ (vše ve spise na č.l. 46-47) okresní soud zjistil, že dne 9. 12. 2022 byla žalovanému na jeho bankovní účet odeslána částka 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž tento kód měl sloužit jako podpisový kód pro následnou potvrzovací SMS. Téhož dne byla žalovanému odeslána SMS zpráva s instrukcí, aby odpověděl ve tvaru „Souhlasím Jméno Příjmení PodpisovýKod“, čímž mělo dojít k podpisu celé řady dokumentů, včetně návrhu smlouvy o úvěru. V 11:06 hodin byla doručena odpovědní SMS ve tvaru „Souhlasím , Jméno žalovaného, , hodnota, “. Z těchto listin však není zřejmé, jaký konkrétní obsah úvěrové smlouvy měl být tímto způsobem elektronicky podepsán, neboť žádná z těchto listin neobsahuje text samotné smlouvy, její parametry ani odkaz na konkrétní znění. Soud proto z těchto listin neučinil žádná skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, neboť tímto způsobem nemůže dojít k elektronickému podpisu jiné listiny, jejíž obsah není jednoznačně určen (k tomu podrobněji viz níže).

21. Z listiny nazvané „Podpis na dálku - smlouva o spotřebitelském úvěru“ okresní soud žádná skutková zjištění neučinil, neboť její obsah představuje toliko popis postupu při sjednávání úvěru s ohledem na tvrzené elektronické uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy skutková tvrzení, nikoliv důkazní materiál, z něhož by bylo možné učinit ověřitelná skutková zjištění.

22. Z dokumentu označeného jako pojištění schopnosti splácet úvěry (ve spise na č.l. 13 a násl.), předsmluvního formuláře (ve spise na č.l. 22 a násl.), prohlášení klienta/informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru (ve spise na č.l. 32 a násl.), úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (ve spise na č.l. 43), přihlášky do pojištění/skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry (ve spise na č.l. 44 a násl.), okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (neplatnost smlouvy v důsledku poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

24. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaný dne 9. 12. 2022 obdržel od žalobce částku 27 000 Kč jako úvěr, který měl být podle návrhu smlouvy ze stejného dne splácen ve 48 měsíčních splátkách po 2 011 Kč. Do dne 11. 12. 2023 žalovaný uhradil celkem 24 132 Kč, přičemž od ledna 2024 se dostal do prodlení s úhradou splátek. V důsledku prodlení delšího než 65 dnů došlo dne 17. 3. 2024 k zesplatnění celého dluhu, přičemž žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě nové jistiny ve výši 29 936,61 Kč, smluvních pokut, náhrady nákladů a dalších příslušenství. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou doručenou dne 17. 5. 2024, přičemž se ocitl v prodlení dne 30. 5. 2024. V době sjednávání úvěru žalovaný doložil potvrzení o příjmu za měsíce srpen a září 2022, přičemž jeho čistý měsíční příjem byl vyčíslen na 33 742 Kč a výdaje na 20 615 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na hlavní pracovní poměr. Skutečné výdaje žalovaného poskytovatel úvěru nikterak nezjišťoval, vycházel toliko z údaje sděleného žadatelem o úvěr. Žalobcem předložené listiny označené jako návrh smlouvy, dodatek, příloha č. 1 a další nebyly žalovaným podepsány.

25. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

28. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

29. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

30. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

31. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

32. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále také jen „eIDAS“) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

33. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

34. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

35. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

36. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně v řízení neprokázala ani to, že by řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného.

37. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

38. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, jestliže výši skutečných výdajů žalovaného vůbec nezjišťoval, Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

39. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

40. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

41. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně doposud splatil celkovou částku 24 132 Kč, což vyplývá i z předložených listinných důkazů. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 2 868 Kč.

42. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

43. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

44. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

45. V přezkoumávaném případě je spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Pokud tedy žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne 14. 5. 2024, která mu byla řádně odeslána doporučeně téhož dne a doručena nejpozději dne 17. 5. 2024 (§ 573 obč. zák.), dne 29. 5. 2024 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta (dle výzvy 15 dnů od odeslání), dostal se dne 30. 5. 2024 s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od 30. 5. 2024 do zaplacení oprávněně (výrok ad I.).

46. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

47. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který byl v řízení z větší části úspěšný, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad III.).