12 C 309/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: právnická osoba zahraniční osoba registrovaná pod č. hodnota sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení částky 13 295,92 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 13 295,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 055 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 590,72 Kč, s úrokem 21,9 % ročně z částky 11 965,92 Kč od 31. 1. 2015 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 295,92 Kč od 31. 1. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení peněžité částky vzniklé z úvěru poskytnutého žalovanému na základě Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené 26.11.2007 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, z níž žalovaný čerpal prostředky, avšak nesplácel je řádně a včas, v důsledku čehož bylo ze strany banky dne 25.7.2008 odstoupeno od smlouvy s účinností ke dni 4.8.2008 a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky; žalobce jako pozdější postupník uplatňuje jistinu 11 965,92 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru 2 055 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 590,72 Kč a poplatky 1 330 Kč a dále požaduje smluvní úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z částky 11 965,92 Kč od 31.1.2015 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 13 295,92 Kč od 31.1.2015 do zaplacení, jehož výše se v jednotlivých obdobích odvíjí od repo sazby České národní banky zvýšené o sedm procentních bodů; kromě toho se domáhá i náhrady nákladů řízení, jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaný staví svoji obranu na tom, že uplatněná pohledávka byla již dříve pravomocně přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem z 27.7.2009, na jehož základě bylo proti němu vedeno exekuční řízení, které trvalo více než 12 let a bylo nakonec 30.7.2024 zastaveno pro marnost, přičemž tento vykonatelný rozhodčí nález podle něj představuje překážku věci pravomocně rozhodnuté a žalobce se nyní pokouší získat nový exekuční titul k téže pohledávce, čímž obchází účel exekučního řádu; dále namítá, že žalobce zneužívá právo na soudní ochranu, neboť po dlouhá léta vedl exekuci na základě téhož rozhodčího nálezu, jehož platnost nyní účelově zpochybňuje, aniž by kdy usiloval o nápravu případné neplatnosti rozhodčí doložky, a z procesní opatrnosti uplatňuje rovněž námitku promlčení s odůvodněním, že zpochybňujeli žalobce právní účinky rozhodčího nálezu, nelze hovořit o přerušení běhu promlčecí lhůty řízením vedeným na jeho základě; žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 10 893,02 (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více). Tyto nesporné skutečnosti prokazují i v řízení provedené listinné důkazy, a to transakční historie (ve spise na č.l. 100) a výpis z účtu ke kreditní kartě z 4.8.2008.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek (z přílohové obálky k č.l. 135 na nosiči CD), včetně jejího překladu do českého jazyka a včetně Přílohy č. 1 – Seznamu postupovaných pohledávek (ve spise na č.l. 115 a násl.) a oznámení , právnická osoba, ., o postoupení z 11.6.2014, okresní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené dne 26.11.2007 byla postoupena původním věřitelem, společností , právnická osoba, , na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2014.

6. Z rozhodčího nálezu sp. zn. , spisová značka, vydaného rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, . dne 27.7.2009 okresní soud zjistil, že dne 27.7.2009 byl rozhodcem vyhotoven písemný rozhodčí nález, v němž se uvádí, že žalující stranou byla , právnická osoba, ., IČ , IČO, , zastoupená advokátem, a že žalovaným byl , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , a dále z této listiny vyplynulo, že rozhodce uložil žalovanému povinnost uhradit žalující straně částku 15 941,64 Kč, k níž připojil úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 11 965,92 Kč od 31.3.2009 do zaplacení a také úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částek 11 965,92 Kč a 2 055 Kč od 31.3.2009 do zaplacení, a že tento rozhodčí nález obsahuje rovněž výrok o povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení; současně je v listině uvedeno, že právní moci a vykonatelnosti má nabýt jejím doručením oběma stranám.

7. Ze Všeobecných obchodních podmínek účinných ke dni 14. 6. 2005 okresní soud zjistil, že ke dni 14. 6. 2005 byla bankou vyhotovena listina obsahující obecná pravidla upravující poskytování bankovních služeb jejím klientům, zahrnující úvodní ustanovení, pravidla identifikace klienta, úpravu vzájemné komunikace a doručování, zásady vedení a správy účtů, úpravu úrokování, poplatků, platebního styku, pravidla týkající se odpovědnosti banky či změn smluvních podmínek, přičemž tato listina je koncipována jako součást smluvního rámce, který měl být aplikován na bankovní produkty sjednávané v daném období.

8. Z potvrzení o vydání kreditní karty ze dne 12.12.2007 okresní soud zjistil, že dne 12.12.2007 bylo , právnická osoba, ., vyhotoveno potvrzení označené jako potvrzení o vydání kreditní karty, a okresní soud zjistil, že toto potvrzení obsahuje identifikaci klienta a držitele kreditní karty , jméno FO, , nar. , Datum narození žalovaného, , s uvedením jeho tehdejší adresy , adresa, , a okresní soud zjistil, že v potvrzení je uvedeno číslo účtu ke kreditní kartě , č. účtu, , číslo kreditní karty , hodnota, , datum platnosti kreditní karty do 12/2010 a týdenní limity kreditní karty pro ATM, POS i agregovaný limit ve výši 20 000 Kč, a okresní soud zjistil, že držitel na této listině výslovně potvrdil převzetí kreditní karty i převzetí neporušené obálky s PIN a svým podpisem stvrdil, že se seznámil se zněním Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, i Podmínek k osobním kreditním kartám; současně okresní soud zjistil, že listina je vlastnoručně podepsána jak , jméno FO, , tak zaměstnankyní , právnická osoba, , jméno FO, .

9. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě z 26.11.2007 okresní soud zjistil, že dne 26. 11. 2007 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se banka zavázala vydat žalovanému kreditní kartu VISA Electron a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě, přičemž smlouva dále obsahuje ujednání, že její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky a Podmínky k osobním kreditním kartám, a že klient podpisem smlouvy potvrzuje jejich znalost a souhlas s nimi; ze smlouvy rovněž plyne, že byl sjednán úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, že číslo účtu ke kreditní kartě je , č. účtu, a že týdenní limity pro výběry z bankomatů, pro transakce POS i agregovaný limit činí 20 000 Kč; dále je ve smlouvě uvedeno, že splácení úvěru má probíhat v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 z vyčerpané jistiny úvěru, minimálně však 100 Kč, že úroková sazba je určována podle aktuálního úrokového oznámení banky, a že splátky i úroky mají být hrazeny z běžného účtu klienta; na závěr smlouva obsahuje prohlášení, že všechny její stránky byly parafovány, a je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného i podpisy dvou pracovníků banky.

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2024, ve spojení s podacím lístkem z 3.9.2024, okresní soud zjistil, že dne 3. 9. 2024 byla žalobcem vyhotovena výzva adresovaná žalovanému k úhradě částky 53 321,13 Kč ve lhůtě do 11. 9. 2024, a okresní soud zjistil, že dne 3. 9. 2024 byla tato výzva odeslána žalovanému doporučenou zásilkou pod podacím číslem , hodnota, na adresu , adresa, ; s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku okresní soud zjistil, že písemnost odeslaná dne 3. 9. 2024 se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 6. 9. 2024, a dále zjistil, že žalovaný byl povinen splnit vyzývané plnění nejpozději dne 11. 9. 2024, takže se do prodlení dostal dnem následujícím, tedy dnem 12. 9. 202411. Z Oznámení , právnická osoba, ., ze dne 23.11.2007, kterým se stanoví úrokové sazby vkladů a úvěrů v českých korunách s platností od 26.11.2007 okresní soud zjistil, že dne 23.11.2007 bylo , právnická osoba, ., vyhotoveno oznámení, kterým banka stanovila úrokové sazby vkladů a úvěrů v českých korunách s účinností od 26.11.2007, a okresní soud zjistil, že oznámení obsahuje rozsáhlý přehled úrokových sazeb termínovaných vkladů, spořicích účtů, běžných účtů, podnikatelských i spotřebitelských úvěrů, včetně údajů o úrokové sazbě úvěru ke kreditním kartám osobním VISA Electron ve výši 21,90 % p.a., dále okresní soud zjistil, že toto oznámení má povahu jednostranně vyhotovené listiny banky, která upravuje technické podmínky a úrokové sazby bankovních produktů k uvedenému datu.

12. Z Podmínek k osobním kreditním kartám účinných od 5. 11. 2007 okresní soud zjistil, že ke dni 5. 11. 2007 byla , právnická osoba, ., vyhotovena listina označená jako Podmínky k osobním kreditním kartám jako produktové podmínky banky upravující pravidla poskytování a užívání osobních kreditních karet, a okresní soud zjistil, že listina obsahuje obecná smluvní ustanovení vztahující se k pravidlům čerpání úvěru ke kreditní kartě, jeho splácení, k úpravě úroků, práv a povinností klienta, případů porušení, pravidel vydání a používání kreditní karty, odpovědnosti stran, reklamací či podmínek doručování a že tyto Podmínky se mají podle svého obsahu stát součástí smluvního rámce mezi bankou a klientem. Žalobce v řízení neprokazuje, že se tato listina kdy dostala do dispoziční sféry žalovaného či že s ní byl žalovaný seznámen, a předložená listina není žalovaným podepsána (a to ani elektronicky).

13. Ze zesplatňujícího výpisu z účtu ke kreditní kartě č. , č. účtu, se stavem k 4. 8. 2008 okresní soud zjistil, že ke dni vyhotovení výpisu činila čerpaná částka 16 645,91 Kč, k níž byly připočteny úroky za období od předchozího výpisu ve výši 283,54 Kč, dále úroky po splatnosti ve výši 1 031,77 Kč a úroky z prodlení ve výši 49,27 Kč, takže celková částka k úhradě dosahovala 17 961,22 Kč se splatností dne 9. 8. 2008; výpis zároveň uvádí, že touto listinou nastala úplná splatnost všech závazků žalovaného v celkové výši 19 130,49 Kč, neboť předchozí výpis ze dne 4. 7. 2008 byl nahrazen účinky výpisu zesplatňujícího.

14. Z listiny označené jako Odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě evidované na účtu č. , hodnota, ze dne 25. 7. 2008 okresní soud zjistil, že ke dni 25. 7. 2008 byla vyhotovena písemnost, v níž banka sděluje žalovanému, že se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku ze smlouvy o osobní kreditní kartě, a oznámila mu odstoupení od této smlouvy s účinností ke dni 4. 8. 2008 a zároveň uvedla, že v souvislosti s odstoupením budou všechny kreditní karty vydané na základě smlouvy zařazeny na „stoplist“ a že v případě neuhrazení dlužné částky přistoupí k jejímu vymáhání; k listině je připojena dodejka, z níž plyne, že zásilka byla poštou uložena dne 1. 8. 2008 a následně nebyla vyzvednuta a byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá.

15. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování usneseními Exekutorského úřadu v , adresa, založenými ve spise na č.l. 49–50 soud považoval za nadbytečný, neboť žalobkyně sama výslovně uvedla, že tyto listiny nemají v řízení prokazovat žádné skutečnosti významné pro posouzení věci, a skutkový stav byl již dostatečně objasněn z provedených listinných důkazů; z tohoto důvodu soud návrh na provedení uvedených důkazů zamítl.

16. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

17. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 14. 6. 2005 byla bankou vydána všeobecná smluvní úprava vztahující se k poskytování bankovních služeb, která tvořila součást rámce, v němž byly následně sjednávány produkty banky. Dne 26. 11. 2007 byla mezi bankou a žalovaným uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě, v níž byl sjednán úvěrový limit 20 000 Kč, stanoven způsob čerpání a splácení, úroková sazba určovaná podle aktuálního oznámení banky a povinnost žalovaného hradit splátky i úroky prostřednictvím běžného účtu; součástí této smlouvy byly též produktové podmínky k osobním kreditním kartám. Dne 23. 11. 2007 banka vyhlásila úrokové sazby pro vklady a úvěry s účinností od 26. 11. 2007, přičemž úroková sazba vztahující se ke kreditním kartám typu VISA Electron činila 21,90 % ročně. Dne 12. 12. 2007 žalovaný osobně převzal kreditní kartu i obálku s PIN, přičemž podpisem potvrdil seznámení s příslušnými podmínkami. Následně se žalovaný dostal do prodlení, na což banka reagovala dne 25. 7. 2008 odstoupením od smlouvy s účinností ke dni 4. 8. 2008; zásilka obsahující toto odstoupení byla odeslána na adresu žalovaného, uložena dne 1. 8. 2008 a nevyzvednuta, čímž se podle § 573 občanského zákoníku považovala za doručenou třetí pracovní den po odeslání. Ke dni 4. 8. 2008 banka vyhotovila zesplatňující výpis, jímž nastala splatnost celého úvěru v částce 19 130,49 Kč. Dne 27. 7. 2009 byl vydán rozhodčí nález ukládající žalovanému povinnost uhradit částku 15 941,64 Kč s úroky a náklady řízení. Dne 9. 6. 2014 byla pohledávka ze smlouvy o kreditní kartě postoupena na další subjekt a dne 11. 6. 2014 bylo žalovanému oznámeno, že dalším věřitelem se stal postupník. Dne 3. 9. 2024 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě částky 53 321,13 Kč s poskytnutou lhůtou do 11. 9. 2024, která se podle § 573 občanského zákoníku považovala za doručenou dne 6. 9. 2024, a žalovaný se tak dostal do prodlení dne 12. 9. 2024. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem 10 893,02 Kč, což je skutečnost, která byla mezi účastníky nesporná a je doložena výpisy plateb.

18. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle tehdy platných ustanovení obchodního zákoníku, zejména s přihlédnutím k povaze závazkového vztahu mezi bankou a spotřebitelem. Současně, dle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, se jednalo o spotřebitelský úvěr.

19. Podle ust. § 8 obč. zák. nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.

20. V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno (§ 2 o.s.ř.).

21. Ustanovení § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, vyjadřuje legislativní snahu o racionalizaci exekučního řízení tím, že umožňuje zastavení exekuce i bez návrhu, pokud od právní moci pověření k jejímu provedení uplynulo více než šest let, nebylo vymoženo žádné plnění a oprávněný nesloží zálohu na další vedení řízení. Smyslem této úpravy je eliminace tzv. marných exekucí, které dlouhodobě nevedou k uspokojení pohledávky, zatěžují exekuční systém a představují neúměrnou zátěž pro povinné, u nichž je zjevné, že nemají majetek, z něhož by bylo možné pohledávku vymoci.

22. V posuzované věci je rozhodčí doložka vtělená do smluvní dokumentace považována za neplatnou podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., neboť neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc ani konkrétní způsob jeho transparentního určení a toliko odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, jež není stálým rozhodčím soudem zřízeným zákonem. Na základě takové rozhodčí doložky byl dne 27. 7. 2009 vydán rozhodčí nález rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, ml., a tento nález – třebaže podle svého obsahu stanoví povinnost žalovaného k plnění a deklaruje vlastní právní moc a vykonatelnost – nemůže představovat způsobilý exekuční titul, jelikož byl vydán rozhodcem bez pravomoci. Nezákonnost rozhodčí doložky vede k právní neúčinnosti rozhodčího nálezu vůči stranám, a to bez ohledu na to, zda byl následně formálně zrušen či nikoli.

23. Ačkoli právní úprava žalobci formálně nebrání, aby se po více než čtrnáct let trvající a zcela bezvýsledné exekuci vedené na základě rozhodčího nálezu z 27. 7. 2009 (exekuce zahájené dne 17. 12. 2009, přičemž právní moci usnesení o jejím nařízení nabylo dne 20. 7. 2010 a zastavené dne 30. 7. 2024 pro splnění podmínek § 55 odst. 11 exekučního řádu, když po dobu posledních dvanácti let nebylo vymoženo ničeho) domáhal vydání nového exekučního titulu – s ohledem na to, že uvedený rozhodčí nález je nutno no vzhledem k vývoji judikatury vyšších soudů považovat za nezpůsobilý exekuční titul – takový postup již zjevně obchází účel a smysl § 55 odst. 11 exekučního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2022, které sleduje cíl zamezit neúčelnému a opakovanému zatěžování povinného i samotného exekučního systému v případech, kdy je zřejmé, že pohledávku nelze reálně vymoci. Soud proto jednání žalobkyně vyhodnotil jako zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, jež právní ochrany nepožívá.

24. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad I.).

25. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud podle výsledku řízení státu právo na náhradu nákladů řízení, které platil (či zaplatí) z důvodu, že žalovanému byl ustanoven pro řízení procesní opatrovník s tím, že výše náhrady nákladů řízení a její splatnost budou stanoveny v samostatném usnesení (výrok ad II.).