12 C 34/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: právnická osoba a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 48 385,02 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 43 761 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 30.9.2023 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 624,02 Kč se zákonným úrokem ve výši 15% ročně od 15.9.2023 do zaplacení a dále zákonného úroku ve výši 15% ročně z částky 43 761 Kč od 15.9.2023 do 29.9.2023 a úroku ve výši 13,49% ročně z částky 44 979,76 Kč od 14.9.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 7 845 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky 48 385,02 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze smlouvy o hotovostním úvěru č. , číslo, , kterou právní předchůdce žalobce, obchodní společnost , právnická osoba, ., s žalovaným uzavřel dne 4.4.2023. Na jejím základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 45 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 108 splátkách po 739 Kč měsíčně (vyjma poslední splátky).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z kopie listiny: předžalobní výzva z 2.10.2023 na č.l. 6, ve spojení s podacím lístkem pro , jméno FO, ze dne 21.12.2023 ve spise na č.l. 50 a s podacím archem ze dne 2.10.2023 ve spise na č.l. 51, okresní soud zjistil, že dne 2.10.2023 právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu.

5. Z kopie listin: PDF kopie přílohy č. 3 ve spise na č.l. 7, úvěrová zpráva ve spise na č.l. 8-9, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ve spise na č.l. 11-13, potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru ze dne 27.9.2023 ve spise na č.l. 14, smlouva o úvěru ze dne 4.4.2023 ve spise na č.l. 18-19, splátkový kalendář ze dne 4.4.2023 ve spise na č.l. 20, úvěrové podmínky účinné od 1.12.2021 ve spise na č.l. 23-24, výpis z obchodního rejstříku pro společnost , jméno FO, , a.s., ze dne 16.12.2021 ve spise na č.l. 25 a násl., výpis z účtu , právnická osoba, . ve spise na č.l. 35-37, výpis sledování zásilek z 29.12.2023 ve spise na č.l. 10, okresní soud neučinil (a to i s ohledem na níže uvedený právní názor) žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

6. Z kopie listiny: potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následném podpisu smlouvy ze dne 17.8.2023 ve spise na č.l. 16 okresní soud zjistil, že dne 17.8.2023 vydal žalobce potvrzení o tom, že smlouva o hotovostním úvěru č. , číslo, byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách , název, .cz.

7. Z kopie listiny: potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 17.8.2023 na č.l. 17 okresní soud zjistil, že dne 4.4.2023 byla žalované vyplacena částka 45 000 Kč.

8. Z kopie listiny: smlouva o úvěru ze dne 4.4.2023 ve spise na č.l. 18-19 okresní soud zjistil, že dne 4.4.2023 vyhotovil žalobce listinu nazvanou smlouva o úvěru, která však postrádá podpis žalované, namísto podpisu žalované je zde pouze uveden text „SMS kód: , číslo, “.

9. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

10. Z kopie listiny: přípis ze dne 14.9.2023 nazvaný - Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ve spise na č.l. 22, ve spojení s kopií podacího archu ze dne 14.9.2023 ve spise na č.l. 15, okresní soud zjistil, že dne 14.9.2023 žalobkyně odeslala žalované přípis nazvaný - Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru.Anonymizovaný odstavec11. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 4.4.2023 vyhotovil žalobce listinu nazvanou smlouva o úvěru, která však postrádá podpis žalované, namísto podpisu žalované je zde pouze uveden text „SMS kód: , číslo, “. Dne 4.4.2023 byla žalované vyplacena částka 45 000 Kč. Dne 17.8.2023 vydal žalobce potvrzení o tom, že smlouva o hotovostním úvěru č. , číslo, byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách , název, .cz. Dne 14.9.2023 žalobkyně odeslala žalované přípis nazvaný - Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru. Dne 2.10.2023 právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu.

12. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

13. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

17. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořenAnonymizovaný odstaveckvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

19. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

20. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

23. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

24. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty neboAnonymizovaný odstavectím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

26. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalované v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

27. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně by následně musela prokázat, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované.

28. Se shora uvedených důvodů soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva není písemně uzavřena vůbec (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam), nikoliv kupř. v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

29. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaná ani netvrdila (a neprokazovala), že by zaplatila žalobci více, než jak uvedeno v žalobě. Dne 4.4.2024 byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná dne 13.6.2023 zaplatila částku 1 239 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí částku 43 761 Kč (výrok ad I.).

30. K vrácení finančních prostředků byla žalovaná vyzvána prokazatelně až přípisem nazvaným Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 14.9.2023, odeslanou téhož dne. SoudAnonymizovaný odstavecvycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 18.9.2023. Jestliže byla žalovaná vyzvána k plnění nejpozději do 10 dnů (od obdržení výzvy), tedy nejpozději do 29.9.2023, ocitla se v prodlení s plněním dne 30.9.2023, od kdy žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I.).

31. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst 2 občanského soudního řádu, kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 4 624,02 Kč zamítl nárok žalobce. Původně žaloval žalobce 48 385,02 Kč s přísl. Žalobce měl úspěch 90,44%, neúspěch 9,56%. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalobce má nárok na 80,89% nákladů, které v řízení vynaložil. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 385,02 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. 1x první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, 2x písemné podání soudu, týkající se věci samé – žalobní návrh a předžalobní výzva) a z částky 3 060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (tj. 1x účast na jednání před soudem dne 30.4.2024), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 4. 2024 náhrada 857,25 Kč za 70 ujetých km v částce 557,25 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 017,25 Kč ve výši 1 263,62 Kč. Soud pro úplnost dodává, že žalobci nenáleží náhrada nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 8.2.2024, jestliže žalobce tímto podáním toliko (k výzvě soudu) doplňoval skutečnosti, které měly být již součástí žaloby. Za vyhotovení žalobního návrhu přitom soud žalobci již náhradu nákladů řízení přiznal (viz shora). Celkem tedy náklady řízení činí 9 700,87 Kč s tím, že 80,89% z této částky představuje po zaokrouhlení částku 7 845 Kč (výrok ad. III).