12 C 277/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno FO , tituly za jménem . sídlem adresa o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):a) Žalovaná, , Jméno žalovaného, , IČ: , IČO žalovaného, , se sídlem , Adresa žalovaného, (dále jen „SPÚ“), spravuje pozemky parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví státu.b) Žalobce, , Jméno žalobce, , nar. dne , Datum narození žalobce, , trvale bytem , Adresa žalobce, , je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě.c) Žalobce má na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu , adresa, č.j. , číslo jednací, ze dne 26.5.1999, č.j. , číslo jednací, ze dne 26.5.1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č.j. , číslo jednací, ze dne 25.6.1999, č.j. , číslo jednací, ze dne 24.11.1999, č.j. , číslo jednací, ze dne 13.10.2000, č.j. , číslo jednací, ze dne 23.3.2001, č.j. , číslo jednací, ze dne 28.5.2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu , adresa, č.j. , číslo jednací, ze dne 28.11.2003, č.j. , číslo jednací, ze dne 1.4.2004, č.j. , číslo jednací, ze dne 26.8.2008, č.j. , číslo jednací, ze dne 13.8.2010, č.j. , číslo jednací, ze dne 24.7.2012, č.j. , číslo jednací, ze dne 26.7.2012, Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu č.j. , číslo jednací, ze dne 25.9.2013, č.j. , číslo jednací, ze dne 29.10.2013, č.j. , číslo jednací, ze dne 13.4.2016, č.j. , číslo jednací, ze dne 13.4.2016, č.j. , číslo jednací, ze dne 18.4.2016, č.j. , číslo jednací, ze dne 19.4.2016, č.j. , číslo jednací, ze dne 27.4.2016, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.d) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví státu a žalobce tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce ve výši 41 792,94 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 8. 2024, ve znění změny žaloby připuštěné usnesením č.j. 12 C 277/2024-204 ze dne 18.12.2024, které nabylo právní moci dne 30.12.2024, se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované – , právnická osoba, – k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , který jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalované, jakožto náhradního pozemku za pozemky nevydané v rámci restitučního řízení. Žalobce je oprávněnou osobou dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., přičemž restituční nárok jeho rodiny byl uplatněn již v roce 1991 a evidován od roku 1993. Přes množství rozhodnutí správních orgánů (včetně rozhodnutí SPÚ č.j. , číslo jednací, ze dne 27. 4. 2016) nebyl nárok žalobce dosud uspokojen. Žalovaná eviduje nárok žalobce pouze ve výši 250.770,15 Kč, ačkoliv podle znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, činí skutečná výše nároku 9.596.740 Kč. Žalobce doložil, že pozemky odňaté jeho rodině byly v době přechodu na stát určeny k zastavění dle dobové územně plánovací dokumentace (regulační plány z let 1931 a 1938, cenové mapy, rozhodnutí ÚNV, územní rozhodnutí z r. 1968), a proto měly být oceněny jako stavební dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaná však odmítla přecenění nároku, nenabízí adekvátní pozemky ve veřejných nabídkách, upřednostňuje úplatné převody a v minulosti převáděla pozemky mimo veřejnou nabídku na osoby, které nejsou prvorestituenty. Žalobce dokládá i konkrétní případy svévole žalované, včetně pokusu o převod pozemku navzdory předběžnému opatření soudu, a prokázal, že pozemky parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, jsou vhodnou náhradou – jsou zemědělsky využitelný, nezatížené, ve správě žalované a jejich cena dle vyhlášky činí 36.895 Kč (pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ), resp. 35.776,40 Kč (pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ). Žalobce se proto domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu těchto pozemků jakožto částečného uspokojení svého restitučního nároku, který zůstává i po více než 30 letech neuspokojen.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť restituční nároky žalobce byly podle něj již zcela uspokojeny. Zpochybnil především výši žalobcem tvrzeného nároku, který je založen na znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a na platnosti tzv. severního regulačního plánu z 30. let 20. století. Žalovaný tvrdí, že tento plán nebyl nikdy schválen ani realizován, a že pozemky byly v době odnětí určeny k zemědělskému užívání podle zákona č. 46/1948 Sb. a výkupních výměrů z let 1952 a 1954. Opírá se přitom o oponentní znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož činí hodnota severních pozemků pouze 836.256 Kč, nikoli 20.560.464 Kč, jak tvrdí žalobce. Celkovou hodnotu všech nevydaných pozemků žalovaný vyčíslil na 18.662.756 Kč, z čehož žalobci náleží čtvrtina, tedy 4.665.689 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobci již byly převedeny náhradní pozemky v hodnotě 7.103.747 Kč, považuje žalovaný jeho nárok za zcela vypořádaný. V průběhu řízení žalovaný připustil, že restituční nárok žalobce činí 9.596.740 Kč, a to na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž tuto výši již akceptoval ve vyrozumění o navýšení nároku ze dne 21. 3. 2025. Současně však uvedl, že tímto uznáním neuznává nárok uplatněný touto žalobou, tedy konkrétní požadavek na převod pozemků mimo veřejné nabídky. Žalovaný trvá na tom, že žalobce má možnost realizovat svůj nárok zákonem stanoveným způsobem ve veřejných nabídkách podle § 11a zákona o půdě, a že se vůči němu nedopustil liknavosti, svévole ani diskriminace. Argumentuje tím, že nesprávné ocenění nároku bylo napraveno a žalobce má k dispozici reálný zůstatek nároku ve výši 1.123.092,53 Kč, který může uplatnit standardní cestou. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Ještě před tím, než soud začal jednat ve věci samé, vzal žalobce shora uvedenou žalobu zpět v části, ve které se domáhal nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu ohledně pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Soud proto podstupoval dle § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. a řízení usnesením č. j 12 C 277/2024 – 204 ze dne 18. prosince 2024 (ve vztahu k předmětnému pozemku) částečně zastavil.

4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Účastníci učinili nesporným, že původní výše restitučního nároku žalobce činí 9.596.740 Kč, jak byla určena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 1. 2017, č. , hodnota, , a že žalovaný tuto výši uznal vyrozuměním ze dne 21. 3. 2025. Účastníci učinili nesporným, že na restituční nároky žalobce již byly převedeny náhradní pozemky v celkové hodnotě 8.473.647,47 Kč. Účastníci učinili nesporným, že hodnota pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, činí 36.895 Kč a hodnota pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, činí 35.776,40 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2025, který byl oběma stranami akceptován (tyto nesporné skutečnosti jsou doloženy i provedenými listinnými důkazy, konkrétně znaleckým posudkem č. , hodnota, ze dne 28. 9. 2022, výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , listem vlastnictví č. , hodnota, (ve spise založeným na č. l. 148), listinou nadepsanou „Odbor pro výstavbu rady ÚNV“, č. j. , číslo jednací, ze dne 10. května 1956 (ve spise na č. l. 149), mapovým podkladem založeným ve spise na č. l. 150, přehledem dosud schválených územních plánů Hlavního města Prahy, snímkem vytištěným z internetu (ve spise na č. l. 152), žádostí o nahlížení do územně-plánovací a stavební dokumentace ze dne 20. 10. 2020, stavebně-technickou dokumentací z října 2014 (ve spise na č. l. 157 a následujících), dále rozhodnutími Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu , adresa, č. j. , číslo jednací, ze dne 26. května 1999, , číslo jednací, ze dne 26. května 1999, oznámením o opravě písařské chyby č. j. , číslo jednací, ze dne 25. 6. 1999, rozhodnutími č. j. , číslo jednací, ze dne 24. listopadu 1999, , číslo jednací, ze dne 13. října 2000, , číslo jednací, ze dne 23. března 2001, , číslo jednací, ze dne 28. května 2002, rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu , adresa, č. j. , číslo jednací, ze dne 28. listopadu 2003, , číslo jednací, ze dne 1. dubna 2004, , číslo jednací, ze dne 26. srpna 2008, , číslo jednací, ze dne 13. srpna 2010, , číslo jednací, ze dne 24. července 2012, , číslo jednací, ze dne 26. 7. 2012 o nevydání pozemků, rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu č. j. , číslo jednací, ze dne 25. září 2013, , číslo jednací, ze dne 29. října 2013, , číslo jednací, ze dne 13. 4. 2016 o nevydání pozemků, , číslo jednací, ze dne 13. 4. 2016 o nevydání pozemků, , číslo jednací, ze dne 18. 4. 2016 o nevydání pozemků, , číslo jednací, ze dne 19. 4. 2016 o nevydání pozemků, , číslo jednací, ze dne 27. 4. 2016 o nevydání pozemků, znalecký posudek č. , hodnota, ze dne 18.2.2025 (ve spise na č.l. 214–224).

6. Z Vyrozumění o navýšení restitučního nároku , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 21.3.2025 (ve spise na č.l. 258) okresní soud zjistil, že dne 21.3.2025 byl žalobce vyrozuměn o navýšení restitučního nároku , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , a to v návaznosti na znalecký posudek č. , hodnota, ze dne 18.2.2025.

7. Z Přílohy č. 21 (Usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 5. 2012 č. j. , číslo jednací, ), Příloh č. 22 až 27 (dopis Pozemkového fondu České republiky ze dne 15. 9. 1993, přehled nároků a plnění žalobce vypracovaný žalovanou v roce 2014, žádost o sdělení výše restitučního nároku ze dne 15. 4. 2014, předžalobní výzvu žalobce ze dne 6. 8. 2015, vyjádření žalované ze dne 12. 5. 2014 k žádosti žalobce a dopis adresovaný řediteli Státního pozemkového úřadu ze dne 11. 2. 2016), Příloh č. 31 až 36 (Vyjádření Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy ze dne 21. 11. 2017, Vyjádření Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy ze dne 21. 11. 2017 a Vyjádření Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy ze dne 21. 11. 2017), Příloh č. 45 až 47 (znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2017, dodatek č. 1 ke znaleckému posudku č. zn. den.: , hodnota, ze dne 14. 6. 2017, a rovněž dodatek č. 2 ke znaleckému posudku č. zn. den.: , hodnota, ze dne 30. 1. 2017, č. zn. den.: , hodnota, ze dne 12. 2. 2018, vše vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ), Příloh č. 48.1 až 48.5 (Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 22. 11. 2023), Příloh č. 49 až 57 (výměr ÚNV hl. m. Prahy, zemědělský referát zn. , spisová značka, . ze dne 30. 4. 1954, opravné rozhodnutí ÚNV hl. m. Prahy, zemědělský referát zn. , spisová značka, . ze dne 5. 11. 1954, vyvlastňovací rozhodnutí ONV v , adresa, o vyvlastnění parcely PK , hodnota, ze dne 22. 1. 1969, sdělení Institutu plánování a rozvoje ze dne 9. 2. 2017, č. j. , číslo jednací, a , číslo jednací, , souhrnné regulační plány území , adresa, včetně výřezu z cenové mapy, návrh rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán , adresa, ze dne 24. 6. 1958, zápis ze stavební komise konané dne 19. 6. 1950, kopii dopisu Stavebních závodů Inženýring ze dne 15. 8. 1968 a územní rozhodnutí č. j. , číslo jednací, ze dne 14. 5. 1968.), Přílohy č. 58 (dopis Presidiu hl. m. Prahy ze dne 18. 12. 1947), Příloh č. 59 až 65 (výřez velkého regulačního plánu vyhotoveného v roce 1931, plán Prahy s nejnovějším pojmenováním ulic z roku 1940, podklady pro znalce – srovnání leteckých snímků z roku 1938 v oblasti , adresa, , srovnání leteckých snímků z let 1938–1953 pro lokalitu , adresa, , srovnání leteckých snímků z let 1938–1953 pro lokalitu , adresa, , zákres regulačního plánu sever a zákres mapy sever) a Přílohy č. 66 (informace z evidence katastru nemovitostí), okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na změnu procesního stanoviska žalované, která v průběhu řízení přestala zpochybňovat výši restituční nárok žalobce, jakož i částečné zpětvzetí žaloby, kdy žalobce se již nedomáhá nahrazení projevu vůle ohledně pozemku v k.ú. , adresa, , a rovněž z důvodu, že shora uvedené důkazy směřují výlučně ke skutečnostem, které mezi účastníky řízení sporné nejsou (byť na počátku řízení sporné být mohly).

8. Soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc ani z příloh č. 37 až 44 (důvodové zprávy k zákonu č. 185/2016 Sb. [str. 22 až 24], kopie kupní smlouvy ze dne 28. 5. 2007, ilustrativního přehledu pozemků zařazených žalovanou do veřejné nabídky ze dne 7. 11. 2016 v , adresa, , grafického znázornění pozemků odňatých rodině žalobce, usnesení Okresního soudu , adresa, ze dne 29. června 2016, č. j. , spisová značka, , kupní smlouvy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., včetně informací o vkladovém řízení s touto společností, informací o vkladovém řízení s , právnická osoba, a kupní smlouvy mezi žalovanou a , právnická osoba, , jakož i kupní smlouvy ze dne 1. 9. 1993 uzavřené mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, ), které byly žalobcem navrženy k prokázání tvrzení o liknavosti žalované. Z jednotlivých případů, jako je kupní smlouva ze dne 28. 5. 2007, ilustrativní přehled pozemků zařazených žalovanou do veřejné nabídky dne 7. 11. 2016 v , adresa, , či jiné jednotlivé transakce, nelze učinit obecný závěr o liknavém či systémově nesprávném přístupu žalované. Tyto případy představují dílčí úkony, které byly realizovány v konkrétním právním a faktickém kontextu, a jejich povaha neumožňuje zobecnění na celkový postup žalované vůči všem oprávněným osobám. Pro takové hodnocení by bylo třeba provést komplexní analýzu širšího vzorku případů, zahrnující systematické porovnání přístupů žalované v různých obdobích, lokalitách a právních situacích. Skutečnost, že se žalobce některých veřejných nabídek účastnil, sama o sobě také neprokazuje liknavý přístup žalované.

9. Nicméně, v konkrétním posuzovaném případě lze učinit závěr o liknavém přístupu žalované již ze samotné skutečnosti, že žalovaná (jako správní orgán) provedla řádné ocenění pozemků odebraných žalobci až na základě Vyrozumění o navýšení restitučního nároku , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 21. 3. 2025, a to navzdory tomu, že byla žalobcem opakovaně upozorňována na nesprávnost původního ocenění. Mezi stranami přitom probíhá řada soudních sporů, v nichž soudy opakovaně přisvědčily oprávněnosti námitek žalobce. Již samotné nesprávné ocenění představuje projev liknavosti, neboť žalobce z tohoto důvodu nemohl svůj restituční nárok efektivně uplatnit v rámci veřejných nabídek, čímž byl fakticky znevýhodněn v přístupu k náhradnímu plnění.

10. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

11. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě. Hodnota nevydaných pozemků byla na základě znaleckého posudku ze dne 30. 1. 2017 stanovena na částku 38.386.960 Kč, z čehož žalobci náleží čtvrtina, tedy 9.596.740 Kč. Tuto výši žalovaný dlouhodobě rozporoval, přičemž evidoval nárok žalobce pouze ve výši 250.770,15 Kč, ačkoliv byl opakovaně vyzýván k přecenění. Teprve dne 21. 3. 2025 žalovaný uznal výši nároku žalobce ve výši 9.596.740 Kč, a to v návaznosti na vyrozumění o navýšení nároku dalších osob a nový znalecký posudek ze dne 18. 2. 2025. Do té doby byly žalobci převedeny náhradní pozemky v hodnotě 8.473.647,47 Kč. Hodnota pozemků parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, , které žalobce označil jako další náhradu, činí 36.895 Kč a 35.776,40 Kč. Žalovaný provedl řádné ocenění pozemků odebraných žalobci až v roce 2025, ačkoliv byl na nesprávnost původního ocenění opakovaně upozorňován. Tento postup znemožnil žalobci efektivní uplatnění nároku v rámci veřejných nabídek a představuje projev liknavosti správního orgánu.

12. Podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb, o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel (§ 4 odst. 2 zákona o půdě).

13. Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby (§ 11 odst. 1 zákona o půdě).

14. Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (§ 11 odst. 2 zákona o půdě).

15. Podle ust. § 2 odst. 5 zák. č. 569/1991 Sb, o Pozemkovém fondu České republiky, Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu,1) bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu.2b) Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.

16. Důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu České republiky uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle zákona o půdě není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne 9.12.2009, zdroj www.beck-online.cz).

17. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. se zřizuje , Jméno žalovaného, jako správní úřad s celostátní působností.

18. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vstupuje Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení, jejichž účastníkem byl Pozemkový fond České republiky, a včetně postavení Pozemkového fondu České republiky jako povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). K výkonu těchto práv a povinností je příslušný , Jméno žalovaného, (§ 22 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb.).

19. Podle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, převádět a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury 8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků, 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. již využitých ke zřízení technické infrastruktury 8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření9), d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10), e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11), f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků12), g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.

20. Podle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (viz § 28a zákona o půdě), účinného do 31.10.1991, cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu 15) nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří 16), zahrada 17), nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí: 200,- Kčs v Brně.

21. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce má nevypořádaný restituční nárok ve smyslu zák. č. 229/1991 Sb, o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě) s tím, že dne 21. 3. 2025 žalovaný uznal výši nároku žalobce ve výši 9.596.740 Kč, a to v návaznosti na vyrozumění o navýšení nároku dalších osob a nový znalecký posudek ze dne 18. 2. 2025. Do té doby byly žalobci převedeny náhradní pozemky v hodnotě 8.473.647,47 Kč. Hodnota pozemků parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, , které žalobce označil jako další náhradu, činí 36.895 Kč a 35.776,40 Kč, tedy aktuální výše neuspokojeného restitučního nároku plně postačuje k uspokojení zažalovaného nároku (9.596.740 Kč - 8.473.647,47 Kč = 1 123 092,53 Kč).

22. V projednávané věci se soud nejprve zabýval otázkou tvrzeného liknavého přístupu žalované s vydáváním náhradních pozemků. V posuzovaném případě lze liknavost žalované dovodit již ze skutečnosti, že řádné ocenění odebraných pozemků provedla až na základě vyrozumění ze dne 21. 3. 2025, ačkoliv byla opakovaně upozorňována na nesprávnost původního ocenění. Soudy přitom v jiných řízeních opakovaně přisvědčily oprávněnosti námitek žalobce. Nesprávné ocenění znemožnilo žalobci efektivně uplatnit nárok v rámci veřejných nabídek, čímž byl fakticky znevýhodněn.

23. Soud se dále zabýval otázkou převoditelnosti pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., přičemž žalovaná nenamítala, že by předmětné pozemky byly nepřevoditelné. Za této situace nebyl zjištěn důvod, který by převod vylučoval.

24. Při liknavém postupu , právnická osoba, je možné uplatnit nárok u soudu prostřednictvím žaloby na nahrazení projevů vůle, což žalobce učinil, jestliže žalobce nemá jiný způsob, jak se bránit liknavosti a svévolnému postupu žalovaného.

25. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a nároku žalobce na nahrazení projevu vůle plně vyhověl (výrok ad I.).

26. Pokud jde o řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu ohledně pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , které bylo (ve vztahu k předmětnému pozemku) zastaveno usnesením č. j. 12 C 277/2024–204 ze dne 18. prosince 2024, soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť řízení bylo zastaveno a nelze dovodit, že by některý z účastníků zavinil jeho zastavení, čímž se vylučuje aplikace § 146 odst. 2 věty první o. s. ř.; zároveň nebylo prokázáno, že by žalobce vzal návrh zpět v důsledku chování žalovaného, ačkoliv byl návrh podán důvodně, což vylučuje aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.

27. Pokud jde o řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu ohledně pozemků parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 792,94 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 661,40 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 29. 8. 2024, z částky 4 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 8. 2024, z částky 4 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 12. 2024, z částky 4 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 12. 2024, z částky 4 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 2. 2025, z částky 4 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 3. 2025 a z částky 4 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 6. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 849,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2024 náhrada 1 148,10 Kč za 90 ujetých km v částce 748,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 2. 2025 náhrada 1 350,76 Kč za 90 ujetých km v částce 750,76 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 6. 2025 náhrada 1 350,76 Kč za 90 ujetých km v částce 750,76 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 539,62 Kč ve výši 7 253,32 Kč.

28. Soud naopak nepřiznal náhradu za další nárokované úkony právní služby, tj. 1x označení dalších pozemků a 2x replika žalobce, když tyto úkony nepovažoval soud za účelně vynaložené náklady řízení. Žalobce mohl a měl uvést veškerá skutková tvrzení řádně již v žalobě s tím, že za tento úkon právní služby soud již žalobci náhradu nákladů řízení přiznal. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za nárokované vyčíslení nákladů řízení, což žalobce, resp. jeho právní zástupce, mohl soudu sdělit i při ústním jednání.

29. Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 41 792,94 Kč (výrok ad II.).