Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

12 C 312/2024

č. j. 12 C 312/2024-122

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2025:12.C.312.2024.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: jméno FO , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 149 950 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 149 950 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 6.9.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 33 698 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala vrácení částky 149 950 Kč, kterou poskytla na koupi automobilu Audi. Žalobkyně přednesla, že poskytla finanční prostředky na koupi osobního automobilu Audi, který měl být následně prodán a výtěžek vrácen žalobkyni. Žalovaný však automobil neprodal, ale vyměnil jej za jiný vůz značky Honda, který si ponechal. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k vrácení peněz, avšak bez úspěchu.

2. Žalobkyně a její manžel ho požádali, aby při koupi automobilu vystupoval jako kupující s tím, že následně došlo k výměně automobilů mezi nimi kvůli vadám na automobilu Audi. Žalovaný uvedl, že žalobkyně si s manželem původně pořídili automobil Audi, který následně vyměnili za automobil Ford. Kupní cenu za automobil Ford hradil ze svých vlastních prostředků žalovaný a tudíž žalobkyni nic nedluží. K prokázání svého tvrzení navrhl faktury vystavené prodávajícím s tím, že kupní cena automobilu Audi byla hrazena v hotovosti, nikoliv platební kartou žalobkyně. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne 10.3.2024 byly zakoupeny dva automobily od společnosti , právnická osoba, ., a to Ford Focus a Audi A3. Kupní smlouvy byly uzavřeny na jméno žalovaného. Dále bylo dohodnuto, že vlastnické právo k automobilu Ford Focus bude převedeno na manžela žalobkyně, což se také stalo (nyní je jako vlastník manžel žalobkyně , jméno FO, ). Dále bylo nesporné, že automobil Audi A3 financovala žalobkyně platební kartou z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . (tyto nesporné skutečnosti nadto prokazují i v řízení provedené důkazy: kupní smlouva č. , hodnota, ze dne 10.3.2024 ve spise na č.l. 7 až 9, kopie osvědčení o registraci vozidla z 20.3.2024 na , jméno FO, ve spise na č.l. 10/oboustranně, výpis z účtu u , právnická osoba, za období od 1.3.2024 do 31.3.2024 ve spise na č.l. 11-14, potvrzení o tuzemské odchozí úhradě , právnická osoba, na částku 32.000,- Kč ve spise na č.l. 15, potvrzení o platbě kartou z 10.3.2024 ve spise na č.l. 17, listina část kupní smlouvy ve spise na č.l. 18, Faktura č. , hodnota, ze dne 10.3.2024 ve spise na č.l. 58, Faktura č. , hodnota, ze dne 10.3.2024 ve spise na č.l. 59,5. Z kopie listin: Výzva k úhradě a předžalobní upomínka z 16.8.2024 ve spise na č.l. 20 a následující, Podací lístek z 16.8.2024, Výtisk z internetu PoštaOnline – sledování zásilky číslo , hodnota, ve spise na č.l. 23, Plná moc ze dne 13.8.2024 ve spise na č.l. 24, Výpis z obchodního rejstříku pro společnost , právnická osoba, . ve spise na č.l. 25, okresní soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu, žalovaný však dlužnou částku dobrovolně neuhradil.

6. Z korespondence přes aplikaci Viber screenshoty obrazovky ve spise na č.l. 28-36 a dále ve spise na č.l. 69-81 ve spojení s prostým překladem do českého jazyka této korespondence ve spise na č.l. 93-99 a rovněž korespondence ve spise na č.l. 100 – 101 a překlad korespondence do českého jazyka ve spise na č.l. 102, z fotografií včetně konverzace na č.l. 84-87, okresní soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným vedla konverzaci o navrácení finančních prostředků za automobil Honda, který žalovaný vyměnil za automobil Audi, zakoupený za finanční prostředky žalobkyně a jejího manžela. Žalovaný opakovaně přislíbil dlužnou částku ve výši 149 950 Kč vrátit s tím, že zrovna nemá dostatek peněz (pouze řešili, že si prodávající možná strhl provizi cca 2 000 Kč). Dále z konverzace jednoznačně vyplývá i to, že automobil Ford Focus, převedený na manžela žalobkyně, byl rovněž pořízen z finančních prostředků žalobkyně a jejího manžela (což prokazují i další listinné důkazy – viz níže), byť kupní smlouvu uzavřel žalovaný.

7. Z výpisu z účtu u , právnická osoba, za období od 1.3.2024 do 31.3.2024 (ve spise na č.l. 11-14), z potvrzení o tuzemské odchozí úhradě , právnická osoba, na částku 32.000,- Kč (ve spise na č.l. 15) a z potvrzení o vybrání částky 20 000,- Kč (ve spise na č.l. 16) okresní soud zjistil, že dne 10.3.2024 žalobkyně převedla částku 32 000 Kč žalovanému, dne 11.3.2024 žalobkyně vybrala v hotovosti částku 20 000 Kč a dne 12.3.2024 zaplatila ve prospěch , právnická osoba, . částku 149 950 Kč vztahující se ke kupní smlouvě, ve které jako kupující vystupoval žalovaný.

8. Z dokladu o výměně peněz (ve spise na č.l. 19) okresní soud zjistil, že dne 10.3.2024 žalobkyně ve směnárně vyměnila částku 4 000 USD za 91 560 Kč.

9. Z listin nazvaných: denní přehledový výkaz ve spise na č.l. 82 a denní přehledový výkaz ve spise na č.l. 83 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

10. Návrh žalovaného, aby si soud vyžádal od Czech POINTu plnou moc na užívání automobilu Ford Focus, soud rovněž zamítl, jestliže tvrzení, že vlastnické právo k automobilu Ford Focus bylo převedeno na manžela žalobkyně (, jméno FO, ) bylo mezi účastníky nesporné a v tomto směru nebylo zapotřebí dokazování doplňovat.

11. Jak uvedeno shora, soud provedl dokazování listinami: Faktura č. , hodnota, ze dne 10.3.2024 ve spise na č.l. 58 a fakturou č. , hodnota, ze dne 10.3.2024 ve spise na č.l. 59, ze kterých zjistil, že dne 10.3.2024 byly vystaveny faktury č. , hodnota, a , hodnota, na částky 139 950 Kč za automobil Ford Focus, resp. 149 950 Kč za automobil Audi s tím, že fakturu č. , hodnota, (Ford Focus) platil žalovaný (jako kupující) v hotovosti. To však nikterak nevyvrací tvrzení žalobkyně, že tuto hotovost měl žalovaný od žalobkyně (částečně zaslanou na účet žalovaného, částečně předanou v hotovosti v CZK po směně z USD).

12. Žalovaný postavil svoji obranu na tvrzení, že kupní cenu za automobil Ford hradil ze svých vlastních prostředků, což však v řízení neprokázal a tudíž v tomto směru neunesl důkazní břemeno.

13. Žalovaný se z nařízeného jednání omluvil, žádost o odročení jednání („stanovení termínu schůzky na červenec 2025, pokud to bude možné“), pokud toto bylo jako žádost o odročení jednání míněno, však soud nepovažoval za důvodnou, když soud ani neuvěřil, že by žalovaný cestoval na území Ukrajiny (s ohledem na obecně známý zákaz vycestování z území Ukrajiny pro muže ve věku 18-60 let v době vyhlášené všeobecné mobilizace).

14. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává.

15. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

16. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 10.3.2024 byly zakoupeny dva automobily, Ford Focus a Audi A3, od společnosti , právnická osoba, ., přičemž kupní smlouvy byly uzavřeny na jméno žalovaného. Vlastnické právo k automobilu Ford Focus bylo následně převedeno na manžela žalobkyně, , jméno FO, . Automobil Audi A3 byl financován z finančních prostředků žalobkyně, která dne 10.3.2024 převedla žalovanému částku 32 000 Kč, dne 11.3.2024 žalobkyně vybrala v hotovosti částku 20 000 Kč a dne 12.3.2024 zaplatila ve prospěch , právnická osoba, . částku 149 950 Kč vztahující se ke kupní smlouvě, ve které jako kupující vystupoval žalovaný. Dále dne 10.3.2024 vyměnila 4 000 USD za 91 560 Kč. Žalovaný v korespondenci přes aplikaci Viber žalobkyni opakovaně přislíbil vrátit dlužnou částku 149 950 Kč, ale neměl dostatek peněz. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný dobrovolně neuhradil.

17. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 obč. zák.).

18. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 obč. zák.).

19. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že automobil Audi (financovaný žalobkyní) vyměnil u společnosti , právnická osoba, za automobil Honda, čímž zmařil možnost vrátit finanční prostředky žalobkyni po prodeji automobilu Audi. Soud právní vztah posoudil jako bezdůvodné obohacení dle shora citované zákonné úpravy s tím, že žalovaný je povinen toto bezdůvodné obohacení ve výši 149 950 Kč žalobkyni vydat (výrok ad I.).

20. Výše příslušenství je dána ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 698 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 498 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 149 950 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 9. 2024, z částky 3 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 25. 9. 2024 a z částky 7 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 9. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 149 950 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 3. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyni nenáleží nárokovaná náhrada nákladů řízení za další vyjádření či doplňování žaloby, jestliže žalobkyně mohla (a měla) veškerá skutková tvrzení a návrhy na dokazování uvést již v žalobě, za jejíž vyhotovení ji náhrada již byla přiznána. Soud se neztotožnil ani s názorem, že by právní zástupkyni žalobkyně náležela náhrada nákladů řízení, pokud není plátcem DPH a ani s požadovaným navýšením mimosmluvní odměny na dvojnásobek.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.