12 C 322/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 51 451,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 451,52 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 6 452,73 Kč od 24. 10. 2022 do 22. 5. 2023, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 49 993,52 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 4 490,45 Kč od 24. 10. 2022 do 22. 5. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 51 451,52 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 691,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Berouně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze Smlouvy o revolvingovém úvěru evidovaná na úvěrovém účtu [číslo] ze dne 24. 2. 2020, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč, který měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč splatných vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se opakovaně do prodlení s plněním splátek. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalobkyně úvěr ke dni 23. 10. 2022 za splatný pro porušení závazku ze strany žalované hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná ani po výzvě k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dluh vůči žalobkyni nevyrovnala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (příp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), soud měl za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání.

4. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o. s. ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 24. 2. 2020 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr do celkového úvěrového limitu 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu, který měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5,00 % ze sjednané výše poskytnutého úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Žalovaná však nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 23. 10. 2022 zesplatnila. Žalovaná i přes upomínky dluh řádně a včas nesplácela (prokazuje: Žádost o poskytnutí úvěrového produktu, Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 24. 2. 2020, podklady pre súdné konanie, Výpis z úvěrového účtu za období 1.1.2021 – 31.1.2021, Výpis z úvěrového účtu za období 1.1.2022 – 31.1.2022, Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne 21.9.2022, Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 23.10.2022, Oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne 23.5.2023, kopie poštovního podacího archu s datem podání 23.5.2023, Ceník pro soukromou klientelu).

6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24.2.2020 uzavřena Smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr ve shora uvedené výši, který se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, požadovala žalobkyně splacení úvěru spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a §1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 14 691,40 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 059 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 9 540 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 3 180 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 192,40 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).