12 C 194/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 475 293,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 2 573 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 15.8.2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 352 588,97 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 29. 12. 2023 do zaplacení.

III. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 51 083,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 51 083,58 Kč od 11.7.2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 352 588,97 Kč od 11.7.2023 do 28. 12. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 158,47 Kč, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 375 281,4 Kč od 11.7.2023 do zaplacení a úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 4 158 Kč od 11.7.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 11.7.2023 do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 48 475,60 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 29. 12. 2023 do zaplacení.

VI. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 19 572,52 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 572,52 Kč od 19.4.2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 48 475,60 Kč od 19.4.2023 do 28. 12. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 6 803,57 Kč a úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 67 549,12 Kč od 19.4.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

VII. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 87 185 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze 4 různých nároků. Žalobce přednesl, že , právnická osoba, . (banka) poskytla žalovanému zřízení a vedení běžného účtu č. , hodnota, na základě smlouvy ze dne 07.08.2020. Žalovaný se zavázal dodržovat všeobecné obchodní podmínky (VOP), produktové podmínky a ceník, a platit poplatky dle ceníku. Žalovaný měl povinnost udržovat na účtu kladný zůstatek. Žalovaný však porušil své závazky tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2.573,00 Kč. Banka proto odstoupila od smlouvy s účinností ke dni 14.08.2023 a od 15.08.2023 má žalobce nárok na úroky z prodlení ve výši 15,00 % ročně z dlužné částky. Žalobce dále přednesl, že shora uvedená banka uzavřela se žalovaným dne 16.04.2022 smlouvu o úvěru na částku 400.000,00 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 78 měsíčních splátkách ve výši 6.992,73 Kč, včetně úrokové sazby 9,99 % ročně. Žalovaný však opakovaně nesplácel včas, což vedlo k okamžité splatnosti úvěru ke dni 10.07.2023. Dlužná částka činila 404.831,02 Kč. Banka dále uzavřela se žalovaným dne 07.08.2020 smlouvu o službě Bezúročná rezerva, která umožňovala přečerpání běžného účtu do limitu 1.000,00 Kč. Žalovaný se zavázal dodržovat všeobecné obchodní podmínky a ceník, a splatit poskytnuté prostředky do jednoho roku. Žalovaný však porušil smlouvu tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 1.000,00 Kč. Banka proto prohlásila částky za okamžitě splatné ke dni 10.07.2023. Konečně, banka uzavřela se žalovaným dne 04.09.2020 smlouvu o vydání kreditní karty EASY karta s úvěrovým limitem 50.000,00 Kč. Žalovaný mohl čerpat prostředky s úrokovou sazbou 23,99 % ročně a zavázal se splácet minimální měsíční splátky ve výši 3,2 % z dlužné částky. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, což vedlo k okamžité splatnosti úvěru ke dni 18.04.2023. Dlužná částka činila 74.851,69 Kč. , právnická osoba, . postoupila veškeré pohledávky za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2023, s účinností ke dni 01.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Důkazy k postoupení pohledávek zahrnují smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2023, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o odeslání, a potvrzení o zaplacení úplaty. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění dle ust. § 142a o.s.ř. na poslední známou adresu žalovaného. Ani přes tuto předžalobní výzvu žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud uhradil na pohledávku ze smlouvy o úvěru na částku 400.000,00 Kč ze dne 16.04.2022 celkem 47 411,03 Kč a na pohledávku ze smlouvy o vydání kreditní karty EASY karta s úvěrovým limitem 50.000,00 Kč ze dne 04.09.2020 (přičemž dle žalobce měl žalovaný celkově vyčerpat částku 352 465,95 Kč) doposud uhradil částku 303 990 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).

5. Z mimořádného výpisu z účtu , č. účtu, za období od 1.1.2000 do 1.9.2023 a výpisů z běžného účtu za období od 7.8.2020 do 31.8.2023 (ve spise na č.l. 112–175) má soud za prokázané, má soud za prokázané, že se žalovaný dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2.573,00 Kč.

6. Z návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2022 má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru , právnická osoba, . navrhl žalovanému , Jméno žalovaného, uzavření smlouvy o půjčce, přičemž listina obsahuje identifikaci smluvních stran, návrh podmínek úvěru včetně výše úvěru 400 000 Kč, počtu 78 anuitních splátek, výše splátky 6 992,73 Kč, pevné úrokové sazby 9,99 % p.a., RPSN 10,44 %, a dalších náležitostí týkajících se splácení, pojištění, účelu úvěru, možnosti předčasného splacení a právních důsledků prodlení. Odeslání listiny žalovanému však není prokázáno.

7. Z akceptace návrhu smlouvy o Půjčce na kliknutí ze dne 16. 4. 2022 má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru , právnická osoba, . návrh žalovaného na uzavření smlouvy o půjčce akceptoval, přičemž listina obsahuje projev vůle banky směřující k uzavření smlouvy a potvrzení podmínek úvěru, včetně výše úvěru 400 000 Kč, počtu 78 anuitních splátek, výše splátky 6 992,73 Kč a úrokové sazby 9,99 % p.a. Odeslání listiny žalovanému však není prokázáno.

8. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne 7. 8. 2020 mezi , právnická osoba, . a žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný si u , právnická osoba, . zřídil běžný účet č. , č. účtu, a spořicí účet č. , č. účtu, , sjednal službu Bezúročná rezerva, přímé bankovnictví a obdržel debetní kartu typu Debit MasterCard GOLD BASE. Smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, specifikaci poskytovaných služeb, podmínky vedení účtů, způsob zasílání výpisů, nastavení elektronického klíče a odkazy na všeobecné obchodní podmínky, ceník a produktové podmínky. Smlouva byla podepsána oběma stranami v Berouně.

9. Z oznámení , právnická osoba, . ze dne 28. 7. 2023 má soud za prokázané, že banka odstoupila od smlouvy, na jejímž základě byl veden běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , a to z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek spočívajícího ve vzniku a neuhrazení nepovoleného záporného zůstatku. Smlouva měla zaniknout ke dni 14. 8. 2023, po čemž měl být účet uzavřen. Banka zároveň vyzvala žalovaného k vrácení elektronických identifikačních prostředků a k úhradě dlužné částky na účet č. , č. účtu, . Odeslání listiny žalovanému však není prokázáno.

10. Z přehledu zůstatků a výpisů z kartového účtu , právnická osoba, za období od 14.8.2020 do 14.9.2020 a od 14.9.2020 do 14.10.2020 má soud za prokázané, že žalovaný v období od 14.8.2020 do 14.9.2020 a od 14.9.2020 do 14.10.2020 čerpal prostředky prostřednictvím kreditní karty, přičemž výpisy obsahují konkrétní transakce, jejich data, částky a obchodní místa, kde byly prostředky použity.

11. Z výpisů z kartového účtu za období od 13.11.2020 do 14.4.2023 má soud za prokázané, že žalovaný opakovaně čerpal v období od 13.11.2020 do 14.4.2023 prostředky z kreditní karty, přičemž jednotlivé výpisy za každé měsíční období obsahují podrobné údaje o transakcích, včetně data, částky, typu operace a obchodního místa. Výpisy dokládají průběžné čerpání úvěrového rámce a jeho postupné splácení.

12. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty za období od 10.9.2020 do 14.4.2023, celkem 11 stran, má soud za prokázané, že žalovaný v období od 10.9.2020 do 14.4.2023 čerpal prostředky z kreditní karty, přičemž výpis obsahuje souhrnné údaje o transakcích, úrocích, poplatcích a splátkách.

13. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, ze dne 31.8.2020 má soud za prokázané, že žalovaný požádal , právnická osoba, . o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem ve výši 50 000 Kč. Listina obsahuje identifikaci produktu, osobní údaje žalovaného, jeho podpis, navržené podmínky úvěru včetně úrokové sazby 23,99 % p.a. pro bezhotovostní transakce, 29,99 % p.a. pro hotovostní transakce, a dále podmínky splácení, výši RPSN, harmonogram splátek, informace o pojištění a souhlas se zpracováním osobních údajů. Návrh byl podepsán žalovaným dne 31.8.2020 v Berouně a obsahuje i ověření totožnosti pracovníkem banky.

14. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 4. 9. 2020 má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru , právnická osoba, . návrh žalovaného evidovaný pod číslem , hodnota, akceptoval, čímž došlo k uzavření smlouvy o vydání kreditní karty typu EASY. Listina obsahuje potvrzení o přidělení kreditní karty č. , hodnota, s úvěrovým limitem ve výši 50 000 Kč, stanovení úrokové sazby 23,99 % p.a. pro bezhotovostní transakce a 29,99 % p.a. pro hotovostní transakce, jakož i úrok z prodlení ve výši repo sazba ČNB + 8 %. Listina rovněž potvrzuje poskytování doplňkových služeb sjednaných ve smlouvě.

15. Z listiny nazvané Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 20.4.2023 má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru označil závazky žalovaného z kreditní karty č. , hodnota, za okamžitě splatné ke dni 18.4.2023, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě částky 74 851,69 Kč na účet , právnická osoba, . vedený pod číslem , č. účtu, . Listina obsahuje identifikaci závazku, výzvu k úhradě a upozornění na další právní kroky v případě neuhrazení. Odeslání listiny žalovanému však z jejího obsahu nevyplývá a není doloženo jiným důkazem.

16. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 7. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný žádal o poskytnutí bezúročné rezervy ve výši 1 000 Kč. Banka uvádí, že provedla standardní schvalovací proces v souladu s interními předpisy a regulatorními požadavky, přičemž posuzovala tzv. tvrdá KO kritéria, informace z úvěrových registrů, příjmy a výdaje klienta, a dále aplikovala scoringové metody. Přestože protokol deklaruje, že byly zohledněny příjmy, výdaje, náklady na domácnost, bydlení a další složky, neobsahuje žádné konkrétní číselné údaje, které by umožnily ověřit, jak banka k závěru o úvěruschopnosti dospěla. V protokolu není uvedena skutečná výše příjmu ani výdajů, ani výpočet disponibilních zdrojů. Hodnocení tak zůstává obecné a nelze ověřit, zda bylo provedeno řádně a individualizovaně. Nicméně, s ohledem na nízkou částku bezúročné rezervy, lze v tomto případě považovat i takovéto ověření úvěruschopnosti za dostatečné.

17. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 16. 4. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 400 000 Kč se splatností 78 měsíců. Banka opět deklaruje, že provedla komplexní posouzení úvěruschopnosti, zahrnující kontrolu příjmů, výdajů, registrů, platební historie, transakčního chování a dalších rizikových faktorů. Stejně jako v předchozím případě však protokol neobsahuje žádné konkrétní údaje o výši příjmu, výdajů ani výpočet volných zdrojů. Není uvedeno, jaká částka byla zjištěna jako disponibilní, ani jaké konkrétní závěry byly učiněny na základě dat z registrů. Přestože banka rozhodla o schválení úvěru, nelze z obsahu listiny ověřit, zda bylo rozhodnutí podloženo konkrétními a ověřitelnými skutečnostmi.

18. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 31. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný žádal o vydání kreditní karty s limitem 50 000 Kč. Banka uvádí, že posouzení provedla na základě údajů deklarovaných klientem, které ověřila prostřednictvím registrů BRKI, NRKI a SOLUS, a že zohlednila příjmy, výdaje, platební historii a další faktory. Protokol však neobsahuje žádné konkrétní číselné údaje o příjmu, výdajích ani výpočet disponibilních zdrojů. Uvedená částka příjmu 49 000 Kč je zmíněna pouze jako údaj deklarovaný klientem, bez doložení jeho ověření nebo porovnání s výdaji. Závěr o schválení úvěru tak nelze považovat za dostatečně podložený, neboť chybí konkrétní výstupy z analýzy, které by umožnily ověřit, zda byl klient skutečně úvěruschopný.

19. Z ceníku produktů a služeb , právnická osoba, . pro soukromé osoby účinného od 1. 10. 2018 má soud za prokázané, že banka stanovila konkrétní výši poplatků za jednotlivé bankovní služby, včetně vedení účtů, platebních transakcí, vydání a správy platebních karet, úvěrových produktů a dalších služeb. Dokument obsahuje mimo jiné sazbu úroků z kreditních karet ve výši 23,99 % p.a. pro bezhotovostní transakce a 29,99 % p.a. pro hotovostní transakce, výši minimální splátky ve výši 3,2 % z dlužné částky, poplatek za výzvu k zaplacení dluhu ve výši 500 Kč a smluvní pokutu za vznik nepovoleného záporného zůstatku ve stejné výši.

20. Z produktových podmínek k vedení účtů a vkladů účinných od 1. 1. 2020 má soud za prokázané, že , právnická osoba, . stanovila pravidla pro vedení běžných, spořicích a termínovaných účtů, včetně víceměnových účtů, jejich struktury, způsobu úročení, podmínek pro blokaci prostředků, zrušení účtu a nakládání s prostředky po smrti majitele účtu. Dokument obsahuje konkrétní ustanovení o tom, že běžné účty mohou být vedeny jako jednoměnové nebo víceměnové, že úroky z kladného zůstatku běžného účtu nejsou standardně připisovány (úroková sazba je nula), a že banka je oprávněna jednostranně zablokovat prostředky na účtu v řadě přesně vymezených situací.

21. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 20. 9. 2023 ve věci CBL má soud za prokázané, že žalovaný byl jako klient , právnická osoba, . prověřen v rámci interního ověřovacího procesu, přičemž výstup obsahuje jeho identifikační údaje, datum dotazu a výsledek verifikace. Podle záznamu nebyla vůči žalovanému zjištěna žádná negativní informace v databázích Solus, BRKI, AntiFraud ani NegativeAddress.

22. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 2. 10. 2023 ve věci CBL má soud za prokázané, že žalovaný byl jako klient , právnická osoba, . prověřen v rámci interního ověřovacího procesu, přičemž výstup obsahuje jeho identifikační údaje, datum dotazu a výsledek verifikace. Podle záznamu nebyla vůči žalovanému zjištěna žádná negativní informace v databázích Solus, BRKI, IBLE, AntiFraud ani NegativeAddress.

23. Z potvrzení úplaty ze dne 5. 9. 2023 má soud za prokázané, že , právnická osoba, . potvrdila přijetí platby od , Jméno žalobkyně, . dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 1. 9. 2023.

24. Z přípisů ve věci „Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu“ ze dne 10. 7. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 573,00 Kč.

25. Z přípisů ve věci Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14.9.2023 má soud za prokázané, že dne 14.9.2023 postupitel pohledávky vyhotovil Vyrozumění o postoupení pohledávky.

26. Z přípisu ve věci výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 12. 2023, ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 12. 2023, má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k dobrovolnému plnění dluhu před podáním žaloby, přičemž výzva obsahuje skutkový popis vzniku čtyř pohledávek, jejich právní kvalifikaci, výši požadované částky a upozornění na možné soudní vymáhání. Odeslání výzvy žalovanému je prokázáno podacím číslem , hodnota27. Z přehledů podacích čísel ve spise na č.l. 108–109 má soud za prokázané, že , právnická osoba, . odeslala žalovanému dne 14. 9. 2023 čtyři doporučené zásilky, a to ve věci postoupení pohledávek ze smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, (, hodnota, ), ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (, hodnota, ), z běžného účtu č. , č. účtu, (, hodnota, ) a ze smlouvy o povoleném debetu č. , hodnota, (, hodnota, ).

28. Z detailů klienta ve spise na č.l. 110–111 má soud za prokázané, že žalovaný byl veden jako klient , právnická osoba, ., přičemž listina obsahuje jeho identifikační údaje (jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost), kontaktní informace (adresa, telefon, e-mail) a prohlášení o využívání bankovních služeb ve vlastním jménu. Dále je uvedena daňová rezidence žalovaného v České republice a potvrzení, že není politicky exponovanou osobou.

29. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2023, včetně příloh, má soud za prokázané, že , právnická osoba, . postoupila pohledávky za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2023, s účinností ke dni 01.09.2023.

30. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

31. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaný dne 7. 8. 2020 uzavřel s , právnická osoba, . rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě mu byl zřízen běžný účet č. , č. účtu, , spořicí účet a poskytnuta služba Bezúročná rezerva ve výši 1 000 Kč. Dne 31. 8. 2020 žalovaný požádal o vydání kreditní karty typu EASY s limitem 50 000 Kč, přičemž banka návrh akceptovala dne 4. 9. 2020. Kreditní karta byla aktivována a od 10. 9. 2020 do 14. 4. 2023 žalovaný prostřednictvím této karty opakovaně čerpal prostředky, přičemž výpisy z účtu obsahují konkrétní transakce, jejich data, částky, obchodní místa, úroky, poplatky a splátky. Dne 16. 4. 2022 žalovaný požádal o úvěr ve výši 400 000 Kč, který byl bankou akceptován, a následně čerpán. V důsledku platební neschopnosti žalovaného vznikl na běžném účtu nepovolený záporný zůstatek ve výši 2 573 Kč, pro který banka dne 28. 7. 2023 odstoupila od smlouvy. Dne 20. 4. 2023 banka označila závazky z kreditní karty za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k úhradě částky 74 851,69 Kč. Žalovaný byl v rámci interních ověřovacích procesů banky opakovaně prověřován, přičemž nebyly zjištěny žádné negativní informace v registrech. Dne 1. 9. 2023 , právnická osoba, . postoupila veškeré pohledávky za žalovaným společnosti , Jméno žalobkyně, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován postupitelem dne 14. 9. 2023, přičemž předtím byl vyzván postupníkem k dobrovolnému plnění dluhu výzvou ze dne 13. 12. 2023.

32. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

33. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

34. Pokud jde o nárok zaplacení částky 2.573,00 Kč jako nepovoleného záporného zůstatku, soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.). Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že v této části byla žaloba podána důvodně (výrok ad I.).

36. Pokud jde o nárok ze smlouvy o úvěru na částku 400.000,00 Kč ze dne 16.04.2022 a nárok ze smlouvy o vydání kreditní karty EASY karta s úvěrovým limitem 50.000,00 Kč ze dne 04.09.2020, po právní stránce soud posoudil uzavřené smlouvy dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

37. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

38. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se ověřováním jeho příjmu, ani výdajů, jestliže výši příjmu a skutečných výdajů žalovaného nezjišťoval, vycházel pouze ze sdělení žadatele o úvěr. Předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatné dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

39. Po právní stránce soud věc (ve vztahu ke shora specifikovaným nárokům) posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

40. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

41. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. V případě pohledávky ze smlouvy o úvěru na částku 400.000,00 Kč ze dne 16.04.2022 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně doposud splatil celkovou částku 47 411,03 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 352 588,97 Kč (výrok ad II.).

42. V případě pohledávky ze smlouvy o vydání kreditní karty EASY karta s úvěrovým limitem 50.000,00 Kč ze dne 04.09.2020, žalovaný celkově vyčerpal částku 352 465,95 Kč, přičemž doposud uhradil částku 303 990 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tudíž v tomto případě činí 48 475,60 Kč (výrok ad V.).

43. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že (ve vztahu ke shora specifikovaným nárokům) co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad III., VI.).

44. Konečně, pokud jde o nárok zaplacení částky 1 000 Kč jako bezúročné rezervy, v této části soud přiznal nárok zcela, jestliže s ohledem na nízkou částku bezúročné rezervy považoval v tomto případě ověření úvěruschopnosti za dostatečné (výrok ad IV.).

45. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

46. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 74 228,67 Kč nárok žalobce zamítl. Původně žaloval žalobce 475 293,67 Kč s přísl. Žalobce měl úspěch 84,38 %, neúspěch 15,62 %. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalobce má nárok na 68,77 % nákladů, které v řízení vynaložil. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení prvního stupně v částce 18 043 Kč, soudního poplatku za řízení druhého stupně v částce 23 765 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 475 293,67 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 31. 1. 2024, z částky 5 110 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 31. 1. 2024, z částky 10 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 1. 2024, z částky 10 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 12. 2024, z částky 10 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 2. 2025, z částky 10 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 2. 2025 a z částky 10 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 10. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 272,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2024 částka 355,98 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 311,95 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 2. 2025 částka 458,32 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 316,63 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 10. 2025 částka 458,32 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 316,63 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 252,62 Kč ve výši 14 753,05 Kč.

47. Soud naopak nepřiznal náhradu za další nárokované úkony právní služby, tj. vyjádření ze dne 16.8.2024, 4.9.2024, 10.1.2025 a 26.7.2024, jestliže těmito vyjádřeními žalobce k výzvě soudu toliko doplnil, co mohlo a mělo být již v samotné žalobě, přičemž náhradu za sepis žaloby soud žalobci již přiznal, příp. se jedná pouze o procesní vyjádření (nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v případě přípisu ze dne 26.7.2024).

48. Celkem tedy náklady řízení činí 126 786,67 Kč s tím, že 68,77 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 87 185 Kč (výrok ad VII.).