Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

12 C 194/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2023:12.C.194.2023.1

Citované zákony (19)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: zaplacení 835 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 750 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 850 000 Kč ve výši 8,25% od 1.10.2020 do 18.6.2023 a ve výši 8,25% z částky 750 000 Kč od 19.6.2023 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 85 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% od 1.10.2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 385 622 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 160 189,72 Kč.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do 3 dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 14 282 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady 3 zápůjček, uzavřených dne 22.5.2020, dne 21.7.2020 a dne 11.8.2022. Žalobce přednesl, že dne 22.5.2020 s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce znějící na částku 450 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.6.2020. Současně byla sjednána smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dne 21.7.2020 uzavřel žalobce s žalovaným další smlouvu o zápůjčce znějící na částku 400 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2020. Smluvní strany se současně dohodly, že dřívější zápůjčka ze dne 22.5.2020 bude splatná společně s nově uzavíranou zápůjčkou (tj. dne 30.9.2020). Celkem tedy měla vrácena částka 850 000 Kč v termínu do 30.9.2020. Rovněž byl sjednán zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Konečně, dne 11.8.2022 uzavřel žalobce s žalovaným třetí smlouvu o zápůjčce znějící na částku 85 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2022 Smluvní strany pro případ prodlení sjednaly zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Žalobce žalovaného vyzval dne 7.2.2023 k zaplacení dlužné částky, žalovaný však uhradil dne 19.6.2023 pouze částku 100 000 Kč. Žalovaný dluh písemně uznal, ale pouze co do jistiny ve výši 935 000 Kč.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou uznává co do zažalované jistiny (835 000 Kč) a úroku z prodlení s tím, že v současné době na zaplacení dluhu nemá finanční prostředky. Pokud jde o smluvní pokutu, žalovaný namítal, že smluvní pokuta nebyla řádně vyúčtována a z toho důvodu žalovaný navrhl, aby v této části byla žaloba zamítnuta.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne 22.5.2020 uzavřel žalobce s žalovaným (první) smlouvu o zápůjčce znějící na částku 450 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.6.2020. Dále byla sjednána smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dne 21.7.2020 uzavřel žalobce s žalovaným druhou smlouvu o zápůjčce znějící na částku 400 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2020. Smluvní strany se současně dohodly, že dřívější zápůjčka ze dne 22.5.2020 bude splatná společně s nově uzavíranou (druhou) zápůjčkou (tj. dne 30.9.2020). Celkem tedy měla být vrácena částka 850 000 Kč v termínu do 30.9.2020. Rovněž byl sjednán zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dne 11.8.2022 uzavřel žalobce s žalovaným třetí smlouvu o zápůjčce znějící na částku 85 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2022 Smluvní strany pro případ prodlení sjednaly zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Žalobce žalovaného vyzval dne 7.2.2023 k zaplacení dlužné částky. Dne 19.6.2023 žalovaný uhradil částku 100 000 Kč. Žalovaný dluh písemně uznal, ale pouze co do jistiny ve výši 935 000 Kč (shora uvedené nesporné skutečnosti prokazuje i kopie listiny Uznání dluhu z 3. 5. 2023, ve spise na č. l. 7, výtisk z počítače – internetového bankovnictví žalobce, ve spise na č. l. 8 až 9, kopie Smlouvy o zápůjčce z 22. 5. 2020, ve spise na č. l. 10, kopie Smlouvy o zápůjčce z 21. 7. 2020, ve spise na č. l. 11, kopie Smlouvy o zápůjčce z 11. 8. 2022, ve spise na č. l. 12, Výzva k vrácení zápůjček – předžalobní upomínka z 1. února 2023, ve spise na č. l. 13).

5. Z nepodepsané listiny nazvané:„ Uznání dluhu“ ze dne 19.4.2023, ve spojení s doručenkou ze dne 26.4.2023, okresní soud neučinil žádná skutková zjištění, když prokazovat vyčíslení smluvní pokuty touto listinou nebylo s ohledem na níže uvedený právní názor zapotřebí.

6. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

7. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 22.5.2020 uzavřel žalobce s žalovaným (první) smlouvu o zápůjčce znějící na částku 450 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.6.2020. Dále byla sjednána smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dne 21.7.2020 uzavřel žalobce s žalovaným druhou smlouvu o zápůjčce znějící na částku 400 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2020. Smluvní strany se současně dohodly, že dřívější zápůjčka ze dne 22.5.2020 bude splatná společně s nově uzavíranou (druhou) zápůjčkou (tj. dne 30.9.2020). Celkem tedy měla vrácena částka 850 000 Kč v termínu do 30.9.2020. Rovněž byl sjednán zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dne 11.8.2022 uzavřel žalobce s žalovaným třetí smlouvu o zápůjčce znějící na částku 85 000 Kč s tím, že bude vrácena do 30.9.2022 Smluvní strany pro případ prodlení sjednaly zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,04% za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Žalobce žalovaného vyzval dne 7.2.2023 k zaplacení dlužné částky. Dne 19.6.2023 žalovaný uhradil částku 100 000 Kč. Žalovaný dluh písemně uznal, ale pouze co do jistiny ve výši 935 000 Kč (prakticky veškerá skutková tvrzení významná pro posouzení věci byla mezi účastníky řízení nesporná).

8. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění (§ 2391 odst. 1 obč. zák.).

10. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá obč. zák.).

11. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený (§ 2049 obč. zák.).

13. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje (§ 2050 obč. zák.).

14. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 obč. zák.).

15. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 obč. zák.).

16. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny 3 smlouvy o zápůjčce, celkově na částku 935 000 Kč, ve kterých se žalovaný zavázal vrátit zapůjčené peníze do 30.9.2020 v případě první a druhé zápůjčky, resp. do 30.9.2022 v případě třetí zápůjčky, což ale neučinil. V takové případě náleží žalobci i úrok z prodlení (což žalovaná v řízení nerozporovala) v souladu s ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o jistinu ve výši 935 000 Kč, žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše v písemném prohlášením dle shora citovaného ust. § 2053 obč. zák. V řízení žalovaný tento nárok rovněž uznal, toliko namítal, že v současné době na zaplacení dluhu nemá finanční prostředky. Taková námitka však není způsobilou obranou, soud tedy uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad. I., II.).

17. Jestliže si účastníci v předmětných smlouvách o zápůjčce sjednali zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,04% z dlužné částky za každý den prodlení, soud byl toho názoru, že podmínky pro placení smluvní pokuty splněny byly. Smluvní pokuta je samostatným právním nárokem, jehož oprávněnost je v posuzovaném případě závislá na zjištění, zda byl žalovaný s vrácením zápůjčky v prodlení (což je mezi účastníky nesporné), a její splatnost je závislá na tom, zda byl žalovaný žalobcem vyzván k plnění.

18. V případě smluvní pokuty zákon nestanoví způsob ani formu, jimiž má věřitel žádat o plnění. Lze tak učinit například zasláním vyúčtování smluvní pokuty či vystavením faktury, příp. i výzvou v průběhu soudního řízení. Za výzvu je považována i žaloba, v níž se věřitel domáhá, aby žalovaná strana splnila dluh spočívající ve smluvní pokutě (srov. NS 33 Odo 105/2003, NS 23 Cdo 4799/2010).

19. V posuzovaném případě žalobce již v žalobě uvedl, že se domáhá zaplacení smluvní pokuty a specifikoval za jaké období se zaplacení smluvní pokuty domáhá. Tato žaloba byla soudem žalovanému zaslána (doručena) k vyjádření dne 20.7.2023. U ústního jednání dne 19.10.2023 pak žalobce (po poučení soudem) žalobu opravil toliko v tom smyslu, že se smluvní pokuty domáhá pouze do 19.10.2023, jestliže smluvní pokutu nelze žalovat„ do zaplacení“ (nejedná se o příslušenství pohledávky). K tomuto dni byla zřejmá délka prodlení i výše smluvní pokuty stanovená procentuální sazbou. V daném případě lze tedy za výzvu považovat i samotnou žalobu, ve které se žalobce (věřitel) domáhá (mimo jiné), aby žalovaná strana splnila dluh spočívající ve smluvní pokutě. Z ústního projevu žalobce u ústního jednání dne 19.10.2023 je současně zřejmé (jedná se o ústní výzvu), že na zaplacení smluvní pokuty trvá i za období po podání žaloby (tj. období od 30.6.2023 do 19.10.2023). Pokud žalovaný namítá, že smluvní pokuta nebyla„ vyúčtována“, taková povinnost (např. zaslání faktury) žalobci z právních předpisů nevyplývá. Soud tedy shledal i tuto námitku nedůvodnou a žalobě vyhověl i v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty (výrok ad. III.).

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Pokud žalovaný v řízení netvrdil a nenavrhoval splacení dluhu ve splátkách tak, aby dluh byl zaplacen v přiměřené době (toliko namítal, že vůbec nemá finanční prostředky na zaplacení dluhu), nebylo ani možné rozhodnout o zaplacení dlužné částky ve splátkách a soud povinnost zaplatit dlužnou částku uložil v obecné pariční lhůtě.

21. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 160 189,72 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 61 032 Kč (46 750 Kč již zaplaceno, k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 14 282 Kč byl žalobce vyzván výrokem ad. V.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 220 622 Kč (tj. jistina 835 000 Kč + smluvní pokuta 385 622 Kč) sestávající z částky 13 220 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, 1x písemné podání soudu, týkající se věci samé – tj. sepis žalobního návrhu, 2x jednání s protistranou dne 19.4.2023 a dne 28.6.2023, 1x účast na jednání před soudem dne 19.10.2023) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 10. 2023 náhrada 828,53 Kč za 76 ujetých km v částce 528,53 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 948,53 Kč ve výši 17 209,19 Kč. Soud naopak nepřiznal náhradu za další nárokované úkony právní služby: tj. další porada s klientem ze dne 17.4.2023, 26.6.2023 a 18.10.2023, když tyto úkony nepovažoval soud za účelně vynaložené náklady řízení. Poradu s klientem zahrnuje úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. b) a. t., za což žalobci soud již náhradu přiznal. Soud nepovažoval 3 další porady mezi advokátem a klientem za účelně vynaložené náklady řízení zejména z toho důvodu, že se jedná o právně velmi jednoduchý spor, ve kterém jedinou obranou žalované strany bylo tvrzení, že žalovaný na zaplacení dluhu nemá finanční prostředky a žalobce nevyúčtoval smluvní pokutu, kdy ale taková povinnost žalobci z právních předpisů nikterak nevyplývá. Nadto, spor nebyl složitý ani z hlediska dokazování, jestliže žalobce dluh písemně uznal (co do jistiny) a ke smluvní pokutě není zapotřebí vést složité dokazování, když výše smluvní pokuty je navázána na délku prodlení dlužníka a délka prodlení dlužníka se zaplacením dluhu je mezi účastníky rovněž nesporná (výrok ad. IV.).

23. Dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, začal-li již jednat o věci samé. Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen (§ 10 odst. 8 zák. č. 549/1991 Sb.).

24. V daném případě činí výše soudního poplatku stanovená dle Položky 1 písm. c) Přílohy Sazebník poplatků zákona č. 549/1991 Sb. ve znění platném do 22.9.2023 částku 61 032 Kč ze zažalované částky 1 220 622 Kč (tj. jistina 835 000 Kč + smluvní pokuta 385 622 Kč). Jestliže žalobce doposud uhradil toliko částku 46 750 Kč, zbývá doplatit částku 14 282 Kč (výrok ad V.). Plná výše soudního poplatku byla zohledněna i při výpočtu náhrady nákladů řízení (viz shora).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.