12 C 233/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno FO sídlem adresa pro: určení vlastnického práva

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, o výměře 22 m2, katastrální území , adresa, , který vznikl na základě rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , podle geometrického plánu č. , hodnota, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 15 003,06 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, o výměře 22 m2, katastrální území , adresa, , který vznikl na základě rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , podle geometrického plánu č. , hodnota, . Žalobkyně přednesla, že je výlučným vlastníkem (přilehlého) pozemku parc.č. , hodnota, (zahrada), který byl pro dané katastrální území dříve evidován pod parcelním číslem , hodnota, a vznikl oddělením od pozemků dříve evidovaných pod parcelními čísly , hodnota, a , hodnota, , oba katastrální území , adresa, . Nabývajícím titulem pro předmětný pozemek je dohoda o zřízení práva osobního užívání ze dne 22.7.1982, sepsaná ve formě notářského zápisu č. , číslo jednací, , kterou žalobkyně, společně se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelým dne , datum, , uzavřela s československým státem – Místním národním výborem , adresa, . Podle ust. § 872 odst. 4 zákona č. 509/1991 Sb., jímž se novelizoval tehdy platný občanský zákoník, se žalobkyně společně se svým manželem stala bezpodílovým spoluvlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, (dříve parc.č. , hodnota, ). Výlučným vlastníkem tohoto pozemku se žalobkyně stala po úmrtí svého manžela na základě Okresního soudu v , adresa, ze dne 21.5.2015, č.j. , spisová značka, . Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví pozemek (zahrada) parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , který vznikl sloučením pozemků evidovaných dříve pod parcelními čísly , hodnota, a , hodnota, , oba katastrální území , adresa, . Na části tohoto pozemku se nachází příjezdová cesta ke shora uvedenému pozemku žalobkyně, která je od zbytku pozemku žalovaného oddělena plotem s betonovou podezdívkou. Žalovaný tento pozemek nabyl v roce 2009 s tím, že se na něm tento dělící plot již nacházel. Na opisu aktuálně platné katastrální mapy je tato část pozemku (zahrada) parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , oddělena od jeho zbytku viditelnou čárou. Žalobkyně se v roce 1981 se svým manželem rozhodli získat pozemek parc. č. , hodnota, do svého užívání, neboť na něm původně zamýšleli vystavět rodinný dům. Celou záležitost pro žalobkyni a jejího manžela zařizoval otec žalobkyně, pan , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , který s manželi , jméno FO, a , jméno FO, , kteří v té době byli vlastníky pozemků evidovaných dříve pod parcelními čísly , hodnota, a , hodnota, , dohodl, že přenechají žalobkyni a jejímu manželovi pozemek parc. č. , hodnota, , včetně shora uvedené příjezdové cesty k němu. Tehdy platné právní předpisy vyžadovaly, aby manželé , jméno FO, nejdříve pozemek parc. č. , hodnota, převedli do vlastnictví československého státu – Místního národního výboru , adresa, a následně byla dne 22. 7. 1982 uzavřena shora uvedené dohoda o zřízení práva osobního užívání. Žalobkyně měla oprávněný důvod se domnívat, že součástí pozemku parc. č. , hodnota, je i část pozemku parc. č. , hodnota, , na níž se nachází příjezdová cesta. Byla přesvědčena, že ohraničení pozemku parc. č. , hodnota, je vymezeno jeho oplocením, které zasahovalo i na pozemek parc. č. , hodnota, a oddělovalo od něj příjezdovou cestu ve prospěch pozemku parc.č. , hodnota, . K oddělení části pozemku parc.č. parc. č. , hodnota, plotem na betonové podezdívce a jeho připojení k pozemku parc.č. parc. č. , hodnota, došlo ještě před uzavřením dohody o přidělení pozemku do užívání, jak plyne z potvrzení manželů , jméno FO, ze dne 10. 5. 1982. V rozsahu vymezeném oplocením užívá žalobkyně od samého počátku až dosud jak pozemek parc. č. , hodnota, , tak i oddělenou část pozemku parc. č. , hodnota, . Příjezdová cesta na části pozemku parc. č. , hodnota, , slouží po celou dobu jako jediný vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, . Z jiného místa by přístup na pozemek parc. č. , hodnota, , byl problematický, neboť tento pozemek je mírně svažitý a výškový rozdíl mezi ním a přilehlou veřejnou pozemní komunikací je v nejvyšším bodě přibližně 4 metry. Žalobkyně příjezdovou cestu vždy udržovala a celkově o ní pečovala jako o svou, jak to dokládají také písemná prohlášení vlastníků sousedních pozemků. Za účelem napojení svého pozemku parc. č. , hodnota, na inženýrské sítě nechala zřídit v roce 1996 elektrickou přípojku a v roce 2013 vodovodní přípojku a v souvislosti s tím byla při vjezdu na příjezdovou cestu vybudována také elektrická rozvodná skříň a hlavní uzávěr vody. O nesouladu zápisu svého vlastnického práva k části pozemku parc. č. , hodnota, se stavem reálným se žalobkyně dozvěděla až v roce 2015 po smrti svého manžela, kdy v souvislosti s řízením o jeho pozůstalosti opatřila odborné vyjádření k tržní ceně pozemku parc. č. , hodnota, realitním makléřem, který ji dne 6. 3. 2015 upozornil, že příjezdová cesta není součástí pozemku parc. č. , hodnota, . S žalovaným bezvýsledně jednala o tom, aby společně učinili nezbytná opatření k zápisu jejího vlastnického práva k oddělené části pozemku parc. č. , hodnota, do katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k části pozemku parc.č. , hodnota, , na které se nachází příjezdová cesta a která je ohraničena oplocením, je dán zájmem na uvedení zapsaných údajů v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný předně namítal, že se žalobkyně v žádném případě nemohla oprávněně domnívat, že součástí pozemku parc.č. , hodnota, (dříve parc.č. , hodnota, ), katastrální území , adresa, , je i část pozemku parc. č. , hodnota, , na níž se nachází příjezdová cesta, příp. že ohraničení pozemku parc.č. , hodnota, je vymezeno jeho oplocením, které zasahovalo i na pozemek parc.č. , hodnota, a oddělovalo od něj příjezdovou cestu ve prospěch pozemku parc.č. , hodnota, , a to zejména s ohledem na obsah a okamžik potvrzení manželů , jméno FO, ze dne 10.5.1982. Dle žalovaného je žalobkyně pod tlakem svých příbuzných a sama by takto nikdy nejednala a nepostupovala.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně je výlučným vlastníkem (přilehlého) pozemku parc.č. , hodnota, (zahrada), který byl pro dané , adresa, a , hodnota, , oba katastrální území , adresa, . Na části tohoto pozemku (vyznačené v kopii geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 29.6.2022 ve spise na č. l. 31) se nachází příjezdová cesta ke shora uvedenému pozemku žalobkyně, která je od zbytku pozemku žalovaného oddělena plotem s betonovou podezdívkou. Žalovaný tento pozemek nabyl v roce 2009 s tím, že se na něm tento dělící plot již nacházel. Účastníci bezvýsledně jednali o mimosoudním vyřešení sporu, žalovaný navrhoval různé možnosti vyřešení sporu – např. odkoupení celého pozemku žalobkyně, uzavření smlouvy o pronájmu na přístupovou cestu, atd. (tyto nesporné skutečnosti prokazují i následující listiny: výtisk z internetu – Informace o pozemku, nahlížení do katastru nemovitostí, parc. č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, na č. l. 7 včetně mapky na č. l. 8, kopie notářského zápisu z 22. 7. 1982 o dohodě o zřízení práva osobního užívání k pozemku parc. č. , hodnota, na č. l. 9, usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 21. 5. 2015 na č. l. 11 a následující, kopie geometrického plánu č. , hodnota, na č. l. 31, dodejka z roku 2015, ve spise na č. l. 13, Přípis , Jméno žalovaného, z 11. 10. 2021, ve spise na č. l. 19, Přípis advokátní kanceláře , Jméno advokáta, z 11. 3. 2022 včetně podacího lístku z 11. 3. 2022, ve spise na č. l. 25, ) .

5. Z listiny: kopie notářského zápisu z 22. 7. 1982 o dohodě o zřízení práva osobního užívání k pozemku parc. č. , hodnota, na č. l. 9 okresní soud zjistil, že dne 22. 7. 1982 uzavřela ve formě notářského zápisu č. , číslo jednací, žalobkyně, společně se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, , s československým státem – Místním národním výborem , adresa, dohodu o zřízení práva osobního užívání k pozemku parc. č. , hodnota, za účelem stavby rod. domku, na jejímž základě jim vzniklo právo užívat výše specifikovaný pozemek, jehož vlastníkem je (a nadále zůstává) Čsl. stát – Místní národní výbor , adresa, , a to podle kupní smlouvy ze dne 15.5.1982 čj. , číslo jednací, .

6. Z kopie listiny: potvrzení ze dne 10. 5. 1982, ve spise na č. l. 10 okresní soud zjistil, že dne 10. 5. 1982 , jméno FO, a , jméno FO, vystavili potvrzení o tom, že přenechali , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, části svých parcel kat.čís. , hodnota, a , hodnota, , k.ú. , adresa, , ke zřízení příjezdu na jejich pozemek čís.kat. , hodnota, , který zakoupili pro stavbu rodinného domku. Postoupení části pozemku je na místě podle dohody vyznačena plotem na betonové podezdívce.

7. Z kopie listiny: usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 21. 5. 2015 na č. l. 11 a následující okresní soud zjistil, že dne 21. 5. 2015 vydal Okresní soud v , adresa, usnesení č.j. , spisová značka, , kterým (mimo jiné) potvrdil nabytí dědictví dědičce , jméno FO, po zůstaviteli , jméno FO, .

8. Z listiny: Kopie faktury č. , hodnota, z 30. 6. 1996 na č. l. 14 okresní soud zjistil, že dne 30. 6. 1996 vystavil dodavatel , jméno FO, žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku 3 433,50 Kč za montáž přípojky čp. , číslo popisné, , adresa, . .

9. Z kopie listiny: Příjmový doklad č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2013 na částku 18 000 Kč na č. l. 15 okresní soud zjistil, že dne 30. 5. 2013 vystavila Obec , adresa, potvrzení o zaplacení částky 18 000 Kč jako příspěvek za vodovodní přípojku č. , hodnota, pro , jméno FO, , , adresa, .

10. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 16, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

11. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 16, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

12. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 17, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

13. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 17, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

14. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 18, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

15. Z listiny: Prohlášení , jméno FO, z roku 2022, ve spise na č. l. 18, okresní soud zjistil, že tato osoba podepsala prohlášení (předpřipravené dcerou žalobkyně a identického znění jako prohlášení ostatních osob ve spise na č.l. 16-18), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará.

16. Z kopie listiny: Vyjádření k tržní ceně nemovitosti, odhad tržní ceny pro potřebu dědického řízení ze dne 6. 3. 2015 na č. l. 20 okresní soud zjistil, že dne 6. 3. 2015 vyhotovil realitní makléř , jméno FO, písemné vyjádření k tržní ceně nemovitosti a odhad tržní ceny pro potřebu dědického řízení. Ačkoliv žalobkyně v řízení tvrdí, že se až v roce 2015 dozvěděla od makléře , jméno FO, , že příjezdová cesta není součástí pozemku parc. č. , hodnota, , nic takového z listinného důkazu nevyplývá. Vyhotovení předmětného Vyjádření k tržní ceně nemovitosti v roce 2015 totiž nikterak nevyvrací, že žalobkyně již dříve mohla vědět či věděla o tom, že není vlastníkem části pozemku parc. č. , hodnota, , který slouží jako vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, (viz podrobně níže). Z tohoto důvodu soud předmětný důkaz nepovažoval za nikterak zásadní.

17. Z listiny: Kopie Žádosti o povolení opravy oplocení z 31. 7. 1982 na č. l. 21 okresní soud zjistil, že dne 31. 7. 1982 , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, žádali , právnická osoba, , adresa, o povolení opravy oplocení.

18. Návrh na doplnění dokazování výslechem svědků paní , jméno FO, , dcery žalobkyně, svědka , jméno FO, a , jméno FO, soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.

19. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

20. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

21. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, (zahrada), který byl pro dané katastrální území dříve evidován pod parcelním číslem , hodnota, a vznikl oddělením od pozemků dříve evidovaných pod parcelními čísly , hodnota, a , hodnota, , oba katastrální území , adresa, . Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví pozemek (zahrada) parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , který vznikl sloučením pozemků evidovaných dříve pod parcelními čísly , hodnota, a , hodnota, , oba katastrální území , adresa, . Na části tohoto pozemku (vyznačené v kopii geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 29.6.2022 ve spise na č. l. 31) se nachází příjezdová cesta ke shora uvedenému pozemku žalobkyně, která je od zbytku pozemku žalovaného oddělena plotem s betonovou podezdívkou. Žalovaný tento pozemek nabyl v roce 2009 s tím, že se na něm tento dělící plot již nacházel. Dne 22. 7. 1982 uzavřela ve formě notářského zápisu č. , číslo jednací, žalobkyně, společně se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, , s československým státem – Místním národním výborem , adresa, dohodu o zřízení práva osobního užívání k pozemku parc. č. , hodnota, za účelem stavby rod. domku, na jejímž základě jim vzniklo právo užívat výše specifikovaný pozemek, jehož vlastníkem je (a nadále zůstává) Čsl. stát – Místní národní výbor , adresa, , a to podle kupní smlouvy ze dne 15.5.1982 čj. , číslo jednací, . Dne 10. 5. 1982 , jméno FO, a , jméno FO, vystavili potvrzení o tom, že přenechali , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, části svých parcel kat.čís. , hodnota, a , hodnota, , k.ú. , adresa, , ke zřízení příjezdu na jejich pozemek čís.kat. , hodnota, , který zakoupili pro stavbu rodinného domku. Postoupení části pozemku je na místě podle dohody vyznačena plotem na betonové podezdívce. Dne 31. 7. 1982 , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, žádali , právnická osoba, , adresa, o povolení opravy oplocení. Dne 30. 6. 1996 vystavil dodavatel , jméno FO, žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku 3 433,50 Kč za montáž přípojky čp. , číslo popisné, , adresa, . Dne 30. 5. 2013 na částku 18 000 Kč na č. l. 15 okresní soud zjistil, že dne 30. 5. 2013 vystavila Obec , adresa, potvrzení o zaplacení částky 18 000 Kč jako příspěvek za vodovodní přípojku č. , hodnota, pro , jméno FO, , , adresa, . Dne 6. 3. 2015 vyhotovil realitní makléř , jméno FO, písemné vyjádření k tržní ceně nemovitosti a odhad tržní ceny pro potřebu dědického řízení. Dne 21. 5. 2015 vydal Okresní soud v , adresa, usnesení č.j. , spisová značka, , kterým (mimo jiné) potvrdil nabytí dědictví dědičce , jméno FO, po zůstaviteli , jméno FO, . Sousedé žalobkyně (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ) podepsali v roce 2022 prohlášení identického znění (předpřipravené dcerou žalobkyně), ve kterém uvádí, že , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, vystavěli příjezdovou cestu s opěrnou zdí, z části na pozemku č. , hodnota, , č. , hodnota, (po digitalizaci p.č. , hodnota, ), tuto příjezdovou cestu oplotili a ze strany od silnice na ní postavili vrata a vedle nich vrátka. Výstavba sjezdu do zahrady započala v roce 1982 a o sjezd do zahrady se paní , jméno FO, (žalobkyně) pečlivě stará. Účastníci bezvýsledně jednali o mimosoudním vyřešení sporu, žalovaný navrhoval různé možnosti vyřešení sporu – např. odkoupení celého pozemku žalobkyně, uzavření smlouvy o pronájmu na přístupovou cestu, atd.

22. Podle ust. § 1089 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

23. Zásadní funkcí vydržení je nabytí vlastnického práva (služebnosti anebo práva stavby) a definitivní odstranění nejistoty ohledně tohoto nejvyššího majetkového práva. Vydržení nastupuje tam, kde je skutečně spravedlivé a legitimní, aby držitel, který není pouze subjektivně, ale na základě vnějších okolností přesvědčen o tom, že mu daná věc či právo náležejí, se stal po čase vlastníkem. Elementární podmínkou vydržení je poctivost, o které zákon hovoří hned v úvodním ustanovení. Poctivost je naprosto nezbytná jak pro vydržení řádné, tak i mimořádné. „Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.“ Zásada poctivosti a dobré víry se v sobě snoubí a nelze je v žádném případě vykládat z hlediska izolovaného a subjektivizovaného pohledu oprávněného jedince, nýbrž poctivost (dobrá víra) musí spočívat na okolnostech, které by ke shodnému přesvědčení a úvahám vedly každého člověka (srov. např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Komentář. In: APSI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR).

24. Podle ust. § 872 odst. 1 č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník (tj. tehdy platný zák. č. 40/1964 Sb.), a který nabyl účinnosti dne 1.1.1992, právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mění se dnem účinnosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tím není dotčeno.

25. Vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá; zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem (§ 872 odst. 4 zák. č. 509/1991 Sb.).

26. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 2 obč. zák.).

27. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 obč. zák.).

28. Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 obč. zák.).

29. Dobrá víra oprávněného držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka (Nejvyšší soud, 22 Cdo 1398/2000, [C 1067]).

30. Předmětem tohoto řízení je žaloba na určení dle ust. § 80 písm. c) o.s.ř., mezi jejíž základní předpoklad úspěšnosti patří tvrzení a prokázání naléhavého právní zájmu na určení, zda tu právo či právní vztah je či není. Judikatura soudů je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení, a proto i nutnost v konkrétním návrhu tvrdit a dokázat skutečnosti, z nichž vyplývá jeho existence, je u určovacího návrhu jednou z nezbytných podmínek toho, aby se soud mohl žalobou meritorně zabývat. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých konkrétních právních poměrů žalobce vychází a jakého konkrétního určení se domáhá.

31. Soud dospěl k závěru, že v daném případě zde na straně žalobkyně skutečně existuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k části pozemku žalovaného (vyznačené v kopii geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 29.6.2022), na které se nachází příjezdová cesta k pozemku žalobkyně, když žalovaný takový nárok neuznává a není tudíž ochoten poskytnout součinnost při zápisu do katastru nemovitostí.

32. Dále je třeba uvést, že žalobkyně (spolu se svým manželem) nabyli vlastnické právo k pozemku parc.č. , hodnota, (dříve , hodnota, ) až na základě změny zákona provedené zákonem č. 509/1991 Sb., kterou byly provedeny i další rozsáhle změny tehdy platného občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), a to v návaznosti na společenské změny po roce 1989. Až od okamžiku účinností zákona č. 509/1991 Sb. (tj. od 1.1.1992) lze tedy hovořit o vlastnickém právu žalobkyně a jejího manželu k pozemku parc.č. , hodnota, a teprve od tohoto okamžiku lze uvažovat o počátku případné vydržecí doby. Do té doby jim svědčilo toliko právo osobního užívání na základě dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne 22.7.1982, nikoliv právo vlastnické.

33. Ze stejného důvodu není možné, aby otec žalobkyně, který pro ni věc zařizoval, žalobkyni ujišťoval, že je vlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, , příp. části pozemku parc.č. , hodnota, , na které se nachází vjezd na pozemek parc.č. , hodnota, . Otec žalobkyně zemřel v roce 1984, zatímco ke vzniku vlastnického práva k pozemku parc.č. , hodnota, došlo až na základě změny zákona s účinností od 1.1.1992. Ostatně, ani žalobkyně netvrdila, že by jí otec ujišťoval o vlastnictví, pokud pouze vágně uváděla, že podle tvrzení otce „byly právní vztahy v pořádku“. Právní vztahy však „byly v pořádku“ i z toho hlediska, že , jméno FO, souhlasili s bezplatným užíváním části jejich pozemku, na kterém se příjezdová cesta nachází, aniž by tím však došlo k převodu vlastnického práva.

34. Otec žalobkyně, a po jeho smrti v roce 1984 žalobkyně, měli od roku 1982 k dispozici potvrzení manželů , jméno FO, o tom, že přenechali , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, části svých parcel kat.čís. , hodnota, a , hodnota, (nyní parc.č. , hodnota, ), k.ú. , adresa, , ke zřízení příjezdu na jejich pozemek čís.kat. , hodnota, (nyní parc.č. , hodnota, ). Z tohoto potvrzení zcela zjevně vyplývá, že příjezd na pozemek parc.č. , hodnota, byl v době vystavení potvrzení již vybudován, všichni si byli vědomi toho, že příjezd stojí na pozemku parc.č. , hodnota, s tím, že je již oddělený plotem na betonové podezdívce a manželé , jméno FO, s tímto stavem souhlasili. Dokonce i sousedé, které dcera žalobkyně oslovila (tj. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ), si po 40 letech pamatovali, že příjezdovou cestu s opěrnou zdí vystavěli rodiče žalobkyně (, jméno FO, a , Jméno žalobkyně, ) na cizím pozemku (dnes p.č. , hodnota, ) s tím, že tuto příjezdovou cestu oplotili (tedy ji tzv. připlotili k pozemku, který užívali na základě dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne 22.7.1982 – dnes pozemek parc.č. , hodnota, ).

35. Subjektivní hledisko žalobkyně podstatné není. Jak uvedeno shora, posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka (k tomu srov. např. shora citovanou judikaturu, Nejvyšší soud, 22 Cdo 1398/2000). Elementární podmínkou vydržení je poctivost, poctivost je naprosto nezbytná jak pro vydržení řádné, tak i mimořádné. Z citované rozhodovací praxe soudů dále plyne, že držitel, musí být přesvědčen o tom, že mu daná věc či právo náležejí na základě vnějších okolností, nikoliv pouze subjektivně.

36. Pokud žalobkyně měla (objektivně) možnost se seznámit se shora uvedeným potvrzením manželů , jméno FO, z roku 1982, případně by se zeptala svých sousedů, jejichž písemné prohlášení si prostřednictvím své dcery opatřila pro toto soudní řízení, nemohla nikdy nabýt přesvědčení, že by vjezd na zahradu parc.č. , hodnota, byl součástí jejího pozemku.

37. Rovněž, nahlédnutím do katastru nemovitostí je i běžnému laikovi zřejmé, že hranice v terénu vymezená plotem mezi pozemkem parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, neodpovídá rozdělení pozemků vyznačenému v katastru nemovitostí, jestliže část plotu mezi pozemky tvoří rovná přímka, nikoliv však v oblasti vjezdu na pozemek parc.č. , hodnota, , kde dochází k vykrojení za hranice této přímky, a to směrem k pozemku parc.č. , hodnota, , zatímco v katastru nemovitostí (celou) hranici mezi pozemky tvoří rovná přímka (tedy včetně oblasti vjezdu na pozemek parc.č. , hodnota, ). Po každém lze jistě spravedlivě žádat, aby alespoň nahlédl do katastru nemovitostí. I z tohoto důvodů žalobkyně nemohla být na základě vnějších okolností přesvědčena o tom, že jí náleží vlastnické právo k „vykrojené“ části pozemku parc.č. , hodnota, .

38. Pokud žalobkyně v závěrečném návrhu počala tvrdit, že otec žalobkyně „odkoupil“ od , jméno FO, část pozemku parc. č. , hodnota, (aniž by v řízení tvrdila, že by byla např. uzavřena odpovídající kupní smlouva), takové tvrzení neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu a neobstojí ani vedle souběžného tvrzení žalobkyně, že manželé , jméno FO, část pozemku parc. č. , hodnota, (na kterém se nachází vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, ) přenechali žalobkyni do užívání. Nadto, pokud by existovala kupní smlouva, jejímž předmětem je prodej části pozemku parc. č. , hodnota, , na kterém se nachází vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, , není jasné, z jakého důvodu by se potom žalobkyně v tomto řízení domáhala určení vlastnictví k předmětnému pozemku na základě jeho vydržení.

39. Skutečnost, že se žalobkyně starala o vjezd na svůj pozemek (nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, ), např. tím, že zde sekala trávu, nikterak nevylučuje, že jej užívala na základě dohody s manželi , jméno FO, o přenechání části jejich pozemku ke zřízení příjezdu na pozemek parc. č. , hodnota, . Ostatně za situace, kdy část pozemku parc. č. , hodnota, , na které se nacházel vjezd na pozemek parc. č. , hodnota, , byla tzv. připlocena k pozemku parc. č. , hodnota, (s vědomím všech zúčastněných, včetně sousedů, kteří o připlocení části pozemku také věděli), lze jen stěží očekávat jiné uspořádání vztahů, tedy např. že by se manželé , jméno FO, (a následně jejich právní nástupci) chodili starat o připlocenou část pozemku parc. č. , hodnota, a např. zde sekali trávu.

40. Na předmětné potvrzení manželů , jméno FO, ze dne 10. 5. 1982 lze z právního hlediska nahlížet toliko jako na písemné ujištění, že dobrovolně a bezplatně umožní užívání části jejich pozemku žalobkyní (pokud se tedy již v roce 1982 jednalo o pozemek v jejich vlastnictví, což v řízení prokazováno nebylo a nebylo to pro rozhodnutí ani zásadní), a to z důvodu, aby jí umožnili vjezd na její pozemek. K užívání pozemku dochází bez právního titulu, nelze však přehlédnout, že v případě, že by manželé , jméno FO, (či jejich právní nástupci) neumožňovali žalobkyni vjezd na pozemek dobrovolně, mohla by se žalobkyně u soudu patrně domáhat práva nezbytné cesty (za úplatu), pokud nemá přístup k veřejné cestě, jak v řízení tvrdila. Podle tehdy platných předpisů nelze posoudit dohodu vyplývající z potvrzení manželů , jméno FO, ani jako jiný (v úvahu přicházející) právní úkon (např. darovací smlouva, kupní smlouva, zřízení věcného břemene, atp.), a to ať už pro nedostatek formy, či z důvodu nepřesného vymezení předmětu dohody.

41. Pokud žalobkyně dále odkazuje na rozličnou judikaturu, žalobkyně pomíjí, že všechna žalobkyní uváděná rozhodnutí byla vydána v souvislosti s poctivou držbou vydržitele. Jak vyloženo shora, zásada poctivosti a dobré víry se v sobě snoubí a nelze je v žádném případě vykládat z hlediska izolovaného a subjektivizovaného pohledu oprávněného jedince, nýbrž poctivost (dobrá víra) musí spočívat na okolnostech, které by ke shodnému přesvědčení a úvahám vedly každého člověka. Jak již rovněž bylo podrobně vysvětleno, žalobkyně poctivým držitelem nebyla, jestliže se s ohledem na okolnosti nemohla domnívat, že by byla vlastníkem tzv. připlocené části pozemku parc.č. , hodnota, , na kterém se nachází vjezd na pozemek parc.č. , hodnota, a kterou užívá toliko na základě dohody s manželi , jméno FO, z 10. 5. 1982.

42. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad. I.).

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 003,06 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 1 403,06 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 11. 2022 náhrada 695,35 Kč za 39 ujetých km v částce 295,35 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 1. 2023 náhrada 707,71 Kč za 39 ujetých km v částce 307,71 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. (výrok ad. II.).