12 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 74 302,10 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 74 302,10 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 8.11.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků němá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, .) se sídlem , adresa, , jako původním věřitelem, dne 11.7.2023. Žalobce uvedl, že společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný čerpal úvěr ve výši 74 302,10 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7.11.2023. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. Za situace, kdy se žalobce z ústního jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.).

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: listina nazvaná Loan application info (předloženo pouze v anglickém jazyce) okresní soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Jedná se o listinu vytištěnou z počítače a není zřejmé, jakým způsobem předmětná listina vznikla. Tato listina je nedatovaná a nikým nepodepsaná, není tudíž zřejmé, kdy vznikla a kdo ji vytvořil. Listina mohla vzniknout nejrůznějším způsobem, může se jednat o výtisk z interního systému poskytovatele úvěru či jiného subjektu, mohla ale také vzniknout vytvořením kupř. v programu MS Word či jakémkoliv jiném textovém editoru. Soud považoval předkládanou listinu za značně nevěrohodnou, přičemž není ani zřejmé, jaká konkrétní skutková tvrzení by měla prokazovat (žalobce ji k žádným konkrétním skutkovým tvrzením nenavrhuje, ve svých skutkových tvrzeních ji vůbec nezmiňuje).

5. Z kopie listiny: úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v ČR uzavřená s klientem dne 11.7.2023 – nepodepsáno okresní soud zjistil, že dne 11.7.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou úvěrová smlouva, tato listina však není žalovaným podepsána (a to ani elektronicky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v návaznosti na Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS), jestliže přiložený pdf dokument žádný elektronický podpis neobsahuje (a to ani podpis poskytovatele úvěru), k tomu podrobněji viz níže.

6. Z kopie listin: standartní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice společnosti , právnická osoba, ., platné k 19.4.2023, standartní informace o spotřebitelském úvěru, okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané standartní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice společnosti , právnická osoba, ., platné k 19.4.2023 a standartní informace o spotřebitelském úvěru, není však jasné, jaká konkrétní skutková tvrzení by předmětné listiny měly prokazovat (žalobce ji k žádným konkrétním skutkovým tvrzením nenavrhuje, ve svých skutkových tvrzeních ji vůbec nezmiňuje).

7. Z kopie listin: smlouva na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020, dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27.1.2020 ze dne 18.11.2021, okresní soud zjistil, že dne 27.1.2020, resp. dne 18.11.2021, uzavřela společnost , právnická osoba, . a žalobce (, Jméno žalobkyně, .) smlouva na opakovaném postoupení pohledávek, resp. dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek. Seznam postupovaných pohledávek předmětné smlouvy neobsahují.

8. Z kopie listiny: výtisk 2 tabulek z PC (předloženo spolu s žalobou) a výtisk 2 tabulek z PC ve spise na č.l. 19-20, okresní soud zjistil, že žalobce předložil soudu 3 různé tabulky (1 tabulka přiložená již k žalobě se shoduje s jinou tabulkou zaslanou soudu bez vysvětlení dne 29.10.2024 – ve spise na č.l. 19). Jedná se o nepodepsané listiny vytištěné z počítače, nedatované, není zřejmé, jakým způsobem vznikly a kdo je vytvořil. Tabulky mohly vzniknout jakýmkoliv způsobem. Může se jednat o výtisk z interního systému poskytovatele úvěru či jiného subjektu, mohla ale také vzniknout vytvořením kupř. v programu MS Excel či jakémkoliv jiném tabulkovém procesoru nebo obdobném programu. S daty, které tabulky obsahují, mohlo být jakkoliv manipulováno. Není zřejmé ani to, zda žalobce považuje tabulky za důkazy či doplnění skutkových tvrzení, jestliže žalobce tyto tabulky v žalobě k důkazu nenavrhuje (žalobce tabulky ve svých skutkových tvrzeních vůbec nezmiňuje). Z uvedených důvodů pokládal soudu předkládaná tabulky za zcela nevěrohodné a neučinil z nich žádné skutkové zjištění.

9. Z kopie listiny: listina nadepsaná Platební informace okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou Platební informace, ve které vyčísluje své nároky. Žalobce netvrdí (a neprokazuje), že by listina byla žalovanému odeslána.

10. Z kopie listin: výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 22.12.2023 okresní soud zjistil, že dne 22.12.2023 Advokátní kancelář , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovila výzvu k úhradě před podáním žaloby. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje podacím lístkem z 22.12.2023.

11. Z kopie listiny: informace o klientech ze dne 15.8.2024 ve spise na č.l. 15 okresní soud zjistil, že dne 11.7.2023 byla na účet žalovaného u , právnická osoba, ., připsána platba ve výši 50 000 Kč od , právnická osoba, .

12. Z kopie listiny: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.12.2023 a okresní soud zjistil, že dne 22.12.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou: „oznámení o postoupení pohledávky“. Odeslání listiny žalovanému žalobce netvrdí a neprokazuje.

13. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

14. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 11.7.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou úvěrová smlouva, která není žalovaným podepsána, a to ani elektronicky (k tomu viz níže). Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil listiny nazvané standartní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice společnosti , právnická osoba, ., platné k 19.4.2023, standartní informace o spotřebitelském úvěru, dále Platební informace. Dne 11.7.2023 byla na účet žalovaného u , právnická osoba, ., připsána platba ve výši 50 000 Kč od , právnická osoba, . Dne 27.1.2020, resp. dne 18.11.2021, uzavřela společnost , právnická osoba, . a žalobce (, Jméno žalobkyně, .) smlouva na opakovaném postoupení pohledávek, resp. dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek. Seznam postupovaných pohledávek předmětné smlouvy neobsahují. Dne 22.12.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou: „oznámení o postoupení pohledávky“. Dne 22.12.2023 Advokátní kancelář , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovila výzvu k úhradě před podáním žaloby. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje podacím lístkem z 22.12.2023.

15. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

16. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

22. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

23. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

26. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

27. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

29. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

30. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

34. V projednávané věci se soud nejprve zabýval věcnou legitimací účastníků (tou se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, podle kterého je občan či organizace subjektem práv či povinností, jež jsou předmětem řízení). Pasivní legitimace žalovaného v řízení je zřejmá, aktivní legitimace žalobkyně ovšem dle názoru soudu dána není (jak bude rozvedeno dále).

35. Dle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

36. Žalobce v řízení neprokázal, že by došlo k tvrzenému postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze společnosti , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, .) se sídlem , adresa, , na žalobce. Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek, ani dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, žádný seznam postupovaných pohledávek předmětné smlouvy neobsahují. Jedná se toliko o tzv. rámcové smlouvy, v žádné z těchto smluv se strany nedohodly na postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení (pohledávku za , Jméno žalovaného, ).

37. Dle věty prvé ust. § 1725 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Právní teorie pro uzavření (jakékoliv) smlouvy tradičně vyžaduje tzv. ofertu (nabídku) a akceptaci (přijetí). Oferta je návrh na uzavření smlouvy. Jde o projev vůle, který musí být dostatečně určitý ohledně podstatných náležitostí navrhované smlouvy, musí být konkrétně adresován a musí z něj vyplývat vůle navrhovatele (oferenta) jím být vázán. Jeho přijetí se pak označuje jako akceptace.

38. Postupovaná pohledávka musí být ve smlouvě dostatečně určitě označena (ať již ve smlouvě hlavní/rámcové či v některém z jejích dodatků). Pro uzavření smlouvy o postoupení pohledávky je tedy nezbytné, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka (či které konkrétní pohledávky) se postupuje (postupují). Pokud strany neučinily dohodu tom, která konkrétní pohledávka se postupuje, již ve smlouvě o postoupení pohledávek, musí v řízení prokázat, že k takové dohodě (obou stran) došlo alespoň následně, kupř. v příloze (či dodatku) k rámcové smlouvě. Pokud žalobce v řízení nepředložil přílohu/dodatek k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, ze které by vyplývalo, že se obě smluvní strany dohodly (k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednající osoby), že se za podmínek uvedených v uzavřené rámcové smlouvy o postoupení pohledávek postupuje z původního věřitele na žalobkyni právě ta pohledávka, která je předmětem řízení (tj. pohledávka za , Jméno žalovaného, ze smlouvy o revolvingovém úvěru), nelze učinit závěr, že by k postoupení pohledávky za žalovaným došlo.

39. Soud ji vědom skutečnosti, že postoupení pohledávky nemusí být ze zákona písemné, postačí i ústní forma smlouvy o postoupení pohledávky/pohledávek. Jestliže soud dospěl k závěru, že postupitel pohledávku postupníkovi řádně nepostoupil na základě tvrzené písemné smlouvy, neznamená to, že by pohledávka byla automaticky postoupena (alespoň) ústně. I pro uzavření ústní smlouvy o postoupení pohledávky je zapotřebí, aby se strany dohodly přinejmenším na tom, která konkrétní pohledávka se postupuje, a to shora popsaným způsobem (oferta a tomu odpovídající akceptace). K tomu je zapotřebí uvést příslušná skutková tvrzení, na jejichž základě by soud mohl k příslušnému právnímu závěru dospět, což však žalobce neučinil.

40. Jelikož se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, nebylo jej možné ani poučit a tom, že důkazní břemeno neunáší.

41. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo.

42. Jestliže v řízení nebylo prokázáno postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, není žalobce aktivně legitimován k podání žaloby z nároků plynoucích z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru za žalovaným. Tu žalovaný uzavřel s původním věřitelem společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, .), nikoliv s žalobkyní. Soud tedy žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby. (výrok ad I.).

43. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).