12 C 205/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 020 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29 020 Kč jako jistinu, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 35 209,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 29 020 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14,00 % ročně, od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 % ročně, od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11,75 % ročně, a od 1. 1. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 29 020 Kč, která představuje souhrn dlužné jistiny ve výši 16 716,59 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 303,41 Kč, vzniklých ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25.3.2009 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se zavázala splácet v týdenních splátkách, avšak své závazky neplnila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze část závazku, a to ve výši 5 700 Kč, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 26.5.2009; po tomto datu již na předmětnou pohledávku nebylo ze strany žalované uhrazeno nic. Žalobce dále požadoval zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 35 209,97 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení z částky 29 020 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, jehož výše se odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. Pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností od 27.9.2023, přičemž žalované bylo postoupení oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 5 700 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . ze dne 21.9.2023 okresní soud zjistil, že dne 21.9.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi obchodními společnostmi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . Tato smlouva však žádný seznam postupovaných pohledávek neobsahuje, pouze odkazuje na přílohu.

6. Z listiny nazvané „příloha č. 1“ z 21.9.2023 okresní soud zjistil, že dne 21.9.2023 byla vyhotovena listina označená jako „příloha č. 1“, kterou tvoří tabulka s pohledávkami. Z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo právě o přílohu ke smlouvě, příp. součást této smlouvy. Příloha není podepsána smluvními stranami smlouvy o postoupení pohledávek (tj. , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, .), ale blíže neidentifikovanými subjekty (nacházejí se zde pouze 2 nečitelné podpisy). Listina není podepsána ani elektronicky.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem z 30.7.2024, ve spojení s podacím lístkem z 30.7.2024 odesílatele , právnická osoba, , okresní soud zjistil, že dne 30.7.2024 byla vyhotovena a žalovanému odeslána listina označená jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, v níž právní zástupce společnosti , Jméno žalobkyně, ., jakožto postupníka pohledávky, vyzývá žalovanou k úhradě závazku ve výši 67 603,54 Kč, který vznikl ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 25.3.2009 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, Výzva obsahuje právní rozbor věci, identifikaci pohledávky, výzvu k úhradě do 14.8.2024, upozornění na možnost uzavření dohody o splátkách, jakož i poučení o právních důsledcích neuhrazení závazku, včetně možnosti vymáhání pohledávky soudní cestou a nároku na náhradu nákladů řízení. Výzva je označena jako výzva dle § 142a odst. 1 o. s. ř. a je určena k doručení na poslední známou adresu žalované. V souladu s § 573 občanského zákoníku se má za to, že tato výzva byla doručena třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dne 2.8.2024. Vzhledem k tomu, že žalobce ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 14.8.2024, ocitla se žalovaná v prodlení 15.8.2024.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, . z 12.12.2022 okresní soud zjistil, že dne 12.12.2022 byl vyhotoven výpis z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno žalobkyně, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 29.9.2023 okresní soud zjistil, že dne 29.9.2023 byla vyhotovena listina označená jako oznámení o postoupení pohledávky, v níž společnost , právnická osoba, , informuje žalovanou, že se společnost , Jméno žalobkyně, ., stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 věřitelem pohledávky vzniklé ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, Výše postoupené pohledávky činila ke dni postoupení částku 29 020 Kč. V oznámení je žalovaná vyzvána k úhradě této částky do deseti dnů od doručení dopisu na bankovní účet společnosti , Jméno žalobkyně, ., přičemž je uvedeno, že pouze platby provedené na tento účet budou považovány za řádná plnění. Oznámení dále obsahuje upozornění, že společnost , Jméno žalobkyně, . má veškerá práva k podniknutí právních kroků ve věci vymáhání postoupené pohledávky. Žalobce však v řízení neprokazuje doručení či alespoň odeslání předmětné listiny, neboť soudu předložil pouze podací lístek z 27.10.2023 odesílatele , Jméno žalobkyně, ., tedy postupníka, nikoliv postupitele pohledávky, přičemž z podacího lístku nelze nikterak zjistit, jaká zásilka byla odesílána, a navíc mezi datem vyhotovení oznámení a datem podacího lístku není časová souvislost – rozdíl činí 28 dní.

10. Z informace o zpracování osobních údajů z 29.9.2023 okresní soud zjistil, že dne 29.9.2023 byla žalobkyní vyhotovena listina nazvaná informace o zpracování osobních údajů. Žalobce však v řízení neprokazuje doručení či alespoň odeslání předmětné listiny, jestliže soudu předložil podací lístek z 27.10.2023, z něhož nelze zjistit, která zásilka byla odesílána a není zde ani časová souvislost mezi datem listiny a datem podacího lístku (rozdíl činí 28 dní).

11. Ze smlouvy o půjčce mezi , právnická osoba, a , Jméno žalované, z 25.3.2009 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce okresní soud zjistil, že dne 25.3.2009 byla mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč, přičemž celková částka k úhradě činila 34 720 Kč. Smlouva stanovila splatnost ve formě 55 týdenních splátek po 640 Kč a poslední splátky ve výši 160 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy. Smlouva obsahuje doložku, že žalovaná při podpisu smlouvy převzala celou částku půjčky v hotovosti v místě svého bydliště. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky, které upravují mimo jiné právo věřitele požadovat okamžité splacení celé zbývající částky v případě prodlení dlužníka, možnost odstoupení od smlouvy do 14 dnů, způsob započítávání splátek, jakož i rozhodčí doložku.

12. Z nedatovaného potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky okresní soud zjistil, že bylo vyhotoveno potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, přičemž z listiny nevyplývá konkrétní datum jejího vyhotovení.

13. Přestože byl žalobce v rámci přípravy jednání vyzván, aby předložil soudu (alespoň k nahlédnutí) smlouvu o postoupení pohledávek s přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, ze které bude patrné, že seznam postupovaných pohledávek (označený jako „Příloha č. 1“) tvořil nedílnou součást smlouvy o postoupení pohledávek, žalobce na výzvu nereagoval, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.

14. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

15. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o postoupení pohledávky neunáší.

16. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

17. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 25. 3. 2009 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč, takže celková částka k úhradě činila 34 720 Kč, a to ve formě 55 týdenních splátek po 640 Kč a jedné poslední splátky ve výši 160 Kč; první splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy. Dne 21. 9. 2023 byla mezi společnostmi , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která však neobsahuje seznam postupovaných pohledávek, pouze odkazuje na přílohu. Příloha označená jako „příloha č. 1“ byla vyhotovena rovněž dne 21. 9. 2023, avšak není podepsána smluvními stranami, ale blíže neidentifikovanými subjekty, a z ničeho nevyplývá, že by se jednalo o přílohu ke smlouvě o postoupení pohledávek. Dne 29. 9. 2023 byla společností , právnická osoba, vyhotovena listina označená jako oznámení o postoupení pohledávky, v níž je uvedeno, že společnost , Jméno žalobkyně, . se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , přičemž výše postoupené pohledávky činila ke dni postoupení částku 29 020 Kč, a žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky do deseti dnů na účet postupníka; žalobce však neprokázal doručení ani odeslání této listiny, neboť předložil pouze podací lístek z 27. 10. 2023, který nepochází od postupitele a neobsahuje žádnou identifikaci zásilky s tím, že mezi datem vyhotovení oznámení a datem podacího lístku není časová souvislost. Téhož dne, tedy 29. 9. 2023, byla žalobcem vyhotovena také listina označená jako informace o zpracování osobních údajů, jejíž doručení či odeslání rovněž nebylo prokázáno, neboť žalobce předložil pouze podací lístek z 27. 10. 2023, který neobsahuje žádnou identifikaci zásilky a není zde časová souvislost mezi datem listiny a datem podacího lístku. Dne 30. 7. 2024 byla žalovanému právním zástupcem společnosti , Jméno žalobkyně, . odeslána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě částky 67 603,54 Kč ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , s uvedením lhůty k plnění do 14. 8. 2024, přičemž žalovaný se ocitl v prodlení dne 15. 8. 2024. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 5 700 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by uhradil více. Okresní soud dále zjistil, že bylo vyhotoveno potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, avšak z této listiny nevyplývá konkrétní datum jejího vyhotovení.

18. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, přičemž se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 písm. a) zákona, kdy spotřebitelem je fyzická osoba nejednající v rámci své podnikatelské činnosti (§ 2 písm. b)) a věřitelem podnikatel (§ 2 písm. c)); smlouva splňuje písemnou formu a obsahuje zákonem stanovené náležitosti (§ 4), včetně roční procentní sazby nákladů, výše a rozvrhu splátek, způsobu placení a práv na předčasné splacení (§ 11), přičemž jejich absence zakládá právní důsledky dle § 6 (diskontní úrok ČNB a neplatnost dalších platebních ujednání). V úvahu je nutné brát i směrnici Rady 93/13/EHS o nepřiměřených ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, která vyžaduje, aby smluvní podmínky byly transparentní, spravedlivé a aby soudy posuzovaly jejich přiměřenost subsidiárně, tedy i ex offo, jakož i rozhodnutí pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011, podle něhož je koncept relativní neplatnosti spotřebitelských smluv v rozporu s ústavním pořádkem (porušuje zásady rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty) a že soudy mají povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele i bez jeho návrhu.

19. V projednávané věci se soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně ovšem dle názoru soudu dána není (jak bude rozvedeno dále).

20. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce v řízení neprokazuje odeslání oznámení o postoupení pohledávky žalovanému (postupitelem). V této souvislosti soud odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 22 Co 112/2025 – 71 ze dne 9. září 2025, ze kterého vyplývá, že oznámením o postoupení pohledávky vyvolá postupitel právní účinky ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku pouze tehdy, pokud oznámení učiní přímo postupitel (nikoliv postupník). Jestliže žalobkyně nedoložila řádné odeslání oznámení o postoupení pohledávky, není nepřiměřené, že se soud prvního stupně zabývá existencí a platností postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek. Z podacího lístku, který byl v dané věci předložen, by mělo být patrné i to, jaká konkrétní písemnost byla doručována, a to zejména za situace, kdy žalobce v posuzovaném případě předkládá dvě různé písemnosti dvou odlišných subjektů opatřené stejným datem (tj. informace o zpracování osobních údajů postupníkem a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele).

21. Dle ust. § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Dle věty prvé ust. § 1725 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Právní teorie pro uzavření (jakékoliv) smlouvy tradičně vyžaduje tzv. ofertu (nabídku) a akceptaci (přijetí). Oferta je návrh na uzavření smlouvy. Jde o projev vůle, který musí být dostatečně určitý ohledně podstatných náležitostí navrhované smlouvy, musí být konkrétně adresován a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele (oferenta) jím být vázán. Jeho přijetí se pak označuje jako akceptace.

23. V případě smlouvy o postoupení pohledávky je nezbytné, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka (či které konkrétní pohledávky) se postupuje (postupují), neboť právě určení předmětu postoupení je podstatnou náležitostí této smlouvy.

24. Pokud strany neučinily dohodu tom, která konkrétní pohledávka se postupuje, již ve smlouvě o postoupení pohledávek, musí žalobce v řízení prokázat, že k takové dohodě (obou stran) došlo alespoň následně.

25. Pokud se strany rozhodly uzavřít písemnou smlouvu o postoupení pohledávek a písemnou přílohu k této smlouvě, ve které budou postupované pohledávky specifikovány, je třeba uvést, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednající osoby. Soud neuvěřil, že by smluvní strany řádně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek (v souladu s ust. § 161 věta druhá obč. zák.), ale přílohu smlouvy (uzavíranou téhož dne) obsahující seznam postupovaných pohledávek by již tímto způsobem nepodepsaly. Lze tudíž učinit závěr, že na konkrétních postupovaných pohledávkách se smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávek nedohodly, k postoupení pohledávek tudíž nedošlo.

26. V posuzovaném případě z ničeho nevyplývá, že by předkládaná příloha č. 1 byla nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek, vyjma toho, že je to ve smlouvě o postoupení pohledávek uvedeno. Zda smluvní strany nakonec skutečně učinily přílohu nedílnou součástí smlouvy (např. přílohu přiložily ke smlouvě, příp. i listiny nějakým způsobem fyzicky spojily) zjistit nelze, jestliže žalobce zasílá soudu (elektronicky nepodepsané) listiny v pdf souboru (do kterého mohl naskenovat jakýkoliv obsah). Žalobci přitom nic nebránilo přinést kupř. originál listiny k nařízenému ústnímu jednání a nechat do něho soud nahlédnout (k čemuž byl ostatně v rámci přípravy jednání vyzván). Současně se v případě listiny označené jako „Příloha č. 1“ obecně nejedná o listinu, která by byla odlišitelná od ostatních „příloh č. 1“ (jiná situace by nastala, pokud by přílohou smlouvy měl být např. geometrický plán s přesným označením).

27. Ostatně, předkládána příloha č. 1 může být součástí jiné smlouvy o postoupení pohledávek, než té, která je v řízení soudu předkládána. Tuto možnost nelze vyloučit, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce v rámci své podnikatelské činnosti opakovaně uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek, které samy o sobě neobsahují konkrétní výčet postupovaných pohledávek, ale odkazují na samostatnou přílohu. Vzhledem k této praxi, kdy je příloha označována opakovaně jako „Příloha č. 1“, aniž by byla jednoznačně spojena s konkrétní smlouvou, vzniká pochybnost o tom, zda předložená příloha skutečně náleží ke smlouvě, na kterou žalobce v tomto řízení odkazuje. Soudu je z úřední činnosti známo, že například v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 7/2024 žalobce předložil soudu tři odlišné verze „Přílohy č. 1“, které měly být dle jeho tvrzení všechny součástí téže smlouvy o postoupení pohledávek č. 4/2022, přičemž se lišily obsahem, počtem stran i podpisy.

28. Soudu je přitom z úřední činnosti známo i to, že v jiných případech jsou smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyní jako postupníkem i postupitelem běžně řádně podepsány v souladu s ust. § 161 věta druhá obč. zák. (např. v řízení o obdobném nároku vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 37/2025, 12 C 365/2024, a jiné).

29. Soud v této souvislosti upozorňuje, že přestože byl žalovaný v řízení nečinný, nejedná se o nesporná tvrzení účastníků řízení (tj. tvrzení žalobce, že došlo k postoupení pohledávky). Dle ustálené judikatury totiž platí, že za nesporná lze považovat pouze shodná (aktivní) tvrzení stran, nikoli tvrzení jen jedné z nich, ke kterému se druhá strana pouze nevyjádřila (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.).

30. Soud si je vědom i skutečnosti, že postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky postoupena (alespoň) ústně. I pro uzavření ústní smlouvy o postoupení pohledávky je zapotřebí, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka se postupuje (oferta a tomu odpovídající akceptace). K tomu by bylo zapotřebí uvést příslušná skutková tvrzení (a tato skutková tvrzení v řízení prokázat), na jejichž základě by soud mohl k příslušnému právnímu závěru (ústní uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25.3.2009) dospět, což však žalobce neučinil. Konečně, je velmi nepravděpodobné, že by strany sjednaly a podepsaly písemnou smlouvu o postoupení pohledávek, v písemné smlouvě uvedly, že nedílnou součástí smlouvy bude i příloha, ve které postupované pohledávky specifikují, a přesto by se nakonec dohodly jen ústně, které konkrétní pohledávky postoupí.

31. Jestliže v řízení nebylo prokázáno postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, soud učinil závěr, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby z nároků plynoucích ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25.3.2009. Tu žalovaný uzavřel s původním věřitelem, obchodní společností , právnická osoba, , nikoliv s žalobkyní. Soud tedy žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby (výrok ad I.).

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, který byl v řízení z větší části úspěšný, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).