12 C 202/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 60 000 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 16 194 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou, prostřednictvím sítě internet, Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7. 10. 2021 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na níž si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry. Následně zaslala částku ve výši 1 Kč, jako registrační poplatek a těmito kroky uzavřel Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalované dne 12. 2. 2019 vyplatil na její osobní bankovní účet č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr do termínu splatnosti, nicméně své závazky nehradila řádně a včas, tudíž byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky formou zaslaných upomínek, přičemž na žádnou upomínku nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 7. 1. 2022 pak byla žalovaná znovu upomenuta o úhradu svého závazku vůči žalobkyni. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak dluží částku ve výši 60 000 Kč. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje úrok z prodlení jdoucí ve výši 8,50 % ročně z částky 60 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 8. 10. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely, prostřednictvím sítě internet, Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 36 měsíčních splátkách po 3 435,70 Kč (viz Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne 12. 2. 2019). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč vyplatila dne 12. 2. 2019 na její osobní bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] (viz výpis z účtu České spořitelny [číslo] za období 12.2.2019 12.2.2019). Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 7. 1. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022). Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani na základě písemné výzvy k úhradě, která jí byla odeslána dne 7. 1. 2022 (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 1. 2022 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2022).

6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení § 1824 občanského zákoníku, sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.

1. Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

8. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo v prvé řadě předloženými listinami doloženo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěr ve výši 60 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však svému závazku ze smlouvy nedostála, neboť věřiteli jeho pohledávku dosud zcela neuhradila a je tedy se splněním své smluvní povinnosti v prodlení. Soud hodnotil nárok žalobkyně, jakožto právní nástupkyně původní věřitelky, na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 na zaplacení dlužné částky za zcela oprávněný. Žalovaná pak zůstal v řízení nečinnou, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Soud tak výrokem I. žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit částku ve výši 60 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 60 000 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 16 194 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 10 500 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 3 500 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 394 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).