Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

12 C 30/2021

č. j. 12 C 30/2021-78

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBU:2021:12.C.30.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Bruntále rozhodl ve prospěch žalobkyně o výši 26.963,85 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a kreditní kartě. Soud uznal nárok na smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, který se vztahuje k částce 24.820,85 Kč. Rozsudek zahrnuje i kapitalizované úroky a náhradu nákladů řízení ve výši 8.762,50 Kč, které žalovaný musí zaplatit advokátovi. Rozhodnutí bylo vydáno bez jednání, žalovaný se nevyjádřil, a soud proto považoval jeho mlčení za souhlas s rozhodnutím.

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26.963,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26.963,85 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem 379,24 Kč, smluvním úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 24.820,85 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.825,74 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24.820,85 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 8.762,50 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26.963,85 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, revolvingový úvěr v původní výši 9.300 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10).

3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, k výzvě se nevyjádřil.

4. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby v této věci, neboť na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno podáním ze dne datum (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, příloha číslo – seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum)

5. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně otevřel žalovanému úvěrový účet č. bankovní účet a vydal žalovanému kreditní kartu. Výše úvěrového rámce byla stanovena na 9.300 Kč, výše měsíční splátky na 5 % z čerpaných prostředků. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty. V průběhu trvání úvěrového vztahu docházelo postupně k navyšování úvěrového rámce dle Obchodních podmínek právnická osoba, a to až na 49.000 Kč, když žalovaný aktivně kartu používal od roku 2005 a pravidelně úvěr splácel. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 22,68 % p. a. Žalovaný dlouhodobě plnil podmínky smlouvy řádně, následně porušil své povinnosti splácet čerpané prostředky alespoň ve výši stanovené minimální splátky, když neuhradil ničeho za měsíce listopad 2018 až březen 2019 (13. 11. 2018 předepsaná splátka ve výši 2.160 Kč; 12. 12. 2018 předepsaná splátka ve výši 3.798 Kč; 13. 1. 2019 předepsaná splátka ve výši 4.843 Kč; 13. 2. 2019 předepsaná splátka ve výši 5.878 Kč; 13. 3. 2019 předepsaná splátka ve výši 7.454 Kč), proto právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a prohlásil úvěr dopisem ze dne 14. 4. 2019 za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně nárokuje na jistině částku 24.820,85 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 379,24 Kč, smluvní poplatky ve výši 2.143 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 ve výši 1.825,74 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24.820,85 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 24.820,85 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne datum (shodná tvrzení účastníků, smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo ze dne datum, sazebník, úrokový lístky, soubor obchodních podmínek, produktové podmínky revolvingového úvěru, platební historie, výpis ke kreditní kartě, upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne datum, výzva k úhradě dluhu datum)

6. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, přičemž jde o závazkové vztahy vzniklé na základě smlouvy o úvěru.

7. Dle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky.

8. Dle ustanovení § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto stanoveny úroky, je dlužník povinen platit povinen obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvyšší přípustné.

9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 497 a následující obchodního zákoníku Touto smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh nehradil řádně. Právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a veškeré závazky žalovaného učinil splatnými ke dni 14. 4. 2019. Dle ustanovení smlouvy byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat úroky z úvěru ve výši 22,68 % ročně, a to v souladu s § 497 a § 502 obchodního zákoníku. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného ke dni podání žaloby částkou 26.963,85 Kč (podrobné členění viz shora). Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný, a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

10. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti závazku, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 8.762,50 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.079 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč v částce 900 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5.450 Kč (2,5 úkonu á 2.180 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu činí 1.333,50 Kč.

12. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.