12 C 361/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně , Slovenská republika oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ obec a číslo - část obce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro: povolení nezbytné cesty dle ust. § 1029 a násl. občanského zákoníku <b>I. Žaloba s návrhem, aby soud za úplatu ve výši 30 000 Kč povolil vlastníkům pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] oba nacházející se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsané na [list vlastnictví], evidované u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun, služebnost, které odpovídá právo chodit a jezdit po pozemku parc. [číslo] nacházejícím se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsaném na [list vlastnictví], evidovaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun, se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalované 1/ k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 11 668,15 Kč.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalovanému 2/ k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 11 668,15 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobci po žalovaných domáhali za úplatu ve výši 30 000 Kč, aby soud povolil vlastníkům pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] oba nacházející se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsané na [list vlastnictví], evidované u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun (dále také jen„ pozemky“), služebnost, které odpovídá právo chodit a jezdit po pozemku parc. [číslo] nacházejícím se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsaném na [list vlastnictví], evidovaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun (dále také jen„ pozemek“). Žalobci přednesli, že o prodeji předmětného pozemku jednali (prostřednictvím svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]) s původním vlastníkem pozemku, Ing. [příjmení], kterému nabídli za pozemek částku 480 000 Kč. Následně však Ing. [příjmení] oznámil žalobcům, že se rozhodl pozemek prodat žalovaným za částku 450 000 Kč. Žalovaní však pozemek nepotřebují a účelem koupě pozemku žalovanými bylo pouze zamezit žalovaným v přístupu na jejich pozemky. Pozemek žalovaných nelze s ohledem na jeho polohu a velikost (160 m2) využít k jinému účelu než ke stavbě komunikace. Žalobci pro přístup ke svým pozemkům nejméně 9 let užívali přístup přes pozemek žalovaných, přesto se žalovaní rozhodli zcela zlomyslně ke koupi předmětného pozemku, který ani nezbytně nepotřebují k přístupu na svůj sousedící pozemek. Motivem koupě je zabránění realizace plánované výstavby 17 rodinných domů na pozemcích žalobců, které by žalobci mohli následně prodat. Prodloužení stávající komunikace ulice [ulice] přes pozemek žalovaných se žalobcům jeví jako systémové, vhodné a žádoucí. Žalobci dále přednesli, že na jejich pozemcích nelze řádně hospodařit či je jinak řádně užívat proto, že nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. V návaznosti na vyjádření žalovaných ze dne 28.2.2022 žalobci podáním ze dne 21.3.2022 potvrdili, že na jejich pozemcích v současné době hospodaří pan [příjmení] s tím, že toto hospodaření bude ukončeno v roce 2022. Následně bude na pozemcích řešena výhradně developerská výstavba. V tomto podání žalobci současně změnili své původní skutkové tvrzení, že je jejich developerský projekt počítá s výstavbou 17 rodinných domů, které by žalobci mohli následně prodat, za tvrzení, že se má jednat o výstavbu doků pro sebe, svého syna a další členy rodiny. U ústního jednání dne 12.4.2022 žalobci upřesnili, že navrhují zřízení služebnosti ve vztahu k celému pozemku žalovaných, tudíž není ani třeba nechat vypracovávat žádný geometrický plán, jak původně navrhovali. U tohoto ústního jednání k dotazu soudu žalobci také doplnili, že v současné době není vypracována žádná projektová dokumentace k developerskému projektu. K tomu, aby byla vypracována, je zapotřebí, aby žalovaní nebránili přístupu a mohli tam přijít geodeti a mohla se projektová dokumentace nechat vypracovat.

2. Žalovaní k žalobě přednesli, že nárok uplatněný žalobou neuznávají, a to ani z části. Žalovaní přednesli, že žalobci se snaží zvrátit výsledek koupě pozemku, aby mohli na pozemku žalovaných vybudovat umělou zpevněnou asfaltovou komunikaci, která bude zabírat celý pozemek, a to za účelem realizace developerského záměru na svých pozemcích. Pozemek žalovaných sousedí s jiným pozemkem ve spoluvlastnictví žalovaných, a to pozemkem parc. [číslo] nacházejícím se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsaném na [list vlastnictví], evidovaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun, na kterém se nachází rodinný dům se zahradou žalovaných. Předmětný pozemek nekoupili ze zlého úmyslu, jak tvrdí žalobci, ale za účelem rozšíření zahrady. Žalovaní dále přednesli, že soud může rozhodnout o povolení nezbytné cesty pouze na základě ust. § 1029 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen obč. zák.), jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Nelze zřídit služenmost nezbytné cesty, pokud by byl přístup pro žalobce pouze pohodlnější (resp. výhodnější) nebo by se obešel bez stavebních úprav, tedy bez určitých nákladů. Pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku v souladu se stavebními předpisy slouží. Pozemky žalobců jsou uvedeny v katastru nemovitostí a i reálně jsou užívány jako orná půda, která je začleněna v zemědělském půdním fondu. Na pozemcích žalobců hospodaří [jméno] [příjmení] (vlastník pozemku parc. [číslo]), který k nim přijíždí z ulice [ulice] či [ulice] přes pozemek parc. [číslo].

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba nacházející se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsané na [list vlastnictví], evidované u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun s tím, že na těchto pozemcích žalobců v současné době hospodaří pan [jméno] [příjmení], který k pozemkům přijíždí z ulice [ulice] či [ulice] přes pozemek parc. [číslo]. [jméno] [příjmení] je dále vlastníkem pozemků [číslo] dále pozemku [číslo] které navazují na pozemky žalobců. Žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. [číslo] sousedícího pozemku parc. [číslo] (na kterém se nachází rodinný dům se zahradou žalovaných), přičemž oba pozemky se nacházejí v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsaném na [list vlastnictví], evidovaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun (prokazuje i výtisk z počítače ze stránek [webová adresa] ve spise na č.l. 8, Prohlášení vlastníka o zřízení věcného břemene ze dne 27. 2. 2017 na č.l. 9, Smlouva o zřízení věcných břemen z 4. 2. 2014 na č.l. 10 a následující, včetně geometrického plánu jako přílohy ke smlouvě o zřízení věcných břemen ve spise na č.l. 11 -13, Smlouva o zřízení věcného břemene č. IV [číslo] ([číslo]) ze dne 22. 12. 2011 ve spise na č.l. 14 a následující včetně části geometrického plánu jako přílohy ke smlouvě o zřízení věcného břemene, výtisk z počítače ze stránek [webová adresa] ve spise na č.l. 16, Výpis z katastru nemovitostí k 12. 10. 2021 ve spise na č.l. 17 [list vlastnictví] katastrální území [obec], Seznam nemovitostí na [list vlastnictví] na č.l. 26, výtisk z počítače [webová adresa] na č.l. 28, ortofotomapy ve spise na č.l. 63 – 65).

5. Z kopie listiny: emailová korespondence ze dne 3. 9. 2021 ve spise na č.l. 18 a následující okresní soud zjistil, že dne 16.6.2021 [jméno] [celé jméno žalobce], syn žalobců, jednající za žalobce ve věci výstavby nových domů na předmětných pozemcích žalobců, sděluje Ing. [příjmení] [příjmení], z Odboru dopravy a správních agend, Městský úřad Beroun, že posílá podklady k dělení pozemku v katastru [obec] s tím, že je navržena slepá ulice s otočkou, jelikož průjezd není reálný s ohledem na stanovisko přilehlého vlastníka. Dále zde [jméno] [celé jméno žalobce] výslovně uvádí, že ohledně příjezdové komunikace mají žalobci dohodu s vlastníkem [příjmení] a ústní dohodu s obcí s tím, že okolo pozemku probíhá na všech stranách výstavba. Dne 18.6.2021 odpovídá Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], že jejich úřad bude požadovat propojení na pozemek parc. [číslo]. Dne 31.8.2021 zasílá [jméno] [celé jméno žalobce] Ing. [příjmení] [příjmení] nový návrh rozdělení pozemku žalobců a sděluje, že požadované napojení na pozemek [číslo] bylo velmi komplikované domluvit s tím, že se dle [jméno] [celé jméno žalobce] jedná o účelově vytvořený pozemek tvořící plombu na konci ulice [ulice]. Dne 3.9.2021 odpovídá Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], že smyslem jejich požadavku bylo, aby došlo ke vzájemnému propojení ulice [ulice] s ([jméno] [celé jméno žalobce]) původně navrženou komunikací z ulice [ulice] s tím, že příslušný úřad bude rozhodně požadovat nějakou možnost propojení v tomto směru a ve směru na ulici [příjmení]. Pozemek [číslo] nemá dle Ing. [jméno] [příjmení] tvořit plombu (jak by si možná jeho majitel přál), ale umožnit prodloužení ulice [ulice] dále a to musí splnit i návrh [jméno] [celé jméno žalobce].

6. Z kopie listiny: dodejka ze dne 1. 12. 2021 ve spise na č.l. 20 okresní soud zjistil, že dne 1. 12. 2021 byla žalovanému 2/ zaslána předžalobní výzva (ve spise na č.l. 21).

7. Z kopie listiny: SMS komunikace ve spise na č.l. 22 – 24 okresní soud zjistil, že ve dnech [číslo] až [číslo] (nezjištěného roku) žalobci (prostřednictvím svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]) jednali o koupi pozemku parc. [číslo] v obci [obec] s původním vlastníkem Ing. [příjmení], který se původní vlastník rozhodl nakonec prodat žalovaným.

8. Z kopie listiny: přípis ve věci Odpověď na dotaz pana [celé jméno žalobce] k záměru [úřad] [obec] ohledně prodloužení veřejné komunikace ulice [ulice] ve spise na č.l. 25 okresní soud zjistil, že dne 10.12.2021 odpověděl [úřad] [obec] na dotaz [jméno] [celé jméno žalobce], že napojení pozemků jeho rodičů parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] na stávající komunikaci v ulici [ulice] se jeví pro výstavbu (a povolení) 17 rodinných domů (se kterými se v této lokalitě dle územního plánu počítá) jako systémové.

9. Z kopie listiny: dodejka ze dne 1. 11. 2021 ve spise na č.l. 27 okresní soud zjistil, že dne 1. 11. 2021 byla žalované 1/ zaslána předžalobní výzva (ve spise na č.l. 21).

10. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba nacházející se v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsané na [list vlastnictví], evidované u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun s tím, že na těchto pozemcích žalobců v současné době hospodaří pan [jméno] [příjmení], který k pozemkům přijíždí z ulice [ulice] či [ulice] přes pozemek parc. [číslo]. [jméno] [příjmení] je dále vlastníkem pozemků [číslo] dále pozemku [číslo] které navazují na pozemky žalobců. Žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. [číslo] sousedícího pozemku parc. [číslo] (na kterém se nachází rodinný dům se zahradou žalovaných), přičemž oba pozemky se nacházejí v obci [obec] a katastrálním území [obec], zapsaném na [list vlastnictví], evidovaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Beroun. Dne 16.6.2021 [jméno] [celé jméno žalobce], syn žalobců, jednající za žalobce ve věci výstavby nových domů na předmětných pozemcích žalobců, sdělil Ing. [příjmení] [příjmení], z Odboru dopravy a správních agend, Městský úřad Beroun, že posílá podklady k dělení pozemku v katastru [obec] s tím, že je navržena slepá ulice s otočkou, jelikož průjezd není reálný s ohledem na stanovisko přilehlého vlastníka. Dále zde [jméno] [celé jméno žalobce] výslovně uvedl, že ohledně příjezdové komunikace mají žalobci dohodu s vlastníkem [příjmení] a ústní dohodu s obcí s tím, že okolo pozemku probíhá na všech stranách výstavba. Dne 18.6.2021 odpověděla Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], že jejich úřad bude požadovat propojení na pozemek parc. [číslo]. Dne 31.8.2021 zaslal [jméno] [celé jméno žalobce] Ing. [příjmení] [příjmení] nový návrh rozdělení pozemku žalobců a sdělil, že požadované napojení na pozemek [číslo] bylo velmi komplikované domluvit s tím, že se dle [jméno] [celé jméno žalobce] jedná o účelově vytvořený pozemek tvořící plombu na konci ulice [ulice]. Dne 3.9.2021 odpověděla Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], že smyslem jejich požadavku bylo, aby došlo ke vzájemnému propojení ulice [ulice] s ([jméno] [celé jméno žalobce]) původně navrženou komunikací z ulice [ulice] s tím, že příslušný úřad bude rozhodně požadovat nějakou možnost propojení v tomto směru a ve směru na ulici [příjmení]. Pozemek [číslo] nemá dle Ing. [jméno] [příjmení] tvořit plombu (jak by si možná jeho majitel přál), ale umožnit prodloužení ulice [ulice] dále a to musí splnit i návrh [jméno] [celé jméno žalobce]. Ve dnech [číslo] až [číslo] (nezjištěného roku) žalobci (prostřednictvím svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]) jednali o koupi pozemku parc. [číslo] v obci [obec] s původním vlastníkem Ing. [příjmení], který se původní vlastník rozhodl nakonec prodat žalovaným. Dne 10.12.2021 odpověděl [úřad] [obec] na dotaz [jméno] [celé jméno žalobce], že napojení pozemků jeho rodičů parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] na stávající komunikaci v ulici [ulice] se pro výstavbu (a povolení) 17 rodinných domů (se kterými se v této lokalitě dle územního plánu počítá) jeví jako systémové. Dne 1. 11. 2021 byla žalované 1/ zaslána předžalobní výzva, dne 1. 12. 2021 byla předžalobní výzva zaslána žalovanému 2/.

11. Podle ust. § 1029 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

12. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (§ 1029 odst. 2 obč. zák.).

13. Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030 odst. 1 obč. zák.).

14. Možnost žádat zřízení nezbytné cesty má být poskytnuta vlastníkovi této nemovité věci, která postrádá dostatečné spojení s veřejnou cestou, tak aby svou nemovitou věc mohl řádně užívat. Dosažení pohodlnějšího spojení však důvodem pro zřízení nezbytné cesty není. Přitom musí být zváženy jak potřeba osoby požadující nezbytnou cestu, tak zájem vlastníka sousedního pozemku, jehož vlastnické právo má být omezeno. Mezi obojím je třeba respektovat nezbytnou relaci... Právní úprava nezbytné cesty, resp. komentované ustanovení vychází z principu proporcionality mezi výhodou, kterou požívá nemovitost z nezbytné cesty, a nevýhodou, kterou je postižen vlastník zatíženého pozemku. Výhoda a nevýhoda nesmějí být vzájemně neúměrné, proto zákon zdůrazňuje šetrnost při zřizování nezbytné cesty, aby byl vlastník zatíženého pozemku obtěžován co nejméně. Zákon opakovaně zdůrazňuje, že se jedná o cestu "nezbytnou". To je třeba chápat tak, že jde o cestu, která nejlépe vyhoví sledovanému účelu, avšak současně minimálně zatíží souseda... Rozsah nezbytné cesty musí být poměřován i tím, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Jinými slovy oprávnění vlastníka žádat o zřízení nezbytné cesty zákon vyvažuje ochranou souseda s cílem zabránit jeho obtěžování více, než je nezbytně nutné (srov. např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Komentář. In: APSI (právní informační systém). Wolters Kluwer ČR.).

15. Předně, soud považoval žalobu za přinejmenším předčasnou. V současné době žalobci (dle vlastního tvrzení) pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] sami neužívají, jedná se o zemědělské pozemky, které na základě dohody s žalobci obhospodařuje [jméno] [příjmení], který k pozemkům má přístup přes své sousedící pozemky (pozemky parc. [číslo] v obci [obec]), jež spolu s pozemky žalobců rovněž obhospodařuje. Zatím není ani jisté, zda v roce 2022 skutečně dojde k ukončení užívání pozemků žalobců třetí osobou.

16. Nadto, v řízení bylo prokázáno, že žalobci mají přístup na své pozemky zajištěn na základě dohody s [jméno] [příjmení], resp. z ulice [ulice]. V tomto smyslu zaslal dne 16.6.2021 [jméno] [celé jméno žalobce] Ing. [příjmení] [příjmení] z Odboru dopravy a správních agend, Městský úřad Beroun, podklady k dělení pozemků jeho rodičů, ve kterém uvedl, že ohledně příjezdové komunikace mají žalobci dohodu s vlastníkem [příjmení] a ústní dohodu s obcí (jednalo se příjezd z ulice [ulice]). V následující korespondenci požadovala Ing. [jméno] [příjmení] propojení příjezdu (navrženého [jméno] [celé jméno žalobce]) z ulice [ulice] do ulice [ulice]. [jméno] [celé jméno žalobce] původně navrhoval slepou ulici s otočkou, jelikož průjezd (do ulice [ulice]) není reálný s ohledem na stanovisko přilehlého vlastníka (tj. žalovaných). Z prokazování tedy vyplynulo, že žalobci se snaží propojit komunikaci v ulici [ulice] s komunikací v ulici [ulice] (případně i s dalšími ulicemi), což je požadavek Městského úřadu Beroun, Odboru dopravy a správních agend, a také [úřad] [obec], pro výstavbu 17 domů na pozemcích žalobců. Komentářová literatura přitom uvádí, že„ nejde o to, posoudit, zda cesta přes pozemek souseda bude praktická či pohodlná, ale určit, je-li absolutně nutné takovou cestu zřizovat. Jde v podstatě o prostředek výjimečný.“ Pokud tedy žalobci tvrdí, že prodloužení stávající komunikace ulice [ulice] přes pozemek žalovaných se jeví jako systémové, vhodné a žádoucí, není to právně relevantní, pakliže podmínkou pro zřízení nezbytné cesty je její absolutní nutnost. V řízení nebylo v žádném případě prokázáno, že zřízení nezbytné cesty by bylo absolutní nutností.

17. Ustálená judikatura uvádí požadavek principu proporcionality, kdy výhoda a nevýhoda nesmějí být vzájemně neúměrné, zákon zdůrazňuje šetrnost při zřizování nezbytné cesty, aby byl vlastník zatíženého pozemku obtěžován co nejméně. V posuzovaném případě by došlo k významnému zhodnocení pozemků žalobců, kteří by na svých pozemcích mohli realizovat rozsáhlý developerský záměr. Současně by však došlo k naprostému znehodnocení pozemku žalovaných, kteří by svůj pozemek nadále nemohli již žádným způsobem využívat, a to ani jako zahradu (pozemek by musel být neustále přístupný pro účely cesty, která by se nacházela na celé rozloze pozemku). Nadto by sami žalovaní tuto cestu nikterak nevyužili, což ostatně tvrdí i žalobci, kteří se v žalobě obsáhle snaží prokázat, že žalovaní předmětný pozemek vůbec k ničemu nepotřebují, a to ani pro účely přístupu ke svému sousedícímu pozemku parc. [číslo] na kterém se nachází rodinný dům se zahradou žalovaných. Znehodnocen by však byl i pozemek žalovaných, na kterém stojí rodinný dům se zahradou, jestliže by se tato nemovitost ocitla prakticky v přímém sousedství s cestou umožňující průjezd do nově budované zástavby a dalších propojených ulic.

18. Ustálená judikatura dále uvádí, že jestliže je právo nezbytné cesty požadováno v souvislosti s užíváním či zřízením další věci (kromě nemovitosti), například nové stavby, nelze dopředu daná ujištění o stavbě pokládat za dostatečná, nezbytné bude vyžadovat zcela konkrétní projektovou dokumentaci ke stavbě. Přestože soud při rozhodování vychází vždy ze stavu v době rozhodování, ze shora uvedeného vyplývá, že v případě nových staveb lze již k této plánované změně přihlédnout. V takovém případě je však vyžadována konkrétní projektová dokumentace ke stavbě, o které žalobci tvrdili, že doposud ani neexistuje. Pouhý záměr výstavby, bez předchozího vypracování (a předložení) konkrétní projektové dokumentace, v úvahu vzít nelze.

19. Jestliže žalobci namítali, že posledních 9 let využívali jediný možný příjezd ke svým pozemkům, a to příjezd přes pozemek žalovaných parc. [číslo] v obci [obec], ani tuto námitku neshledal soud jako důvodnou. Jak uvedeno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalobci, resp. jejich nájemce, přistupuje k pozemkům žalobců přes své vlastní pozemky, které společně s pozemky žalobců obhospodařuje. Potřeba příjezdu na pozemky žalobců přes pozemek žalovaných zde tudíž v současné době vůbec dána není. Nelze rovněž souhlasit s tím, že by se jednalo o jediný možný příjezd k pozemkům žalobců (viz shora). Pomineme-li skutečnost, že žalovaní v uplynulých 9 letech (po většinu této doby) nebyli vlastníky uvedeného pozemku a nemohli tudíž jednání žalobců nikterak ovlivnit, otázka přístupu k pozemkům za uplynulých 9 letech stejně není pro posouzení věci právně významná. Jak již rovněž bylo uvedeno shora, pro zřízení nezbytné cesty je podmínkou absolutní nutnost jejího zřízení, nikoliv pouze pohodlnější (příp. výhodnější) přístup či dokonce zajištění průjezdu přes pozemky žalobců.

20. Žalobci dále namítali, že žalovaní koupili pozemek parc. [číslo] v obci [obec] ve zlém úmyslu zamezit v přístupu žalobcům k jejich pozemkům. Soud k tomuto tvrzení nevyzýval žalobce k doplnění návrhů na jeho prokázání, když toto považoval za nadbytečné. Otázka dobrých mravů (na straně žalovaných) není pro posouzení věci podstatná. Pro rozpor s dobrými mravy lze nepřiznat právo, které by jinak účastníku svědčilo. Nelze však přiznat právo, které žalobcům nesvědčí, ani kdyby žalovaní skutečně jednali v rozporu s dobrými mravy (což v řízení prokázáno nebylo). Žalovaní uvedli, že plánují rozšíření své stávající zahrady, která k pozemku parc. [číslo] přiléhá a takové vysvětlení považoval soud za logické. V posuzované věci se jedná o vztah mezi dvěma soukromými vlastníky, přičemž v tomto řízení nejsou rozhodné kategorie jako veřejný zájem (na rozdíl např. od tzv. vyvlastňovacího řízení). Rozšíření zahrady žalovaných je zcela legitimní způsob užívání pozemku par. [číslo] tento zájem musí být chráněn (byť jejich pozemek žalobci považují toliko za„ plombu na konci ulice [ulice]“ a s podivem ani zaměstnankyně Městského úřadu Beroun, Odboru dopravy a správních agend, Ing. [jméno] [příjmení], nevykazuje k jejich vlastnickému právu příliš respektu.

21. Pokud žalobci namítali, že zřízení služebnosti není předčasné, když je nutné i z důvodu, aby na pozemky žalobců mohli vstoupit geodeti a začít provádět geodetické práce, takovou námitku soud považoval za účelovou. Zřízení nezbytné cesty z důvodu jednorázového přístupu geodetů na pozemky žalobců by jistě bylo v naprostém rozporu se shora zmiňovaným principem proporcionality. Nelze neuvést, že žalovaní žalobcům nikdy ve vstupu na jejich pozemky nikterak nebránili (žádný konkrétní případ bránění ve vstupu na pozemek žalobci v řízení netvrdili a neprokazovali), žalobcům (či jejich geodetům) také nic nebrání v přístupu na pozemky žalobců např. přes pozemky [jméno] [příjmení], se kterým uzavřeli dohodu ohledně příjezdové komunikace. Konečně, jak již bylo také uvedeno shora, v případě plánovaných staveb je vyžadována konkrétní projektová dokumentace ke stavbě. Žalobci zjevně nějakou dokumentací (podklady k dělení pozemku v katastru [obec] s příjezdem z ulice [ulice] a slepou ulicí s otočkou před ulicí [ulice]) disponují, když tuto zmiňují (prostřednictvím svého syna, který za ně jedná) při jednání s Městským úřadem v Berouně, Odborem dopravy a správních agend, ve věci možného povolení výstavby developerského projektu, soudu ji však nepředložili a v řízení tvrdili, že žádná konkrétní dokumentace neexistuje.

22. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud v posuzovaném případě k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad. I.).

23. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 1/ rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované 1/, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 668,15 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2022 částka 443,10 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 69 ujetých km v částce 486,21 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 643,10 Kč ve výši 2 025,05 Kč (výrok ad. II.).

24. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2/ rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému 2/, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 668,15 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2022 částka 443,10 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 69 ujetých km v částce 486,21 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 643,10 Kč ve výši 2 025,05 Kč (výrok ad. III.).