Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

12 C 33/2021

č. j. 12 C 33/2021-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBU:2021:12.C.33.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Bruntále rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za poskytnutou záchytnou službu, která byla poskytnuta žalovanému v záchytné stanici. Soud uznal, že žalovaný je povinen uhradit částku 2.500 Kč, protože byla prokázána přítomnost alkoholu a poskytnutí zdravotních služeb podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Rozsudek zahrnoval i úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 15. prosince. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2.089 Kč, včetně odměny advokáta.

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.500 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.089 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.500 Kč s příslušenstvím jako nákladů za nezbytné vyšetření, ošetření a pobyt v záchytné stanici anonymizováno nemocnice obec dne 6. 12. 2019.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10).

3. Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzváni, nechť se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věcí bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci proti takovému postupu nemají námitek.

5. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.

6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovanému byla dne 6. 12. 2019 zdravotnickým zařízením, a to anonymizováno nemocnicí obec, poskytnuta zdravotní péče – nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt, za kterou byly žalovanému účtovány náklady ve výši 2.500 Kč. Žalovaný odmítl převzít daňový doklad vystavený dne datum splatný 15. 12. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 5. 2020.

7. Dle ustanovení § 89a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací.

8. Dle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

9. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Za pobyt a ošetření v záchytné stanici anonymizováno nemocnice obec dne 6. 12. 2019 je žalovaný povinen uhradit částku 2.500 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl s odkazem na § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kdy poskytnutou zdravotní službu v záchytné stanici hradí ošetřená osoba, prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky.

11. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s návrhem žalobkyně za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 2.089 Kč Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč.

13. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.