12 C 217/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 3.442.967,30 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.442.967,30 Kč, kapitalizovaný úrok 37.965,95 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 86.074,18 Kč, poplatek 1.300 Kč, 1,89% úrok ročně z částky 3.442.967,30 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, 15% úrok z prodlení ročně z částky 3.442.967,30 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení a nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 172.814 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. Žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 3.442.967,30 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne datum uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření č. hodnota, ve které se žalovaná zavázala v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky (u přiděleného úvěru od počátku) v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení. Žalobce na základě výše uvedené úvěrové smlouvy a dle písemného pokynu žalované poskytl v měsících únoru, květnu a listopadu 2021 celkem částku ve výši 3.500.000 Kč a úvěr byl zcela vyčerpán. Nejpozději k 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty mělo být započato se splácením jednotlivých splátek z úvěru ze stavebního spoření. Svůj závazek však žalovaná řádně neplnila. Žalobce marně svými výzvami k zaplacení žádal žalovanou, aby dlužné částky ze svého závazku uhradila. Přes četné upomínky a výzvy žalovaná neplnila své závazky, proto odstoupil žalobce k datu 31. 5. 2023 od úvěrové smlouvy. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen pro nedoručení do vlastních rukou žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši max. 3.500.000 Kč za účelem výstavby domu/bytu. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba 1,89 % ročně, měsíční splátka úroků činila 5.512,50 Kč, měsíční vklad stavebního spoření částku 7.438 Kč. Celkem tak měla žalovaná hradit měsíčně 12.950,50 Kč. Z žádostí o čerpání úvěru ze dne 5. 2. 2021, 17. 5. 2021, 5. 10. 2021 a 22. 11. 2021 a dokladů o realizaci výplaty žádaných částek soud zjistil, že žalované byla poskytnuta celá přislíbená částka 3.500.000 Kč. Z přípisu ze dne 1. 5. 2023 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval poslední výzvou před odstoupením k úhradě dlužných částek – nedoplatku na úvěrovém účtu ve výši 97.278,50 Kč s tím, že pokud do 31. 5. 2023 nedojde k úhradě dlužné částky, žalobce odstupuje od uzavřené úvěrové smlouvy a žalovaná tak bude povinna bez odkladu uhradit celý dluh. Tato výzva/odstoupení od smlouvy byla žalované zaslána doporučeně. Soudu byla také poskytnuta zástavní smlouva ze dne 6. 2. 2021, z níž bylo zjištěno, že žalovaná dala do zástavy na předmětný dluh pozemky zde uvedené. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3.500.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172.814 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 172.214 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.