12 C 343/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: určení, že tu zástavní právo není a věc není zatížena zástavním právem <b>I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že zástavní právo (první v pořadí na [list vlastnictví]), zřízené ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], k nemovitostem parc. [číslo] o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, parc. [číslo] o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č.p., garáž a parc. [číslo] o výměře 270 m2, zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro Katastrální úřad Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, k.ú. [obec], [územní celek], k zajištění peněžitých dluhů“ dluh z jistiny úvěru ve výši 450 000 Kč s příslušenstvím – budoucích dluhů sestávajících ze smluvní pokuty ve výši 0,2% z dlužné částky za každý den, která může vznikat až do výše 1 580 742 Kč do dne 14. 10. 2025, dále z jednorázové smluvní pokuty ve výši 45 000 Kč, která může vzniknout do 30. 11. 2022 – budoucích dluhů z případného odstoupení od smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 10. 2016 či případné neplatnosti smlouvy o úvěru, a to až do výše 900 000 Kč, vznikající nejpozději do 14. 10. 2025, neexistuje a věc není zatížena zástavním právem, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 20 741,44 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala určení, že zástavní právo (první v pořadí na [list vlastnictví]), zřízené ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], k nemovitostem parc. [číslo] o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, parc. [číslo] o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č.p., garáž a parc. [číslo] o výměře 270 m2, zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro Katastrální úřad Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, k.ú. [obec], [územní celek], k zajištění peněžitých dluhů“ dluh z jistiny úvěru ve výši 450 000 Kč s příslušenstvím – budoucích dluhů sestávajících ze smluvní pokuty ve výši 0,2% z dlužné částky za každý den, která může vznikat až do výše 1 580 742 Kč do dne 14. 10. 2025, dále z jednorázové smluvní pokuty ve výši 45 000 Kč, která může vzniknout do 30. 11. 2022 – budoucích dluhů z případného odstoupení od smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 10. 2016 či případné neplatnosti smlouvy o úvěru, a to až do výše 900 000 Kč, vznikající nejpozději do 14. 10. 2025, neexistuje a věc není zatížena zástavním právem. Žalobkyně přednesla, že zesplatnění pohledávky podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu má odstoupení od smlouvy za následek zánik zajišťovacího práva k nemovitosti. Žalovaná nepopírá pohledávku ve výši 293 270,60 Kč vůči [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně dále namítala, že došlo k rozdělení v osobě obligačního a zástavního dlužníka, právně jsou to 2 osoby. Dále žalobkyně namítala, že nevyslovila souhlas s přechodem pohledávky, což dle žalobkyně vyvolává neplatnost zástavní smlouvy uzavřené dne 7.10.2016. Konečně, žalobkyně argumentovala, že odstoupením od smlouvy byla naplněna výjimka z principu akcesority a v této souvislosti odkazuje na ust. § 1376 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“).

2. Žalovaná k žalobě přednesla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná předně nespatřuje ani naléhavý právní zájem na určení, když žaloba na určení má mít preventivní charakter a zde s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je v insolvenci, nedojde k žádné změně v právním postavení žalobkyně. Žalovaná přednesla, že na základě veřejně přístupného rejstříku je zřejmé, že na základě projektu fúze sloučením ze dne 7.10.2020 došlo k fúzi sloučením zanikajících [právnická osoba], s.r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], a [právnická osoba], s nástupnickou společností [právnická osoba], s tím, že na základě fúze sloučením došlo k zániku zanikajících [právnická osoba], s.r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], a [právnická osoba], a k přechodu veškerého jejich jmění na nástupnickou společnost [právnická osoba] s rozhodným datem 1.1.2020. Žalovaná učinila nesporným, že zástavní smlouva byla uzavřená dne 7.10.2016 s tím, že zástavní právo zajišťuje pohledávku plynoucí ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo je řádně zapsáno v katastru nemovitostí a to na základě povolení vkladu zástavního práva Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun (V [číslo]). Žalobní petit je vadný, některá zástavní práva nejsou ani předmětem této žaloby. Žalobu považuje za obstrukční, když žalobkyně i v jiných řízeních využívá všechny možné opravné prostředky a podání, která jsou soudy vesměs odmítány jako irelevantní. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne 7. 10. 2016 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] s.r.o., smlouvu o úvěru [číslo] rovněž smlouvu o zřízení zástavního práva, na jejímž základě došlo k zápisu zástavního práva k zajištění peněžitých dluhů, a to na nemovitostech žalobkyně, parc. [číslo] o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, parc. [číslo] o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č.p., garáž a parc. [číslo] o výměře 270 m2, zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro Katastrální úřad Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, k.ú. [obec], [územní celek]. Žalobkyně závazky ze smlouvy o úvěru [číslo] neplnila a svůj dluh uznává vůči (původní) úvěrové [právnická osoba] s.r.o. Dluh byl následně postoupen na [právnická osoba] s.r.o. 5. [sloučení zanikajících právnických osob a přechod veškerého jmění na nástupnickou společnost k 1. 1. 2020] [anonymizováno 6 slov] [webová adresa]) [anonymizováno 11 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa žalované], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [datum].

6. Žalobkyně žádné důkazy k prokázání svých tvrzení nenavrhovala, soud nicméně dospěl k závěru, že věc je možné posoudit (s ohledem na argumentaci žalobkyně) i na základě skutkových tvrzení, která jsou mezi účastníky nesporná (příp. na základě informací z veřejně přístupného obchodního rejstříku) a není tudíž zapotřebí žalobkyni vyzývat k doplnění (a prokázání) skutkových tvrzení ohledně obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 7. 10. 2016, příp. smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 10. 2016. Mezi účastníky řízení byly podstatné skutečnosti nesporné (uzavření úvěrové a zástavní smlouvy, zápis zástavního práva v katastru nemovitostí) a žalobkyně nedovozuje zánik zástavního práva, příp. neplatnost zástavní smlouvy, z obsahu těchto smluv, ale toliko z (blíže nespecifikované) ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, rozdělení v osobě obligačního a zástavního dlužníka, resp. ze skutečnosti, že žalobkyně neudělila souhlas k přechodu pohledávky.

7. Návrh na doplnění dokazování následujícími návrhy na doplnění dokazování, které učinila strana žalovaná: přihláška pohledávky ze dne 15. 11. 2019, doplnění přihlášky pohledávky ze dne 25. 3. 2020, doplnění přihlášky pohledávky ze dne 23. 2. 2021, Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 7. 10. 2016, Smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 7. 10. 2016, Platební rozkaz Okresního soudu v Berouně č.j. 110 C 27/2019-26 ze dne 7. 8. 2019, Vyrozumění o popření pohledávky [číslo] ze dne 1. 3. 2022, žaloba na určení pořadí popřené pohledávky ze dne 11. 3. 2022, a dále protokolem o jednání před Krajským soudem v Praze z 15. srpna 2020 a svazkem dalších listin, předložených u ústního jednání dne 14. 3. 2023, soud považoval za nadbytečný, když věc bylo možné posoudit i na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků. Nadto, řada listin předkládaných stranou žalovanou ani nebyla navržena k žádným konkrétním skutkovým tvrzením, která jsou sporná mezi účastníky a současně významná pro posuzovanou věc.

8. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

9. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 7. 10. 2016 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] s.r.o., smlouvu o úvěru [číslo] rovněž smlouvu o zřízení zástavního práva, na jejímž základě došlo k zápisu zástavního práva k zajištění peněžitých dluhů, a to na nemovitostech žalobkyně, parc. [číslo] o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům, parc. [číslo] o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č.p., garáž a parc. [číslo] o výměře 270 m2, zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro Katastrální úřad Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, k.ú. [obec], [územní celek]. Žalobkyně závazky ze smlouvy o úvěru [číslo] neplnila a svůj dluh uznává vůči (původní) úvěrové [právnická osoba] s.r.o. Dluh byl následně postoupen na [právnická osoba] s.r.o. [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [právnická osoba] [anonymizováno]., [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa žalované], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [PSČ] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizováno]., [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [datum].

10. Podle ust. § 1376 obč. zák., zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.

11. Podle ust. § 1309 odst. 1 obč. zák., při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

12. Podle ust. § 1311 odst. 1 obč. zák., zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu (zajištění podmíněných a budoucích pohledávek).

13. Jistou výjimku z akcesority zástavního práva představuje zajištění podmíněných a budoucích pohledávek; ovšem tato výjimka působí jen do vzniku zajištěné pohledávky. Podmíněnou je pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění odkládací podmínky. Budoucí pohledávkou je taková pohledávka, která teprve v budoucnu má vzniknout. Za případnou budoucí pohledávku byla považována i eventuální pohledávka věřitele, která mu mohla vzniknout v důsledku odstoupení od smlouvy, podle které vznikla původní zajištěná pohledávka, protože smlouva se odstoupením ruší. Šlo a v důsledku přechodného ustanovení § 3073 obč. zák. i nadále půjde zpravidla o zajištění pohledávky z bezdůvodného obohacení, které vzniklo odpadnutím právního důvodu, tj. práva věřitele na vrácení toho, co podle původní smlouvy poskytl dlužníkovi. Podle § 2005 odst. 2 in fine však odstoupení od smlouvy nemá vliv na další trvání zástavního práva. Toto ustanovení je ovšem použitelné pouze na případy, kdy by se strany dohodly na režimu zástavního práva podle občanského zákoníku, a dále se použije na zajištění vzniklé podle tohoto kodexu (srov. např. komentář k ust. § 1311 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Komentář. In: APSI (právní informační systém). Wolters Kluwer ČR).

14. Podle ust. § 2005 odst. 2 obč. zák., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

15. Podle ust. § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Přeměny obchodních společností a družstev upravuje (a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie) zákon č. 125/2008 Sb., zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále také jen zákon o přeměnách obchodních společností a družstev).

17. Přeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla (§ 1 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev).

18. Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného (§ 61 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev).

19. Předmětem tohoto řízení je žaloba na určení dle ust. § 80 písm. c) o.s.ř., mezi jejíž základní předpoklad úspěšnosti patří tvrzení a prokázání naléhavého právní zájmu na určení, zda tu právo či právní vztah je či není. Judikatura soudů je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení, a proto i nutnost v konkrétním návrhu tvrdit a dokázat skutečnosti, z nichž vyplývá jeho existence, je u určovacího návrhu jednou z nezbytných podmínek toho, aby se soud mohl žalobou meritorně zabývat. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých konkrétních právních poměrů žalobce vychází a jakého konkrétního určení se domáhá.

20. Jestliže by právo žalobce bylo již porušeno a mohl by žalovat přímo na plnění, ztrácela by prevence smysl (citováno z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20.11.1995 sp.zn. 7 Cdo 154/93, uveřejněno v Právních rozhledech).

21. Soud dospěl k závěru, že v daném případě zde na straně žalobkyně skutečně existuje naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva zapsaného v katastru nemovitostí, když na základě takové rozhodnutí by se žalovaná mohla domáhat výmazu předmětného zástavního práva z katastru nemovitostí. V tomto okamžiku je předběžné hodnotit, jak dopadne probíhající insolvenční řízení a zda případně v důsledku insolvenčního řízení dojde ke změně vlastnického práva k příslušné nemovitosti.

22. Jak uvedeno shora, zákon v ust. § 2005 odst. 2 věta druhá obč. zák. výslovně stanoví, že„ Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění“. Není jasné, jaké konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR má žalobkyně na mysli, pokud argumentuje„ ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu“ a k její námitce se tudíž nelze blíže vyjádřit. Právní názor žalobkyně, že odstoupení od smlouvy má za následek zánik zajišťovacího práva k nemovitostem je však v přímém rozporu s citovanou zákonnou úpravou.

23. Pokud žalobkyně namítá, že„ došlo k rozdělení v osobě obligačního a zástavního dlužníka, právně jsou to 2 osoby“ s tím, že úvěrová smlouva je koncipována tak, že zde žalobkyně vystupuje jako podnikatelka (oproti zástavní smlouvě, ve které vystupuje jako běžná fyzická osoba), nejedná se o odlišnou fyzickou či právnickou osobu od žalobkyně a tvrzená skutečnost nemá vliv na existenci předmětného zástavního práva.

24. Pokud žalobkyně dále namítala, že nevyslovila souhlas s přechodem pohledávky (což dle žalobkyně vyvolává neplatnost zástavní smlouvy uzavřené dne 7.10.2016), ani tento právní názor není správný. Jak již bylo uvedeno, původní věřitel, úvěrová [právnická osoba] s.r.o., dluh postoupila na [právnická osoba] s.r.o. [ulice] [právnická osoba] s.r.o. následně zanikla fúzi sloučením na základě projektu fúze sloučením ze dne 07. 10. 2020 s tím, že došlo k přechodu veškerého jejího jmění na nástupnickou společnost [právnická osoba] s rozhodným dnem 01. 01. 2020.

25. Dle shora citované zákonné úpravy (§61 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev), přechází jmění zanikající společnosti (v daném případě [právnická osoba] s.r.o.) na nástupnickou společnost (v daném případě na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]). Nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti (tedy včetně např. práv zástavního věřitele). K fúzi sloučením (ani k přechodu jmění na nástupnickou společnost) zákon nevyžaduje souhlas zástavního dlužníka. Není vyžadován ani souhlas s postoupením pohledávky v případě postoupení pohledávky dle shora citovaného ust. § 1879 obč. zák. Námitka žalobkyně je tedy nedůvodná.

26. Žalobkyně taktéž argumentovala, že odstoupením od smlouvy byla„ naplněna výjimka z principu akcesority“ a v této souvislosti odkazuje na ust. § 1376 obč. zák. Je pravdou, že v souladu s ust. § 1311 odst. 1 obč. zák. je možné zajistit dluh podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. Je rovněž pravdou, že zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo (§ 1376 obč. zák.). Zákon však v žádném případě nestanoví, že zajištění podmíněných či budoucích pohledávek (dluhů) zaniká odstoupením od smlouvy, jak žalobkyně z ust. § 1376 obč. zák. nesprávně dovozuje. Taková právní úprava by ostatně byla zcela nelogická a nespravedlivá. V této souvislosti soud opětovně odkazuje na již citované ust. § 2005 odst. 2 obč. zák.

27. Konečně, žalobkyně se domáhala i určení, že věc (shora specifikované nemovitosti žalobkyně) není zatížena zástavním právem, přestože nikterak nerozporovala, že předmětné nemovitosti jsou přinejmenším zatíženy jiným zástavním právem. Již z toho důvodu musela být v této části žaloba zamítnuta, nehledě na to, že dle názoru soudu jsou nemovitosti stále zatíženy i zástavním právem ve prospěch žalované.

28. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad. I.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jestliže soud v posuzovaném případě neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. Plně úspěšné žalované vznikly náklady řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 12 041,44 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 3. 2023 náhrada 6 020,72 Kč za 624 ujetých km v částce 4 620,72 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 2. 2023 náhrada 6 020,72 Kč za 624 ujetých km v částce 4 620,72 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t.. Náhrada nákladů řízení za právní zastoupení tedy představuje částku 20 441,44 Kč. Jestliže vyjádření k žalobě ze dne 18.12.2022 učinila žalovaná jako nezastoupený účastník, náleží ji i náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka. Dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k vyhl. 254/2015 Sb. činí paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné částku 300 Kč za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. V posuzovaném případě se jedná celkem o 1 úkon (1x písemné podání nebo návrh ve věci samé – tj. vyjádření k žalobě ze dne 18.12.2022). Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 20 741,44 Kč (výrok ad. II.).