12 C 232/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: jméno FO Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 152 230,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 130 845,73 Kč.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 21 384,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 190,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 387,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 152 230,12 Kč od 20.8.2022 do zaplacení a úroku ve výši 14,9% ročně z částky 140 308,02 Kč od 20.8.2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 35 666 Kč.

IV. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 9.7.2021 se společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , která k 1.1.2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .). Na jejím základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč s tím, že žalovaný je zavázal splatit v 84 splátkách po 3 112 Kč měsíčně s tím, že úrok za poskytnutí úvěr byl sjednán ve výši 14,90% ročně2. Žalovaný, v řízení zastoupený soudem ustanovenou opatrovnicí z řad advokátů, k žalobě přednesl, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného a nesprávně vypočetl výši náhrady nákladů řízení (předžalobní výzva by měla být hodnocena pouze jako půl úkonu právní služby).

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný doposud zaplatil žalobci (příp. jeho právnímu předchůdci) částku 19 154 Kč (jedná se o tvrzení žalobce s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).

5. Z kopie listiny: Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 14.12.2019 okresní soud zjistil, že dne 14.12.2019 poskytovatel úvěru (, právnická osoba, .) uzavřel s žalovaným rámcovou smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb.

6. Z kopie listiny: Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 9.7.2021 okresní soud zjistil, že dne 9.7.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , ve které jsou uvedeny základní parametry úvěru (výše úvěru 150 000 Kč, počet splátek 84, výše splátky 3 112 Kč, RPSN 15,94%). Tuto listinu žalovaný podepsal.

7. Z kopie listiny: Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne 9.7.2021 okresní soud zjistil, že dne 9.7.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce. Odeslání/předání listiny žalovanému žalobce nikterak neprokazuje.

8. Z kopie listiny: Oznámení o zesplatnění půjčky – výzva k úhradě závazku ze dne 19.8.2022, ve spojení s poštovním podacím archem z 22.8.2022, okresní soud zjistil, že dne 19.8.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil a odeslal přípis nazvaný Oznámení o zesplatnění půjčky – výzva k úhradě závazku.

9. Z kopie listin: Smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/01 ze dne 30.1.2023 a přípis ve věci Potvrzení úplaty ze dne 1.2.2023, ve spojení s kopií části tabulky přílohy postoupení pohledávek a kopií části tabulky nazvané Struktura pohledávek ke dni 13.1.2023, okresní soud zjistil, že dne 30.1.2023 poskytovatel úvěru uzavřel s žalobcem Smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/01, na jejímž základě postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, žalobci.

10. Z kopie listiny: přípis ze dne 14.2.2023 ve věci Vyrozumění o postoupení pohledávky okresní soud zjistil, že dne 14.2.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Vyrozumění o postoupení pohledávky. Odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje.

11. Z kopie listin: výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozporem předcházející žalobě ze dne 29.5.2023 a podací lístek ze dne 30.5.2023 okresní soud zjistil, že dne 29.5.2023 právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

12. Z kopie listin: produktové obchodní podmínky , právnická osoba, . pro půjčky účinné od 25.5.2018, všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., sazebník účty pro občany platný od 1.1.2021, sazebníky úvěrové produkty, sazebník investiční nástroje a služby, sazebník doplňkové služby a pojištění, okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané: produktové obchodní podmínky , právnická osoba, . pro půjčky účinné od 25.5.2018, všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., sazebník účty pro občany platný od 1.1.2021, sazebníky úvěrové produkty, sazebník investiční nástroje a služby, sazebník doplňkové služby a pojištění.

13. Z kopie listiny: výpis z obchodního rejstříku pro společnost , Jméno zainteresované společnosti 0/0, platný k 12.12.2022, okresní soud zjistil, že žalobce je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku.

14. Z kopie listiny: výpis poplatků ve spise na č.l. 38 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posouzení věci.

15. Z kopie listin: výpisy , jméno FO, u , právnická osoba, za období prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020, červen 2020 až říjen 2022, vše ve spise na č.l. 38-81 okresní soud zjistil, že žalovanému na jeho účet u , právnická osoba, přicházely nepravidelně platby od obchodní společnosti , právnická osoba, . s tím, že platby jsou v nepravidelné výši. Nelze učinit závěr, že by se jednalo o stálý příjem žadatele o úvěr, když žalobce žádné další listiny nepředložil (kupř. ze pracovního poměru). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je dle obchodního rejstříku jediným společníkem a jednatelem této společnosti, mohl libovolně provádět platby mezi účtem jím ovládané obchodní společnosti a svým osobním účtem. Není tak zřejmé, o jaké platby se jedná a jaký je účel plateb, jestliže žalobce žádná tvrzení či další listiny k jednotlivým platbám nepředložil. Rovněž není prokázáno, že by měsíční výdaje žadatele o úvěr činily toliko 36 000 Kč (25 000 Kč výdaje na bydlení, 10 000 Kč výdaje na živobytí, 0 Kč splátky stávajících úvěrů, 1 000 Kč ostatní výdaje a 4 000 Kč na nepředvídané výdaje). Výpisy z účtů ukazují řadu nevysvětlených plateb (i ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., což by měl být zaměstnavatel žalovaného), které výrazně převyšují tvrzené výdaje žalovaného ve výši 36 000 Kč s tím, že žalobce k těmto platbám nic konkrétní neuvedl a nepředložil ani žádné další listiny. Dále předložené výpisy z účtu prokazují, že dne 9.7.2021 žalovaný čerpal úvěr ve výši 150 000 Kč.

16. Z kopie listiny: protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 6.7.2021 ve spise na č.l. 120-121 okresní soud zjistil, že dne 6.7.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, ze kterého je zřejmé, že poskytovatel úvěru měl ověřit příjem 40 000 Kč žadatele o úvěr podle příjmů připisovaných na účet, výdaje žadatele o úvěr nikterak neověřoval, pouze je navýšil.

17. Z kopie listiny: výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, za červen 2021 pro , jméno FO, ve spise na č.l. 122 okresní soud zjistil, že výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, za červen 2021 vykazuje řadu nevysvětlených plateb (i ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., což by měl být zaměstnavatel žalovaného), které výrazně převyšují tvrzené výdaje žalovaného ve výši 36 000 Kč s tím, že žalobce k těmto platbám nic konkrétní neuvedl a nepředložil ani žádné další listiny. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je dle obchodního rejstříku jediným společníkem a jednatelem této společnosti, mohl libovolně provádět platby mezi účtem jím ovládané obchodní společnosti a svým osobním účtem.

18. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

19. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 14.12.2019 poskytovatel úvěru (, právnická osoba, .) uzavřel s žalovaným rámcovou smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Žalovaný měl účet u , právnická osoba, ., osobní účet č. , č. účtu, , kam mu v období prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020, červen 2020 až říjen 2022 a červen 2021 přicházely nepravidelně platby (někdy několikrát za měsíc) od obchodní společnosti , právnická osoba, . s tím, že platby jsou v různé výši, výrazně převyšující tvrzený příjem žalovaného (40 000 Kč) a nejsou označeny jako mzda. Žalovaný ze svého osobního účtu prováděl různé platby (často i několikrát v měsíci) ve prospěch obchodní společnosti , právnická osoba, ., což měl být jeho zaměstnavatel, aniž by žalobce jakkoliv vysvětlil, jaký byl účel těchto plateb. Žalovaný je dle obchodního rejstříku jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, . a zjevně tak libovolně prováděl platby mezi účtem jím ovládané obchodní společnosti a svým osobním účtem. Z takového provádění plateb však nelze dovodit, že by se jednalo o (pravidelný) příjem žalovaného. Platby, které měsíčně odcházely z (osobního) účtu žalovaného , právnická osoba, ., přitom značně převyšují tvrzené měsíční výdaje žalovaného (36 000 Kč), aniž by žalobce jakkoliv vysvětlil účel těchto plateb. Dne 9.7.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , ve které jsou uvedeny základní parametry úvěru (výše úvěru 150 000 Kč, počet splátek 84, výše splátky 3 112 Kč, RPSN 15,94%). Tuto listinu žalovaný podepsal. Dne 9.7.2021 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce (odeslání/předání listiny žalovanému žalobce nikterak neprokazuje). Dne 9.7.2021 žalovaný čerpal úvěr ve výši 150 000 Kč. Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané: produktové obchodní podmínky , právnická osoba, . pro půjčky účinné od 25.5.2018, všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., sazebník účty pro občany platný od 1.1.2021, sazebníky úvěrové produkty, sazebník investiční nástroje a služby, sazebník doplňkové služby a pojištění. Dne 19.8.2022 poskytovatel úvěru vyhotovil a odeslal přípis nazvaný Oznámení o zesplatnění půjčky – výzva k úhradě závazku. Žalovaný doposud zaplatil žalobci (příp. jeho právnímu předchůdci) částku 19 154 Kč. Dne 30.1.2023 poskytovatel úvěru uzavřel s žalobcem Smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2022/01, na jejímž základě postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, žalobci. Žalobce je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku. Dne 14.2.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Vyrozumění o postoupení pohledávky (odeslání listiny žalovanému žalobce neprokazuje). Dne 29.5.2023 právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

20. Žalobce v řízení neunesl břemeno důkazní ke svému tvrzení, že by poskytovatel úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Poskytovatel úvěru měl ověřit příjem žadatele o úvěr ve výši 40 000 Kč podle příjmů připisovaných na účet, nicméně, jak bylo vyloženo shora, z předkládaných výpisů z účtu nelze takový závěr učinit. Na osobní účet žalovaného od společnosti , právnická osoba, . (ovládané žalovaným) sice přicházely různé částky, nikdy nejsou označeny jako mzda a žalovaný zrovna tak zasílal různé částky společnosti , právnická osoba, ., která mělo být jeho zaměstnavatelem. Žalovaný zjevně libovolně převáděl finanční prostředky z účtu své společnosti na svůj osobní účet, bez zjevného právního důvodu (žalobce k platbám žalovaného ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., ani nic netvrdil). Skutečné výdaje žalovaného poskytovatel úvěru nezjišťoval vůbec, pokud v případě pochybností o správnosti údajů uváděných žalovaným výši výdajů toliko navýšil.

21. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

22. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

25. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

26. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

27. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

29. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

30. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

33. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se ověřováním jeho příjmů, ani výdajů.

34. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva písemně uzavřena není (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

35. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Dne 9.7.2021 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně doposud zaplatil celkovou částku 19 154 Kč, výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 130 845,73 Kč (výrok ad I.).

36. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. listopadu 2022, č.j. 60 Co 226/2022-51). Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaný doposud v prodlení s plněním dluhu neocitl a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný není.

37. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 21 384,39 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, ohledně částky 130 845,73 Kč bylo žalobě vyhověno. Žalobce měl úspěch 85,95%, neúspěch 14,05%. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak má žalobce nárok na 71,91% nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 612 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 152 230,12 Kč sestávající z částky 7 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 8. 2024 náhrada 711,95 Kč za 44 ujetých km v částce 311,95 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 701,95 Kč ve výši 7 287,41 Kč. Soud naopak nepřiznal náhradu nákladů řízení za písemná vyjádření ze dne 21.8.2023 a 21.6.2024 (obsah podání – doplnění žaloby – mohl a měl být již součástí žaloby). Celkem tedy náklady žalobce na právní zastoupení představují částku 49 601,36 Kč s tím, že 71,91% z této částky představuje po zaokrouhlení částku 35 666 Kč (výrok ad III.).

39. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, které platil (výrok ad IV.).