12 C 217/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žaloba na vydání movité věci <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku automobil Škoda Fabia, [VIN kód], rok výroby 2001, [registrační značka], a nákladní přívěs zn. Pongratz, LPA [anonymizována dvě slova], [příjmení] [číslo], [registrační značka].</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 7 200 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9.8.2021 se žalobce po žalovaném domáhal vydání osobního automobilu Škoda Fabia, [VIN kód], rok výroby 2001, [registrační značka], a nákladního přívěsu zn. Pongratz, [anonymizována tři slova], [příjmení] [číslo], [registrační značka]. Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem těchto vozidel, a jeho vlastnické právo k osobnímu automobilu je odvozeno z usnesení vydaného Okresním soudem v Berouně ze dne 28.1.2014, č.j. [spisová značka], [spisová značka]. Nákladní přívěs žalobce zakoupil dne 3.3.2007 a nadále za něj platí pojištění u společnosti [právnická osoba] Žalobce byl rozsudkem zdejšího soudu omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že mimo jiné není způsobilý činit právní úkony majetkoprávní povahy, jejichž hodnota přesahuje částku 2.000 Kč. Usnesením ze dne 14.11.2011, č.j. 23 Nc 1121/2010-74, byla žalobci ustanovena opatrovníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], která byla následně z této funkce odvolána. Jedním z důvodů jejího odvolání bylo údajné darování předmětných vozidel žalovanému, který je jejím synem. Žalobce však nikdy neměl úmysl vozidla žalovanému darovat, a věc proto byla šetřena Policií ČR. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že mu žalobce vozidla daroval; [jméno] [příjmení] tvrdila, že darovací smlouvu uzavřela ona a žalobce s tím souhlasil. Žalobce měl za to, že případné darování předmětných vozidel žalovanému je neplatné pro rozpor s dobrými mravy a se zákonem. Žalobce se snažil dohodnout se žalovaným mimosoudně, ten ale nereagoval 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s navrženým postupem souhlasil. Jelikož žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl za to, že i žalovaný s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie rozsudku Okresního soudu v Příbrami č.j. 0 P 38/2021-645 ze dne 14.7.2021 okresní soud zjistil, že dne 14.7.2021 Okresní soud v Příbrami rozsudkem č.j. 0 P 38/2021-645 vyslovil souhlas s právním jednáním za žalobce spočívající v podání žaloby na vydání movité věci, a to automobilu Škoda Fabia, [VIN kód], rok výroby 2001, [registrační značka], a nákladního přívěsu zn. Pongratz, [anonymizována tři slova], [příjmení] [číslo], [registrační značka].

5. Okresní soud dále čerpal skutková zjištění ze spisu zdejšího soudu spis. zn. 6 C 399/2016, a to konkrétně z následujících listin, které žalobce navrhl k důkazu a které jsou založené ve spise zdejšího soudu vedeném pod spis. zn. 6 C 399/2016. Z usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 28.1.2004, č.j. [spisová značka], vyplývá, že žalobce na základě tohoto usnesení nabyl vlastnické právo k osobnímu automobilu zn. Škoda Fabia, [příjmení] [anonymizováno], rok výroby 2001, [registrační značka]; usnesení nabylo právní moci dne 18.11.2004. Ze záručního listu k nákladnímu přívěsu [anonymizována tři slova] ze dne 3.3.2007 ve spojení přípisem Kooperativy - pojištění vozidla pro rok 2016 vyplývá, že žalobce je vlastníkem nákladního přívěsu zn. Pongratz, [anonymizována tři slova], [VIN kód]. Ze spisu Okresního soudu v Berouně, sp.zn. 23 P 16/2012, a to z návrhu na zahájení řízení, soud zjistil, že manželka žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], podala u zdejšího soudu dne 26.10.2010 návrh na omezení svéprávnosti žalobce pro jeho postižení, které bylo důsledkem zranění žalobce při dopravní nehodě v roce 2008. Žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 23 Nc 1121/2010-70, omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že mimo jiné není způsobilý činit právní úkon majetkoprávní povahy, jejichž hodnota přesahuje 2.000 Kč; rozsudek nabyl právní moci dne 11.11.2011. V rozsahu úkonů, ohledně nichž byl žalobce omezen, byla [jméno] [příjmení] usnesením Okresního soudu v Berouně č.j. 23 Nc 1121/2010-74, ustanovena jeho opatrovnicí. Usnesení se stalo pravomocným dne 14.12.2011. Z usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 31.7.2014, č.j. 23 P 16/2012-171 (rovněž založeno ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 6 C 399/2016), soud zjistil, že žalobce požádal dne 2.4.2014 o změnu opatrovníka, s odůvodněním, že mu opatrovnice měla vzít peníze a rovněž auto spolu s klíči. [jméno] [příjmení] byla usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 31.7.2014, č.j. 23 P 16/2012-171, s právní mocí 3.9.2014, odvolána z funkce opatrovnice pro ztrátu důvěry žalobce v ní a pro vzájemné rozpory. Z prohlášení žalobce ze dne 18.8.2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] neinformovala žalobce o způsobu nakládání s jeho majetkem a nedávala mu k dispozici žádné finanční prostředky. Z protokolu o provedení důkazu mimo jednání ze spisu sp. zn. 23 P 16/2012 vyplývá, že [jméno] [příjmení] dne 28.4.2015, uvedla, že žalobce měl darovat vozidlo zn. Škoda Fabia, [celé jméno žalovaného], tedy žalovanému, a že ten auto stále užívá. Darovací smlouvu uzavřela [jméno] [příjmení] sama, s tím že žalobce u toho byl a měl s tím dle jejího vyjádření souhlasit. Z tohoto spisu dále vyplývá, že žalobce s darováním vozidla žalovanému nesouhlasil (viz výpověď žalobce při jiném soudním roku dne 21.3.2014 u Okresního soudu Plzeň – jih a protokol ze dne 6.8.2014 sepsaný u zdejšího soudu). [jméno] [příjmení] v závěrečném vyúčtování doručeném zdejšímu soudu 30.9.2014 uvedla jako majetek žalobce pouze jeho osobní účet a polovinu rodinného domu. Ze spisu nevyplývá, že by soudem byla schválena darovací smlouva, na základě které by žalobce daroval žalovanému předmětná vozidla. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení předmětného vozidla a nákladního přívěsu předžalobní upomínkou ze dne 6.12.2016, kterou mu odeslal na adresu jeho pobytu dne 7.12.2016, jak vyplývá z podacího lístku a dodejky. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 6 C 399/2016-43 ze dne 24.11.2017 byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobci osobní automobil Škoda Fabia, VIN [anonymizováno], rok výroby 2001, [registrační značka], a nákladní přívěs zn. Pongratz, [anonymizována tři slova], [VIN kód]. Rozsudek nabyl právní moci dne 30.1.2018 (prokazuje Rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 24.11.2017 č.j. 6 C 399/2016-43) s tím, že později žalobce zjistil, že v žalobě byla uvedená nesprávná VIN osobního automobilu Škoda Fabia a nákladního přívěsu zn. Pongratz a nesprávná čísla registračních značek. Návrh na vydání opravného usnesení ve vztahu k číslům VIN a číslům registračních značek soud zamítl (prokazuje usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 28.8.2020 č.j. 6 C 399/2016-77).

6. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

7. Listinné důkazy, z nichž soud učinil skutková zjištění, posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Uvedené listiny se vzájemně podporují a tvoří spolu navzájem logický celek. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z nichž soud při svém rozhodování vycházel.

8. Podle ust. § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také jen obč. zák., platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci (§ 1040 odst. 2 obč. zák.).

10. Kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu (§1041 odst. 1 obč. zák.).

11. Podle ust. § 2055 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

12. Podle ust. § 2057 odst. 1 obč. zák. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

13. Podle ust. § 461 odst. 1 písm. f) obč. zák. spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

14. Podle ust. § 483 odst. 2 písm. f) obč. zák. spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních, zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. § 4 odst. 4, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy do 31.12.2014 (dále jen„ zákon“), se do registru silničních vozidel zapisuje vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu).

17. Předně je třeba uvést, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 6 C 399/2016 bylo předmětem řízení vydání věci odlišné od té, která je předmětem řízení ve věci 12 C 217/2021, jestliže žalobce v řízení vedeném pod sp.zn. 6 C 399/2016 osobní automobil a nákladní přívěs označil nesprávným číslem VIN a nesprávným číslem registrační značky. Jak později vyšlo najevo, žalobce vedl řízení pod sp.zn. 6 C 399/2016 ohledně neexistujícího osobního automobilu a neexistujícího nákladního přívěsu, což však nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro toto řízení dle ust. § 159a odst. 4 o.s.ř.

18. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nikterak nevyjádřil a na svoji obranu ničeho neuvedl, vycházel soud z obsahu spisu a provedených důkazů. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se stal vlastníkem vozidel uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Následně došlo k omezení jeho svéprávnosti (dříve způsobilosti k oprávním úkonům) v tom smyslu, že žalobce není mimo jiné způsobilý činit právní úkony majetkoprávní povahy, jejichž hodnota přesahuje 2 000 Kč a byl mu jmenován opatrovník, paní [jméno] [příjmení]. Tato opatrovnice darovala žalovanému předmětné vozidlo spolu s klíči od vozidla a předmětný přívěs. Tuto skutečnost má soud za prokázanou z tvrzení samotné opatrovnice v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 6 C 399/2016 a dále ze závěrečného vyúčtování majetku žalobce učiněného [jméno] [příjmení] ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 23 P 16/2012, neboť zde žádné z vozidel neuvedla. Soud má za to, že k uzavření smlouvy došlo počátkem roku 2014, neboť to byl právě jeden z důvodů, pro který žalobce dne 2.4.2014 požádal o zproštění [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice.

19. Soud však darovací smlouvu nepovažoval za platně uzavřenou. Vzhledem k tomu, že předmětná vozidla jsou předmětem evidence v registru vozidel ve smyslu § 4 odst. 4, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., bylo třeba darovací smlouvu uzavřít písemně, jak vyžaduje ustanovení § 2057 odst. 1 obč. zák.. To však v řízení nevyšlo najevo, když písemná darovací smlouva nebyla soudu předložena a v rámci prošetření darování vozidla žalovanému v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod zn. 23 P 16/2012 opatrovnice [jméno] [příjmení] tuto skutečnost netvrdila. I v případě, že by smlouva byla uzavřena písemně, darování vozidla není běžnou správou jmění opatrovance, tedy žalobce. Z tohoto důvodu bylo třeba, aby takovéto jednání schválil soud ve smyslu § 461 odst. 1 obč. zák. Rovněž ani tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Nad to má soud pochybnosti o tom, že žalobce skutečně s darováním vozidla v dané době skutečně souhlasil. Vzhledem k tomu, že darovací smlouva nebyla uzavřena písemně, a nebyla schválena soudem, když se nejednalo ani o dar k obvyklé příležitosti žalovanému v přiměřeném rozsahu dle § 483 odst. 2, písm. f) obč. zák., dospěl k závěru, že vlastníkem předmětných vozidel je stále žalobce. Protože mu žalovaný předmětná vozidla dobrovolně nevydal, a tato neoprávněně zadržuje, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu (výrok ad. I.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. uvedeno (výrok ad. II.).

21. Výrok ad III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 věta prvá zák. č. 549/1991 Sb. (zákon o soudních poplatcích), dle kterého platí, že je-li navrhovatel v řízení od soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.