12 C 331/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 486 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: -) částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 060,58 Kč vzniklým sazbou 0,90 % denně z částky 7 000 Kč od 25. 9. 2020 do 24. 12. 2020, -) částku ve výši 3 486 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 9. 2020, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční částku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit společně s úrokem (úplatou za poskytnutí) ve výši 0,9 % denně, tj. 4 060,58 Kč ve třech splátkách. Žalovaný dle žalobkyně podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani přes výzvu žalobkyně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o. s. ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán.

5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit s úrokem (úplatou za poskytnutí) ve výši 0,9 % denně, tj. 4 060,58 Kč ve třech splátkách s termínem 1. splátky ke dni 25. 10. 2020 ve výši 3 712,88 Kč, 2. splátky splatné ke dni 24. 11. 2020 ve výši 3 712,88 Kč a 3. splátky splatné ke dni 24. 12. 2020 ve výši 3 634,82 Kč. Žalovaný dle žalobkyně podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 15. 9. 2021 (prokazuje: Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z účtu ze dne 30. 9. 2020, Faktura ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 15. 9. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu s datem podání 14. 9. 2021, Všeobecné obchodní podmínky).

7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle ustanovení § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

8. Podle ustanovení zákona § 1824 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.

1. Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud zhodnotil předložené listinné důkazy a vycházel i z tvrzení uvedených v žalobě. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce tak, jak má na mysli občanský zákoník. Žalovaný čerpal zápůjčku, kterou řádně a včas nesplatil. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalobkyně nesplatil žalovaný celý svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž nárok na zaplacení příslušenství pohledávky tak, jak je uvedeno ve výroku I.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).