12 C 22/2024
č. j. 12 C 22/2024-18
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno ´ Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 15 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 232,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 232,36 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 10 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 767,64 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 a za dobu od 1. 1. 2016 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím představující plnění poskytnuté žalované na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, uzavřené na straně věřitele společností , právnická osoba, Žalovaná poskytnutou částku nevrátila ve sjednaném termínu, uhradila pouze 6 767,64 Kč.
2. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , pohledávku ze smlouvy o půjčce za žalovanou na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne , datum, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne , datum, . (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , poštovní podací arch, potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , poštovní podací arch)
4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, celkem tedy částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle nichž RPSN půjčky činila 206,8 %. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila 6 767,64 Kč, platby byly použity v souladu s čl. 5 smluvních podmínek na úhradu souhrnného poplatku. Žalobkyně nárokuje jistinu pohledávky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a částku 3 672,36 Kč představující část souhrnného poplatku (v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je částka označena jako kapitalizovaný úrok). Žalovaná zůstatek pohledávky neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem , datum, . (shodná tvrzení účastníků, smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, , smluvní podmínky smlouvy o půjčce, výzva před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu)
5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.1964“), § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a § 55 a násl. o.z.1964, vždy ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, neboť pokud právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky stanovené smlouvou, došlo mezi nimi k uzavření smlouvy o půjčce, přičemž smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit jistinu v částce 15 000 Kč a souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč. Žalovaná však porušila ujednání smlouvy o půjčce a dluh nehradila řádně, uhradila toliko částku 6 767,64 Kč.
6. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou platnosti spotřebitelské smlouvy o půjčce z pohledu jejího obsahu. Při poskytnutí peněžité půjčky lze, v souladu s ustanovením § 658 odst. 1 o.z.1964 sjednat úroky. Smluvní strany sjednaly poplatek 10 440 Kč, kdy při výši půjčky 15 000 Kč a 53 splátkách po 480 Kč týdně jde o smluvní úrok ve výši cca 98,55 % ročně (dle kalkulačky pixy.cz). Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně (poskytovatel půjčky), jako obchodní společnost podnikající v oblasti finančnictví a zejména poskytování nebankovních úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, vyvíjí svou činnost za účelem generování zisku. Půjčka byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta v rámci jeho podnikatelské činnosti, je tedy věřitelem ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Jsou to právě smluvní úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky, které mají představovat cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Sjednané smluvní úroky v sazbě 98,55 % ročně výrazně přesahující úrokové sazby úvěrů poskytovaných bankami v daném místě a čase, když v červenci roku 2008 byly úvěry na spotřebu běžně poskytovány s úrokovou sazbou okolo 13,53 % ročně (dle databáze ARAD České národní banky). Značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je přitom způsobilá porušit souhrn etických obecně uznávaných zásad tak, jak jsou uznávány v demokratické společnosti. (viz argumentace vyjádřená v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2018, č.j. 8 Co 137/2018-99). Posuzovanou smlouvu o půjčce lze z tohoto pohledu hodnotit jako právní jednání naplňující znaky nepoctivého jednání, tedy jednání v rozporu s dobrými mravy.
7. Soud má za to, že část smlouvy upravující souhrnný poplatek nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Oddělitelnost je nutno posuzovat vzhledem k povaze právního úkonu, k jeho obsahu, anebo okolnostem, za nichž k právnímu jednání došlo, nikoli podle reálně oddělitelnosti jednotlivých částí. Smyslem a účelem uzavření projednávané smlouvy bylo generování zisku, když právní předchůdce žalobkyně je obchodní společností s předmětem podnikání finančnictví. Bez sjednání poplatků by původní věřitel právní jednání neučinil, poplatek tak nelze oddělit od ostatních částí smlouvy (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2018, č.j. 8 Co 137/2018-99, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dospěl-li soud k závěru, že je neplatné ujednání týkající se poplatku, je neplatná celá smlouva o půjčce.
8. V rozporu s požadavkem dobré víry znamená takto koncipovaná smlouva k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, odporuje principu důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích a je v rozporu se zákonnou úpravou na ochranu spotřebitele. S ohledem na všechny shora uvedené argumenty soud považuje posuzovanou smlouvu za absolutně neplatnou dle ustanovení § 39 o.z.1964, dle něhož je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Na základě neplatného právního úkonu bylo žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 15 000 Kč, žalobkyně má proto právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. o.z.1964. Výše bezdůvodného obohacení činí v souladu s ustanovením § 458 o.z.1964 částku 8 232,36 Kč, neboť žalovaná na úhradu závazku uhradila 6 767,64 Kč. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 10 440 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o částku požadovanou na základě smlouvy, jež byla shledána neplatnou. Dle § 517 odst. 2 o.z.1964, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Soud přiznal žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě od data 2. 7. 2015, tedy v návaznosti na upomínku, která byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 o.s.ř. když procesně úspěšnější žalované v řízení náklady prokazatelně nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.