12 C 272/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 96 018,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 96 018,53 Kč společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 552,46 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 018,53 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 19 994,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 7. 2016, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 200 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal spolu se smluveným úrokem vrátit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 004,27 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] AG, Vordere Zollamtsstrasse 13, 3.OG Top D, [číslo] [obec], Rakousko (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným, prostřednictvím komunikace na dálku, dne 28. 7. 2016 Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal spolu se smluveným úrokem ve výši 12,90 % p.a. vrátit v 72 anuitních měsíčních splátkách ve výši 4 004,27 Kč Celkem měl žalovaný vrátit částku ve výši 90 386,87 Kč. Finanční prostředky byly čerpány dne 28. 7. 2016. Žalovaný i přes upomínky dluh řádně a včas neuhradil (prokazuje: Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 28. 7. 2016, Měsíční výpis k půjčce – červenec 2016, Souhrnný výpis pohybů na účtu za období od 3. 6. 2017 do 21. 5. 2021, Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 10. 3. 2021, Struktura dluhu, Výzva k zaplacení pohledávky – předžalobní upomínka ze dne 1. 6. 2021 včetně kopie poštovní dodejky ze dne 2. 6. 2021, [ulice] podmínky pro úvěrové produkty – půjčka [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka, Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka pro fyzické osoby – nepodnikatele, platební bilancí žalovaného).

5. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.

1. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 7. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] dle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 19 994,50 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 3 841 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 12 450 Kč dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 2 úkony právní služby po 4 980 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) a 1 úkonu právní služby po 2 490 Kč (jednoduchá výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 803,50 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).