12 C 181/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 869,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 49 172,32 Kč.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 697 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 273,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 50 869,32 Kč od 19.3.2023 do zaplacení a úroku ve výši 23,99% ročně z částky 49 172,32 Kč od 19.3.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 18 299 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, karta č. , hodnota, , ke které byl poskytnut úvěrový limit až do celkové výše 50 000 Kč. Výše úrokové sazby pro čerpání byla smluvně sjednána ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách, minimálně 200 Kč měsíčně. Dále byly smluvně sjednány úroky, poplatky za bankovní služby (zejména za správu kreditní karty, za výběr hotovosti a za vystavení upomínky), poplatek za pojištění úvěru, vše dle ceníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, jelikož vyčerpaný úvěr (včetně úhrady úroků a poplatků) průběžně nehradil (nezajistil dostatek finančních prostředků pro provedení inkasa z kartového účtu), prohlásila banka ke dni 18.03.2023 všechny závazky žalovaného za okamžitě splatné a vyzvala jej k úhradě. Dlužná částka činila ke dni zesplatnění celkem 55.142,37 Kč (bez kompletního příslušenství), přičemž tato částka se skládá z jistiny úvěru ve výši 49 172,32 Kč, poplatků ve výši 1 697 Kč a smluvního úroku splatného ke dni 18.03.2023ve výši 4 273,05 Kč. Pohledávka (s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými) byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2023, a to s účinností ke dni 01.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeně odeslaným dopisem. Za období od postoupení pohledávky na žalobce nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listin: smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , včetně prohlášení o pravosti podpisu smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , potvrzení úplaty ze dne 5.9.2023 a kopie strany č. , hodnota, přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek okresní soud zjistil, že dne 30.8.2023 byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., uzavřena smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, ., ze smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, karta č. , hodnota, za žalovaným žalobkyni.

5. Z kopie listin: ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky a obchodní podmínky pro vydání a používání kreditních karet okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky, resp. obchodní podmínky pro vydání a používání kreditních karet.

6. Z kopie listiny: návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 21.1.2020 okresní soud zjistil, že dne 21.1.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, , kterou žalovaný dne 21.1.2020 podepsal.

7. Z kopie listiny: akceptace návrhu na uzavření smlouvy na vydání kreditní karty okresní soud zjistil, že dne 21.1.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou akceptace návrhu na uzavření smlouvy na vydání kreditní karty, kterou žalovaný dne 21.1.2020 podepsal.

8. Z kopie listiny: Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20.3.2023 včetně podacího listu okresní soud zjistil, že dne 20.3.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20.3.2023 a tuto listinu dne 20.3.2023 odeslal žalovanému.

9. Z kopie listiny: výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12.12.2023, včetně podacího lístku ze dne 13.12.2023, okresní soud zjistil, že dne 12.12.2023 právní zástupce žalobkyně vyhotovil listinu nazvanou výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12.12.2023 včetně podacího lístku ze dne 13.12.2023 a tuto listinu dne 13.12.2023 odeslal žalovanému.

10. Z kopie listiny: vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14.9.2023, včetně podacího archu ze dne 14.9.2023, okresní soud zjistil, že dne 14.9.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou vyrozumění o postoupení pohledávky a tuto listinu dne 14.9.2023 odeslal žalovanému.

11. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

12. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 21.1.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, , kterou žalovaný dne 21.1.2020 podepsal. Dne 21.1.2020 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou akceptace návrhu na uzavření smlouvy na vydání kreditní karty, kterou žalovaný dne 21.1.2020 podepsal. Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky, resp. obchodní podmínky pro vydání a používání kreditních karet. Dne 20.3.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20.3.2023 a tuto listinu dne 20.3.2023 odeslal žalovanému. Dne 30.8.2023 byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., uzavřena smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, ., ze smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, karta č. , hodnota, za žalovaným žalobkyni. Dne 14.9.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou vyrozumění o postoupení pohledávky a tuto listinu dne 14.9.2023 odeslal žalovanému. Dne 12.12.2023 právní zástupce žalobkyně vyhotovil listinu nazvanou výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12.12.2023 včetně podacího lístku ze dne 13.12.2023 a tuto listinu dne 13.12.2023 odeslal žalovanému.

13. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

14. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

24. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

25. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

29. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

30. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

32. Jestliže žalobce u ústního jednání dne 1.10.2024 výslovně prohlásil, že žádné další listiny k prokázání zjišťování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici nemá a nebude navrhovat k důkazu, za této situace již soud žalobce k dalšímu prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalovaného znovu nevyzýval (žalobce byl vyzván již v rámci přípravy jednání).

33. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že je dostatečné při zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vycházet z údajů poskytnutých žadatelem úvěru, netřeba údaje o skutečných příjmech a výdajích žadatele o úvěr ověřovat (ani uchovávat listiny předkládané žadatelem) a stačí namísto skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr dosadit údaje dle ekonomického modelu, nejedná se o postup, který by byl v souladu se zákonem (viz shora).

34. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice , adresa, dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, , Anonymizováno, , ze dne 18. prosince 2014 ve věci , Anonymizováno, ,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci , Anonymizováno, Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).

35. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se ověřováním jeho příjmu, ani výdajů, předmětná smlouva je tudíž neplatná dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

36. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by na splacení úvěru něčeho žalobci zaplatil. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 49 172,32 Kč (jistina úvěru). Žalovaný doposud na splacení úvěru ničeho nezaplatil (a to ani poskytovateli úvěru, ani žalobkyni). Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí celou jistinu ve výši 49 172,32 Kč (výrok ad I.).

37. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, , ze dne 29. listopadu 2022, č.j. , spisová značka, ). Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaný doposud v prodlení s plněním dluhu neocitl a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není.

38. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 1 697 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, ohledně částky 49 172,32 Kč bylo žalobě vyhověno. Žalobce měl úspěch 96,66%, neúspěch 3,34%. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalovaný má nárok na 93,33% nákladů řízení.

40. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 869,32 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 10. 2024 náhrada 762,38 Kč za 44 ujetých km v částce 362,38 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 522,38 Kč ve výši 3 049,70 Kč. Soud nepřiznal náhradu za další nárokované úkony právní služby: vyjádření ze dne 26.6.2024 – doplnění žaloby, když žalobce k výzvě soudu toliko doplňoval neúplnou žalobu (veškerá skutková tvrzení doplněná podáním ze dne 26.6.2024 měla být již součástí žaloby a za její sepis již soud žalobkyni náhradu přiznal) či vyjádření ze dne 14.6.2024 – nesouhlas s rozhodnutím bez z nařízení jednání, jestliže se nejedná o vyjádření ve věci samé.

41. Celkem tedy náklady řízení činí 19 607,08 Kč s tím, že 93,33% z této částky představuje po zaokrouhlení částku 18 299 Kč (výrok ad III.).