12 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 796 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do zaplacení částky ve výši 8 796 Kč s příslušenstvím, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 295,49 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 4. 2022 do 1. 6. 2022, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 796 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, dne 27. 6. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě podepsané Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala finanční částku vrátit spolu s příslušenstvím, tj. celkem částku ve výši 7 380 Kč, do 29. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaná svou vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou v rozmezí 0,01 – 1 Kč. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, s účinností ke dni 10. 12. 2021, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením ze dne 16. 12. 2021. Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 10 332 Kč a skládala se z jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 802 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 380 Kč ‚ a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši 500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 7. 4. 2022.

2. Žalovaná doručila Okresnímu soudu v Berouně dne 9. 6. 2022 odpor pro elektronickému platebnímu rozkazu EPR [číslo] - 5 ze dne 4. 5. 2022 s tím, že žalovanou částku ve výši 10 332 Kč žalobkyni již uhradila dne 31. 5. 2022. K odporu doložila potvrzení o provedení domácí platby ze dne 31. 5. 2022 a emailovou zprávu ze dne 1. 6. 2022, v níž žalobkyně potvrzuje přijetí platby žalované ve výši 10 332 Kč dne 1. 6. 2022.

3. Podáním ze dne 20. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do úhrady částky ve výši 8 796 Kč s příslušenstvím a dále tak požaduje uhradit částku ve výši 295,49 Kč představující zbytek kapitalizovaného úroku z prodlení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 4. 2022 do 1. 6. 2022. Zároveň požaduje úhradu nákladů soudního řízení ve výši 1 489 Kč.

4. V souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. tak soud řízení co do částky 8 796 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, podle ustanovení § 115a o.s.ř., k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27. 6. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo] (viz Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 6. 2020, Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaná svou vůli Smlouvu uzavřít projevila úhradou tzv. verifikační platby ve výši 0,01 Kč dne 27. 2. 2020 (viz Výpis z účtu České spořitelny za období 27. 2. 2020 – 27. 2. 2020). Na základě Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 6 000 Kč, který jí poukázala na její osobní bankovní účet č. [bankovní účet] dne 29. 6. 2020, přičemž žalovaná se zavázala finanční částku vrátit spolu s příslušenstvím, tj. celkem částku ve výši 7 380 Kč, do 29. 7. 2020 (viz Výpis z účtu České spořitelny za období 27. 6. 2020 – 29. 6. 2020). Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den z prodlení, celkem ve výši 2 796 Kč (viz Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 6. 2020). Žalovaná byla opakovaně písemně upomínána o úhradu dlužné částky (viz Upomínka ze dne 12. 8. 2020, Opakovaná výzva k úhradě ze dne 29. 8. 2020, Předžalobní výzva k okamžité úhradě ze dne 9. 9. 2020). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením ze dne 16. 12. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání dne 17. 12. 2021). Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 10 332 Kč a skládala se z jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 802 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 380 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (viz Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 6. 2020). Ode dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši 500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 7. 4. 2022 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání dne 11. 4. 2022).

8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

9. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle ustanovení § 1824 občanského zákoníku, sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.

1. Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

11. Dle ustanovení § 2048 a 2049 občanského zákoníku shora, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně v , souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, s žalovanou platně uzavřely Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr společně s úroky, tj. celkem ve výši 7 380 Kč vrátit jednorázově do 29. 7. 2020. Žalovaná však svému závazku ze smlouvy nedostála, neboť věřiteli jeho pohledávku dosud zcela neuhradila a je tedy se splněním své smluvní povinnosti v prodlení. Soud hodnotil nárok žalobkyně, jakožto právní nástupkyně původní věřitelky, na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 22. 11. 2021 na zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 802 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 380 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Výše smluvní pokuty pak v tomto konkrétním případě nikterak neodporuje dobrým mravům a lze ji hodnotit jako přiměřenou zajišťovanému závazku, za zcela oprávněný. Žalovaná dluh částečně uhradila částkou ve výši 8 796 Kč s příslušenstvím, nicméně žalobkyně stále požaduje úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 295,49 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 4. 2022 do 1. 6. 2022 Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

16. Žalované soud výrokem III. uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně dle § 151 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žaloba byla podána důvodně (posuzováno z procesního hlediska). Žaloba byla vzata zpět pro chování žalované, která dlužnou pohledávku částečně zaplatila dne 1. 6. 2022, tedy až po podání žaloby dne 26. 4. 2022. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).